em.redrum

V hlavní roli Jana Kratochvílová!!!

Ačkoliv mám obecně vzato filmy o vyšinutých dětech rád a baví mě kam až tvůrci dokáží posunout hranici vkusu a uvěřitelnosti, tak u tohoto snímku to jaksi neplatí a začínám mít vážně strach. Strach z Jonathana. Z Jonathana a jeho cvakajících zoubků, z jeho záchvatů a z vědomí, že žel není sám. Z jistoty toho, že z něj jednou určitě bude vrah, sériový anebo masový... Že přes všechnu lásku a péči, kterou se mu nyní dostává je jeho konec nevyhnutelný. Je to časovaná bomba. A není jediný... Jak moc je těžké a většinou i nemožné opravit rozbité děti? Ta moc, jak záleží na každém slově, gestu, jak my naším chováním děti utváříme, směrujeme je anebo ničíme, je děsivá. Pipláme si doma naše potomky, pečujeme o ně, sníme o jejich budoucnosti, ale nepřipouštíme si, že jsou zde doslova zástupy malých Jonathanů, kteří proklouznou systémem jako nic a najednou bydlí vedle vás. Mají právo volit, chodit ven a to vše jen do té doby, než se projeví ta druhá, děsivější tvář... Je mi z nás lidí smutno. Nadáváme si do zvířat, ale jsme horší než oni. Nikdo na téhle planetě nedokáže rozbít a na celý život poznamenat své potomky tak strašně, jako lidé. #šejmonjů lidi!!!

Je to takový ten milý, hezký, uhlazený, rodinný film. Pěkně natočený a zahraný. Jen ty postavy jsou tam buď hrozně hodný, nebo hrozně zlý. Od začátku je jasný, kam to směřuje a jak to skončí. Vzhledem k tomu, že je to takový celý plochý, tak všechny slzotvorný kanálky zůstaly zavřený. A tím jsem vyčerpal únorový rozpočet na písmeno ý.