johny89

Po Bratrstvu neohrožených jednoznačně nejlepší seriál z období 2. světové války, občas ho dokonce i překonává. Výborné vykreslení doby a postupného úpadku zeměi německé morálky.

Hezký film, kde je možná příliš moc náhod, nicméně, pokud to člověk nebere moc vážně je to v pohodě. Nejvíc mě pobavila scéna s Reaganem, kde komentuje zeď na zahradě a Gorbačov si myslí, že mluví o Berlínské zdi. Naivita a možná i hloupost hlavního hrdiny mi silně připomněla výborný film Byl jsem při tom.

Skoro jako zkopírované Untouchables, ale stejně to bylo moc dobrý! Daenerys, ser Tywin z Hry o trůny a Neville z Harryho Pottera!

Ramsay dosti překvapil a Sansa se mi začíná líbit. Naopak Arya by stále mohla nudit za vlast. Její vata v posledních dvou sériích mě extrémně nebaví.

Skvělá záležitost. Ačkoliv poslední Warcraft, který jsem nějak reálně hrál, byla druhá verze film mě neuvěřitelně bavil. Mám chuť zahrát si hned Warcraft 3. Nádherná výprava, dobrý příběh a vynikající herci.

Pohlazení na hráčské duši od začátku do konce. Každý, kdo v mládí hrál Call of Duty a poslouchal rozkazy od Kapitána Pryce bude během tohoto filmu točeného z první osoby v sedmém nebi. Není to však pouze hloupá střílečka, kde násilně skonalo asi tak 300 lidí (bohužel přesné číslo se mi nepodařilo dohledat). Film má dost vydatný příběh a režisér se zaměřuje i na spoustu hezkých detailů z běžného života. Třeba mě potěšilo to, jak se lidé ve městě sbíhali k raněnému Henrymu, Henry krotí koně a podobně. Dlouho jsem neviděl takhle originální film.

Kdybych tu měl 6 hvězdiček, tak je dám právě tomuhle filmu. Tohle, že natočil Charlie Chaplin už v roce 1940 (respektive začal skoro o dva roky dřív)? Nadčasovost, podání, dvojsmyslnost, herecké výkony a hlavně promyšlenost jsou u tohoto filmu naprosto DOKONALÉ. I po 76 letech má stále co říci. Film je vtipný i vážný zároveň, kopíruje důležité historické okamžiky a dělá si legraci z nacistické ideologie. Charlie Chaplin zde má skvělou dvouroli a perfektně imituje rozčíleného Hitlera. Ať už na pódiu, kde říká o Sauerkrautu nebo když se poněmecku vzteká kvůli zaseknutému peru v kalamáři. Zároveň v přítomnosti Mussoliniho se jeví jako klidná dušička. A samotné jejich setkání patří vůbec k nejlepším záběrům ve filmu. Stejně jako "nefungující gravitace" v letadle, holení do rytmu Brahmsova maďarského tance, scény s Goeringem a odtrháváním vyznamenání nebo hezký závěrečný proslov.

Snad az prilis dlouhy film. Cetl jsem vynikajici knizni predlohu od Arta Paasiliny, ale film mi bohuzel nedokazal vyvolat stejne dobry pocit jako knizka. Film je na muj vkus asi trochu prilis stary a herci obcas docela prehravaji - podivne se ksichti nebo kamera vypada az prilis amatersky. Rozciluje me, jak si hlavni hrdina stezuje na lidi, jejich chovani a pak tam asi 3x vyhodi neco do prirody - radio, deodorant a jeste neco. Mimochodem Antti Litja, hlavni hrdina filmu, je ten hrozny Mrzout - to me pobavilo!

Filmů podobného ražení jsem viděl už mnoho. Například Mandarinky, Země nikoho nebo Kříž cti. Člověk by si řekl, že už je to ohrané téma, ale očividně tomu tak není. Všem jsem totiž dal 5 hvězdiček, každý ukázal podobný příběh v naprosto jiném kontextu. Tento film se navíc ještě odlišuje tím, že si hlavní postavy vůbec nerozumí, protože mluví finsky, laponsky a rusky. To přispívá k tomu, že když si povídají, tak jeden mele o koze a druhý o voze. Občas nahlas říkají to, co by si nedovolili i kdyby si rozuměli. Zajímavé je také to, že zde na začátku při potkání dvou nepřátel není střet z obou stran. Finovi nevadí, že potkal Rusa, protože už nechce bojovat.

Nebýt tam tolik krve, nechutných záběrů na rozstřílené hlavy, kousky mozku ve vlasech někoho jiného a podobných nechuťáren, rozšířil by se okruh lidí, kteří by byli s to zhlédnout film, alespoň o polovinu. Tohle konverzační drama odehrávající se z větší části v jedné místnosti je jinak opravdu skvělé. Vyšperkované dialogy, herci, kteří do filmu dávají víc než maximum, členění na kapitoly - tohle mám na Tarantinovi opravdu rád.