Recenze (4 866)
Úkryt (2011)
The storm is coming. Vězte, že dříve, či později dožene každého a štěstí pak přeje připraveným... Nichols nabízí studii tzv. pozitivních příznaků schizofrenie v interakci s úrovní komunikace v partnerských vztazích a vnímavého diváka nechává pozvolna tuhnout. Brilantně napsané, atmosféra ševelícího větru v korunách stromů připomíná Znamení, byť tady jde o mnohem reálnější hrozbu, než jsou zelení, vodu nemilující mužíci a navrch impozantní výkon krále podivínů, u jehož úkrytu není úplně jasné, koho a před čím (kým) má vlastně chránit. Pro ty, co se modlí k bohu zkázy jménem Emmerich možná trochu rozvláčné, ale proč nevyužít kvalit M.Shannona, když je zrovna v laufu. A konec? Miluju filmy, co mi jej předloží se vzkazem: „Cokoliv si přejete…“
Ztracený prapor (2001) (TV film)
Jatka v Argonském lese, aneb jak to dopadá, když generál Dempsey nepostupuje v duchu příjmení své detektivní kolegyně.. Z Mulcahyho režie sálá rutina, kamerový filtr tradičně khaki-šedo-blátivě-krvavý, emoce veskrze žádné a hrdinství tak doslovné, že nebozí Němci ve svém štábu jen jak kolovrátek opakují, s jakým odhodlaným protivníkem mají co do činění a mimo záběr si mění strachy zahnědlé spodky. Když vzdát hold, tak důstojně, vkusně a zároveň poutavě, což se autorovi Highlandera příliš nepodařilo.. A mimochodem, holub vycpaný ve Smithsonianském institutu není Cher Ami, ale jen nějaký řadový opeřenec, co kálel ve Washingtonu na památky. Kapitán Edmund Blackadder, známý to pojídač poslů rozkazů, totiž tvrdil, že Cheri byl ještě šťavnatější, než Kropenatý Jim..
Kronika mutantů (2008)
Ve čtrnácti bych z té steampunkové válečné vřavy a mutantů s ostrými lokty nejspíš pomazán motorovým olejem ucvrnkával do gatěk. Nyní však musím cynicky konstatovat, že se jedná o nehoráznou blbost, drncající se na mrazem nudy pokřiveném kolejišti Zítřejších světů a Amerických kapitánů.. To, že producenti Hunterovi řekli: „Máte poctivou tvář, ale peníze od nás nedostanete.“, by mi zas tak nevadilo, ale pod scénářem podepsaný autor Horizontu události byl v negativním slova smyslu vidět až moc. Nicméně nepopírám, že storyboardy musely být oku lahodící pokoukáníčko.. Všimli jste si, že když se točí o mutantech, volá se Ron Perlman? Ono totiž ušetřit u nízkorozpočtového filmu na mzdě jednoho maskéra není k zahození..
Nespoutaný Django (2012)
Kabaretní blaxploitation a po Inglourious Basterds druhý korálek do trilogie o vzpouře zástupců etnik proti persekuci. Co bude ten poslední? Indiáni? Homosexuálové? Leváci? Taky svérázná pocta špagetám, i když, kolik procent lidí v kinosále bude vědět, proč se F.Nero vyptává na Djanga a proč nosí bílé rukavice..? Stejně jako on v původním Corbucciho filmu táhne Tarantino za sebou rakev. V té dřevěné truhle leží starý Quentin. Nevypočítavý nadšenec s nakažlivou dětinskostí, autor filmující srdcem a až poté hlavou, muž píšící repliky, co zůstávají roky v hlavách diváků, umělec bez uměleckých ambicí, originální zloděj, nesebestředný Gauner a vypravěč braku. Ty, nový…, pusť toho starého ven.. Překvapivě nevýrazný soundtrack, na kterém už jen chyběly (zlatými) řetězy ověšený Půldolar a Pole s bavlnou od Rangers..
Piraňa 3DD (2012)
Neuvěřitelný trash! Tak to vypadá, když je scénář v hlavě, dialogy v prdeli a diváci v paži a to pak žertovné momentky invalidy V.Rhamese už jen stěží něco vyžehlí, nicméně, bylo to evidentně točené "just for fun" a tak nechávám při hodnocení prostor shovívavosti. Apropo, ač se nakonec ty dravé, z čínského PVC vyrobené rybičky v aquaparku do sytosti nadlábly, nejvíc nažraný mi tam připadal Hasselhoff..
Dluh (2010)
Kdo lže, ten krade (místo na výsluní). A kdo krade, musí nakonec i zabít.. Madden se zaráz ponořil do psychologického dramatu, lovestory i thrilleru, ovšem ve všech vodách nechal šnorchl nad hladinou, což vzhledem k tomu, že daná tématika nabízí filmařům Mariánský příkop, zamrzí. Stejně jako skutečnost, že agenti Mosadu moc nectí profesionalitu a odpovědnost - pracovat tímhle stylem ve skutečnosti, pohřbili by nakonec věkem sešlého Adolfa Eichmanna v dresu Messiho.. Jinak když pominu Worthingtona (do krbu s ním, větší poleno aby člověk v Hollywoodu pohledal), herecky velmi konkurenceschopné. Přesvědčivá J.Chastain, H.Mirren patřičně ponořená do emocí spojených s holocaustem, či J.Christensen, jenž jako monstrum v lidském těle ukradl všechny scény svým hereckým kolegům. Teda, až na ten závěrečný geronto-souboj o to, kdo vylije bažanta dávných hříchů - ten byl zase ukradený mně..
V dobré společnosti (2004)
Úplně živě jsem si představil, jak ten mladý reklamní žralok prezentuje v zasedačce nějaké tuzemské společnosti svým podřízeným vizi o synergii a týmu - nejčastější otázka ve firemních kuloárech by pak zněla: „Co je to za ambiciózního kreténa?“ Decentní komedie o životních hodnotách a jejich relativitě, co se sice klišé vyhýba jak kníže Schwarzenberg bdělosti, ale až na pár světlých výjimek působí suchopárně a tak nějak neškodně. Navíc, vše protkáno kulturou servility v zaměstnaneckých vztazích, což beru v reálném životě se stejným despektem jako činnost v reklamním oboru.. Jen tak na okraj, schválně si během filmu představte Quaida v hnědém klobouku a světlé košili - kdyby se v roce 1942 nenarodil malý Harrison, padla by volba určitě na Dennise..
Úhel pohledu (2008)
Travisův atentátní Rašomon vás sice v poloze, kdy vaše temeno na polštáři a paty svírají úhel 160°, neuspí, to je pravda, ale logická harakiri a posledních 10 minut festivalu všemožných klišé ukážou, kde je jeho slepý úhel. Když Forestovi, mimochodem asi nejhloupěji se chovající filmové postavě roku 2008, zazvoní na konci mobil, modlil jsem se, ať nevolá ta, co si myslím a neřekne to, co mě donutí kroutit hlavou. Jak je vidět, modlil jsem se málo.. Zase na druhou stranu, buďme rádi, že si americká hlava státu nesestrojila v sanitce z kyslíkové bomby, nosítek a defibrilátoru improvizovaný raketomet a nezneškodnila ty zlé teroristy bez příčiny sama.. Jinak D.Quaid jako tělostrážce krutopřísný - mít ho v týmu Véna Narcis I., Lee Harvey Vondrouš by byl zpacifikovaný dřív, než by člověk řekl: „Globální oteplování existuje!“
Plivu na tvůj hrob (1978)
Tři nadržení vidláci, kterým by sláma čouhala z bot, kdyby věděli, jak si je obout + jeden retardovaný Felix Holzmann dostali zálusk na z jejich úhlu pohledu vyzývavé děvče z města a tak jej v duchu svých svérázných praktik tokání brutálně znásilnili. A pak? Pak se už jen Michael Madsen zadívá do dálky ze dveří svého karavanu a vyrovnaným, jakoby s osudem smířeným tónem, pronese: „That woman deserves her revenge and they deserve to die..“ Jeden ze základních kamenů subžánru Rape & Revenge, který trpí na katastrofální herecké etudy a hlavně nepochopení Zarchiho tvůrčího záměru. Není se co divit, v jeho ryze amatérském podání je to jako by si šly děti hrát se sirkami do stohu, nicméně ostříhat nějakých dvacet minut dějové vaty + klín Camille Keaton a hned by se na ten zvrat submisivity dívalo veseleji..
Růžový panter 2 (2009)
Gratuluji, Steve! Dokázal jsi u Clouseaua, popleteného inspektora s průměrnou inteligencí a sklony k nemotornosti, přeskočit levely slabě podprůměrné inteligence i nižšího stupně slabomyslnosti a rovnou jsi přešel k debilitě! Dovol, abych ti řečí tvého kmene sdělil, že jsi knipl, cement a čumák.. Teatrální trapnost, jenž mi krom zívání zanechala dva drobné otazníky. Proč se to vůbec zaštiťuje značkou Pink Panther, když se šlo sérií B.Edwardse jen volně inspirovat a použít například titul: „Případy inspektora Idioma“? A hlavně, kolik voucherů do luxusních pařížských bordelů dostal ten hvězdný herecký ansámbl, že byl nápomocen tomuto zvěrstvu?