Qitek

Od odpadu je tahle extrémně narcistická sračka opravdu jen kousek. Afektované v každé ( naprosto přebubřelé ) scéně.

Sandler, Hanuš, krásný, citlivý konec a ten velký výprask od kritiků zvedá Spacemana s klidem i na poctivou čtyřhvězdu. O půlnoci unaven vším, mi to sedlo jak prdel na hrnec.

Film, který ve mě rezonuje ještě týden po shlédnutí. Syrové, napínavé, zdrcující svou tíhou. Když vydržíte, odmění se vám depresí. Otázka je, jestli o ni stojíte.

Jestli byl schopen o tomhle kusu někdo hlásat, že s každým dílem je to lepší a lepší a že jde o jednu z nejlepších krimi sérií vůbec, musel dostat buď zaplaceno, nebo už mám dost a měl bych si zakázat sledovat cokoli, alespoň na pět let. Pak by mi to možná ( i když pochybuji ) přišlo k chuti. Night Country je festival nevkusu od scénáře až k samotné režii. Postavy jsou nesympatické, špatně zahrané, dialogy jsou směšné, velkohubé, wannabe filosofické, přitom jsou pouťovou přehlídkou naprosté lacinosti, stejně jako příběh samotný, ze kterého na vás na sílu leze eko - ezo - pičoidní poselství. A je samozřejmě silně ženský.  I když mě štvou argumenty, že se série nelíbí především chlapům, není to opravdu "ten" důvod, proč se seriál nepovedl. I přestože ženy zde zklidní místnost plnou chlapů, postaví se jim ve rvačce - při přesile tři na jednu, semknou se samozřejmě hezky při porodu, při pomstě, při lynchování, vidí mrtvé duše tančit a mají svá silná a smysluplná tajemství. Muž ( opičí zvuky ), je zde vyzobrazen jako naprostej idiot, alkoholik, násilník, vědci jsou zde jebnutí vrazi planety i lidí ( ano, všichni do jednoho ), nebo v lepším případě jako ňouma romantik, profesní podpantoflák, kus milého masa k ošukání, či idiot ve vedoucí pozici.  Ale budiž. Nechme ženským jejich svět, proč ne. Atmosféru by to rádo mělo, ale že je tma a sněží, ještě žádnou atmošku nedělá, sorry Isso. Že tam všude nasereš spirálu ( uuuu ) ti taky k dobru nijak nepomůže. Ježíši. O kolik máte za sebou filmů i sérií, o to víc budete trpět.  Nepovedené vykrádání Twin peaks, severeských detektivek, střípky z těch nejlacinějších hororů, jump scarů, ze kterých má člověk nechtěně záchvaty smíchu... Psychologie krajně nelíbivých postav, které si nesou svá traumata na zádech, ale můžou si je strčit třeba do prdele, protože jejich minulost je vám naprosto ukradená, současný nastavení taky, natož budoucnost. Kdyby kdokoli z postav během seriálu dostal kulku mezi oči, bylo by mi to ukradený. Ani bych neměl škodolibou radost, což považuji za double fail. Trpěl jsem pekelně a trpět ještě dlouho budu. Hodnocení které si dávám je adekvátní k tomu, co se o tomto bez debat nepodařeném kusu Issy Lopéz v kladných ohlasech píše. Sračka kolosálních rozměrů. O to víc, jak je propagovaná a tlačená jako "tudy vede cesta". Závěrečnou epizodu považuji za velmi vydařenou pardoii, snad úplně na všechno. Nikterak nezveličuji fakt, že jsem se posledních dvacet minut prochlámal až do konce.

První půlka je vyloženě vynikající. Velká škoda, že ta druhá tlačí na pilu úplně mimo zavedené mantinely a vyšumí téměř do ztracena.

Velmi silná čtverka a počertech kvalitní old school krimi jak se sluší a patří.

Nejlepší epizoda vůbec a stále... Ruku na srdce, naprostá sračka. Pořád dokola ta stejná bída. Není nad to prostřelit fotříkovi hlavu s pak se skautsky a relativně v klidu vypořádat s jeho mrtvolou. A to je jen drobek. Už se těším na poslední díl, až to bude za mnou.

Nakopává to prdel "Brangelině" Smithovým přesně tam, kde by se od tvůrců Atlanty dalo očekávat. Moc příjemná oddechovka, která ve finále bije hřejivými emocemi. Druhou sezónu beru všema devíti.

Dal bych reálně dvě hvězdy, i když je to na jednu, protože ruku na srdce, existují mnohem horší sračky v seriálovém moři. Ale pokud se tu bavíme o Ačkové sérii, už mě nebaví s přivřenejma očima sledovat tohle velmi špatný klišé, které se snaží tak urputně ( nudně ) o psychologii postav, u kterých i kdyby v příštím díle zemřeli, vůbec nic to se mnou neudělá. Ani radost nebudu mít. A to je co říct. Nekoukat na to moje žena, která se na to dívá kvůli Fosterové, dávno s tímhle brakem neztrácím čas. Co se očekávání týče, doposud kolosální selhání roku.

Když přiznáváte nadhled a béčkovost, ale už to prostě nefunguje a můžete se stavět na hlavu jak chcete. Ono dělat úmyslnou oddechovou blbost není jen tak. Začínám být alergický na “akční film, jako za starých časů.” Co dnes není? Sisu je definice naprosto zbytečného filmu.