Gilmour93

Gilmour93

Radek Zdráhal

okres Zlín
Private Joker

177 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 28 55 82 109
    • 19.7.2018  11:18

    Podezřívám triviálnost zápletky, že měla jen za úkol příliš nerozptylovat od impozantní technické stránky. Básník Villeneuve komponuje jevy z antiutopistického prostředí originálně, ale přitom s respektem ke Scottově odkazu, production design je bezchybný, úderné duo Zimmer & Wallfisch rezonuje s Vangelisem a pak je tu čarovná, vždy v konkrétních barevných tónech laděná skutečnost, že 1.pád: Kdo, co? Deakins, 2.pád: Bez koho, čeho? Bez Dia. Divácky nekomfortní délka nevadila, naopak přispěla k plynulosti vtažení do bezútěšného světa budoucnosti bez budoucnosti. Když pominu diskutabilní funkčnost děje, drobné vady vidím jen v upozadění neo-noir motivů (náplast přes nos ještě nedělá z Káčka detektiva Gittese) a v některých hereckých představeních. Gosling nemůže skrývat svůj omezený rejstřík za to, že je replikant a Ford mně chvílemi připadal, že neví, co po něm vlastně chtějí. To snad viděl i Jared Leto, ale víte co. All those moments will be lost in time, like tears in rain…

    • 18.7.2018  13:38

    Nutno upozornit, že Jean Reno je zde plesnivý psychiatr, který s gustem loví duhové pstruhy a…hraje vedlejší roli. Tu hlavní zabral italský Armin Mueller-Stahl, který jako policejní inspektor půlku filmu tleská a ve druhé využívá aspektů mediokracie, aby uštval křišťálového profesora literatury.. Rozvláčná krimi pyrenejského typu, která šetří násilím, akcí a de facto i napětím a spoléhá se na to, že se divák soustředí na atmosféru a rozlousknutí případu. No, když u lorda Edmunda Černé zmije kdosi zaklepal u dveří, on řekl: „Baldricku, dveře.“ a sluha Baldrick je přinesl, požadoval po něm, aby to vysvětlení, se kterým přijde, bylo fenomenálně dobré. U Dívky v mlze hlavní pointa fenomenální není, ale obstojí. Ta následující už ovšem vyžaduje jistou dávku velkorysosti. Budu si myslet, že to byly rybářské mušky..

    • 17.7.2018  12:45

    All work and no play makes Nick a dull boy.. Jako by zpod deštníku padaly kapky nebo bodyguard oddělal vlastního prezidenta. To je vzpoura rodičů pod taktovkou crankovitého Taylora, který spíš než na gore sází na černý humor a tvůrčí nápaditost (přiznávám, na Henriksena jsem po úvodních titulcích zapomněl a až u domovního zvonku mě to trklo). Scéna s konstrukcí a demolicí kulečníkového stolu pak trefně vybrousila ten satirický profil. Rodičovství je nekompromisní kastrace, ale zároveň obrovská výzva..

    • 16.7.2018  12:13

    Příště budu raději dvě hodiny čichat Jacquouilleův smrdutý dech, nebo se nechám lámat v kole. Hyperaktivní uvřískaný chaos, u kterého mě neskutečně rozčiluje Clavier s napitým klíštětem na ksichtě. Vlastně mě tam rozčilují úplně všichni..

    • 16.7.2018  12:06

    I vzhledem k společenským náladám byl vznik Black Panthera nevyhnutelný a o to víc pak překvapuje, s jak zjednodušující a ve své podstatě na hlavu postavenou ideologií se vytasil (černí chtějí být bílí, bílí se mají stydět). Černé komunitě, která není primárním cílem Hollywoodu, to ale prý posiluje identitu a zároveň narušuje osvojené negativní stereotypy o etnických skupinách. Fajn, ale co ta skupina, co unesla v úvodu dívky a nutila je nosit hidžáb? Nenamočili jsme se zase trochu do islamofobie? Cpát politiku do komerčních komiksových adaptací je nevděčný úkol.. Potěší pošahaný gauner Serkis, drobné krádeže z bondovek (pusanské kasino nápadně připomínalo to v Macau ve Skyfallu) i skutečnost, že tentokrát žádný mocipán z vesmíru nedemoluje metropole za účelem pokleknutí lidstva, ale jinak se jedná o klasický marvelovský produkt (infantilní vtipy, chvílemi mazlavá nuda), jehož poslední akční pětina se zmítá v obligátním digi-sajrajtu. A někdy během něho, pokud vám tedy není dvanáct a méně, začnete Thanosovi vyčítat polovičatost jeho řešení. Myšlenky Isaacha De Bankolého, jehož jediný úkol byl mít celou dobu v hubě zelený popelník, se dle mého také stáčely tímhle směrem..

    • 13.7.2018  10:51

    Pane Peytone, koupili jsme práva na osmdesátkovou videohru, kde hodná zmutovaná gorila bojuje v centru Chicaga se zmutovaným létajícím vlkodikobrazem a zmutovaným prasoaligátorem. Tady máte Dwaynea Johnsona a 120 míčů. Musí to vydělat alespoň trojnásobek, tak ať je to dostatečně stupidní. No a pan Peyton je poslechl.. Schopnost nezávazně pobavit tomu v některých momentech nelze upřít, ale jinak je to Kaiju výplach, na kterém je nejvíc sexy primatologův stříbrný 2004 Ford Bronco Concept SUV a vše ostatní působí genericky a přihlouple, což pánové od Warner Bros. vlastně chtěli. Zaujala mě jen jediná věc. Kontroverzní moment, kdy opičí albín George (mimochodem rasismus) dost oplzle znakově haraší za zády afroamerické ženy. Divíte se, že film nebyl zakázán? Me too.. Za směšný paradox pak lze označit vyhrožování režiséra Bolla žalobou kvůli použití názvu Rampage, kdy sám německý umělec film označil za „one of those typical feelgood, popcorn bullshit movies that the studios use to brainwash America even more”. Ano, Uwe, máš pravdu. A teď si vezmi, prosím tě, smeták a běž se podívat před práh..

    • 12.7.2018  12:57

    „Welcome to Wonderland, Alice!“ Majoritní vlastník továrny na Rohypnol zase rozjíždí svá pekelná kola, při architektuře mordů tradičně využívá slabin i koníčků obětí a na konci odejde, i když všichni dobře víme, že nedává své podkoží tak lacino. Jizlivý kotelník Frederick je v pohodě, ale nemůžu se dívat na horor, u kterého se vzhledem k jeho stylu nejvíce bojím toho, že se na place objeví Corey Haim a Corey Feldman. Kostelní finále k napravení dojmu nestačí a tenhle Harlinův dlouhý polibek na špatnou noc je zubem času vybělená kost ve voliéře hororových supů..

    • 11.7.2018  12:49
    Gang Story (2011)
    ****

    Když přítel ztratí liberté, přichází čas fraternité. Pozor však, aby se z toho nevytratila égalité.. Ostrá gangsterská historka, která oslavuje i relativizuje sílu kamarádšaftu. Jediný zásadnější problém vidím ve způsobu propojení současnosti a flashbacků ala Mesrine, ale jako jednotlivost oboje funguje dle těch nejlepších žánrových intencí. Nutno vypíchnout výkon Gérarda Lanvina, který se úspěšně drží hereckého motta Michaela Cainea „mluv pomalu, neříkej mnoho“ a na své charisma by si měl vyřídit zbrojní pas. S ohledem na 36 Quai des Orfèvres a MR 73 je obvinění Marchala z pásové výroby poněkud omezené, ale samozřejmě záleží na vkusu..

    • 10.7.2018  12:12

    „I have built my organization upon fear..“ Stručný portrét altruistického byznysmena, který své obchodní záměry prosazoval s úsměvem, vlídným slovem a zbraní, což je vždycky víc než jen úsměv a vlídné slovo. Alkohol v době prohibice, prostituce, hazard. Si myslej, čůráci, že se to udělá samo.. Dokument přiblíží i paradoxní jev spjatý s dvěma jedinými životními jistotami. Muž odpovědný za desítky těžkých zločinů jde sedět za neplacení daní a prost ctností nakonec nenachází očekávanou násilnou smrt, ale odstraní jej nemoc z povolání (syfilis zaměstnankyně). Z filmového hlediska zaujala i zmínka o zanedbatelném vlivu Neúplatných a naopak mravenčí práci zaměstnanců berního úřadu, která nakonec dovedla Caponeho za mříže. No jo, ale kdo by se chtěl dívat dvě hodiny na berňáka Kevina, jak v brejličkách a s klotovými rukávy listuje v daňových záznamech..

    • 9.7.2018  14:13
    88 minut (2007)
    ***

    Alovo playboy entrée naznačuje, že se to spíše než 88 minut mělo jmenovat 28 centimetrů, ale nakonec to s donjuanstvím pana profesora nebylo tak horké (možná mu šlo i cítit z pusy, když lidé kolem něj pořád hovořili o tic-tacu).. Hodně tomu ubližují „hallmarkový“ vizuál, příběhová neohrabanost i divákův rozum podceňující scénárista, ale naštěstí je tu půlku Seattlu podezřívající Alfredo James Pacino, který dokáže udržet a někdy dokonce i odvést vaši pozornost. Avnetově countdown přednášce sice nebude patřit místo mezi Kmotrem a Carlitovou cestou, ale dá se bez úhony přežít. Dokonce přinese i zajímavý jev, kdy celkové tempo působí kvapíkově, ale čas hlavního hrdiny teče očividně pomaleji (chvíli jsem měl i pocit, že si profesor Gramm stihnul odskočit ke kadeřníkovi)..

    • 4.7.2018  11:48
    Den 12. mann (2017)
    ***

    Síly ztrácející norský diverzant Frodo putuje skrz armádu nacistických skřetů k Hoře osudu zvané Švédsko a nebýt hrdinství Samů Křepelků, kteří mu pomáhají tu tíhu symbolu odboje nést, nikdy by cíle nedosáhl.. Zfilmování příběhu o nezlomné vůli Jana Baalsruda mi přineslo dvě pozitiva. Způsob nasnímání přírodních scenérií a výkon Rhyse Meyerse v roli duševně nestabilního Černokněžného sturmbannführera Angmaru. Problém ovšem je, že tenhle norský Revenant se zhruba od „hotelu Savoy“ začne utápět v monotónnosti a souboj muže, který se gangréně směje do očí, vetuje hlad a na mráz ukazuje dlouhý nos proti bezradným nacistům, kteří jsou nebývale nedůslední, sebelítostní a obligátně si vyhrožující východní frontou, ztrácí i vzhledem k prozrazenému osudu hlavního hrdiny na dynamice a naléhavosti. Den 12. mann určitě pozvedne norské národní cítění, ale v širším filmovém měřítku nenabízí trvalejší hodnotu..

    • 3.7.2018  13:47

    Zazvonil zvonec a s maminkou je konec.. Anwarovo švenkování kamerou je v rámci lekacích scén primitivní, ale účinné, úvod s cinkylinky matkou párkrát prožene dědu Morozka po zádech a nejmenší hrají tak (především hluchoněmá sekce), že si snadno získají vaše sympatie, nicméně jak byla ta mytologie i svou exotičností zpočátku zajímavá, tak s blížícím se koncem se ten inseminátorský kult a jeho otřepané supernaturální aktivity začaly zajídat (až tak, že jsem si přál, aby ty zombie přišel umravnit Iko Uwais). No nic, snad teď dole maminka zpívá povedený duet s Johnnym Favoritem..

    • 2.7.2018  12:24

    Ortodoxní demokrat a liberál Spielberg cítil potřebu kout, dokud je železo „fake news“ žhavé a svůj příběh sedmdesátkového WikiLeaks vyslal na dvě bojiště, kde se místo meči máchá pery a odvážnými rozhodnutími. Na jednom tisk bojuje za svobodu slova a nezávislost s řídící mocí a na druhém se žena v řídící pozici snaží probít z mužského obklíčení. Myšlenkově je to bezesporu ušlechtilé (byť žurnalista bez vlastní politické nezávislosti přináší do tohoto boje jistou dvojsečnost), nicméně nebudu kvůli tomu přehlížet mramorový chlad sterility, schematičnost a autorskou rutinu. Palec nahoru za Kaminskiho kompozice, pečlivou práci s kancelářskými detaily (future plakát na All the President´s Men či poster sloupkaře Arta Buchwalda jakožto Strýčka Sama „Have I ever lied to you?“) a taky skutečnost, že se Hanks s třemi čelními drenážemi na pot osobně dočkal patetického jásotu, který mu jako členu posádky Apollo 13 kdysi unikl..

    • 29.6.2018  10:08

    Druhé macho řádění na americko-mexickém pomezí je ve znamení navazování. Zámořský debutant Sollima kráčí ve stopách Villeneuva s patřičným respektem a přitom s vlastní tváří, Wolski se snaží dívat náročnýma očima Deakinse a cellista Guđnadóttir pokračuje tam, kde se zesnulým Jóhannssonem kdysi temně začali. Platí i to, že Sheridan je nejméně silným článkem soukolí, nicméně přičítám mu k dobru, že nyní upozadil ženský element, pro který v tomhle světě nelítostných vlků není důstojné místo. Strážný anděl smrti Del Toro i ve false flag zamotaný Brolin drží svůj vysoký standard a zatímco ten první naváže vztah s prostředkem k vedení války, ten druhý pokračuje v poznání, že tahle válka vyhrát nejde, jen udržovat rovnováhu a dělat to tak, aby ti nahoře při tom vypadali dobře. Pořád tam je ta znepokojivá atmosféra prostředí, které mě zvláštním způsobem přitahuje, ale nikdy bych se nechtěl stát jeho součástí a toho si na Day of the Soldado nutno cenit. Završení trilogie by se teď mohl chopit Jeremy Saulnier..

    • 28.6.2018  13:19
    Světáci (1969)
    ****

    „Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Trio fasádníků se známého Werichova moudra drží jen částečně, protože nic cizího jim není lidský a s gustem čmeláka chtějí mlsat svět, ale znáte to. I když zastrčíte čouhající slámu do bot, pořád v nich je.. Méně té vody, chlapče, méně té vody, písek skřípající v zubech vládního režimu, pár na beton improvizačních momentů a trojice Sovák, Brodský, Libíček může nahazovat zednickou lžící jednu hlášku za druhou. Jsem rád, že Oldřich Nový mohl beze slov říct své: „Zavřete oči, odcházím..“

    • 28.6.2018  13:13

    Staromilsky podaná duchařina, která umí být místy patřičně děsivá (baphomet lesní je stejně creepy jako přízvuk některých postav) a pozvolna si umetá cestičku k momentu, kdy chrochtající Bilbo začne své divadýlko o relativitě lidského vnímání. Po pár hodinách se mi ta na první pohled laciná a pro autory trochu pohodlná pointa rozležela v hlavě a říkám si proč ne. Koneckonců, náš mozek vidí to, co vidět chce.. „I hope his dreams are sweet..”

    • 27.6.2018  12:23
    Sahara (TV film) (1995)
    **

    M3 a moji přátelé s žíznivým čumákem.. Pominu, že německý letec útočí v Hurricanu a nebo že M3 Lee nepotřebuje naftu a nejspíš jezdí na Lucky Striky (těch měli dost). Pominu i to, že Belushiho serža v porovnání s Bogiem připomíná zaměstnance technických služeb, co si spletl tank s traktorovou sekačkou. Nepominu ale fakt, že tenhle remake nepřináší vzhledem k originálu s Bogartem téměř nic a je de facto stejně zbytečný jako snaha navštívit Adolfa v bunkru v dubnu 1945 s nabídkou na penzijní spoření. Vlastně jedna věc tady jiná je a to slepě vedené davové útoky Němců na hájenou studnu v sovětském stylu nás mnogo (tak, aby je Spojenci mohli efektně kosit po tuctech). Trošku mi to připomnělo vtip, jak na školní besídce vykládá stranický funkcionář dětem, jak se za války v jejich vesnici hrdinný partyzán se slovy „Za stranu! Za lidi!“ rozběhl po zasněžené silnici proti německému tanku a s odjištěným granátem se sklouzl pod jeho pásy. Vzadu se přihlásí starý dědula pamětník a říká: „Já u toho byl a takhle to nebylo. On nevolal za stranu za lidi, ale zasrané náledí..“

    • 26.6.2018  13:52
    Narkotika (2002)
    ****

    Carnahanův osobitý autorský styl dokázal vtáhnout do prostředí, ve kterém někdo s rodinou snad ani nemůže fungovat. Cliff Martinez probleskuje na pozadí, na svůj žánr je to chvílemi až nečekaně intimní, chvílemi zase drsné a způsob nasnímání některých scén vás přinutí cítit se nekomfortně. Ray Liotta, zadržující v sobě víc vody než Hooverova přehrada, byl tentokrát perfektní..

    • 25.6.2018  12:49
    Duch (1990)
    ***

    Od legendární hrnčířské scény s falickou symbolikou (kterou mi už navždy zkazil Frank Drebin) až po Páťovo kýčovité nanebevzetí (chyběl jen červeně svítící prst) se jedná o klasickou romantickou komedii, která se postupem času začne zpronevěřovat své vnitřní logice. Koho ale tohle zajímá, když uslzená Molly zrovna říká to jeho „ditto“... Omlouvám se, ukápla mi slza na mezerník.. No nic, když už se ukázalo, že existuje nebe, musí být i peklo a tím pro mě zůstává výkon Hopkirka Swayzeho. Nemám mu za zlé, že jako duch hází stín a šplouchá vodu z louží, to by nezvládl ani sir Hopkins, ale některé jeho obličejové grimasy působily dojmem, že mu Oda Mae Brownová vrazila do prdele svou věšteckou kouli..

    • 22.6.2018  12:46

    „The only thing you need courage for is for standing still..“ Tesat do kamene. Pro někoho banální historka, pro jiného melancholický příběh o neobyčejnostech obyčejného života, křižovatkách osudu a odvaze zůstat. Přesvědčivý Craig i Baillie Walsh, který se zachoval jako zkušený barman a současnost se vzpomínkami v poměru 2:1 protřepal, nemíchal..

    • 21.6.2018  10:04
    Ghostland (2018)
    ***

    Marilyn Manson a retardovaný Shrek ze zmrzlinářského auta berou útokem chatrné nervy pediofobiků, nicméně není to nic, co by tu už párkrát nebylo. Přesto musím Pascala pochválit. Po půli zatančil celkem Mazaný twist a je celkem vidět, že pomocí zámořské medikace začíná úspěšně tlumit své sklony k sadismu a pofidérním přesahům. Na propuštění z léčebny to ale ještě není.. P.S.: Vzhledem k sedmdesáti stehovému incidentu herečky Taylor Hickson je plakát na další žalobu..

    • 20.6.2018  13:03

    Andělína špulí smyslné pysky, prsí se v přiléhavých trikotech i v sibiřské zimě a v pozici nezranitelné královny profanace působí navýsost suverénně, ale abych jí to baštil, musel bych mít patnáct a v ruce držet (žilnatý) joystick. Když si k tomu přidám časté záchvěvy pitomosti, příběh pod úrovní Flynna Carsena a Westův nevýrazný režisérský příspěvek, mám sto chutí pokárat Rimmera, že si to sundal z čela a hned zkraje mi nenaznačil, jaká mě čeká Hovadina..

    • 19.6.2018  14:08

    Oh-Mah God.. Amatérsky působící počin, který se neorientuje v čase ani prostoru, přebývá mu minimálně dvacet minut (přiblblé tlachání buranské lovecké expedice, indiánské seance) a jediné vyvrcholení je to předčasné na začátku v autě. Nadšenecké pomrkávání na predátoří sérii bylo s blížícím se koncem až směšné a to nejen proto, že primát s červenýma očima, zanedbanou pedikúrou a zálibou ve spoře oděných blondýnkách by Dutchovi posloužil jedině tak, že by si z jeho kůrového brnění udělal koupel na hemeroidy. Nevím, čím měl Magee nacpaný kalumet, ale s jistotou mohu říct, že jeho režisérská kariéra rychle zamíří do věčných lovišť..

    • 18.6.2018  13:57

    Hledání zkratek ke štěstí a věčné soupeření s establishmentem, i když stojíte na jeho straně.. Harley v modrém zaujme kamerou (exteriéry podle přání režiséra a s úctou k jménu John Ford, interiéry podle mistra Conrada L. Halla, tak zněla dohoda), výkonem Roberta Blakea (spolu se Simírem jediný policista, který oblečení nakupuje v dětském) i svým celkovým cynickým vyzněním. Neexistuje totiž něco jako boží spravedlnost. Je jen nepravý čas a nepravé místo. A tomu nahoře je naprosto jedno, jestli se na něm ocitne nepravý člověk.. Nálepku fašistického díla tomu může dát jen idiot.

    • 15.6.2018  13:10
    Malá smrt (2014)
    ****

    Velké lži kvůli malým smrtím. Takové skromné Love Actually, které vkusně a úsměvně ukazuje, kam až jsme ochotni zajít kvůli uspokojení sebe i druhých.. Holt, kde vázne komunikace, vadne ložnice. Jen pozor na starou pravdu, že první bylo slovo a hned po něm nedorozumění..

    • 14.6.2018  12:51

    Jasnozřivý doktor Lecter padl do snídaně jasnozřivějšího anděla milosrdné smrti.. Hopkins si i přes výraz nezúčastněnosti odvedl své a předvídavý Kevorkian Farrell působil znepokojujícím dojmem, nicméně ani hvězdné obsazení nezaručí kvalitu, když nemá o čem. Na ke konci čím dál tím víc bezradnější kurz příběhu mi šidítko poutavého vizuálu nestačilo, obzvláště když při kamerových exhibicích působilo až příliš samoúčelně. Abbie Cornish v hloupě napsané roli „chovej se jak tupec, vypadej jak C.Theron“ mi bylo až líto. Krimi thriller je v posledních letech mrtvý jak barokní límec..

    • 13.6.2018  13:54
    Pomsta (2017)
    ****

    Sotva zletilá dívka odolná praktikám Vlada Naražeče vs. trio brzy krvavých frantíků.. Když jsem viděl, že jejími jedinými zájmy jsou sladit nehty s barvou iPodu a ve vhodnou chvíli pokleknout před druhým mozkem mecenáše, nevěřil jsem v nějaký významnější přerod, ale od kauterizace sofistikovanější, než je ta mečem Dartha Vadera, jsem prozřel. Přistoupil jsem na pravidla hry Coralie a jejího světa za tajemnými dveřmi nadsázky a exploatace a užíval si přitažlivost formy, perfektní hudební podkres, guilty pleasure potenciál i práci s detaily vyprahlé krajiny ala Stoneovo U-Turn. Divím se jen dvěma věcem. Proč u poslední scény před příletem vrtulníku nehrála Silvestriho Goodbye z Predátora a proč ten atraktivní flusanec na místo jejich posledního odpočinku neprodukoval Harvey „Dáš mi, dám roli“ Weinstein? U soudu by to mohli brát jako polehčující okolnost..

    • 12.6.2018  12:41
    Uvnitř (2007)
    ***

    Jeden úhel pohledu napovídá, že Bustillo a Maury měli zůstat za ty sviňské hematolázně Uvnitř polstrované cely. Nepříliš přesvědčivě budované napětí se zvrhne v torture porn, kde se na jednu stranu až „jacksonovsky” dělá mamince tracheotomie ze špatné strany krku a na druhou brutálně vraždí s explicitou na takové úrovni, že znepokojení přechází ve znechucení. Pointa vysvětlující důvody všeho toho počínání nefunguje, lehce pohlídatelné chyby se kupí (šílená porodní asistentka má obličej od krve a když otevře policii, ejhle, je čistý) a chování většiny postav vykazuje známky lehké retardace (v tomhle ohledu vládne sousedská hlídka, která předčí i tu Stillerovu). To je výsledek nadšené práce chlapců, kteří milují Raimiho a gore. Násilí pro násilí, kterému nebude dělat problém uspokojit žánrové labužníky (doufám, že jen duševně). A pak je tu druhý úhel pohledu, který… A je vůbec nějaký..?

    • 11.6.2018  13:29
    Barry Lyndon (1975)
    *****

    Stanleyho galerie výtvarného umění, které muže konkurovat leda ta Ridleyho z roku 1977. Obrazy o lovci štěstí, který šplhá po sarkastickém žebříku oportunismu až do aristokratických výšin, jsou přenádherné. Škoda jen, že se do těch prostých pikareskních rámů nepodařilo dostat více srdce, jako se to třeba podařilo u lůžka malého Bryana či při poslední satisfakci za holubího vrkání, nicméně emoce nejsou prvoplánově to, co bych u chladného šachisty Kubricka vyhledával. „…good or bad, handsome or ugly, rich or poor, they are all equal now..”

    • 8.6.2018  13:58
    Zločinec (2008)
    ****

    „When your life is defined by a single action, it changes the concept of time..“ Černobílé vězeňské pasáže z American History X, roztěkanou kamerou a v barvě. Odstíny strachu, bezmoci, odhodlání a naděje, které když správně smícháte s atributy rodiny a loajality, máte šanci vyváznout. Tak to aspoň tvrdí mentor a shit-pushed-in protector Val Kilmer, který v tomto století moc lepších filmů nenatočil. Autenticita je možná diskutabilní, ale mám za to, že Waugh vzhledem ke svým zkušenostem věděl, o čem točí. Předlohou mu byla kalifornská státní věznice Corcoran, která kromě Charlesa Mansona má ve své historii i podobné „gladiátorské“ škraloupy. Konec je sice trochu přitažený za vlasy, ale pokud je členem Árijského bratrstva, nemusí mu to vadit..

<< předchozí 1 2 3 4 28 55 82 109
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace