KarKulA

Pro mě jednoznačně jeden z nejslabších filmů které jsem kdy s Taylorem viděla. Napínavých je prvních 15 minut, nicméně pak se dějová linie tak nějak vytrácí a celé se to mění v poznávání krás a historických památek Egypta - v 50l. kdy si obyčejný člověk na prázdniny do Afriky jen tak nevyrazil to muselo být pro diváka asi terno, což se z dnešního pohledu opravdu říci nedá. V závěru se to tvůrci snažili dohnat několika nepovedenými akcemi - které to celé snad ještě zhoršily. Z Taylora, ze kterého jindy na plátně sálá alespoň nějaké to charisma, tady nesálalo zhola nic a celé mi to připomělo o 4 roky starší počin od konkurenčních Foxů s názvem The Black Rose, jehož obětí se stal Tyron Power - oba snímky, laděné v cizokrajném a exotickém hávu, lze totiž shodně označit jako pomstu domovských studií svým zlatým hochům.

Lehce podprůměný western z období Občanské války. Film nabízí docela slibný začátek, nicméně potenciálu nevyužije a mění se v docela roztahanou nudu, ve které se vleče i těch pár napínavých scén. Zajímavé je obsazení stárnoucího idolu němé éry Ramona Novarra jakožto Dona Antonia Chavese, který se tu objevuje v jedné z vedlejších rolí. Lepší 2*.

Hledala jsem nějakou nenáročnou historicko-dobrodružnou oddychovku a tendle film přesně zapadl do profilu. Žádné veledílo to sice není, ale když se člověk přenese přes občasný horší herecký výkon, komické plácání meči a brutální jezdecké výkony, je to ještě vcelku koukatelný film s originální zápletkou, která je příjemnou alternativou klasického příběhu. Hlavní oblíbené postavy jsou samozřejmě ponechány, k tomu se objevují postavy nové - např. postava hraběte z Newarku, která se ukáže být ještě zákeřnější, než je starý dobrý šerif z Nottinghamu. Greene jako Robin teda žádná sláva, ale vzala jsem ho tak nějak na milost, s lady Marion to bylo o poznání horší, naštěstí tato děva moc prostoru nedostala. Jednoznačně tu váleli záporáci - Pasco se mi jako hrabě z Newarku docela líbil a zářil samozřejmě Cushing - škoda jen, že si mohl tuto postavu zahrát pouze v tomdle béčku.

No tak žádné veledílo to rozhodně není, ale je to pořád ještě takový koukatelný kousek z konce zlatých Hollywoodských časů, přinášející krapet té africké exotiky (takže domorodci, krokodýli, divočina, atd.). Příběh je poněkud plytký a chvilkama se tam ztrácí hlavní dějová linie ,ale nedá se říci, že by to byla úplná nuda, a pár zajímavých a napínavých scén se tam určitě najde, včetně docela akčního konce. Na začátku filmu jsem se Taylora, který si tu zahrál hlavní roli odvážného inženýra Roberta Adamsona, doslova lekla, protože je naplácanej tak otřesným make-upem a tak příšerně nasvícenej, že vypadá jak z filmu Noc oživlých mrtvol - což trvá naštěstí jenom prvních 10 minut, pak už je to ok. Slabší 3*.

Aneb jak typickej americkej týpek zavítal do staré dobrě Anglie a kromě skutečnosti, že se v této zemi jezdí vlevo, musel si rychle zvykat i na nevybíravý humor svých britských spolužáků, jehož vděčným objektem se stal ještě než stačil dorazit na univerzitní půdu. Celkově to nebylo špatné, příběh se odehrává v prostředí univerzitních kolejí, které samy o sobě nabízí spoustu námětu na rozmanité humorné situace. Bylo tam několik moc hezkých scén, které určitě utkvý divákovi v paměti, jen na konci se úplně zbytečně mění linie příběhu, a ze scénáře se krapet stává taková slepenina - což je bohužel poměrně častý jev u filmů z 30l.. Jinak ale solidní oddychovka s mlaďým Taylorem v hlavní roli. Nebejt toho konce má to ode mě 4*, takhle jenom lepší 3*.

Normálně to nedělám, ale tady se odkážu na komentář Němiho, protože jemu se úplně přesně podařilo vystihnout to, co jsem měla na srdci. Nemůžu říct, že bych se u tohodle filmu dobře nebavila, ale chybělo tomu pro mě něco, kvůli čemu bych si na konci řekla "wau" a měla touhu si to pustit druhý den znova. Solidní 4*.

Když Power v r.55 konečně po letech ukončil svůj kontrakt s Foxi (ještě jednou s nimi tedy točil ale ne již jako jejich smluvní herec) a vydal se na volnou nohu, kde si konečně začal vybírat role které spíše odpovídaly jeho představám, nikdo asi netušil, jak krátce bude toto období trvat a jak bude jeho konec až nečekaně podobný konci jeho otce (ten zemřel na srdeční selhání na divadelním jevišti - on sám si to odbyl "na place" při natáčení Solomon and Sheba v r.58). Vzhledem k tomu že Foxi ho za doby trvání jeho kontraktu "zapůjčovali" pouze výjimečně, existuje tak v jeho kariéře jen velmi málo filmů natočených mimo toto studio a tento snímek dělaný pro konkurenční MGM, který je považován za jeho poslední dokončenou práci, je jedním z nich. Nicméně je zjevné, že měl při výběru svého posledního filmu šťastnou ruku, přestože roli údajně napoprvé odmítl. Tento film má totiž výborný scénář s úžasným rozuzlením, za herecké partnery mu byli vynikající Marlene Dietrich a Charles Laughton a režie se mistrně chopil Billy Wilder. Přestože se jedná o drama, film se sám nebere až tak vážně, a je proložen i celkem úsměvnými scénami, které celý příběh oživý (včetně výborné narážky na Powerův komerčně velmi úspěšný film ze začátku kariéry - Jesse James). Power je tady bezesporu vynikající, pro mě v určitých vypjatých situacích u soudu jakoby zvláštně přehrával, ale v kontextu s koncem to pak celé zapadlo a jeho výkon byl vlastně úplně geniální. Marlene byla úžasně ledová a dodávala celému filmu dramatičnost, každopádně nejvíce prostoru tu nepochybně dostal fantastický Laughton, jako Powerův obhájce, který se své příležitosti táhnout celý tendle příběh zhostil skvěle, což v jeho případě ani nepřekvapilo. Po Laughtonově boku, jako jeho ošetřovatelka, si tu zahrála i jeho manželka Elsa Lanchester, se kterou žil více jak 30l., a která po jeho smrti zveřejnila, že za jejich bezdětným manželstvím stála skutečnost, že byl gay (což samozřejmě bylo v Holywoodských kruzích vždy známo).

Není to žádná velkorozpočtovka z dílny velkých studií, nicméně je to vcelku solidně natočený dobrodružný snímek který má sice jednoduchou zápletku, ale hezky odsejpá a nad průměrem ho drží docela pěkné herecké výkony, a to zejména ten Laughtonův. Moc historických souvislostí se skutečným kapitánem Kiddem v tom samozřejmě hledat nelze. Kapitán Kidd (Charles Laughton), do kterého by to člověk z jeho vzezření korpulentního obchodníka (za nějž se také rád prezentuje) neřekl, je nebezpečný pirát a všehoschopný intrikán, který střádá své ďábelské plány a mazaně odstraňuje ze své cesty všechny, kteří by mu mohli být překážkou a nezapomíná se "odměnit" ani těm, kteří mu ji kdy zkřížili. Kidd, který se tentokrát chystá okrást samotného krále, se nachává najmout do jeho služeb, aby získal nazpět ztracený poklad a dopravil ho zpět do Anglie. Již na začátku své výpravy ale zjistí, že bude muset během cesty vyřešit nové dva problémy na palubě, kterými jsou jeho starý "přítel" Orange Povey (John Carradine) a záhadný mladý muž vystupující pod jménem Adam Mercy (Randolph Scott). Nechybí samozřejmě ani romantická linka, kterou do filmu vnáší postava mladé aristokratky Lady Ann (Barbara Britton). Laughton je jako kapitán Kidd naprosto fenomenální a jeho proradná postava na jednu stranu pobaví, na druhou stranu ale není degradovaná tak, aby jste nepochybovali, že to je skutečně nebezpečný padouch. Randolph Scott (který je ve svém soukromém životě neodmyslitelně spojován s Cary Grantem) nebyl ve své hrdinské roli Adama Mercyho špatný, John Carradine byl zajímavý. Na film s nízkým rozpočtem již od začátku upoutá opravdu dobrá hudba. Lehce slabší 4*.

Megalomanský kousek z dílny MGM, který ze svého kouzla neztratil nic ani po více než půl století a který ve své době za sebou strhl lavinu dalších podobných snímků. Přestože jsem fanda spíše komornějších věcí a tydle historické výpravné velkofilmy zlaté éry, v tomto případě navíc s náboženskou tematikou, moc nemusím, přežila jsem todle bez úhony a nakonec jsem byla ještě i nadšená. Je to bezpochyby mistrně natočený kousek s velkolepou výpravou, kostými, hudbou a hereckými výkony (Ustinova už tady snad ani nemá cenu znovu vytahovat) ........ no a prostě ten zapálenej Řím ........ nemá chybu.

Docela koukatelná televizí adaptace, která má sice chvílema slabší místa, ale tu "kultůru" si to tak nějak udržet dokázalo. Joseph Morgan mě teda typově do role Ben Hura moc neseděl, ale v průběhu filmu si mě vcelku získal a nelze mu upřít, že to celé docela solidně táhnul. Silnou stránkou byli určitě kostými a hudba, největší slabinou zase kamera.