dr.Orlok

Není to western, ani gangsterka, ale spíše jakási zvrácená Jane Austen v bluesovém tempu. Co znamenala Nit z přízraků pro vaření s houbami, tak tohle udělá domácí aplikaci inzulinu. Nejjasněji tu září Mollie jako postava z Bressonových filmů a to svou pouhou přítomností (podobně jako třeba Ruth Negga v Loving).

Broskvový sad. Jen místo letních chat u Čechova se má kácet kvůli solárním panelům. Pečlivě vystavěný scénář zvládne zapojit každého z členů rodiny (perfektní casting celého obsazení!) a vyklenout pro ně vlastní příběh, aniž by působil nuceně.

Jako skeč ze SNL by to fungovalo skvěle. Jako dokument je to parodie sebe sama.

Přehypeovaný fan-servis, který 2/3 stopáže nudí.

Dan Nekonečný z Floridy. Neony, západy a východy slunce. Plechovka piva na stříbrném podnose. Kapitán Wacko, který miluje delfíny. "Panini" úprava vousů. Paranoia naopak. Poezie. "Is that all there is, is that all there is // If that's all there is my friends, then let's keep dancing // Let's break out the booze and have a ball."

Fotr je lotr:Nazi edition

Verhoeven 2016 = Almodóvar 1993

Fleabag vypadá jako kdyby Lena Dunham napsala Manchester by the Sea. Autorkou je ale Phoebe Waller-Bridge, která v něm výborně propojuje komedii s dramatem. A navíc exceluje i v titulní roli, kdy si užívá každé prolomení čtvrté stěny. Postačí jí výmluvný pohled do kamery jako u Franka Underwooda. Fleabag je skvěle napsaný a vystavěný seriál.

Ansari z velké části upravuje materiál ze svých stand-upových vystoupení do formátu tv seriálu. Přičemž problém není jen v recyklaci materiálu, ale také v tom, že to, co dobře funguje jako vyprávěná historka, nefunguje vždy dobře jako hraná scéna. Na druhou stranu ale dokáže přijít s něčím novým a vybroušeným jako je 9. epizoda "Mornings", omezená jen na prostor jednoho bytu, která zhustí vývoj ústředního vztahu do 30 minut.

"Living my life is like playing Call of Duty on easy. I just walk around and fuck shit up."