mortak

Hornerův soundtrack je skvělý, připomíná mi můj oblíbený ruský romantismus v hudbě (Borodin, Rimskij-Korsakov), ale to je asi tak to jediné, co z filmu stojí za zapamatování. Krull je špatný mišmaš všeho možného, co si scénárista s producentem rozhodli do filmu naházet. Občas z toho vykoukne nějaká slušná scéna, ale když tak měli zůstat u pohádky s meči a netahat do toho StarWars.

Olivia Munn v R&D oddělení? Sci-fi pohádka, která si kvůli tomu krásnému snění nad možností, že by to snad mohla být někdy pravda. tři hvězdy rozhodně zaslouží. Jinak vcelku rutinní komedie, která sice nebere ze dna, ale k výšinám taky moc nestoupá.

Meta příběhy zabíjjí Hollywood. Současný film prostě nemůže být jen pouhopouhá zábava, ale musí obsahovat ještě další myšlenkové roviny. Nic proti, ale pokud se nám bratři/sestry Wachowski snaží pomocí fantasy blockbusteru za skoro dvě stě melounů sdělit, co pro ně znamená proměna v ženu, tak lituji Warnery, kteří na tom prodělali kalhoty. Ona by bohatě stačila ta základní rovina - Popelka potkává Dunu. Mila Kunis se na moderní Popelku hodí, stejně jako Tatum na "prince". No, skuteční aristokrati jsou tady za zlosyny, protože dnes je v módě kritika kapitalismu, že. Ale i taková modernizace pohádky není na škodu, kdyby zůstalo jen u ní. Wachowski nám ale musí převyprávět historii svého života, z pohledu stávání se ženou. Místo polské rodiny tu sice máme ruskou, ale slovan jako slovan, na tom nesejde. No, a pak jdou Wachowski pod kudlu (pardon Mila Kunis jde pod kudlu), a když přijde narkóza, začíná proměna, a uvědomění si být ženou. Od záchodové štětky ke hvězdám. Na genderových studiích mají studenti prostor pro výklad a analýzu, a nepochybuji, že diplomky a dizertačky se jen posypou, ale filmový divák se v tomto meta labyrintu ztratí za pár minut. Nu, těch dvě stě melounů je na tom vidět, a design bojových lodí je dost vymakaný, tak tři hvězdy, i když jsem často obracel oči v sloup.

Od vzniku civilizace lidstvo provází několik univerzálních eschatologických snů, z nichž nejvznešenější je ten o konečné jednotě, která spojuje mnohost světa v jedno, aniž by tuto mnohost popřela. Tento sen prochází západní filosofií po celou dobu jejího trvání, je mnohoslovně a složitě zaznamenán v mnoha tlustých knihách, a přesto je ve své podstatě tak jednoduchý, že ho Disney použil jako základ své bajky. A nejen to - ještě ho okořenil klasickým lethal-weapon schématem. Na animák je to teda výkon, vše je profesionálně dotaženo do nejmenších podrobností, ale pět hvězd dát nemohu. Ta alegorie je v mnoha momentech tak explicitní a prvoplánová, až mi to bylo nepříjemné. Proč například i po stu letech čteme a díváme se na Tarzana? Protože on spojuje dravce a člověka v jednotu. Zootropolis chce stejně jako současná západní civilizace toho dravce v nitru člověka potlačit a nakonec zničit, což se nemůže podařit. Sociální inženýři v EU tlačí co nejvíce na pilu, a tak mění sen v noční můru, která nakonec zničí vše dosažené. Mám rád sen tuláka v Chaplinově Kidu - i v ráji nakonec tulák musí utíkat. Jak budou evropští sociální inženýři v budoucnu řešit nešťastnou lásku? Ta přece narušuje kýženou jednotu. No, počkám si na Zootropolis 2, tam mi to jistě řeknou.

První půlka za tři hvězdy, protože je to sice laciné, špatně zahrané, ale jinak je to skvělá groteska ve stylu Bustera Keatona. Hrdinové jsou z dobrodružství do dobrodružství, Goldsmithova hudba duní, a divák se baví. Jenže pak scénáristům došel dech, a z grotesky se stala otravná a velmi špatně natočená nápodoba Indyho, A závěrečných dvacet minut už moc smyslu nedává. Prostě v hodině a půl strmý sešup od béčkové guilty pleasure, až k céčkovému odpadu.

První hodina a půl je vlastně esence vytažená ze všech těch různých ženských časopisů typu Cosmopolitan či Elle. Superžena zvládající všechny role je v nich prezentována snad v každém čísle a Wonder Woman dle Patty Jenkins odráží všechny ty rady, které tyto moudré časopisy dávají čtenářkám. Gal Gadot přechází doslova v několika sekundách z Ježíše do matky Terezy, z vědkyně a polygotky je hned v dalším záběru bojovnice, ať už feministicky kosí muže ostrým jazykem, či padouchy mečem. Krásná a sexy je ve všech těch rolích, a jaká je v posteli je jen cudně naznačeno (pochopitelně super). Na kuchařku nedošlo, ale předpokládám, že oběd pro návštěvu o několika chodech by zvládla bez problémů. Závěrečná třetina pak ukládá superženě úkol - spasit muže a svět, ale nepřehnat to, spíš jen průběžně "spasovávat", než se pokusit o radikální spasení. No, a pokud by se vám náhodou vážené čtenářky a divačky toto nepodařilo, jsou tu přece antidepresiva, psycholožky, šamani, čakry, jóga, guru Jára a podobně.

Geoffrey Rush jako ztělesněný boží Řád to pere plamenometem přímo do chřtánu Chaosu, tak to nemá chybu! Papundekl sice nahradily CGI efekty, ale ve výsledku je to vlastně jedno, hlavně že se to všechno neustále mlátí, pořád odněkud vylézají nové a nové příšery, a hlavně ženám se nedá dívat do očí, protože jsou všechny bohatě obdařené o trochu níže (ale to z nás mužů v budoucnu meetoosačky vyženou asi taky plamenometem). Prostě zábavná akční pohádka pro kluky všech věkových kategorií.

Typický příklad střetu umělce, jeho slávy, a jeho trademarků, s velkým rozpočtem a hollywoodskými producenty. Burton se v první hodině snaží udělat z knižní young adult fantasy něco víc, rozvíjí rodinné vztahy, diskutuje válku, holocaust, neboť v těchto dobách fantazie vyvěrá z reality, protože pomáhá přežít hrůzy světa. Film je v první půlce takovou smutnou a depresivní fantasy variací na Maeterlinckova Modrého ptáka (jen se na to dívá z druhé strany životního cyklu). Jenže druhá půle je zase ten trikový akční mišmaš s Burtonovymi trademarkovymi kostlivci v čele, i když jsou tady úplně zbytecní. Prostě producenti chtěli instantního Burtona za velké prachy, a dostali ho. Ale takový Burtonuv odvar z Burtona je pro diváka spíše utrpením.

Snaha dostat do filmu vícero rovin z knihy se cení, ale i tak je vidět, že scénáristé škrtali, kde mohli, a poslední třetina je až moc uspěchaná. King do knihy dostal maloměsto se vším všudy, ve filmu zbyly jenom dětská traumata (předkládaná s nezvyklou otevřeností na mainstream) a Pennywise (který hned v první scéně kraluje). Ovšem film dělají herci, a tady se povedl skvělý casting.

Modelový příklad, jak dobře obsazení herci užívající si své role dokáží vytvořit nikým neočekávaný hit. Snad díky tomuto filmu někdo v Hollywoodu pochopí, že i přes všechno to drahé CGI jsou ve filmu nejdůležitější postavy a interakce mezi nimi. To povinné akční finále je tady nejslabší část filmu.