uprchlice

Děj se zaměřuje na hlavního hrdinu, kterýho bych popsala (i ve filmu ho tak popisují) jako nulu. Jelikož je to ňouma a nechá si od všech nadávat, není divu, že ve čtvrtině filmu ztrácí svojí identitu a vydává se na dráhu zločince (tak se totiž sám sebe zastane ) Dostalo mě, že to bylo v jedný chvíli i zábavný. Například scéna, kdy Drtič právě vyhodil svou (nevěrnou) ženu - aby jste pochopili motiv - z okna a následně dole stojí dívající se dav a mezi nimi je i šéf jen ve spodním prádle (aby jste chápali je to milenec Drtičovy ženy ) a nadává, že mu hážou z okna jeho kalhoty a ještě se ho (de*ilně) ptaj, zda je poznává Během filmu pak následně proběhne ještě "pár" vražd (fakt jsem je nepočítala ) a Drtič se tedy pomstí všem, kteří ho hodně dlouho sr*li Tajemný byl jako Darkman, neodolatelný jako Zorro... Byl to Creedlow... Henry Creedlow.

I když jeho název vlastní slovo "masakr", nenechte se mýlit, že se jedná o podobný film jako "Texaský masakr motorovou pilou". Podle mě vůbec né. Samozřejmě to všechno začíná nehodou, pak rájem a končí to tragédií. Myslím si ale, že ta tragédie není tak hrozná. Narozdíl od "Texaského masakru", přátelé sice také utíkají z údajného "ráje", ale zatím nikdo neumřel a hrdinové jsou "pouze" okradení. Pak teda, s místním přítelem Kikem, utíkají pryč a obyvatelé jsou ještě celkem normální. Sice pak je scéna, kdy se najde motorka Norů, kteří se s přáteli ještě včera pěkně bavili, ale není to zatím důkaz nějaké hrůzy. Pokračujeme. Přátelé jdou do "bezpečí" a i když jsou bez oblečení (jen v plavkách), tak se dokážou ještě smát (no vlastně se nedivím, když jsem taky uviděla ty nádherné vodopády a jeskyně). Každopádně "druhá" zábava končí, když se Kiko zraní (předváděl se a když skočil z vodopádu, tak se praštil o "šutr"). Špatné je, že divák stále neví, kdo hrdiny vlastně hledá (spíš honí ) za zmatek, který způsobili. I když už jsme dávno předtím viděli ty dva z Norska, jak byli zabiti, stále divák neví, kdo a proč vlastně skutečně vraždí!? No nic. Jde se dál. Přátelé dorazí do údajně "bezpečného" domu. Kikovi dají hlavu "dohromady" a jde se spát. Netrvá to ani chvíli a k domu přilétá vrtulník. Do domu vchází Kikův strýc (hrdinové o něm věděli) a má pro ně nepříjemné překvapení... Neprozradím ale, jaké (to by nebylo fér ). Koho to opravdu zajímá, ten se na to jukne, jelikož tento ilm není nijak špatný.

Zapněte kamery, zesylte reproduktory a sledujte, co se bude dít. VHS je směs naprosto geniálních příběhů,  ktere mají vždycky "shocking finish" a pokud je nějakým způsobem přežijete,  budete dlouho, ale hodně dlouho v šoku. Začíná to vyloupenim na první pohled prázdného domu, kde partička teenagerů objevi Vhsky a zkouknou neskutecne silene příběhy. První příběh jsem nazvala Šuka zmrdi,  mrtvý zmrdi aneb nevyplaci se vrznuti "naslepo". Parta kluků vyráží na diskotéku. Tam samozřejmě potkají holky a berou je do hotelu. Noc ale pro ne skončí jinak,  než mysleli... Hodnotila bych příběh jako lehce nadprůměrný s trochou krve, ktere se v jisté míře setrilo vic,  než by se melo, ale přesto jsem nějakým způsobem příběh hltala a dalo by se říct,  že jsem vycitila o co půjde,  tedy jaká bude pointa, protože to bylo až moc viditelné na první pohled. Druhý příběh Dovolená hrůzy.  Mladý pár projíždějící v autě a kochající se přírodou se ubytuje v hotelu. V noci je navštíví dívka.  Ani jeden z nich netuší o koho jde. V noci dojde k šokujícímu konci... Oproti prvnímu příběhu se zde nic neděje až na konec, který je opravdu krvavý a brutální. Opět zde je pointa naprosto ohromující a šokující. Třetí příběh "Vrah u jezera" vypráví o partičce teenagerů,  kteří se vydávají do lesa. Během pobytu hulí trávu. Pak jim kamarádka řekne o vrahovi,  který u jezera zabil dívky. Nikdo z nich ji nevěří. Pak ale najednou začnou postupně všichni umírat...Příběh byl natočen jako klasický slasher,  kde vrah honí své oběti za účelem jejich zabití. Krev tam byla, prostředí vhodné pro natáčení a celkově se divák vůbec nenudí. Čtvrtý příběh by mohl být pojmenován jako "Chat smrti". Dívka si "skypuje" se svým přítelem. Během povídání při videochatu mu ukazuje svá zranění ruky, když náhle jí v pokoji začnou běhat duchové...Příběh měl skvělou pointu, kterou jen tak nějaký divák "neprokoukne", což bylo velké plus. Krev tam nebyla,  ale zase pár lekaček ano, což je dobré a pozitivní. Pátý a zároveň poslední příběh "Karneval hrůzy" vypráví příběh party kamarádů, kteří jdou na karneval, ale přijdou do špatného domu a jsou svědci něčeho šokujícího... Více nelze prozradit, jelikož, NECHCI PSÁT SPOILER! O krvi by se zde mluvit nedalo, ale jako lehká šokující "pohádka" vyhoví každému divákovi. VHS si oblíbí téměř každého díky své originalitě a hlavně skvěle natočeným foundfotage příběhům při kterých má divák pocit, že "v nich je".

Misery nechce zemřít je horror natočený podle románu Stephena Kinga. Režisér Rob Reiner se práce ujal zodpovědně a dal do toho všechny své síly a zkušenosti. Ač to není režisér horrorů, ale spíše komedií, film Misery nechce zemřít byl velmi úspěšný ve své době a dodnes si zaslouží veliké uznání. Herec James Caan si zde zahrál spisovatele, který právě odjíždí, aby dopsal svou knihu Misery. Během cesty má však autonehodu a naštěstí ho ve sněhové vánici najde Annie (Kathy Bates), která bydlí nedaleko poblíž na farmě. To, co se Paulovi zdálo jako vysvobození a záchrana se pro něho brzy stane noční můrou. Herečka Kathy Bates (Titanic) byla nominovaná na Oscara a není to poprvé, co se objevila ve filmu podle Stephena Kinga. Spisovateli se v Misery tak zalíbila, že o ni napsal knihu Dolores Claiborne, která byla v roce 1995 také zfilmovaná. Misery nechce zemřít je vydařený snímek plný neočekávaných zvratů a situací jaké si divák ani ve snu nepředstáví.

Jezdci Apolkalypsy je tajemný krimi thriller s prvky hororu připomínající sérii Saw, ale pouze okrajově. Švédský režisér Jonas Åkerlund nám toho zatím moc nenaserviroval v horrrorovém světe, ale Jezdci Apokalypsy rozhodně nejsou na škodu. Čtyři jezdci. Čtyři oběti. Válka. Hlad. Mor. Smrt. Tyto čtyři "hrdinové" rozpoutají nelítostné peklo na zemi. Denis Quaid si zde zahrál policistu se specializací na "zubní hygienu" a otce vychovávající dva syny, kterým zemřela matka. Vraždy byly vcelku povedené. Nedá se říct, že by byly brutální, ale krev se zde objevila a divák tedy nebyl nijak ošizen. Příběh je zajímavý už tím, že vrazi jsou tu čtyři. Je to vlastně skupinová "terapie" čtyř lidí trpící samotou a nezájmem okolního světa. Každopádně je to slušný krimi thriller s prvky brutality plný akce, napětí, který si každý divák rád pustí jako klidnou "oddechovku" při dlouhém zimním večeru.

L 'Uccello dalle Piuma di cristallo je italský krimi thriller, jejímž režisérem je známý a oblíbený  Dario Argento  (Vrah přichází v noci, Dvě ďábelské oči, Suspiria, Tmavě červená).  Je to thriller na způsob "Vrah přichází v noci". Vraždí se tam a jako v málokterém hororu hned zjišťujeme, kdo je opravdovým vrahem. Avšak v  "L 'Uccello dalle Piuma di cristallo" je to trochu zajímavější. Americký občan Sam je v Itálii svědkem pokusu o vraždu. Ovšem ze začátku se to zdá jasné.  V polovině filmu se dovídáme jisté  spojitosti mezi tajemným obrazem, jeho malířem, napadenou ženou a jejím manželem.  Nic není,  tak, jak se zdá a stopy vedou až k záhadnému ptákovi s křišťálovým peřím... Skvělá hudba dodala tomuto naprosto senzačnímu filmu tu pravou chuť a zajímavý příběh s nádechem kriminalistiky ji vylepšil "vizáž". I přes to, že tento film je dost starý, tak do dneška působí strašidelně a příjemní herci po celou dobu filmu působí na diváka pozitivně. Vraždy jsou sice jednoduché, neoriginální, krátké, avšak filmu nekazí styl ani šarm, který si "L 'Uccello dalle Piuma di cristallo" drží dodnes a zaslouženě.

The Poughkeepsie Tates je příjemný dokumentární film, který vypráví příběh brutálního vraha. Dokument zachycuje jeho nejbrutálnější činy a cestu k jeho vražedné "kariéře". Film se moc nevyžívá v brutalitě, ale spíše v představivosti diváka. Hrané scény se prolínají s dokumentem a výpověďmi očitých svědků, rodiny obětí a vyšetřovatelů. Je to velmi dobře natočené. Divák má pocit, že sleduje skutečné záběry z hrůzných činů. Vyšetřovatelé zde skvěle hovoří o pachateli a divákovi odkrývají skutečnosti a fakta. Režisér John Eric Dowdle má na svém kontě filmy jako např. Pod zemí, Karanténa či Ďábel. Všechny jsou natočeny v temné atmosféře a dechberoucích závěrů. Stejně jako "dokufilm" The Poughkeepsie Tates nasáklý krví a páchnoucí po shnilém mase nevinných obětí. Film po celou dobu nabírá tempo a žene se dopředu jako namydlený blesk. Propojený příběh postav, které mají společného vraha je temný a bere dech. The Poughkeepsie Tates má krvavý charakter s velice napjatým příběhem a temnou atmosférou, který nakrmí strachem i toho nejnáročnějšího diváka.

American Mary pokulhává v žánru horror. Nejedná se ani moc o horror, ale spíše o slabší thriller obohacený různými chirurgicky amatérskými operacemi, předělávkami atd. Nikdo ještě snad nenatočil větší zvrácenost, která by byla tak k smíchu. Režiséři chtěli nejspíš divákovi co nejvíce zhnusit den, ale odporností tam bylo minimum. Vlastně to ani moc nebyly odpornosti jako spíš napodobování odporností. S vaším žaludkem to nic neudělá a můžete si u toho dát cokoliv a dělat cokoliv, jelikož vás film za chvilku přestane bavit, protože se "opakuje". Hlavní hrdinka je pěkná a samozřejmě na to doplatila a poté, co se jí stane ta "nehoda", změní se a začne chirurgicky předělávat "zákazníky" a nedobrovolné "zákazníky". American Mary není špatný film, ale snaží se z ničeho vytvořit něco nechutného až dokonce brutálního, ovšem toto se tvůrcům vůbec nepovedlo a z odpornosti, kterou nastolily, si každý divák akorát udělá špatný obrázek a je to úplně zbytečné!

Midnight movie nepřinese celkem nic originálního. Jedná se o klasický slasher z prostředí kina. Děj je prostý. V kině se promítá horror ze 70-ých let a vrah se záhadně přemístí do současnosti k partě teenagerů, nasranému motorkáři a k poněkud typickému americkému poldy. Děj je po všech stránkách nudný. Vrah není ničím originální, zajímavý, ani vyjímečný kromě toho, že je spíše nadpřirozený a mizí si kdy se mu zachce. To ovšem na filmu není zajímavé. Je to je jeden z dalších amerických slasherů, kde oběti prchají před vrahem, který je velice neobyčejný. Nic jiného se v tom hledat nedá a pokud hledáte něco originálního, tak v Midnight Movie nic nenajdete.

La Cara Oculta je vyjímečný film s neuvěřitelnou schopností zabavit diváka na celou stopáž, tedy 90 minut. Je to mistrovské dílo španělského režiséra, který rozhodně věděl, jak naložit s časem, který strávil s tímto filmem. Vydařilo se! Španělská tvorba není příliš populární v hororové branži, ale dalo by se říci, že La Cara Oculta vlastně není horror. Je to spíše směs několika žánrů dohromady. Nejprve si divák myslí, že se jedná o duchařinu, ale postupně se z filmu vyklube trochu kriminální zápletka smíchaná s trochou erotiky, zakončující spíše psychologické drama. Příběh sám o sobě je zajímavý. Začíná vlastně prostředkem děje a zhruba v půlce filmu se děj přesouvá na začátek a divákovi je vše vysvětleno. Po asi půl hodině, kdy byl film přesunut na začátek se vracíme k prostřední a zároveň první pasáži a děj pokračuje. Je to jiný druh filmu, ale i přesto je to něco originálního, co divák jen tak neuvidí. Krve nebylo potřeba, protože děj byl tak neuvěřitelný a tak propracovaný, že krev by mu akorát "pošpinila reputaci". Nádherný, dojemný a šokující příběh La Cara Oculta z kterého divák bude žasnout dlouho!