Gilmour93

Gilmour93

Radek Zdráhal

okres Zlín
Private Joker

180 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 32 64 95 126
    • 4.6.2020  13:10

    Co začíná jako kombinace Dirty Jobs a crossoveru Kriminálek Miami a Las Vegas, se rychle promění v úzkost působící psycho thriller o znepokojivém místě, co pohlcuje osoby náchylné k pohlcení (zdravím Jacka Torrance). Ten nekomfortní pocit je navozen v drtivé většině času za denního světla (!), digitální kamera nepůsobí rušivě a hodně prostoru postavám přináší žánrově vzácnou autentičnost. Pointa? S klíčovým prvkem snímků podobného ražení nebyl problém ani tak z hlediska podstaty, jako spíše ve způsobu podání. Andersonův Mechanik mě v tomto ohledu rozebral o něco důkladněji..

    • 3.6.2020  13:25

    Poslední mise USS Indianapolis. Nejdřív převezla tajný náklad, co ukončil válku a pak ji dvě japonská torpéda poslala ke dnu, aby se přeživší setkali s bezprecedentní alimentární frenezií (pro neznalé cizích termitů: žraločí bufet, co ještě nikdo nikdy nezažil). Záchranným kruhem mohou být kamera Gaunera Sekuly, kopie Toma Sizemorea z Bayova Pearl Harboru, krasavice Catalina či snaha o historickou věrnost (u některých detailů jako třeba pomíjení segregace černých námořníku nás však lakujou přesně ve stylu nyní tak populárního a přitom kontraproduktivního překrucování). Od pocty padlým námořníkům se však musí oddělit režisérský um béčkaře Van Peeblese, jenž přináší speciální efekty na úrovni televizního dokumentu, lhostejnost k postavám, únavnou délku a Cage z formy. Jeho kapitán McVay sere mramor takovým způsobem, že v reálu by ten kámen propadl toaletou v kajutě a potopil křižník mnohem dřív než ponorka I-58 kapitána Hašimota. Při scéně, která měla předpoklad stát se tou nejemotivnější (setkání po soudu s japonským protějškem), mě jeho herecký projev kuchaře krájejícího cibuli už jen dorazil..

    • 2.6.2020  13:11

    Ples příšer. Amy Schumer s ceckem na průvanu si jede to své za hranicí důstojnosti a respektovat ji za to, že si ze sebe umí udělat legraci, by mělo smysl jen tehdy, kdyby se to tak často netopilo v jímce plné kluzké trapnosti a sebevědomého buranství. A stáří naivně balamutící Goldie Hawn, co se po patnácti letech a dvojnásobném počtu plastik vrátila do hry? Kdyby Kurt tehdy na palubě věděl, co ho čeká za bosorku, nechá ji plavat. Jenom sednout na koště a odletět..

    • 1.6.2020  14:00

    Clint jako jižanský rebel s příčinou, co za film naflusá roční průtok Missouri a většinou tou sežvýkanou močkou míří tak, že je to na žalobu ze strany PETA. Mínusem mohou být naivně působící závěrečná přestřelka, kdy Josey v polosedu a femini odboj pálící z dlouhých hlavní odrazí útok početné sebranky „modrých panděr“ či nevýrazná hudba marně vzhlížející k Morriconemu, nicméně klady to hravě přebíjejí. Revisionistický směr spojený s antiválečným poselstvím, dějová pestrost, Surteesova kamera perlící v exteriérech i při hře se světlem a stíny, komediální nádech pod totemem starého náčelníka, pošramocená reputace Seveřanů jako těch za každých okolností hodných, pomsta bez obvyklé vůně střelného prachu či frajerský závěr na bázi předstírání a vzájemného respektu. A jako bonus tam padne nejprďáčtější indiánské jméno, co jsem kdy slyšel (Jim Důlek od Neštovic)..

    • 1.6.2020  13:53

    Plamen pálí po kolaborantech i nacistech, za špatnýma ženskýma a jedno cígo za druhým. Citron se tváří kysele, když zvrací, kříží cestu cyklistům, úkoluje milence své ženy a propadá pocitům viny.. Proslulé duo dánských odbojářů ve víru pochybností, zrádných úmyslů, morálních dilemat a nezvratných rozhodnutí. Když už je to po stránce emocí jako psí čumák, mělo to logicky vládnout na noirovém poli procedurálnosti, ale bohužel, nestalo se (navzdory inspiraci Melvillem). Citrus Mads tradičně zralý, rudému grepu Lindhardtovi k tomu ještě něco schází. A to vedle něj ležela v regále se skandinávským ovocem i dvojnice Simony Postlerové..

    • 29.5.2020  12:27
    The Dare (2019)
    **

    Trýzní, poněvadž je traumatizovaný. Trpím, protože jsem nepoučitelný.. Postavy? S ohledem na situaci meloucí debility, nezajímavé, s make-upem na tváři i po sérii mučení. Osvalenec v bílém nátělníku spíš patřil na stage k Backstreet Boys. Gore? Polykání broučků, červí kontaktní čočky a nějaké to bodání. Všechen obsah i formu jsem už Saw, nápad je pro Aldersona cizí slovo. Děj? Když se týranému kvartetu rozsvítilo, odkud se (ne)zná, můj rozum zastavil na značce STOP, prolínání časových rovin moc neklape a natahovaný závěr spolupracuje s klišé tak úzce, že splynou v jedno. Možná jsem čekal, že to zachrání Richard, u jehož zlověstné držky kdysi někdo nestoupl na Brzdu, ale to byl z mé strany jen pošetilý optimismus..

    • 28.5.2020  11:55

    Na úděl nežehrající mateřská láska, paličatostí živená vůle, rodinná pospolitost utužovaná zlými časy a ty nejtěžší bitvy odehrávající se uvnitř. Oheň irské syrovosti, z kterého přes to všechno sála životní optimismus.. Opěvovat výkon Day-Lewise je jako nosit Iry do hospody na pintu, přesto musím poznamenat, že nebylo vteřiny, ve které by nebyl Christy Brownem. A s tím plnovousem už s předstihem 23 let vyhrál casting na roli Abrahama Lincolna..

    • 27.5.2020  13:20

    No brain, more pain. Oživlé mrtvoly potvrzují svou závislost na analgetiku, pitoreskní léčivo na pultech márnice a přilehlého krchova se odmítá vydat. Alien Father O'Bannon chtěl zábavnou tvář, ale nedostatek nápaditosti ji zastřel průměrností. Při hodnocení je potřeba zohlednit ducha doby, ale stejně mi přijde divné, že na filmu tohoto ražení je jediná vtipná věc sprejem nastříkaný nápis „No Future“ na bráně hřbitova..

    • 26.5.2020  11:37

    Obhajovaní svině u soudu. Neděje se to i teď..? Interesantní fraška z francouzského středověkého venkova, která s lehce detektivním nádechem přibližuje tehdejší nezvyklé justiční praktiky (něco jako Právo a pořádek ve chlívě). Vše klátící Firth se zmuchlanýma tesilkama na hlavě, kněží Holm se sympaticky pragmatickým přístupem, nahé vnadné ženy s depilačními anachronismy a spíše stylizovaný než nějak špinavě autentický pohled do doby, kdy bylo protiprávní lítat na koštěti a líbat ďáblovu řiť.. Je tu jeden zvláštní paradox. Říká se středověké tmářství, ale když nyní někoho svým útokem usmrtí zvíře, je většinou rychle zabito či utraceno. Tehdy alespoň dostalo právního zástupce a mohlo doufat v osvobození při soudním procesu. Třeba zrušit líčení, protože nebyl zajištěn překladatel, svalit to na nepříčetnost nebo podplatit soudce nabídkou sexu..

    • 25.5.2020  13:52

    Ve světě, kde se řeší emisní limity sekačky na trávu, zatímco mořská monstra nerušeně dští tisícovky tun oxidu síry, je tak snadné být pokrytcem.. Můžete se rozčilovat, můžete lomit rukama, můžete vést řeči, jak je to hrozné, můžete protestovat, stěžovat si, vyzývat k bojkotu, ale tohle všechno je vždycky hravě přehlušeno něčím jiným. Slyšíte to..? Money Talks..

    • 25.5.2020  13:49
    Aplaus (TV film) (2012)
    ***

    Scénáristicky nepříliš ošetřená variace na téma v nouzi poznáš přítele, ve které si rozklad vztahu komorního dua zasloužil o něco více péče, nicméně ve svém formátu a univerzálnosti námětu (krize obnažující charaktery) to docela funguje. Švehlík odvedl svůj standard, Málková jako rozmazlená hysterka házející vinou jak blátem byla ve své vzrůstající nesympatičnosti také přesvědčivá. Policie ČR, co tady pomáhá k rozchodu a chrání od klidného spaní, to rozsekla dle předpokladů..

    • 22.5.2020  11:03
    1BR (2019)
    **

    Bytný tvůj tě uzdraví! Nezáživnou expozici zakončenou mňoukajícím krocanem a Ježíšovým oblíbeným typem kotvení, vystřídalo psychologicky mělké a napětí prosté pojednání o pocitech a potřebách členů jedné bytové sekty. Když jsem při něm po dvacáté šesté uslyšel slovo „komunita“, chtěl jsem hodit do obrazovky vázu. No a pak přijde pár minutové finále, při kterém se nacáká trocha krve a bez skrupulí ukradne závěr The Invitation od Karyn Kusama. Asi aby si člověk v rámci srovnání uvědomil, jaké neatmosférické a beztvaré dílo ze sebe pan Marmor vytesal..

    • 21.5.2020  11:31

    Únik. Od neporozumění nebo nezájmu okolí, školní šikany, krutosti světa a dalších nyní už možná malicherných problémů dětství a dospívání. Kdo z nás jej nehledal.. Pro mnohé jistě osobní téma, ale forma a technické zpracování nedovolí čerpat všechen potenciál. Na vině jsou nepřesvědčivé výkony herců (s výjimkou pevné křehkosti slečny Robb a dreamteachera Deschanel), disneyovské songy zvyšující tvorbu ušního mazu a i když o ně tady až tak moc nejde, lacině působící triky. Lacinější už bylo jenom to, že T-1000 z tekutého kovu pracuje v železářství.. Nemohu si pomoct, ale tematicky podobné Dangerous Lives of Altar Boys se mě svou autentičností dotklo mnohem víc. Možná i proto, že jen ti, co nejsou k tobě hluší, ovládnou srdce tvé i duši..

    • 20.5.2020  12:36
    The Wretched (2019)
    ***

    James Stewart měl celou nohu v sádře, Shia na ní měl sledovací náramek. Z těchto důvodů je jasné, že nemohli opustit dům a mohli se naplno věnovat životu nebezpečnému šmírování. Tady mi však vrtalo hlavou, proč má sádru na ruce mladík Ben? Friedkinova Chůva potkávající Disturbii sice přináší stravitelnou porci teenage křepčení na téma witch-in-the-woods a pár slušných triků s mrazivým potenciálem, nicméně na poli zábavy se i vzhledem k cílovce mohli snažit mnohem víc a po podivném twistu, vnášejícím mimochodem světlo do přítomnosti gypsu, jsem už jen očekával konec, kdy se zablitý Ben probere na podlaze koupelny vedle prázdné lékovky od Vicodinu a my zříme, že to všechno byl jen sen..

    • 20.5.2020  12:28
    The Doors (1991)
    ***

    Ollie? Yes son. I want to kill you.. Možná to bylo tím, že jsem první viděl famózní dokument Toma DiCilla, ale Stoneovy licencované dveře vnímání mi zůstaly zavřeny. V koncertních pasážích se povedlo přiblížit nepřenosného ducha meskalinové éry a Kilmerova transformace je bezesporu působivá, nicméně nastavená rytmika narace a postupné zabředávání do stereotypu pro mě byly čím dál tím víc nestravitelné. Stejně jako ta povrchní bulvarizace, která měla vyprávění oživit konflikty, ale ve svém důsledku jen odstavila na vedlejší kolej citlivost a inteligenci ústředního bohéma. Pokud nejste fanda The Doors, nutí vás to k soudům, nenávisti, či nezájmu. Nepředpokládám, že to Stone takhle chtěl..

    • 18.5.2020  12:29
    Sezn@mka (2016)
    *

    Svérázně debutující Zita Pandrhola zavřela do sudu vkus, vtip i soudnost. Z karikaturních postav a eufemisticky řečeno „dějového vývoje“ až příliš prostupuje komplex a snaha o jakési zúčtování, ale koho to proboha v této formě zajímá? Otevřete ten sud, paní režisérko, třeba to pomůže.. Langmajer mi v rolích sebestředných kurevníků začíná poslední dobou splývat. Je doslova zaškatulkován..

    • 18.5.2020  12:22
    Pérák a SS (1946)
    ****

    Na co laboratoř Starkova otce, speciální séra a vita paprsky, když stačí dvě péra z gauče.. Hravá kombinace černobílé animace a fotografie, ve které se naše městská legenda vypořádává s okupanty i udavači se speciálními účetními deníky. V duchu krátkých animovaných filmů spojenecké propaganda production a se spoustou originálně pojatých scén. Za všechny odvážná vsuvka s dvěma homosexuálními esesáky u stříkající fontány či dilema před rozbitím Adolfovy busty skrývající rádio..

    • 15.5.2020  11:19

    Zlínská pýcha. Pokaždé jiná, ale přitom stále osobitá. Studnice tvořivosti a nespoutané fantazie, která skromnost podmínek obrátila ve svou výhodu. Trik i speciální efekt mají společné, že jsou podvodem na diváka, jenže když je to první v rukou filmařského barona von Münchhausena, stává se iluze půvabným kouzlem a autentičnost relativním pojmem.. Vsuvky se snahou napodobit konkrétní scény v současnosti vedly k jistému rozmělnění, ale možná to bylo nakonec dobře. Po té sérii poklon neskončilo mé dmutí puknutím..

    • 14.5.2020  10:30

    Osud, ten král výsměchů. Náramně si užívá, že lidé bez svědomí odcházejí bezbolestně a ti se svědomím v agónii.. Příběh jedné chorobné ctižádosti, co se na poměry antických dramat i autora nezvykle utápí ve vlažnosti a banalitě. Pinkalista slov a vztahů z Dostojevského akademie měl na britském kurtu match point, ale zkazil lehký míč a je tu zase shoda..

    • 13.5.2020  11:55

    Zadní světla Batmobilu? Creeper z Jeepers Creepers? Rudooký Ríša Gere po několikadenním tahu po barech v Point Pleasant? Nebo snad červená na semaforu u přetíženého Silver Bridge? Možná to byla znamení jako na farmě ex-pastora Mela uprostřed kukuřičného pole, ale víte, jak to s těmi znameními chodí. Člověk si je vyloží, až už je pozdě.. Mothman, Jersey Devil, Wendigo. Mám tyhle sympaťáky severoamerického folklóru rád, ale ta alternativní 50 minutová verze ohraničená dvěma rádoby hlubokomyslnými bláboly opravdu působí jen jako uspěchaný výcuc z něčeho trojnásobně dlouhého..

    • 12.5.2020  12:07

    Rocky Graziano. Brooklynský mešuge s pravačkou plnou nenávisti.. Pravzor všech boxerských biografií, který letí dopředu jako střela, aby se chytře zastavil na vrcholu. Plný kouzelných scén (nesmělé seznámení s Normou, fingovaný trénink), černobílých pláten Josepha Ruttenberga a bezchybného Paula Newmana. Nemůžu si pomoct, ale jeho specifické ztvárnění Graziana (mimika, dikce, držení těla) pro mě bylo zrcadlem hereckého projevu Toma Hardyho. Že by zdroj inspirace?

    • 11.5.2020  12:30
    Stážista (2015)
    **

    Ač není čas Vánoc, magický kmet Bobby nezištně napravuje pracovní i partnerské problémy svých nezkušených kolegů. Nebylo by překvapením, kdyby na konci tento Bagger Vance e-shopových hřišť tajuplně zmizel v podvečerním vánku.. Chápu to mezigenerační poselství, ale tohle byla jen utopická sentimentální štětka postříkaná parfémem Voňavá bída. Po čtvrt hodině to ztratilo můj respekt už jen kvůli prostředí, kde se vše odehrávalo (tenhle byznys a pracovní místa, co produkuje, je pro mě hluboko pod uklízením odpadků v parku či sbíráním přejetých koček ze silnice) a nápravu by nepřineslo, ani kdyby si De Niro znovu vyholil hlavu ala Travis Bickle a pomocí Full Metal Xanax ulevil spolupracovníkům od toho obrovského životního tlaku..

    • 11.5.2020  12:24

    Vše, co bylo špatně, je už tady popsáno na stovkách řádků a při fandomové zdi seroucí Jar Jar Abrams se z toho nevyvleče. „The greatest motive, money is.“ Máte pravdu, mistře Yodo. Budeme dělat, že se to nestalo..

    • 11.5.2020  12:16
    Vlasovci (TV film) (2014)
    ****

    Smrt Hitlerovi. Smrt Stalinovi. S tímhle na evropské fronty neobvyklým krédem se měli dostat ke generálu Pattonovi, ten by je pochopil.. Dokument o zrádcích vzešlých ze zrady, jenž podporuje mantru, že nic není černobílé a na vše je potřeba nahlížet nejen v historických souvislostech. Falmerům, Ondráčkům a dalším rudým obuškům se to asi líbit nebude, ale je třeba pochopit, že mezi bolševismem a fašismem můžou být i jiné rozměry než jen ty slepě ideologické. Třeba lidský..

    • 11.5.2020  12:11

    „Kulky mizí a Mussolini zůstává..“ Všeho do času, Benito. Všeho do času.. Rekonstrukce stahující se smyčky kolem Duceho trpí třemi neduhy. Nepřehledností (pokud tedy nejste historik se specializací na brigády, tajné služby a partyzánská hnutí operující na sklonku války v Itálii), přemrštěnou stopáží a taky tím, že na můj vkus seděl Lizzani na režisérské sesli až příliš nahnutý doleva.. P.S.: Rod Steiger je ve své další roli vůdce naprostým protikladem samopalu plukovníka Djanga (čili spolehlivý). Mít o něco východnější rysy, dal by hravě i Pol Pota..

    • 7.5.2020  12:59

    2 různé snubní prsteny, 26 víkendů během 26 let, 1 domácí porod, 113 (pravděpodobně ale 114) pohlavních styků, 1 žádost o ruku a 9 445 dnů, kdy mohli být spolu, ovšem úcta, pohodlnost a setrvačnost byly proti. Účetní umí vyjádřit v číslech ledasco, ale pak jsou tu hodnoty, které při zpětném ohlédnutí za člověka neúprosně formujícím tokem času nijak sečíst nejdou.. Divadelní původ z toho stříká na všechny strany, takže nepřekvapí, že se vyniká lehkostí konverzace a hereckou interakcí. Zatímco Ellen Burstyn přirozená v každé „proměně“, expresivní Alphonso D´Abruzzo mi vždycky nepřipadal jako jeden a tentýž člověk (byť zkoušený osudem). Jeho první lehce neurotická, slabošská a pocitem viny zasažená verze nevěrníka mi spíše připomínala majora Franka Burnse v těle Hawkeyho Pierce, ale za tím asi bude jen má deformace z oblíbeného seriálu..

    • 6.5.2020  12:55
    Soudcova noc (1983)
    ****

    Spravedlnost. Zákon. Emoce. První je slepá, druhý zavírá před první oči a třetí přináší zaslepenost. Oftalmologické problémy vstupující do rozhodování soudce lze vyřešit i tak, že to první vezmete do svých rukou, druhé porušíte a od třetího se oprostíte.. Hyams sice není žádný extra režisér, ale skloubení první poloviny, kdy se hraje na city nebetyčnou nespravedlností a té druhé, kdy červíček pochybností začne se svou pozvolnou hlodavou aktivitou, docela fungovalo. Závěrečných patnáct minut je už jenom klasické akční béčko, nicméně neměl jsem s takhle nastaveným profilem zásadní problém. P.S.: Úplně poslední scéna sympaticky nechala pootevřené dveře k další interpretaci. Třeba takové, že houževnatý černošský detektiv nečekaně vytáhl revolver a jedním výstřelem směrem k spolujezdci ukázal, na čí je výplatní listině..

    • 5.5.2020  12:18
    Konvoj (1978)
    **

    Convoi neexceptionnel, jehož vidláčtí šoféři by potřebovali minimálně čtyři ruce (v jedné volant, ve druhé rádio pro troušení namachrovaných hlášek, ve třetí prďáckej kamioňáckej klakson ala splachovací šňůra a čtvrtou, aby si mohli z kabiny podat tričko na své vyrýsované polonahé tělo).. Peckinpah na alkoholu a koksu chtěl naservírovat country-westernový Vanishing Point pro tiráky, ale já byl svědkem jen supernudné, bezduché podívané pod úrovní snímků Buda Spencera a Terence Hilla. Soundtrack je tak kvalitní, že Pepíček Laufer se svým „Sbohem lásko, já jedu dál“ by na něm byl tou největší perlou..

    • 4.5.2020  12:05

    Název by napovídal, že se jedná o pokračování sci-fi Vnitřní vesmír, ve kterém se cestuje nedostatečně vysušeným salámem z koncernu, který už Andrej vůbec nevlastní, ale nenechte se zmást. Peckinpahův s exteriéry se mazlící western ukáže k nelibosti Johna Waynea odvrácenou stranu Divokého západu a dvě staré páky v doprovodu hejska, kterému se kvůli maskulinní farmářce přesune mozek pod úroveň opasku, dovede k finále, které se snaží nebýt úplně tuctové. Chyběl při něm jen Anton Chigurh, aby hříchu se vyhýbajícímu Steveu Juddovi položil svou lehce filozofickou otázku: „Jesi tě pravidla, kterých ses držel, dovedly sem, k čemu ti takový pravidla byly..?“

    • 4.5.2020  12:01

    Devlinova věta: „Pusť mě k tomu, Rolande.“ měla přijít maximálně v okamžiku, kdy v zasedačce Electric Entertainment nemohl Emmerich spustit kávovar.. Germánský ničitel světů a diváckého vkusu se obyčejně prezentuje kombinací pitomosti a infantilní zábavy, při které je se svým patriotismem papežštější než papež. Tohle byla jen pitomost, kterou od vysílání v pátek večer na Prima Cool dělí pouze výše rozpočtu..

<< předchozí 1 2 3 4 32 64 95 126