Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (4 768)

plakát

Hra na oliheň: Výzva (2023) (pořad) 

Vynikající reality show, která dokázala z neférovosti udělat přednost. Výtky, které zaznívají, jsou upřímně řečeno výtky vůči reality TV jako konceptu a nedává moc velký smysl vyčleňovat tenhle pořad, který má funkční emoce, odsýpá a s námětem dělá maximum. V mnoha ohledech je to upřímnější produkt než seriál, neschovává se to za žádný háv umění - je to prostě vzrušující campová zábava, jak se v žánru sluší a patří. Epizoda 2 Is Cinema. Jestli bude druhá půlka stejně dobrá jako první, půjdu s hodnocením na plný počet. (A je.)

plakát

Napoleon (2023) 

Působí to jako clipshow desetidílné minisérie. Je hezké, že chce Scott dekonstruovat Napoleona, dělá to ale naprosto neorganicky. Nosným by měl být vztah s Josefínou, který je ale naprosto nerozvinutý a její postava šíleně degradovanná na smutné koukání. A je mi jedno, jestli to nějak ožije v režisérském sestřihu - Scott touhle svojí neschopností uvést film v kinech leda škodí kinematografii. Není to vyloženě katastrofální, ale rozhodně zbytné. Válečné scény nesahají těm Bondarčukovým po kotníky, ale to by mi tolik nevadilo, kdyby ten film našel "něco".

plakát

Bratři (2023) 

Film, kde historie neožívá příběhem, protože se nepodařilo žádný najít. Statické postavy splní svůj plán, nikdo se na nic neptá, nikdo se nevyvíjí a nemění, nikdo neotevírá etické ani jiné otázky. Řemeslně ok, ale zcela prázdné a jako čistý survival na úprku ne dost syrové a intenzivní. Drama bez dramatu, thriller bez thillu. Možná kandidát na školní exkurzi. Posílat to na Oscary je plýtvání papírem na formuláře.

plakát

ONEMANSHOW: The Movie (2023) 

Kazma skutečně přepsal dějiny. Natočil nejfádnější film všech dob. Nejvíc fascinující na tom je, jak moc se to vyhýbá jakékoliv lidskosti a zranitelnosti - na cokoliv se dá říct, že to je parodie, nadsázka, satira. Film, který si ani není schopný sám za sebou stát. Prostě celovečerní reklama na Kazmu. Film pro ty, kteří se na chodníku zastaví u cizího luxusního auta, udělají si s ním selfie a postují ji na Facebook. Není to absolutní katastrofa - Kazma se obklopil schopnými lidmi, kteří ví, jak stlouct dohromady film. Jediný problém tedy je, že to o ničem není.

plakát

Strážci Galaxie: Volume 3 (2023) 

Dvě a půl hodiny brečení, kde jediná postava, kterou něco váže k záporákovi, leží v komatu, a ostatní jen běhají z místa na místo, aby získali McGuffin. Příběh jen opakuje předchozí motivy a nikam je neposouvá (Rocketova série flashbacků, která sentimentálně a nekonečně dlouze doslovně přehrává původ traumat, který přitom dávno známe, je nesnesitelná). Vůbec to nedrží pohromadě. Vtipy taky výhradně recyklované a film je tak posedlý svým sebedojímáním, že v něm humorné vsuvky beztak působí jako pěst na oko. I tři hvězdy jsou milost, upřímně řečeno.

plakát

Bastardi: Reparát (2023) odpad!

Abychom pochopili hloubku Magnuskovy patologie, je třeba si uvědomit, že v původní trilogii stvořil převážně romské děti tak zlé a zkažené, aby je jím ztvárněná postava mohla systematicky zabít a zachovat si sympatie vyprávění. V Reparátu pak nechá romské postavy vyjadřovat za tyto vraždy vděk, nechá se jimi opakovaně prohlašovat za „jednoho z nich“. Godlovi napsal sestru ztvárněnou modelkou Gabrielou Gášpárovou, aby mohla mít s o patnáct let starším protagonistou s vzezřením Tomáše Magnuska náznak milostného románku. Godla také Magnuskovi opakovaně vysvětluje, o kolik je chytřejší a že by si bez něj neporadil. Magnusek si tedy ve svém filmu stvořil hloupého romského kamaráda, aby mu mohl být mentorem a vzorem. Ten člověk absolutně nemá stud! Celí Bastardi jsou produkt neukočírovaného mesiášského komplexu v kombinaci s absolutní filmařskou neschopností. Je to kouzelné.

plakát

Bastardi 3 (2012) odpad!

Naprostá morální imploze ve filmu, který rozhodně není rasistický, ale vyvolává sympatie vůči chlápkovi, který mučil a zabil tři děti. Ano, ty děti byly absurdně zlé, ale nezapomínejme, že Magnusek je stvořil, aby byly tak zlé, aby je mohl zabít. Je potřeba si uvědomit, že on stvořil tuto situaci, která není realistická ani proporcionálně nereprezentuje skutečný problém, její podoba je tedy čistě na jeho vůli. Přes všechny vrstvy zdůvodnění, omluv a výmluv trvá základní premisa jedničky, jíž je opovrhování dětmi, které nejsou dost slušné a vychované a neprojevují respekt lidem, kteří věří, že si ho automaticky zaslouží. Magnuskova neschopnost pracovat s hyperbolou vede k tomu, že čeká, že budeme odsouzení jeho postavy na doživotí za přiznanou trojnásobnou a značně sadistickou vraždu považovat (přinejmenším) za nejednoznačný výsledek, o jehož spravedlnosti budeme pochybovat, což je naprosto obludná úvaha, když o ní přemýšlíte jen pár vteřin. Magnuskova potřeba praštit do obličeje explicitního nácka, aby sám sebe přesvědčil o tom, že jeho úmysly jsou čisté, jsou asi nejkouzelnější ukázkou patologické absence sebereflexe zaznamenanou na plátně.

plakát

Bastardi 2 (2011) odpad!

Bastardi jsou naprosto fascinující dramatizací fráze "nejsem rasista, ale", kdy Magnusel začal od druhého dílu kupit argumenty. Nicméně ne argumenty o nějaké složité společenské problematice, ale argumenty pro oprávněnost natočení tak nenávistného a ublíženeckého filmu, jakým byli první Bastardi. Magnusek je jeden z největších ubožáků české kulturní scény a tohle je svět, který si tvoří, aby si mohl připadat důležitě a užitečně. Chce být hrdinou a mučedníkem, ale jediný způsob, jak si to představuje, je prostřednictvím šikanování (a zabíjení?!) nevychovaných dětí.

plakát

Bastardi (2010) odpad!

Před premiérou čtyřky jsem si dal maraton všech tří dílů. Ano, jsem profesionál. A jde o fascinující vhled do zmatené, zbabělé a zároveň arogantní mysli Tomáše Magnuska. Na rozdíl od dalších dílů tu chybí vrstvy sebeobhajoby, takže to je velmi čistý zážitek - zajímavé je, jak zbytečný je zločin, který je na začátku spáchán, film ve skutečnosti ulpívá na tom, jak málo respektu a slušnosti děti projevují učitelům, což je úžasně výmluvné a ukazuje to, odkud zamindrákovaná dušička čerpá své komplexy. Naprosto tristní technická úroveň by tomu filmu mohla celkem dobře sloužit, kdyby uměl pracovat se syrovostí. Samozřejmě to neumí.

plakát

Zatmění (2023) 

Je vidět, že ty lidi baví točit, ale absolutně neví, co s natočeným materiálem dělat. Před třiceti lety by měl takový film aspoň kouzlo, dneska ale vypadá jen digitálně čistě a nudně. Hodně by udělalo už, kdyby si Kubík vybral jeden žánr, v kterém to chce mít.