Druhácena

Autentičtější film jsem už dlouho neviděl a tím nemyslím jen české prostředí. Musím ale doznat, že pravidelně si ho asi pouštět nebudu.

Ten obraz lidí z podhorské periferie není úplně vypovídající, jsou tam znázorněny jen ti troskoidní jedinci, kteří samozřejmě taky existují, ale necharakterizují celou společnost. Sam o sobě je to ale film dobrý, atmosferický a to zdánlivé nic je naopak všechno. Už jenom kontrast záběrů na zdánlivě ošklivé bytosti a nádhernou krajinu, ve kterém žijí. Největší překvapení pak přišlo se závěrečnými titulky - ta skladba (respektive její instrumentace) říká o těch místech a lidech snad víc, než všechny dosavadní scény dohromady.

Při desáté akční scéně se skřety už jsem chtěl odejít... O prvním díle by se dalo ještě trochu diskutovat, ale ten druhý už nemá s Tolkienem vůbec nic společného. U Petera Jacksona už tak člověk nějak automaticky očekává, že to bude vypadat dobře, a tak jsem skoro zapomněl, že nemám hodnotit jen své zklamání.

Problém je v tom, že se z dokumentu prakticky nedozvíme, jaká ta slovenská národní identita vlastně je. Ukazuje to až na výjimky (odhalení sochy Svatopluka,, hlasování o pamětní desce J. Tisa) jenom exoty. Na druhou stranu jsou to opravdu zábavní a dobře sestříhaní exoti. Takže ty tři hvězdičky jsou určitě s plusem.

Nemůžu si pomoci, Všichni dobří rodáci pro začátek 21. století. Napoprvé zaujal, napodruhé totálně odstřelil. Neskutečně reálné vyobrazení naší (nejen) venkovské společnosti. Sedláček má dobré všechno, ale tohle se doufám bude za pár desítek let (až lidé prozřou :-)) promítat jako pomůcka na filmových a dějepisných seminářích.

No není to sice nic extra, hlavně příběh místy dost pokulhává (nelogicky jednající jedinci, zbytečné scény), ale dávám nakonec slabší čtyři za ústřední píseň, solidního Rogera Moora (sice se Connerymu nevyrovná, ale něco na něm přeci je) a hlavně Jane Seymourovou - strašně krásná holka - pro mě nejhezčí co kdy Bond měl (a taky je ze všech nejnevinější).

V Trainspottingu se postava Sickboye zmiňuje v tom smyslu, že Diamanty navždy jsou nejslabší Conneryho bondovka. Byť s jeho názory na Seanovy filmy souhlasím, tady jsem trochu na vážkách. Film mě překvapil docela chytrým scénářem (rozhodně lepší než třeba Žiješ jenom dvakrát nebo Doktor No), Connery sice už trochu dědkovatí, ale to charizma tam pořád je. Dalším pozitivem jsou samozřejmě také již mnohokrát zmiňované postavy pana Winta a pana Kida. Škoda jen toho konce, který mě přijde až příliš zmatený a nereálný (což se stávalo i v několika předchozích dílech). I tak velmi solidní čtyři*.

Je to opět super bžunda. Ale přeci jenom jsem se smál o trochu méně než u Sbal prachy a vypadni...

Je pro mě dost těžké postavit k tomuhle filmu s nějakým objektivním nadhledem. Jsem téměř až fanatický fanoušek Jaromíra Švejdíka (jak v poloze výtvarné tak hudebně-textařské) a nesmírně se obdivuji kráse a atmosféře té polozapomenuté krajiny "Sudetenland". Na tenhle film jsem čekal asi jako na žádný jiný. V kině to byl krásný zážitek a já si tak nějak oddechl, že čekání nebylo zbytečné. Nicméně nějaká ta ale se dají najít. Rudišova literární tvorba má svá slabá místa a tady se to přeci jenom trochu projevilo v absenci nosného příběhu - musely se z velké části vyházet jednotlivé příběhy z minulosti (respektive vzpomínky komiksového ukecaného Nebela) , ze kterých je komiks poskládán a nepřišlo vlastně nic, co by je nahradilo vlastně by se dalo říci, že je to jenom sled obrazů. Na druhou stranu to jsou nesmírně krásné a velmi atmosferické obrazy, výtvarná a hudební stránka je prostě na jedničku z hvězdičkou. Když začne na konci u přejezdu hrát Mimosezóna od Priessnitz, zdá se, že je všechno v pořádku, přesně tak jak jsem doufal, ale přeci jenom vyvstává otázka - zaslouží si konec tuhle písničku? Vždyť se vlastně nic nestalo... Proto dávám jenom lepší čtyři*. Nemění to ale nic na faktu, že Nebel je jedním z nejpozoruhodnějších a nejoriginálnějších filmů české porevoluční tvorby.

Sice nejslabší ze série (přeci jenom se to může zdát jenom jako nastavovaná kaše), ale za pět hvězd to je pořád, o tom žádná.