maxidoba

Pamatuji si, že jsem tenhle film viděl poprvé asi ve dvanácti letech na prázdninách u babičky. Vím, že jsem absolutně nepochopil příběh filmu, ale fascinovala mě myšlenka, že můžu skrze bazény proplouvat celou zemí. Po deseti letech jsem se k snímku dostal znovu. Film převádí evropské trendy introspektivních artových filmů do hollywoodského prostředí. Skrze skvělou kameru, soundtrack a podzimní atmosférou působí film silným melancholickým dojmem. Podobenství o muži, který se skrze bazény dozvídá pravdu o svém životě, bylo na místo a dobu svého vzniku velmi odvážné. To co by v Evropě v klidu prošlo, mělo v Hollywoodu finanční problémy a snímek se rozhodně za velký finanční úspěch označit nedá. Postupem doby si však zaslouženě vydobyl statut kultovního filmu.