vla_kor

Hudební a taneční film, životopisný historický film... v tomhle pořadí. Je poznat, že vedle filmařů psala scénář i historička a spisovatelka Ève de Castro. Balet na královském dvoře ovšem nebyl žádnou novinkou. Ve dvorských baletech rádi tančili i králové Jindřich III. (nejslavnější je Ballet Comique de la Reine z roku 1581) nebo Ludvík XIII. (ten byl dokonce i skladatelem a choreografem celého slavného Ballet de la Merlaison z roku 1635). Skromný a přátelský představitel Lullyho Boris Terral uváděl film na festivalu ve Varech.

Hodně povedený seriál založený na skutečných událostech i mýtech o období vlády Ludvíka XIV. Seriál se podařilo prodat do téměř celého světa, což vypovídá o zkušenosti tvůrců s tvorbou dobře vyváženého díla. Samozřejmě, že francouzské publikum si stěžuje na nedostatek sexu a anglické herce. Britská BBC zas obdržela stížnosti na přemíru sexu :-) Scénář je chytře poskládaný ze skutečných událostí a z historických anekdot vyzobaných z momoárů a dopisů, které ovšem nejsou vždy pravdivé a už vůbec nejsou nestranné. (Například zatímco dopisy Madame přítelkyním se dochovaly, korespondence Monsieura s jeho přáteli skončila v krbu hned po jeho smrti.) Tvůrci si dost pochopitelně nelámali hlavy s historickou chronologií, ale poskládali dramatický děj a dobře se jim při tom podařilo vystihnout ducha doby. Ve středu všeho dění je vztah Ludvíka XIV. a jeho jediného bratra Filipa, vévody Orleánského (mimochodem dědečka Františka Štěpána, manžela císařovny Marie Terezie). Král, nemůže zapomenout na období Frondy a nebezpečí, které hrozilo od strýce Gastona,postupně umenšuje vliv vysoké šlechty a převádí moc do svých rukou. Od malička vštěpovaná ostražitost vůči mladšímu bratrovi Filipovi (aby se z něho nestal další zrádný Gaston) komplikuje jejich vzájemný přátelský vztah. Monsieur, vychovávaný k bezvýhradné věrnosti a poddanské poslušnosti ke svému královskému bratrovi, si vyvzdorovává alespoň malé kousky slávy a osobní svobody. A to vše v kulisách francouzských královských zámků, s perfektními kostýmy (úžasné historické boty a vyšívané kabátce...) a výpravou. Mě osobně stylizace v případě tohoto seriálu ani za mák nevadí.

Neodvysílaný pilot seriálu NBC o novém britském a poněkud excentrickém velvyslanci v New Yorku.

Díky geniálně všestrannému NPH a jeho humoru, díky komornímu (oproti Oscarům) prostředí a řadě herců a hereček, kteří jsou hvězdami na Broadwayi, ale i ve filmu nebo televizi, jsou Tony Awards mým nejoblíbenějším udílením cen. Miluju muzikály, ale ne jejich české napodobeniny. V pořadu se objevuje přehlídka těch nejlepších vystoupení ze sezóny. U nás se nenajde ani nikdo formátu Seana Hayese natožpak Hugh Jackmana, respektive NPH.

Jako celek to moc nefunguje, ale některé skeče opravdu stojí za vidění.

Skvělý seriál pro lidi bez předsudků. Atmosféra tajemných londýnských uliček se dá navodit i v kulisách z 21. století. Poslední série utekla moc hezky za hranici uvěřitelného. Škoda, že už nebude další pokračování.

Svižný a nekomplikovaný děj. Atraktivní námět. Některé vedlejší postavy ponechávány u ledu, což je škoda. Začátek velice slibný, ale na konci první sezóny už jen 70%. Naivně překombinováno.

Přiznám se, že jsem se rozhodla na film dívat jen kvůli scéně, ve které hraje Dan Bucatinsky. A vůbec jsem nebyla zklamaná ... jeho scéna je jedna z nejvtipnějších (chlapík, který má jistý intimní problém a svoji "terapeutku" doporučuje po telefonu nesprávné osobě).

Nemůžu si pomoct, ale musím dát plný počet bodů. Za geniálně prostý formát původně webového seriálu komediálních skečů. Za herce, kteří (se) skvěle baví improvizací. Za hlavní postavu nejhorší psychoterapeutky na světě a příšerné mrchy Fiony Wallice v podání Lisy Kudrow. Za výrazné vedlejší postavy. Třeba Jerome Sokoloff (Dan Bucatinsky) - nudný pacient / zneužívaný zaměstnanec, který pro Fionu a její rodinu udělá téměř vše. Roztomile děvkařský miliardář Austen Clarke se skotským přízvukem Alana Cumminga. Fionina bláznivá matka Putsy Hodge hraná skvělou Lily Tomlin. A celá řada herců, hereček a televizních osobností, která se nechává zlákat k sobotnímu dopoledni v LStudiu pod režijním vedením Dona Roose.

Skandál je typický seriálový produkt Shondalandu a jako takový je snadno rozeznatelný mezi ostatními seriály. Mezi postavami se nenachází jen krásní jedinci anglosaského původu s alabastrovou pletí, mužského rodu a nejlépe do třiceti let, ale je tam mnoho postav, které jsou barevné, tlusté, malé, staré, homosexuální a nebo jsou to ženy v typicky mužském prostředí. Seriál se odehrává v prostředí vysoké politiky a tak se ve vysokém tempu před divákem objevují skandály, podvody, vraždy a intriky. Postavy se zjevují a zase mizí, odstaveny, znemožněny, uvězněny, zavražděny. Nikdo není kladný hrdina bez poskvrny a bez (nebezpečných) ambicí a vztahů. Přiznám se, že mým oblíbeným antihrdinou je šéf štábu Bílého domu Cyrus Been, který jako by vypadl z nějaké Shakespearovy tragédie a kterého skvěle hraje divadelní hvězda Jeff Perry.