Starbuck

Tak tohle je ten slavný Vetřelec o kterém se ještě dnes mluví jako o nezapomenutelném hororu? No já ti nevim hele mě to zase tak super nepřišlo. Jako jasně samotný vetřelec je udělán naprosto na jedničku, ale to je asi tak všechno. Příběh: dávám malé bezvýznamné plus za lodního doktora, to jsem fakt nečekala. Docela mě pobavila ta jejich matka, to mi připadalo jako takový praprastrýc matrixu, ani nevim proč. A ta kočka, ta byla taky vtipná, co vůbec na lodi dělala kočka? Nevadí, snažili se mě vyděsit hold se to nepovedlo to stává ..... asi jsem ten film viděla až příliš pozdě.

It's raw! Do me a favor. Fuck off! Tak to je něco, co uslyšíte v Hell's Kitchen asi tisíckrát.. Hádám, že je to celkem provařená reality show. Ale kdyby jste ji náhodou ještě někdo neochutnali, tak jde v podstatě o to provařit se do finále, cesta je dlouhá a nesnadná, ale odměna jistě stojí za to. Vlastní restaurace. Jak již sám název napovídá, nebude to procházka růžovou zahradou, ale pořádně pekelná jízda. A kdo je průvodcem? Nikdo jiný než Gordon Ramsay. Šéfkuchař z Velké Británie. Ale žádného britského gentlemana nečekejte, alespoň ne v jeho kuchyni. Tam si totiž nebere žádné sevítky. O běhu kuchyně v restauracích toho moc nevím .... ostatně stejně tak jako o jakékoliv jiné kuchyni. Vždycky mě fascinuje jak tam po sobě, kromě jídla, hází časové údaje. 2 minuty, 30 sekund, 5 minut, šéfe. A při tom je nikdy nevidíte, že by se podívali na hodinky. Přesto ale ví kolik minut zbývá. Teda je pravda, že ne vždy se úplně trefí... It's overcooked! A zákazníci? No na jídlo čekáte třeba i dvě hodiny. A pak? SHUT IT DOWN!.

Pokud máte rádi horory a pár už jste jich viděli a máte pocit, že vás nemůže nic překvapit, že se všechno opakuje pořád dokola, tak vězte, že tenhle vás nakonec přece překvapí, i když vám to z počátku bude připadat jako ohrané klišé.

Že kýč? Že Slátanina? Ne ne špatně jste se dívali, zkuste to znovu to slovo které hledáte je krása. Je to krásný a zároveň depresivní snímek o duchu který se tak trochu ztratil, uvězněn tak nějak mezi. Svět za oponou je prostě nepopsatelný a prolínání s realitou úžasné. Úplně mě to pohltilo a fandila jsem Susaninu otci až do konce. Co se záporné role týká, většího slizáka jsem už dlouho neviděla a kolik měl štěstí chlapec že? Jen ten konec, ten mě trochu zklamal, zasloužil si víc.

Máte dva světy. První to je ten, který nazýváme realitou, někdy bývá krutější než jsme schopni unést. Druhý, říká se, že není skutečný takzvaný virtuální, ať už to jsou hry, filmy, sny, představy cokoliv si jen dokážete představit. Takové to místo kam se můžete schovat, když už to nemůžete unést. Někdy se to zdá být těžké pro normální lidi a nejraději by jste tam zůstali na věky. S Peterem Petrellim zachraňovali roztleskávačku, s Cobbem se vydali do světa snů a pokusili se vnuknout myšlenku, pokusili se utéct s Jingsaw pasti, s Willy Wonkem se procházeli továrnou na čokoládu, nebo s Dexterem hledali svou další oběť. Nebo se třeba dostali na 80 úroveň. Schovat se kamkoliv a zůstat tam už napořád. Ale má to háček, vždycky se musíte vrátit z pátky do reality.... A pak jsou tu ještě ti druzí, říkáme jim "jiní". Autisté schovaní ve svých nedotknutelných světech, ztracení v realitě všedního dne. Hádám, že se ztrácí mnohem víc, než si jen dokážeme představit. A pak jsou tu ještě další, říkám ji "kreténi" to jsou ti, kteří se těm jiným smějí. Taky jim moc nerozumím Bene. Kdo je potom normální? Jinými slovy: Proč jsou lidé takový č_ráci?

Příběhy Batmana mě nikdy moc nebraly. Nicméně, když příběh vypráví Cristopher Nolan a ztělesňují ho hvězdy jako Cristian Bale, Cillian Murphy nebo Katie Holmes a to vše pod taktovkou Hanse Zimmera, tak tomu se prostě nedalo odolat. Nebyla to úplná ztráta času, vlastně se mi to líbilo víc než Temný rytíř.

Není to ani tak depresivní jak název napovídá. Justine úplně nádherně zahrála maniodepresivní psychózu a byl to originálně pojatý konec světa. Žádné bláznivé pobýhání přeplněnými městy nebo nedej bože snaha o záchranu planety. Takže až to příjde pamatujte co by udělala Claire, prostě si sednout na terasu, pustit si nějakou hezkou hudbu, otevřít víno a dívat se.

Zapomeňte na realitu a vykopněte dveře do světa fantazie, do místa kde můžete potkat nájemného psychopatického vraha Čas na čaje, naprosto bezkonkurenční Smrť a spoustu dalších vyšinutých potrhlíků, kteří vám ale po pár krocích budou připadat naprosto skuteční. Lidé potřebují fantazii, aby byli lidmi, aby se udrželi tam kde se setkává padající anděl se stoupající opicí. Potřebují věřit ve věci, které nejsou pravdivé, jak jinak by se totiž mohly stát...

Je to jako Hra o přežití víte? U prvního dílů vás to nadchne, ta myšlenka nebo koncepce prostě ten nápad. Jenomže s každým dalším dílem to jde prostě dolů, protože už ten nápad znáte a tak vás už jen ztěží ohromí. A to jediné co vám zůstane je že se "kocháte" rozmanitou fantazií scénáristů při vymýšlení způsobů smrti. Což je místy velmi originální - stejně tak jako rentgenová animace na začátku a na konci filmu - ale chvílemi je to k smíchu a z hororu se stane komedie. :(....... (druhá hvězdička je čistě kvůli tomu, že se mi líbí když ten pěknej herec vždycky vydrží až dokonce ;-D)

Ano - opice vypadají jako skutečné. Ano - každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. Ano - fandíte Caesarovi od začátku do konce, ikdyž víte, že má potenciál zničit lidstvo, ale o tomu stejně nešlo. A Ano - scény na mostě Golden bridge jsou úžasné. Takže ANO stálo to za to.