Tento víkend jsem to sjel celé podruhé. Naprosto skvělá výpověď o generaci hledající svou sexualitu i sebe sami. Sam Levinson skvěle komponuje, vizuál má v malíčku a jeho úvody v každém díle o určité postavě jsou to nejlepší co Euforie nabízí a že toho nabízí! Zendaya se stala pro mě bezkonkurenčně tou nejvíc femme fatale své generace a skvělou střelou a nedějí mezi hereckou elitu. Co mi ovšem brání a vždycky bude dát plný počet, je ta všudypřítomná těžkost a deprese ze všeho, na co se Levinson a jeho výpověď zaměří. I všechny ty záběry v každém díle jen na mužská přirození jsou pro mě až moc "na první dobrou" otočka proti tomu co člověk očekává. I sex je prezentován jako ta nejvíc nepříjemná, depresivní, traumatizující, smutná, trapná, směšná atd... věc co vás může s chlapem potkat. Příliš moc se tu tlačí na těžkou strunu skoro v každém ohledu. A to je škoda. Častěji protknout díly více světlem ( protože pozitivní a smíchem nasáklé scény, když už se teda ukážou na moment, Levinsonovi strašně jdou ) a ta deprese bude pak bude údernější a ne tak nějak samozřejmá. Každopádně postava Rue a Jules jsou jedny z nejkrásněji napsaných postav v seriálu, co jsem kdy viděl. A Euforie samotná je bez debat klenotem mezi seriály i klenotem mezi "zprávou o jedné generaci".
Příjemnej western newestern. Hollywoodské klišé osamělého vlka nacházejícího své srdce na dlani malého nepodajného divočáka zvládnul Greengrass uhrát se ctí a s minimem patosu. Ale to je tak všechno bohužel. Nic pamětihodného se nekoná. Westernů je pomálu a na nějakej ten špicovej, si asi teda ještě počkám. Každopádně skálopevná a poctivá trojhvězda na nedělní odpoledne jak dělaná. Jen by člověk čekal něco málo extra navíc.
Carey Mulligan válí, ale zvěsti o tom, že sahá pro Oscara jsou teda dost přepálený. Stejně jako že jde o adepta na nominaci za nejlepší film. To zase "hold your horses" kurva. Ale jinak jde o moc "příjemnou" podívanou a smekám za tenhle debut a za velmi "fresh" zvrat a "mimózní" závěr střiženej jak z nějakýho podrazáckýho filmu, kterej sem nepatří a přesto mi vykouzlil pobaveně úsměv na tváři. Solidní čtyři mezi těmi filmy co tento rok vznikli. Tak teď na Sound of Metal slečny.
Herecky, režijně, kamerově - naprosto ultimátní úvod, který film odpaluje do výšin filmařského nebe. Pak, bohužel, i přes držáky jako jsou skvělé herecké výkony všech zúčastněných a emotivně silné základy ve scénáři, jde o překvapivě velmi neemotivní zážitek. Zvláštní úkaz.
Klasická pixarovka s duší, která má určité momenty jak na "rozkošném" tripu, tentokrát navíc se skvělou hudbou Trenta Reznora. Pixar se Soul míří na dospělákovo srdce. Já dostal zásah citlivej. Kdybych musel v tomto roce volit film roku byl by to Soul. Věc, kterou rozhodně všichni potřebujeme. Poslední dobou si sám pro sebe šetřím hvězdama. V tomhle případě to nemá smysl. Řekl bych, že jsem to potřeboval.
Nechci se dotknout nikoho, ale protrpel sem to se ženou až do konce, která naštěstí taky trpěla, ale asi chtěla trpět déle než já. Film tak maximálně vhodný pro publikum 70+
Od druhé poloviny skvělá žánrovka s atmosférou. Do večeře bohužel se táhnoucí slow burn bez onoho potřebného vtáhnutí, co by to potřebovalo. Ale ve výsledku fajn věc.
Velmi slušnej žánrovej rozjezd, který se ovšem někdy za polovinou filmu změní v telenovelu na úrovni sobotního tv nova formátu.Ostatně jako vždy u Ric Romana Waughna.
Russell se tváří buď mile, nebo jak Russel. Takže to vychvalování tady nijak nechápu. Vůbec té roli nedal něco nezapomenutelnýho, nebo nedej bože něco navíc krom enormního pupku. To že mlátí děcka a ženský přece nedělá z jeho výkonu nic navíc. Neříkám, že je špatnej, chraň bůh... Mám toho vepřouna zpocenýho moc rád. Jen jsem nějak necítil, že by to bylo něco vyjímečného, Kdyby ho hrál kdokoli, ale naprosto kdokoli noname, nikdo by tady nevzíval jak je to vydařený béčko, nedej bože back to the 90's. Těšil jsem se na béčko. Nic jsem od toho vážně nečekal. Jen napínavou, možná chvílemi nervydrásající jízdu (ne?) co? A dostal jsem jenom úplně zbytečnej film. Pic pičo nazhle.
Jak už je zde psáno, film je natolik dobrý, nakolik o něm víte jak je technicky pojat. Do doby kdy si hlídáte "kde je asi skrytej střih" a nebo do doby, kdy vás baví sledovat všechny soustředěné herce v záběru, snažíc se neposrat scénu. Ve všem ostatním je 1917 naprosto zbytečným filmem, který mě sice začal ke konci nesmírně nudit, přesto respekt za určité napětí v této kamerové exhibici "bez střihu".
Za začátku otravný jak dětský řvaní, ale od pátýho dílu překvapuje hutným a velmi charakterně proklesleným rodinným dramatem, kdy kolonka horor nemá vůbec žádnou hlavní roli. Naopak je jen až třetím ale výrazným plánem. Dobrá práce s postavama. Nazhle
Příšerně otravná a nesnesitelně nesympatická věc za dlouhá léta. Tak strašně wannabe cool and girl power movie, až to bolí po všech smyslech. Margot Robbie mám rád, ale tady přehrává doslova jako o život. Dvě hvězdy pouze za to, že existují horší filmy.
Tak jsem si zalistoval na Netflixu... že zkusím něco naslepo. Bez toho aniž bych o filmu cokoli věděl. Chtěl jsem nějakou sračku. Ale narazím na tohle. Oscara mám rád, zatím nikdy nezklamal. No co vám (co si) budu. Takhle nudnou sračku, aby člověk pohledal. Nejvtipnější na tom je, jak se to jakože tváří inteligentně (rádoby chytrý dialogy sráný asi z nudy na piku). Něco tak zbytečnýho a neuvěřitelně nudnýho aby člověk pohledal. Hedlund trapně hrající od prvního záběru.
Ten druh filmu, kterej bych před deseti rokama proklel, ze se snaží bejt děsně zlej a špinavej. Ta špína mu moc nejde. Ze začátku ještě dokáže zaujmout, ale postupem času vás každej další úchyl, nebo vrah, nebo zmrd jen prostě přestane zajímat, stejně tak i výsledek filmu. Škoda, něco na tom filmu je.
Velmi slušný rozjezd (možná je to tím, že jsem nic neočekával), který připomíná a voní lépe než nadhodnocený Midsommar. Vizuálně místama až podprůměrem střídajíc se s úchvátností. Zvědavej jak se tohle bude vyvíjet.
Ano. Nic nového a hrané části jsou místama spíš trapně usměvné. Shodneme se tady asi všichni a bude nás přibejvat čím dál víc. Ale jak je to tady všechno pohromadě nasázené a umě servírované, všechno to co už “víme” začne v jeden moment působit opravdu hrůzostrašně. A když si vzpomenu pak na všechny ty troly a komentáře pod příspěvky a co se děje vůbec všechno ve světě... Můžu tu frázi “nic nového” opakovat pořád dokola a dokola a přesto by se The Social Dilemma měla hučet do lidí a světa jak jen se dá.
O chloupek lepší než první série. Někam se to posouvá. "Jak někam? To značí jen to, že nejsi ještě mentálně vyspělej...
Náležitě duševně vyvinutej, aby jsi správně všechno pobral. Tohle prostě vyžaduje tvé "třetí oko", které očividně nemáš" - jak sem tady někde četl smrtelně vážnou připomínku. "Míň vážně se berou i ty Ezo vědmy ve dvě ráno na Barrandově". Tady bych už ovšem souhlasil. Skvělá atmosféra a několik málo hezkých scén (Kořeny stromu). Ale ta smrtící sebevážnost tahnou celou, jinak vcelku kvalitní věc neskutečně dolů. A ty holubice v posledním díle?... To už jsem se musel bohužel od srdce smát a vše co jsem doposud viděl a celkem se bavil (nikoli si užíval) vzalo za své. Poslední minuty a závěr jsou opravdu čisté utrpení. Načrtnutá rádobymystéria s těma jejich pohybama otevírající brány už působí dost sebeparodicky. Škoda. Mám rád mysteriózní věci a mám rád sci fi. Dokonce mám rád i tripové duševní záležitosti, ve kterých je nekorunovaným králem například skvělé Objetí hada. Který je mimochodem taky vážný. Ale s vážností se musí umět. A Brit Marling má tak silnou a sebevážnou "rétoriku" svých věcí, které výslednému dílu škodí.
Tvl kdo tady zvěřejnil obsah filmu, ať se jde pro facku k mámě.
Těžko hodnotitelný Kaufman. Má krásnou, místama až divadelní atmosféru i pojetí, které v nejdelších místech protíná dlouhým dialogem (zároveň i monologem) dvou hlavních představitelů v autě. To, jak vás ale tento dialog zaujme se hodně odráží od nálady, kterou v danej moment budete mít. Celkově tyto dvě nejdelší (ne)dějství vám ovlivní celkový zážitek i prožitek z filmu a já se například na film podíval v den, kdy jsem měl ta nejmenší očekávání a sedlo mi to naprosto báječně. A i přes to, že mi film v daný okamžik sednul, má svá velmi těžká místa a tím nemyslím teď, že je těžké jej uchopit či okamžitě pochopit. Prostě vás může jen tak minout. Například tím, že jsem pochody myšlenek hlavní protagonistky sice vnímal a chápal, ale jsou mi naprosto cizí. Scény, kdy si hraje film s časem a hraje svou hru s divákem (scény v domě u rodičů, zmrzlina) jsou zábavné a hra s žánrem je vskutku na prvotřídní úrovni. O to těžší bude opět pro některé, kam nebo v co tyto scény (ne)vyústí. Někde jsem četl, že film je silně znepokojivý. I v tom se bude myslím dost různit pohled na věc. Mě například přišel silně zneklidňující právě v momentech, kdy hlavní dvě postavy jedou v autě a vedou dialog. A jelikož jsem velmi podobně duševně nastaven na například téma "život a smrt", přál bych si, aby mě někdo v těchto myšlenkách spíše uklidnil a ne mě v nich ještě utvrdil, tak silně a tvrdě, jako právě tady. V tom je pro mě I'm thinking of ending things znepokojivý až běda. Poslední třetina, až na velmi silný moment s prasetem, už bohužel začne být trochu úmorná. Zatím 70%. Uvidíme po druhé projekci.
Moje komentáře
Euforie (TV seriál) (2019)
Tento víkend jsem to sjel celé podruhé. Naprosto skvělá výpověď o generaci hledající svou sexualitu i sebe sami. Sam Levinson skvěle komponuje, vizuál má v malíčku a jeho úvody v každém díle o určité postavě jsou to nejlepší co Euforie nabízí a že toho nabízí! Zendaya se stala pro mě bezkonkurenčně tou nejvíc femme fatale své generace a skvělou střelou a nedějí mezi hereckou elitu. Co mi ovšem brání a vždycky bude dát plný počet, je ta všudypřítomná těžkost a deprese ze všeho, na co se Levinson a jeho výpověď zaměří. I všechny ty záběry v každém díle jen na mužská přirození jsou pro mě až moc "na první dobrou" otočka proti tomu co člověk očekává. I sex je prezentován jako ta nejvíc nepříjemná, depresivní, traumatizující, smutná, trapná, směšná atd... věc co vás může s chlapem potkat. Příliš moc se tu tlačí na těžkou strunu skoro v každém ohledu. A to je škoda. Častěji protknout díly více světlem ( protože pozitivní a smíchem nasáklé scény, když už se teda ukážou na moment, Levinsonovi strašně jdou ) a ta deprese bude pak bude údernější a ne tak nějak samozřejmá. Každopádně postava Rue a Jules jsou jedny z nejkrásněji napsaných postav v seriálu, co jsem kdy viděl. A Euforie samotná je bez debat klenotem mezi seriály i klenotem mezi "zprávou o jedné generaci".
Richard Jewell (2019)
Devadesátiletej dědek. Čistá ruka.
News of the World (2020)
Příjemnej western newestern. Hollywoodské klišé osamělého vlka nacházejícího své srdce na dlani malého nepodajného divočáka zvládnul Greengrass uhrát se ctí a s minimem patosu. Ale to je tak všechno bohužel. Nic pamětihodného se nekoná. Westernů je pomálu a na nějakej ten špicovej, si asi teda ještě počkám. Každopádně skálopevná a poctivá trojhvězda na nedělní odpoledne jak dělaná. Jen by člověk čekal něco málo extra navíc.
Nadějná mladá žena (2020)
Carey Mulligan válí, ale zvěsti o tom, že sahá pro Oscara jsou teda dost přepálený. Stejně jako že jde o adepta na nominaci za nejlepší film. To zase "hold your horses" kurva. Ale jinak jde o moc "příjemnou" podívanou a smekám za tenhle debut a za velmi "fresh" zvrat a "mimózní" závěr střiženej jak z nějakýho podrazáckýho filmu, kterej sem nepatří a přesto mi vykouzlil pobaveně úsměv na tváři. Solidní čtyři mezi těmi filmy co tento rok vznikli. Tak teď na Sound of Metal slečny.
Kiss Kiss Bang Bang (2005)
Napodruhé po letech - mnohem lepší jak poprvé ve své době. Nedocenil jsem.
Střípky ženy (2020)
Herecky, režijně, kamerově - naprosto ultimátní úvod, který film odpaluje do výšin filmařského nebe. Pak, bohužel, i přes držáky jako jsou skvělé herecké výkony všech zúčastněných a emotivně silné základy ve scénáři, jde o překvapivě velmi neemotivní zážitek. Zvláštní úkaz.
A Hidden Life (2019)
Vleče se to. Ale krásné a silné to v mnoha momentech teda opravdu je.
Dějiny nadávání (TV seriál) (2021)
Tak to je neuvěřitelně zbytečná a nezábavná věc.
Duše (2020)
Klasická pixarovka s duší, která má určité momenty jak na "rozkošném" tripu, tentokrát navíc se skvělou hudbou Trenta Reznora. Pixar se Soul míří na dospělákovo srdce. Já dostal zásah citlivej. Kdybych musel v tomto roce volit film roku byl by to Soul. Věc, kterou rozhodně všichni potřebujeme. Poslední dobou si sám pro sebe šetřím hvězdama. V tomhle případě to nemá smysl. Řekl bych, že jsem to potřeboval.
Smrt do roku 2020 (TV film) (2020)
Zbytečně haněné dílko. Přímočaré, ale přesto vtipné a svižné. Nenáročná zábava. Škoda že zaměřené výhradně na Ameriku.
Americká elegie (2020)
Takovej průser jak se hlásí z US to není.
Vánoční koleda (TV seriál) (2019)
Silná čtverka. Překvapivě hutný, atmosférický, stylový... Guy Pearce je bůh. Pecka
Kajillionaire (2020)
Nádhera. Až se mi chce dát za pět, když vidím ten výprask tady
Mamma Mia! Here We Go Again (2018)
Nechci se dotknout nikoho, ale protrpel sem to se ženou až do konce, která naštěstí taky trpěla, ale asi chtěla trpět déle než já. Film tak maximálně vhodný pro publikum 70+
Nechte ho jít (2020)
Od druhé poloviny skvělá žánrovka s atmosférou. Do večeře bohužel se táhnoucí slow burn bez onoho potřebného vtáhnutí, co by to potřebovalo. Ale ve výsledku fajn věc.
Corpus Christi (2019)
Poland tour the force
Greenland: Poslední úkryt (2020)
Velmi slušnej žánrovej rozjezd, který se ovšem někdy za polovinou filmu změní v telenovelu na úrovni sobotního tv nova formátu.Ostatně jako vždy u Ric Romana Waughna.
Vyšinutý (2020)
Russell se tváří buď mile, nebo jak Russel. Takže to vychvalování tady nijak nechápu. Vůbec té roli nedal něco nezapomenutelnýho, nebo nedej bože něco navíc krom enormního pupku. To že mlátí děcka a ženský přece nedělá z jeho výkonu nic navíc. Neříkám, že je špatnej, chraň bůh... Mám toho vepřouna zpocenýho moc rád. Jen jsem nějak necítil, že by to bylo něco vyjímečného, Kdyby ho hrál kdokoli, ale naprosto kdokoli noname, nikdo by tady nevzíval jak je to vydařený béčko, nedej bože back to the 90's. Těšil jsem se na béčko. Nic jsem od toho vážně nečekal. Jen napínavou, možná chvílemi nervydrásající jízdu (ne?) co? A dostal jsem jenom úplně zbytečnej film. Pic pičo nazhle.
1917 (2019)
Jak už je zde psáno, film je natolik dobrý, nakolik o něm víte jak je technicky pojat. Do doby kdy si hlídáte "kde je asi skrytej střih" a nebo do doby, kdy vás baví sledovat všechny soustředěné herce v záběru, snažíc se neposrat scénu. Ve všem ostatním je 1917 naprosto zbytečným filmem, který mě sice začal ke konci nesmírně nudit, přesto respekt za určité napětí v této kamerové exhibici "bez střihu".
Bourák (2020)
Jedna hvězda za to, že existují žumpy jako Playgirls, Řehořkovi filmy a filmy s Jiřím Krampolem. Jinak jde o až nepochopitelně příšerný film.
The Haunting - Záhadné sídlo Bly (série) (2020)
Bída a šeď. Vzdáno u sedmého dílu s naprostým přesvědčením, že je mi úplně uprdele jak to s kým dopadne.
The Haunting (TV seriál) (2018)
Za začátku otravný jak dětský řvaní, ale od pátýho dílu překvapuje hutným a velmi charakterně proklesleným rodinným dramatem, kdy kolonka horor nemá vůbec žádnou hlavní roli. Naopak je jen až třetím ale výrazným plánem. Dobrá práce s postavama. Nazhle
Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) (2020)
Příšerně otravná a nesnesitelně nesympatická věc za dlouhá léta. Tak strašně wannabe cool and girl power movie, až to bolí po všech smyslech. Margot Robbie mám rád, ale tady přehrává doslova jako o život. Dvě hvězdy pouze za to, že existují horší filmy.
Hubieho Halloween (2020)
Já vím, že je tohle jiná liga než Safdie Brothers a že je Adam zpátky v komediálním žánru. Ale takové dno...?
Na okraji pouště (2015)
Tak jsem si zalistoval na Netflixu... že zkusím něco naslepo. Bez toho aniž bych o filmu cokoli věděl. Chtěl jsem nějakou sračku. Ale narazím na tohle. Oscara mám rád, zatím nikdy nezklamal. No co vám (co si) budu. Takhle nudnou sračku, aby člověk pohledal. Nejvtipnější na tom je, jak se to jakože tváří inteligentně (rádoby chytrý dialogy sráný asi z nudy na piku). Něco tak zbytečnýho a neuvěřitelně nudnýho aby člověk pohledal. Hedlund trapně hrající od prvního záběru.
Ďábel (2020)
Ten druh filmu, kterej bych před deseti rokama proklel, ze se snaží bejt děsně zlej a špinavej. Ta špína mu moc nejde. Ze začátku ještě dokáže zaujmout, ale postupem času vás každej další úchyl, nebo vrah, nebo zmrd jen prostě přestane zajímat, stejně tak i výsledek filmu. Škoda, něco na tom filmu je.
Třetí den - Friday - The Father (E01) (epizoda) (2020)
Velmi slušný rozjezd (možná je to tím, že jsem nic neočekával), který připomíná a voní lépe než nadhodnocený Midsommar. Vizuálně místama až podprůměrem střídajíc se s úchvátností. Zvědavej jak se tohle bude vyvíjet.
Sociální dilema (2020)
Ano. Nic nového a hrané části jsou místama spíš trapně usměvné. Shodneme se tady asi všichni a bude nás přibejvat čím dál víc. Ale jak je to tady všechno pohromadě nasázené a umě servírované, všechno to co už “víme” začne v jeden moment působit opravdu hrůzostrašně. A když si vzpomenu pak na všechny ty troly a komentáře pod příspěvky a co se děje vůbec všechno ve světě... Můžu tu frázi “nic nového” opakovat pořád dokola a dokola a přesto by se The Social Dilemma měla hučet do lidí a světa jak jen se dá.
OA - Série 2 (série) (2019)
O chloupek lepší než první série. Někam se to posouvá. "Jak někam? To značí jen to, že nejsi ještě mentálně vyspělej... Náležitě duševně vyvinutej, aby jsi správně všechno pobral. Tohle prostě vyžaduje tvé "třetí oko", které očividně nemáš" - jak sem tady někde četl smrtelně vážnou připomínku. "Míň vážně se berou i ty Ezo vědmy ve dvě ráno na Barrandově". Tady bych už ovšem souhlasil. Skvělá atmosféra a několik málo hezkých scén (Kořeny stromu). Ale ta smrtící sebevážnost tahnou celou, jinak vcelku kvalitní věc neskutečně dolů. A ty holubice v posledním díle?... To už jsem se musel bohužel od srdce smát a vše co jsem doposud viděl a celkem se bavil (nikoli si užíval) vzalo za své. Poslední minuty a závěr jsou opravdu čisté utrpení. Načrtnutá rádobymystéria s těma jejich pohybama otevírající brány už působí dost sebeparodicky. Škoda. Mám rád mysteriózní věci a mám rád sci fi. Dokonce mám rád i tripové duševní záležitosti, ve kterých je nekorunovaným králem například skvělé Objetí hada. Který je mimochodem taky vážný. Ale s vážností se musí umět. A Brit Marling má tak silnou a sebevážnou "rétoriku" svých věcí, které výslednému dílu škodí.
Asi to ukončím (2020)
Tvl kdo tady zvěřejnil obsah filmu, ať se jde pro facku k mámě. Těžko hodnotitelný Kaufman. Má krásnou, místama až divadelní atmosféru i pojetí, které v nejdelších místech protíná dlouhým dialogem (zároveň i monologem) dvou hlavních představitelů v autě. To, jak vás ale tento dialog zaujme se hodně odráží od nálady, kterou v danej moment budete mít. Celkově tyto dvě nejdelší (ne)dějství vám ovlivní celkový zážitek i prožitek z filmu a já se například na film podíval v den, kdy jsem měl ta nejmenší očekávání a sedlo mi to naprosto báječně. A i přes to, že mi film v daný okamžik sednul, má svá velmi těžká místa a tím nemyslím teď, že je těžké jej uchopit či okamžitě pochopit. Prostě vás může jen tak minout. Například tím, že jsem pochody myšlenek hlavní protagonistky sice vnímal a chápal, ale jsou mi naprosto cizí. Scény, kdy si hraje film s časem a hraje svou hru s divákem (scény v domě u rodičů, zmrzlina) jsou zábavné a hra s žánrem je vskutku na prvotřídní úrovni. O to těžší bude opět pro některé, kam nebo v co tyto scény (ne)vyústí. Někde jsem četl, že film je silně znepokojivý. I v tom se bude myslím dost různit pohled na věc. Mě například přišel silně zneklidňující právě v momentech, kdy hlavní dvě postavy jedou v autě a vedou dialog. A jelikož jsem velmi podobně duševně nastaven na například téma "život a smrt", přál bych si, aby mě někdo v těchto myšlenkách spíše uklidnil a ne mě v nich ještě utvrdil, tak silně a tvrdě, jako právě tady. V tom je pro mě I'm thinking of ending things znepokojivý až běda. Poslední třetina, až na velmi silný moment s prasetem, už bohužel začne být trochu úmorná. Zatím 70%. Uvidíme po druhé projekci.