giallo

Tenhle film má jeden vážný problém, a sice že jde o remake nedostižných Black Christmas z roku 1974. Pokud se divák znalý originálu od toho odprostí a nechá se bavit solidním slasher kousekem může to fungovat. Pokud ne nech si od mého hodnocení odečte 2*. Já jsem se bavil i přes velkých obdiv a úctu k originálu...

Obrovské překvapení!! Po shlédnutí Black Christmas mohu řící, že je pro mě tento film asi jediný slasher, který může konkurovat Carpiho Halloweenu. Film mě omráčil temnou místy až děsivou atmosférou, kterou režisér vytvořil pomocí povedené kamery (hlavně ve scénách, kdy je použita jako "vrahovy oči"), maniakálního vraha, který si libuje v děsivých telefonátech a perfektního hudebního doprovodu. Filmu nemám, co vytknout, zasložených 5 hvězdiček. PS: Nesmím zapomenout zmínit, že snímek má opravdu moc pěknou hlavní hrdinku :-).

Quatro mosche di velluto grigio byl pro mě úplně finální střípek do celé Argentovi giallo tvorby a zároveň je tento film i posledním tzv. Zvířecí trilogie. No a na úvod musím konstatovat lehké zklamání, které asi pramenilo z faktu, že během 2 let tento tvůrce natočil 3 filmy, a to si prostě muselo vybrat svoji daň. Celý film na mě působil jakoby šitý horkou jehlou, a to počínaje scénářem (celá část spjata s profesorem a B. Spencerem byla jen výplň na prodloužení délky filmu, jinak Spencer tam byl jen snad kvůli jeho jménu, vtipné momenty absolutně se nehodící) a konče nezajímavý hereckým obsazením. Hudebně jeden zajímavý motiv, ale celkově na Morriocneho dost slabé, Goblini se dle mého názoru hodí k Argetovi více. Aspoň, že kamera a Dariovi pověstné detaily byly na jeho dobré standardu. Pořad jde ale v rámci žánru o nadprůměrný snímek a při lepším sestříhaní filmu by mohl působit kompaktněji a divácky přívětivěji. 3*

To co japonci dokáží podat jako umění, je neuvěřitelné... Jeden z mnoha zářezů do žánru "roman porno".

Německá produkce na to šla šikovně. Když už byly náměty na "wallacovky" do značné míry zpracované nebo zkoupené, tak dalším logickým krokem byly knihy syna E. Wallace. Úroveň o trochu nižší, ale co stejně nikdo nic nepozná...A taky, že ne...Je to asi tak stejně nudné jako jiné ostatní poprůměrná zpracování E. Wallace a E. Arent byl otravný jako vždy. Ahh, on tam vlastně nebyl...to byl jiný otravný herec. No každopádně raději doporučuji sáhnout např. po "giallo" zpracování Wallace než tohle....

Rozhodně nejlepší díl Miikeho triologie. Pro mě jsou vždy filmy Miikyho neuvěřitelnou, bizardní studnicí nápadů a v tomto filmu tuto roli mají SMSkujícími gangsteři.

Existují dvě skupiny brakových hororů. První skupina je tak špatná, až je vlastně celkem vtipná a s trochou nadsázky i velmi zabávná. Pak existuje druhá skupina, která je prostě jenom špatná...

Delirium caldo je rozhodně jedno z nejpodivnějších a nejšílenějsích giallo, které kdy spatřil tento žánr. Základní kostra je značně nestandardní, ale na druhou stranu velice originální, snímek totiž sleduje sériového vraha mladých dívek, který pomáhá policii chytit jiné vraždící monstrum. Film je tak nabit notnou dávkou nahých slečen, které se nebojí ukázat všechno, což rozhodně snímku pomohlo a vytvořilo značně dusnou atmosféru. K tomu sposta psychadelických scén, koziček, byčíku, vražd a jde opravdu o jedno z nejšílenějších kousků v ránci žánru. A i přestože je v Delirium spousta nelogičností, druhého vraha lze zjistit cca po 20 minutách, herci jsou někdy dost toporní, tak mě tento kousek vážně sednul a moc jsem si ho užil. Věřím, že kdybych tento flák sledoval jindy, tak bych mnohem nižší hodnocení, ale protože jsem měl náladu na přesně takouhle šílenost, moc jsem si to užil a film tak dost nadhonocuji.

Další z řady nedodělaných Fulciho polotovarů, které byly tak typické na sklonku jeho kariéry. Tu jednu malinkatou hvězdičku dávám za celkem fajn gore-scény, ale vše ostatní bylo na zblití. Málem jsem měl nové číslo jedna, pro nejhoršího Fulciho film (Aenigma zatím zůstává). Kde jsou 70. a začátek 80.let, kdy byl Fulci v největší síle...

Velmi špatná adaptace románu Edgara Wallace. Film je nudný, schematický a místy až trapný. A přehrávající až pitvořící se Eddi Arent je plesnivou třešničkou na tomhle shnilém dortu...