xxmartinxx

Ale jo, chytlo mě to svojí atmosférou, i když pocit sebedůležitosti byl asi větší, ne by bylo nutný. Vlastně není moc, co napsat - je to hodně přímočarý film, který svůj námět zužitkuje k vyvolání silné emoce víc než čehokoliv jiného.

Statisticky vygenerovaný kýč, který nemá náznak rukopisu. A to není špatně jen kvůli nějakým autorským ideálům, ale jednoduše proto, že tohle nic není jak číst a jak vnímat - je to natočeno jako cokoliv, takže to nemá na základě čeho navázat komunikaci. Hraje Cina špatného herce, nebo špatně hraje herce? Kdo ví. Jeho postava je nečitelná, ne ale ve smyslu ambivalence, ale naprosté prázdnoty, protože neopouští rámec melodramatické zkratky ani po čtyřech hodinách. Proč to má tři díly, když to nedojde dál než za pointu první epizody? Kdyby u ní zůstalo, byla by zbyla nějaká iluze, že to o něčem bylo. Ty repetice vypadají na konci směšně a na závěru trojky jsem se dost nasmál. Jestli tohle je nejvíc, na co se ČT zmůže, tak to je fakt smutný. Potenciál byl obrovský, provedení nula. PS: Sice to je film s protagonistou gayem, ale to by nebyli vynalézaví čeští filmaři, aby nenašli "naprosto organický a přirozený" způsob, aby mohla nejvíc ukázat Boková, která když vylézá z vany, tak na ni musíme hodně dlouho a v celku koukat - pokud je řeč o nějakých ČT kvótách, tak tohle je jim bližší.

Zábavná meta hříčka s žánry a postupy, která je vždy krůček od toho, aby byla ještě o hodně víc - ale nakonec není tak trochu pointou, že se tím nikdy nestane? To bych v tom asi hledal moc. Ne že by to nepoukázalo na nějaké aspekty mediální reprezentace a společnosti, ale právě proto, jak to má vždycky dobře nakročeno, mě mrzelo, že chybí nějaká závěrečná finesa. A nemyslím tím nedodržování žánrových pravidel, naopak mě bavilo, jak to intuitivně přeskakuje a boří vlastní logiku, ale zase - tím spíš se otevíral potenciál. Je to holt jen sranda s pár poněkud polopatickými přesahy, což je ale furt ok. Druhá řada je v tomhle ohledu promakanější, ale bohužel v tom smyslu, že každé rozhodnutí je až moc očividně vygenerované na základě přijetí jedničky a očekávání - chybí tomu ta bezprostřednost, která dělala jedničku tak chytlavou. A ta zjevná snaha být najednou o řád pádnější alegorií pro společenské problémy nejde moc dohromady se stvrzováním stereotypů v důsledku těch karikovaných postav.

Proto-verze Ricka a Mortyho s tou výhodou, že se nezahnala do rohu nezáměrným nastavením kritizovaných aspektů jako cool v takové míře, že se kolem seriálu srotila toxická fanbase, která na něm oslavuje to, co se tvůrci pokouší kritizovat. A pak scenáristi musí vymýšlet složité kličky jak idealizování pubertálního nihilismu přetrhnout, ale zároveň si nerozbořit fanbase, která teď něco očekává a chce. Venture Bros. se tomu dokázali vyhnout proto, že to je velmi transparentně seriál o nekončícím selhávání především maskulinních stereotypů a "Rick", tedy Venture senior, tu ani na okamžik není obdivuhodný. Je pro mě překvapení, že to začalo v roce 2004, takže to je o pomalu víc než generaci animáků napřed a ostatní adult animace se na tenhle level dostala někdy před pěti lety - v době, kdy se Venture Bros. stihli vyvinout v o další kus svébytnější a komplexnější věc. Je bizarní, jak málo se o tom seriálu ví nejen u nás, ale i v US - čekal bych teď jeho renesanci, ne zrušení, ale na druhou stranu je to opravdu komerčně nevděčné a v mnoha ohledech nevstřícné a nekonzistentní - u seriálu je nepraktické, když se tak moc proměňuje a vyvíjí, protože diváci očekávají primárně stabilitu a status quo. Venture Bros. Jednak vznikali s dost velkými rozestupy, jednak se od původního konceptu dost posunuli... Škoda, že jsem ten seriál objevil až kvůli jeho zrušení, kdy se o něm najednou začalo mluvit a najednou lidem došlo, jaký klenot tu celou dobu byl. I když Ricka a Mortyho pořád miluju, existence Venture Bros., o které zrovna tvůrci R+M musí vědět, mi trochu kalí vstřícnost, kterou cítím k tomu, kam se zahnali s postavou Ricka, když tu existuje seriál, který stejnou výzvu zvládl mnohem lépe. V jiných ohledech sice Venture Bros. nejsou tak dotažení - nemají tak chytlavé gagy, nemají tak hustou kadenci vtipů, jednotlivé epizody mají slabší strukturu a dořečenost. Ale když si vezmu, že tenhle seriál vznikal v minimálním týmu a s mnohem méně prostředky neumožňující stejnou doladěnost a preciznost, tak musím obdivovat, co těch pár lidí "na koleně" zvládli.

Nenapadlo by mě, co se z toho námětu dá vytřískat. Silnou stránkou je nedoslovnost toho filmu, nikdo v něm nic neshrnuje a nevyslovuje závěry, což je pro zážitek naprosto zásadní. Místy to je formanovsky jízlivé, má to ale i určitou romantizující jiskru - je to moc fajn. O lidské povaze to řekne víc než celá Krajina ve stínu. Sice mi přišlo, že by to sneslo prostřih, ale to ostatně říkám víceméně u každého dokumentu nad 60 minut 4 a 1/2.

Stojí to na skvělé kameře plus ten ústřední nápad otevírající nenuceně dveře k širším souvislostem rozhodně funguje. Na to, jak banálně to mohlo dopadnout, to k tomu nikdy nesklouzne.

Celý ten vypravěčský fígl je naroubovaný dost násilně a nejsem si nakonec jistý, co z něj vlastně má vyplývat a k čemu to vlastně sloužilo, protože to nenese žádnou dodatečnou emocionální ani informační hodnotu, pouze to tvoří jakousi falešnou pointu, která ve skutečnosti není pointou ničeho sledovaného. Vedení herců skvělé, některé okamžiky výborné, ale přijde mi to jako ukázka toho, kdy má filmař nějaký nápad a nedokáže se ho vzdát, i když v důsledku to je dost samoúčel a nejlepší by bylo, kdyby ho opustil a rozpracoval to, co sice není high-concept, ale z čeho plyne opravdová kvalita. Taky si nejsem jistý, co celá ta kauza, která byla předlohou, doopravdy říká o české povaze a nakolik je to jen hodně násilná projekce vlastní agendy, jako bylo to nevkusné selhání médií, které poštvalo půlku země proti nevinným lidem na základě reportáže Blesku. Nejsem si tedy jistý tím rámováním do podoby nějaké výpovědi, silnější by to bylo jako intimní konkrétní příběh. 2 a 1/2

Trochu moc didaktické a utilitární, ale to téma je tak fascinující a tak vševýpodědní o dnešní době, že to je jeden z nejdůležitějších dokumentů, jaké letos vidět.

Bylo zajímavé, že když jsem ten film viděl, neměl ještě titulky (psal jsem anotaci pro Jeden svět) a nevěděl jsem teda, kdo to točil. Nikdy by mě nenapadlo, že za tím stojí Apolena Rychlíková, kterou mám v důsledku Hranic práce zafixovanou úplně jinak, takže když jsem se to mnohem později dozvěděl, dost mě to zaskočilo. Ale nevím, jestli je to zafixování špatné, protože to fakt tvůrcům hodně nesedlo a ta "humorná cestománie" poloha působila jako velká křeč. Já chápu, že když chce říct člověk něco důležitého, často má pocit, že když nepoužije humornou formu, nebude brán vážně - ale tady je to tak nepřesvědčivé a nepasující! K Hranicím práce mám pořád ambivalentně pozitivní postoj a hlavně jsem přesvědčený, že skrz ně Apolena může dosáhnout hodně dobrých (a důležitých) věcí. Tahle poloha fakt ne.

Původní Mulan je upřímně řečeno kvalitativně docela špatný film jak na rozbory nějaké práce s orientálními motivy a 90s feminismem (byla to součást komerční strategie, která byla kritizovaná už v době vzniku, natož zpětně), tak čistě co do plynulého sestavení děje a vyprofilování sympatických postav. Fascinující na tom slepenci je ale produkční a historické zázemí, jak takový film mohl vzniknout, aby to všem zúčastněným přišlo normální a přirozené. Sice to není "dobré", ale je to "zajímavé". Nová Mulan je objektivně smysluplnější, neutrálně kvalitnější, ale to jí těžko přidána zajímavosti v jakémkoliv směru. Je to kompetentnější film, relativní vyžehlení 90s apropriace (postavy mají prostor dýchat, čínské prostředí není tolik znásilňováno, zkoumání ženské identity má trochu větší nuance) - ale v jádru jde pořád o zbytečný produkt, který nemá jinou hodnotu než být produktem. Nemyslím, že tady s odstupem vznikne něco zajímavého k diskuzi, jako se stalo u 90s disneyovek, nemá to už ani tu výsadu, že to svou naivní bezohlednost upřímně manifestuje - je to opatrnější a neviditelnější film (i když i tady určitě hodně věcí zestárne a bude vypadat hodně zpátečnicky a směšně), který pořád reprezentuje všechno špatné na Disneym, ale dělá už to natolik promakaně, že to je jenom nudné. Dá se bavit o vztahu k Číně, tak jinému než v 90s (císař nemůže být tentokrát zobrazen jako tak veskrze dobrý, jistě víme proč, už to není dědeček benevolentně držící moc, ale autoritativní a agresivní bojovník držící moc násilím, čímž mizí důvod, proč by jeho vláda měla být zachována oproti jiným vojevůdcům, kteří si ji chtějí násilně přisvojit, a loajalita Mulan vůči tomuhle nespravedlivému systému nedává moc smysl - konformita se systémem, typický disneyovský happy end, tu místy působí hodně divně, obzvlášť ve vztahu s novou postavou čarodějky - ženy, která se nechce vzdát myšlenky revoluce, a proto musí zemřít), dá se bavit o feminismu/woke materiálu přejetému konzervativním kombajnem (není divu, že v dnešní red-pill době musí být mužské postavy mnohem kladnější, než byly v originálu, protože mužská ega jsou dnes negativním zobrazením mnohem ublíženější než dřív - pak ale nedává smysl, proč v tomhle světě, kde všichni muži nakonec bez většího problému z vlastní vůle ustoupí, vůbec nějaká marginalizace žen existuje - v originálu musela Mulan bojovat mnohem víc pro mnohem míň), ale už se to neprojevuje nějak zajímavě, je to jen smysluplné vzhledem k agendě a normální. Je to nic. Velké, kvalitní a drahé nic.