xxmartinxx

Extrémně působivé osudy ztracených lidí, ale co je cílem tohohle dokumentu? O systémovou změnu neusiluje a nemůže - nezobrazuje nefunkčnost společnosti, spíš nefunkčnost těch jednotlivých lidí, aniž by se dalo poukázat na to, jak za tuto poruchovost může systém a o jakou jeho změnu by se tedy mělo usilovat... V důsledku toho začarovaného kruhu jde dojít leda k tomu, že to je nevyhnutelné, protože absence rodičů "musí" vést k téhle zkratovosti - což je sama o sobě nebezpečná zkratka skoro vybízející ke zlomení holi nad těmi lidmi, jejichž štěstí je opravdu jen tím - štěstím, že se objeví náhodný léta ztracený strýček, co je najednou zaměstná. A přestože vím, že rozhodně nešlo o záměr tvůrců, v důsledku vlastně nejde dojít na základě pořízeného materiálu k jinému závěru, což mě svým způsobem děsí, i když nejde říct, že by šlo o nějakou lež. Ale jakkoliv bylo fascinující ty lidi sledovat a filmařsky je to velmi povedené, nemůžu se zbavit dojmu, že šlo opravdu jen o voyeurství, senzaci, vzrušení. Sám jsem z toho zmatený, protože mě ten film "bavil", považuju ho za dobře natočený a sestříhaný (byť bez audiovizuálního citu Kokeše v Nic jako dřív). Ale právě to považuju zároveň za problém - krom této fascinace to nic nenese a nic z něj nejde vyvodit. Umím si představit dát tomuhle filmu prakticky jakékoliv hodnocení a přídomek od vynikajícího výkonu po tvůrčí selhání.

Upřímně řečeno mi přijde, že etudy nabízejí zajímavější příběhy než Strnadovi. Druhá půlka, ta z poslední etapy natáčení, pak je už hodně velká marnost, kdy je sice přístup do soukromí největší, ale smysl a důvod to sledovat jako by se nějak vytratily. Poslední dobou přicházím Třeštíkové na chuť, ale tohle je prostě chabý materiál. Tři jen s odřeným ušima.

Dokumentární rutina hrdě si hýčkající svou adekvátnost a obyčejnost. V podstatě to plně respektuju - nejsou tu ambice na nic víc než delší třináctou komnatu. Lepší tempo by určitě prospělo, ale holt ok.

Šíleně ošklivý a nesnesitelně pomalý film bez jakéhokoliv cílového publika. Aurel Klimt musí být strašně zapálený člověk, když vkládá tolik energie do projektu bez naděje na finanční návratnost ani pozitivní kritický ohlas - a bez ironie k němu cítím respekt. Škoda, že je výsledek jeho snahy tak... redundantní. Nebudu lhát a přiznávám, že jsem u monitoru (viděl jsem to z novinářského screeneru) vzdal snahu a značnou část filmu cosi dělal na mobilu - ten film je svojí šílenou nudností opravdu neusledovatelný.

Extrémně čisté drama, kde o vině a nevině není pochyb na úrovni, kdy právník obviněných je zlá karikatura, jaké jsem si nemyslel, že se ještě mohou objevovat. Procedurálně to funguje jen s ohledem na značnou redukci (zcela chybí přítomnost médií). Nicméně herecky a co do gradace je to podařené a vzhledem k černobílému pojetí je vlastně obdivuhodné, že výsledek umí strhnout.

Námět zní hrozně veřejnoprávně, ale to nesmíte vědět, že vrcholem první epizody je zuřivý sex, během kterého se rozpadne postel. Česká televize opět lišácky maskuje druhořaodu melodramatickou komedii, která v žádném ohledu nemá co dělat s veřejnoprávní službou a patřila by rozhodně na komerční stanici nebo kabelovku. Bohužel výsledek vypadá jako horší film Filipa Renče, navíc s otřesným dabingem.

Asi nejvíc, co se dá od pohádky ČT očekávat - neurážlivá rutina, na které pracují tvůrci, jejichž potenciál je zásadně větší, ale protože jsou v tom šíleném žánrovém vězení, se jen plácají v klišé a stereotypech. Rozhodně ale lepší než Anděl páně 2 a Přání k mání - filmařsky vytříbenější, smysluplnější. 55 %

Všechno, co se v tom filmu děje, je dost nedomyšlené, samotná existence vězeňského tábora pro opice nedává při nastaveném vztahu moc smysl, ale to nějak dokážu přejít (po vzoru "kdyby to dávalo smysl, film by neexistoval, tak buď za ten nesmysl rád"). Víc mě iritovaly nepřesvědčivé emocionální berličky (vše, co se týče té malé holky) a Harrelsonův kašpar. Ale zároveň na mě poprvé v trilogii opravdu funguje tíha těch dokonalých digitálních triků, jež jsou oddány myšlence pomalého, špinavého filmu. Sice platí, že to je zcela nedůmyslné a banální, ale poprvé jsem byl místy novou Planetou opic unešený.

Bez výjimky špatní dětští herci, nekonečná tragicky nesoustředěná expozice (ještě dvacet minut po začátku není jasné, o kom a o čem ten film je), svět založený na budování a potvrzování stereotypů a nekoherentní scénář (děti se jednak opíjejí a řeší koukání na zadky spolužaček, zároveň ale neironicky oslovují rodiče "maminko" a "tatínku"). Uznávám, že si filmaři vyhráli s rekvizitami víc, než je u televizních pohádek běžné (byť následný přesun do kin za nutný nepovažuju), ale jinak pozitivní pověst tohohle filmu považuju spíš za následek toho, že není tak nesnesitelný jako tradiční české pohádky, ale jen obyčejně polovičatý. 50 %

Zajímavý experiment, ale v důsledku strašně statický (a hodně archaický) film, který nekonečně ulpívá a opakuje své nápady tak dlouho, až už z nich nejde mít prožitek. Bezradnost jak sdělit myšlenky, se projevuje tak, že jsou prostě vepisovány do obrazu na monitoru počítače... Kdyby se to povedlo sestříhat do 40 minut, asi bych byl výrazně nadšenější, pravděpodobně by to pro mě byl i nadprůměr. Ale protrpět tu 85 minut...