Gilmour93

Psychopatický sadista s nekrofilními sklony chce do soutěže k Edovi Hrubešovi a jeho pronásledovatelé se brodí v lepkavém mixu odporu a obdivu.. V rámci hororového pseudo-dokumentu, žánru, co je s originalitou již delší dobu na štíru, docela ucházející a to především zásluhou depresivní hudby, temných zvuků a zlověstného hučení (věřím, že při submisivních scénách bylo i v některých diváckých klaccích), či hrstky scén, které těžily z napětí (prodavačky sušenek, sprcha) a burleskní podivnosti (ptačí maska, příchod po čtyřech). Do budoucna to chce pro oživení nějakou interaktivitu ve stylu Rozpaků kuchaře Svatopluka, ať si divák může zvolit, jestli klitoris ustřihnout manikurními nůžkami nebo těma na živý plot..

„I come in peace.“ Ty prolhaný blondýne... Sci-fi béčko částečně kultovního statusu, v němž agent OSA s vizáží přerostlého člena kapely Helloween zabíjí (zcela symbolicky cédéčkem) všechny ty, co nejsou ochotni za hudbu platit a dovedně to maskuje vysáváním hormonu štěstí.. Baxley není tak dobrý režisér, aby dosáhl kvalit Terminátora či Predátora 2, ale ten feeling akčních 80´s and 90´s je neoddiskutovatelný, stejně jako přítomnost klišé a detailů, které nesměly v podobných filmech chybět (neposlušný polda, vztah s kolegyní, nový parťák zcela odlišného charakteru, font úvodních titulků, štětky na stanici, syntezátory či závěrečná hláška, která doprovodí padoucha na trudnou cestu do márnice). „But you go in pieces, asshole.“

Raimiho nespoutaná imaginace, přiměřené dávkování třetího rozměru a především iluze v iluzi. Plně chápu ty, co by více zaujal dětem zapovězený žánr a nepatrně pozměněný název Mocný vládce koz - i já osobně jsem si třeba představil, jak si mě čarodějka Weisz posazuje na lopatu, nicméně v rámci pestrobarevného Disneyho odkazu, naivní pohádky, či uctivého přivonění k plenkám kinematografie se jedná o nadstandardní počin - scénu "zhmotnění" mocného čaroděje Oz aneb praxinoskop v praxi pak lze dokonce považovat v její hravé potrhlosti za úchvatnou. Raimi sice možná není čaroděj, ale kouzelník určitě..

Wolveríni? Co je to za klauni..? Remake Swayzeho partyzánštění se liší nejen tím, že místo Rusů napadli západní pobřeží USA Žlutí ďáblové (díky za termín, Franku), ale především nechtěně zabrousil do vod až cirkusového komična. Mládežnický odboj s make-upem, čistými nehty, vypraným oblečením, volným štrádováním si do obsazeného města a jeho korejským protektorem, co by ani neuhlídal v zemi zakopanou nádobu s kimči, mě nutil střídavě dávat oči v sloup a nevěřícně kroutit hlavou a jako bonus nečekanými akty hrdinství vyfénovaných indiánů z Větrova zaměstnal mou bránici. Sýr, jez sýr Hemsworth marný, jeho filmový bratr, co ho při porodu vytahovaly stejnými kleštěmi jako Sylvestera Stallonea, ještě marnější - tam nějaké příbuzenství s Gregory Peckem nejspíš nebude.. Jestli si to z nějakého upload serveru vrahů z Wall Streetu stáhl i Kim Čong-un, musela se mu od smíchu třást několik hodin pneumatika jako by zrovna absolvoval u doktora Dlahy test na zjišťování množství podkožního tuku..

Tohle by dozajista oslovilo i Master Blafa Jirku Babicu. Děláte tradiční slovenský pokrm a nemáte mouku? Dejte tam LSD a máte chutné brynzové halušky! Podivná kombinace slasheru a duchařiny, v níž jakous takous atmosféru vytváří leda tak výstupy té zakrslé klekánice v černé mikině s kapucí. Jinak mi všechna ta halucinační chaotičnost, nenápaditost a duševní prostota amatérských mykologů přivoďovala stavy srovnatelné s pozřením vaničky zapařených, lehce plísní potáhlých žampiónů z Kauflandu. A co je horší, po vskutku vypečené pointě jsem se cítil, jako by mi je na pokladně naúčtovali dvakrát..

Kostýmy z vietnamské tržnice, střelba mezi okvětními lístky (ó, jak stylové), obří létající fazole s Kobayashim a příběh, který vám celou dobu na škále pocitů osciluje mezi volný a ukradený. A vězte, že ani překolorizovaná stylizace MTV nezakryje skutečnost, že je vše studené jak čumák korejského psa, kterému udělali boudu v pultovém mrazáku.. Catwoman, Elektra, Ultraviolet i Aeon Flux je flus do tváře fanoušků komiksových adaptací a akčních sci-fi. Kdybych byl správné šovinistické čunče, poslal bych všechny čtyři hrdinky zpátky k plotně, ale já jednak takový nejsem, ony nemůžou za to, že je jejich filmoví adaptátoři takhle zmršili a navíc, silně pochybuji, že by některá z nich uměla vařit..

Tolik pavouků a jediná vyvolaná fobie byla leda ta z Takácse, protože jestli ten pán vaří stejně jako režíruje, tak debrecínský guláš pokaždé připálí a nikdy neosolí.. Velkoryse pomíjím fakt, že zbloudilý satelit CCCP spadne zrovinka na New York, jenž zabírá 0,00024 % rozlohy planety Země, což je slovy Baldricka stejně pravděpodobné, jako najmout si v Londýně za devět pencí koně na židovský nový rok, v dešti, pouhých čtrnáct dnů po strašlivém koňském moru, v patnáctém týdnu stávky kovářů a v předvečer veletrhu dorsetských koňských fetišistů.. Dokonce i triky by se daly (s nasazenými růžovými brýlemi a očima tak přimhouřenýma, že to zavání jejich zavřením) označit za obstojné, nicméně absenci nadhledu, strašidelné herecké výkony, všemožná klišé katastrofických filmů se zvířaty, co se rozhodly vyrůst a repliky, jenž zjevně napsalo dítě zrozené z lásky vesnického idiota a nadprůměrně inteligentní ovce - to jsem už při vší snaze nerozdýchal. A až na konci bude spokojená trojice odcházet ke slunci západu a kamera zaostří na pohupující se semafor, tak na něm nebude viset ve smyčce z konopného lana nebohý Tibor, nýbrž po něm nečekaně poleze… Ale, víte co? Taky si zkazte večer..

Hovno vyskočí ze záchodové mísy a nacpe se s palčivou bolestí do rekta. Chvilku srovnatelnou s věčností si tam pobude, načež se začne nepříjemně tlačit střevy směrem k žaludku a jeho leptajícím šťávám. A až přejde pocit na zvracení, namíří si to jícnem přímo do úst v podobě sladkého sousta, co po vyndání ještě rozverně svádí chutě svou lahodnou vůní.. Toť struktura Noého experimentální provokace, v níž kamera na střídačku bezcitně stojí, rotuje, nebo létá na oběžné dráze Kubrickova odkazu. Subjektivně zneklidňující, s dokonalým výběrem hudby a stovkami podnětů k zamyšlení se nad příčinou, důsledkem a časem, co všechno zničí. Všechno, bez výjimek.. Nejhorší na tom je, že to hovno ani nebylo tvoje, Roupe. Vyhrál jsi..

Kristova noho s nehty vytrhanými kleštěmi, tak blbou zápletku aby člověk pohledal! Je tak blbá, že kdyby se přihlásila do soutěže o nejblbější zápletku, tak ji nevezmou, protože kvůli své blbosti by ani nebyla schopna vyplnit přihlášku.. Iritoval mě ten zženštilý surfař, výtahová hudba, těhotenské klišé i nekoncepčně roztřesená kamera - asi si musím dát od torture horrorů pauzu a uklidnit se trháním muších křídel.. Mimochodem, ač to bylo ve filmu rychle smeteno ze stolu, adrenalin, dopamin nebo oxytocin se uvolňují i při sexu, nicméně jsem si vědom, že kdyby se to omezilo jen na gruppen-sex mezi netknutým mučícím nářadím, některé jednoramenné svícny by zůstaly nevyleštěny..

A máme tady další film o Spojených státech a jejich svérázném zahradničení za plotem vlastní zahrádky. Pokud občas na cizím pozemku nenasadí přímo semínko, tak alespoň pomáhají zavlažovat, či hnojit tu rostlinu, která se jim zdá prospěšná. Ale ejhle! Z některých rostlin náhle přestanou padat plody do jejich bedýnek, stíní jim ve výhledu, či dokonce začnou vylučovat pylové částečky, na které jsou alergičtí. Hmyzu na své zahrádce pomocí médií naženou strach a vyhlásí, že je nejvyšší čas plevel, co byl kdysi užitečnou rostlinou, zlikvidovat. Ostatně, garáž mají přecpanou herbicidy, tak nač čekat.. Liman se mi v průběhu Plame/Wilson biografie zdál mnohem jistější ve druhé půli, kdy se ze zákulisí špinavých špionážních her přejde k hutnému rodinnému dramatu a u něj si pak mimo krizi loajality, či boje o pravdu můžete vychutnat drobné životní nuance jako třeba rušivé dotazy dětí v průběhu vypjaté manželské diskuze. Nutno podotknout, že pro tyto účely měl pan režisér v týmu hráče, na které je spolehnutí (Watts, Penn).. Suma, sumárum, texaský kovboj to zase schytal. Chudák. A to jen řekl: „Co se týká Iráku, musíme najít ZHN.“ Znamenala snad ona zkratka „Záminku Ho Napadnout“, tak jaképak lhaní národu?