Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (312)

plakát

La polizia chiede aiuto (1974) 

Tvrdé, akční, rychlé a především nekompromisní giallo se ukrývá v La Polizia chiede aiuto. Že i takové může být giallo? Inu v Dallamově podání může, když se krásně spojí italským akčním thrillerem, tzv. poliziescem. Film je prostředním bodem "giallo school girl trilogy", do které dále patří Cosa avete fatto a Solange? (režie Dallamano) a Enigma rosso (scénář Dallamano). Tvůrci tak diváka opět zavádí mezi mladé školní dívky, které jsou tentokrát znásilňovány a mučeny. Když celá kauza začíná vyplouvat na povrch oběšením jedné z nich, na scénu je povolán maskovaný zabiják, který musí uklidit všechny stopy. Proti němu stojí dvojce ostřílených vyšetřovatelů a nejem ji půjde o život....Jak už bylo zmíněno v úvodu mého komentáře, tohle giallo je velmi odlišné od jiných. Je velmi akční, obsahuje spostu brutálních scén (naháněčka v garážích je památná) a poctivých honiček. Tempo vyprávění příběhu je velmi rychlé a podporované Ciprianiho úderným doprovodem. Tvůrcům tak vzhledem k délce filmu nezbývá moc času na vykreslování atmosféry, jak je u gialla zvykem. To ale nemusí být pro každého mínusem. Škoda jen slabšího finále, jinak jde ale o výborný film své doby, který znamenal malou revoluci v žánru (jasná inspirace pro Morte sospetta di una minorenne nebo A tutte le auto della polizia a mnoho dalších).

plakát

Vlak hrůzy (1980) 

Jaký žánr na začátku 80. let letěl nejvíce? Slasher. Jaký film vydělal se svým neskutečně nízkým rozpočtem obrovský balík? Halloween. Kdo hrál v Halloweenu hlavní roli? Jamie Lee Curtis. Tak asi po takovéhle jednoduché linii šli tvůrci zdejšího průměrného Terror Trainu. Jednoduchou zápletku o vydařeném krutém žertíku, který vyústil v krvavou odplatu, pak brzdí především příliž dlouhá a rozvláčná stopáž, škoda jí. Horrorově to docela drží pohromadě, nicméně vraždy jsou nezajímavé a atmosfericky je film nevýrazný. Dobrou invencí je neustálá vrahova "proměna", plusové body si zaslouží také maskování vrahovy identity...Jedna z řady lehkých jednohubek pro krví posedlém publiku.

plakát

Madhouse (1981) 

Klasický béčkový námět, který dokazáli italští tvůrci přetesat v atmosferický horrorový kousek, to jsem rozhodně od There Was a Little Girl nečekal. Ovidio G. Assonitis natočil svého "Občana Kana", aniž by to od něj kdy vůbec někdo čekal (Tentacoli a Piranha mluví za vše). Předvším skvělá práce s kamerou, výborné lekačky a pěkný dějový zvrat, který by byl možná lepší až v poslední čtvrtině filmu, zdobí tenhle kouskek. Mrzelo mě jen, že Ortolani vykrádá sám sebe (po kolikáté už recykluje Cannibal Holocaust?) a slabší gore-efekty. Ale jinak velká spokojenost a naprostý souhlas s Kangaxovým hodnocením.

plakát

Úsměv lišky (1992) 

Upřímě řečeno, musím konstatovat, že je mi velmi líto, co začal v 90. letech velký mistr Sergio Martino točit. Nechci teď naznačovat, že jde v případě Spiando Marina o špatný film, ale jeho filmy ze 70.let jsou prostě klenoty! Kultovní klenoty ať už jde o gialla nebo o poliziotteschi. V 90. letech Martino zakotvil ve vodách erotických thrillerů (dále např. Graffiante desiderio), které vyšperkovával pěknými děvuchami a notně trapnými mnohokrát omletými scénáři. To mě na Spiando Marině mrzí nejvíce, protože v dřívějších dobách platil tento režisér co se týče point a promyšlených scénářů na špičku....Škoda, ale i tak děkuji maestrovi za tenhle zářez. Na pomezí mezi 2-3*.

plakát

Kat z Bronxu (1989) 

K apokalyptickým béčkům mě přivedl již před hodně dlouhou dobou sám velký John Carpenter svým Útěkem z New Yorku, který považuji za nejlepší film v daném subžánru. Od shlédnutí zmiňovaného kousku systematicky vyhledávám především italskou produkci, která v tomto oboru byla tahounem žánru. Zdejší Bronx Executioner leží na pomyslném proti pólu toho lepšího, co lze vidět. Už dávno jsem se odprostil od toho, že film bude kvalitně zpracovaný s promyšleným scénářema a áčkovými hvězdami a spokojím se s pěkně ujetým béčkovým trashem, který má nablblý scénář. Kata ale vystihuje jediné slovo a tím je nuda. Opravdu nic tak děsně nudného bez absolutně žádného scénáře jsem neviděl. Dvě strany tu válčí o nic. A to je vše. Tečka. Zpracování je to tak na úrovni Ed Woodových filmů jen v 80.letech. Otřesný zážitek, pro spravení nálady doporučuji kouzelné trashe I Predatori di Atlantide nebo 2019 - Dopo la caduta di New York.

plakát

Zhong tai quan tan sheng si zhan (1974) 

Kterak bodrá dcérenka s velkým čínským srdcem thajským boxem ke štěstí přišla. Tak teď vážně, pro mě je tohle jen slaboučkým odvarem proti geniálnímu řezníkovi Sonny Chibovi. S ním se tohle malé, ač velmi hezké pískle nemůže rovnat! Tsurugi forever!

plakát

Pach krve 4: Krvavý počátek (2011) 

Čtyřka Wrong Turn je rozhodně unikát. Na slasherové scéně po roce 2000 nepamatuju něco tak opravdu tupého. Jedna nesmyslná scéna střídá druhou, hlavní postavy jednají proti logice a nad vším tím paskvilem bdí ruka impotentního scénáristy/režiséra O´Briena. Nicméně horrorově je to celkem dobře zvládnuté a s velmi milou a nečekanou lekačku nakonec nemůžu jít pod 2*.

plakát

Nove ospiti per un delitto (1977) 

Často se v giallo vodách stávalo, že se jeden film inspiroval druhým, Argentův Pták s křišťálovým peřím budíž zářným příkladem. Tvůrci zdejšího "devítkového" kousku se s ničím moc nepárali a vzali si na mušku jen dva roky před tím zpracované Agátiny Černoušky (L' Assassino ha riservato nove poltrone). Jistě, divadlo bylo vyměněno za vkusný prosluněný ostrov (i já jsem jako kolega Pepua vzpomenul na nezapomenutelného Eastmanova Antropophaguse), ale základní kostra zůstala stejná. Opuštený ostrov s devití hosty (opravdu velmi vypečená rodinka) a mezi nimi zabiják lačnící po krvy. Jeho pohnutky jsou z úvodu filmu zcela zřejmé a hra na kočku a myš začíná...Z pohledu žlutí neposkrvněného diváka půjde určitě o velmi pěkný fimový zážitek, neboť atmosféra funguje, dámské osazenstvo je přímo excelentní a tak nějak si tenhle film krásně sefruje na giallo vlně. Pak jsou tu "ale", které já jakož to milovník žlutě přehlédnout nemohu. Tvůrci se vůbec neobtěžovali s žádnou příběhou invencí, a tak je odhalení vraha více méně jasná žáležitost. Přitažené za vlasy jsou zase rodinné reálie, kdy každý z rodiny spí skoro s každým. Vraždy jsou až na výjimku velmi jednodušše zpracované a na gore-efektech se také šetřilo. Předchozí zpracování Agáty Christie budiž tedy nepokořeno, ale velmi slušivých 3,5* si tenhle kousek rozhodně zaslouží. PS: Zmiňoval jsem už, že dámské osazenstvo bylo excelentní :-)?

plakát

Angustia (1987) 

Smekám a tleskám tomuhle zapomenutému originálnímu horroru. Ten nápad je prostě geniální a když nevíte, do čeho jdete tak jako já, budete velmi překvapeni! Už jen proto si tenhle film zaslouží absolutní hodnocení, ale navíc je i skvěle zpracovaný s pěkně úchylnou hudbou a lahůdkovými herci. Delikatesa.

plakát

Mauzoleum (1983) odpad!

Asi takhle, gumový démon posedne vyumělkovanou kozu, které začnou zeleně svítit oči a ta se rozhodne festovně to vytmavit svému okolí......Děkuji, není zač, odpad třídím za Vás! Ne, vážně zdejší milovníci trashových osmdesátek prominou, ale tenhle film není nic jiného než naprosté dno horrorové žumpy. Je to nablbé, špatně natočené a peníze na triky došly hned na začátku. A já jsem hold tvor zvědavý a neustále si ty prsty musím pálit s takovými braky...