salalala

salalala

Vratislav Šálek

okres Mělník
kultura21.cz, filmserver.cz

homepage

28 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 10 19 28 37
    • 10.5.2020  10:42

    Velice solidní paranoidní thriller, který diváky vrací někam do devadesátých let, kdy byl tento žánr v módě. Brad Anderson v něm znovu dokazuje, že co se budování atmosféry týče, patří k nejlepším, protože od počátku diváka pohltí hutná, nepříjemná a jako by konspirační atmosféra, v níž si nikdo nemůže být ničím jistý a je jasné, že nic nebude mít normální průběh. Pomáhá si v tom i kamerou, která používá speciální filtry, kdy je obraz zahalen do zvláštního "oparu" a společně s nejistotou ohledně psychického zdraví hlavního hrdiny je až hypnotický. Své samozřejmě dělá i zneklidňující hudba. Problém je pak v příběhu, který je rozehrán klasicky a diváka se snaží nechat v nejistotě co nejdéle, což se mu poměrně daří a s indiciemi pracuje hodně opatrně, leč ke konci úplně neuspokojí, protože dost nepochopitelně spoléhá na dvojitý twist, který moc nefunguje, působí zbytečně samoúčelně a zpětně se v něm objeví hned několik nelogičností. Výsledku moc nepomáhá ani Sam Worthington, který rozhodně není špatný, jen je místy hodně toporný a vzhledem k tomu, že určité pasáže by měl odehrát jen svým výrazem, není to pak úplně důvěryhodné. Chybí tu taky nějaká jiná výraznější postava, přitom potenciálu je v tomto smyslu plno. Kdyby se tvůrci rozhodli film ukončit prvním koncem, dojem by byl o něco lepší, jelikož ale zvolili jiné řešení, je Fractured "jen" solidní podívaná na jeden večer, k níž nemá smysl se moc vracet. 70 %

    • 9.5.2020  10:39

    I po letech poměrně příjemný počin, který je ale málo výrazný a snadno zapomenutelný. Nejslabším článkem je režisér Clark Johnson, jemuž se vůbec nedaří najít to správné tempo a zejména první, náborová polovina se dost vleče a je vesměs nezajímavá. Když ale dojde na akci, není si nač stěžovat, protože ta je poctivě staromilská a skoro nedigitální, což je jedině dobře. Nechybí jí náboj a adrenalin a je potřebně drsná a svižná a jednoznačně patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí. Jen je trochu škoda, že úvodní akci v bance už nic nepřekoná, a i když samotný závěr je velmi dobrý, není až tak vygradovaný, jak by měl být. Pozitivy budiž i řízný hudební soundtrack a slušná atmosféra. Scénář je předvídatelný a chybí mu nějaký moment překvapení, přičemž trochu zarážející je, že ústřední zápletka ohledně vypsané odměny se rozjede nějakých pětačtyřicet minut před koncem. Colin Farrell v hlavní roli je výborný, Samuel L. Jackson jakbysmet a celkově tu chemie mezi členy týmu funguje velmi dobře a je dobře, že nezaostává ani Michelle Rodriguez. Z dnešního pohledu je osvěžující vidět začínajícího Jeremyho Rennera ve snad jediné záporné roli kariéry, jen hlavní záporák v podání Oliviera Martineze mohl být charismatičtější a démoničtější. Nebýt tak rozvleklého tempa a malinko delší stopáže, dojem by byl o něco lepší. Ke čtyřem hvězdičkám chyběl jen kousek. Škoda. 65 %

    • 3.5.2020  21:36

    Hodně solidní záležitost, která sice již trošku zastarala, pořád ale má co nabídnout. Taylor Hackford velmi dobře zachytil poctivou chlapskou atmosféru vojenského náboru, kterou prokládá s romantikou, která naštěstí funguje. Děj sice trpí absencí hlubšího příběhu a spíše jde o sled jednotlivých epizod a ucelenost by mu určitě prospěla, na druhou stranu ale díky tomu není tak náročný a určitě pobaví i ženské publikum. Velmi příjemný je i dobový hudební doprovod, který snímku dodává určitou lehkost a částečný nadhled. K absolutním vrcholům patří scény z vojenského výcviku, kterým dominuje maniakální a po právu Oscarem oceněný Louis Gossett Jr., který přesně představuje to, čemu se říká "zelený mozek", jehož kreace je nezapomenutelná a zcela zastiňuje všechny ostatní. Richard Gere je v hlavní roli velmi dobrý, nicméně naráží na své mantinely a postupem času je tím méně výrazným, protože David Keith i Debra Winger jsou výborní a mnohem výraznější. Dojem ale kazí trochu utahané tempo, v němž se leckdy nic neděje, tím pádem i lehce přetažená stopáž, především ale zbytečně kýčovitý konec, který působí trochu směšně, lacině a přece jen film stahuje víc do prvoplánových romantických vod. An Officer and a Gentleman rozhodně není špatný film a zaslouží pozornost, jen je u něj potřeba trochu víc divácké tolerance, protože za podobnými melodramaty zaostává a není tak výrazný. 70 %

    • 2.5.2020  21:57

    I když u nás moc ryze válečných filmů nevzniklo, Nebeští jezdci jsou výborným zástupcem žánru a neztratili by se ani v kontextu evropské kinematografie. Jindřich Polák s minimálními prostředky natočil naprosto fenomenální záležitostí, která je poctou československým letcům v Anglii a mohl si dovolit takový luxus, že skoro polovina filmu je v angličtině a s titulky! Vzhledem k omezeným možnostem tu sice akce není moc, když už ale přijde, je výborná, a i když v určitých chvílích působí zastarale, pořád je působivá a v rámci možností realistická. Příběh jako takový tedy neexistuje, protože snímek je jen sledem jednotlivých epizod, které letci prožívají, přesto to stačí k tomu, aby si publikum k hlavním postavám vytvořilo nějaký vztah a dokázalo s nimi soucítit. Polák velmi dobře zachytil atmosféru, v níž nikdo neví, kdy na něj dojde řada a na budování nějakých hlubších vztahů není čas. Nechybí tu ani několik extrémně silných momentů (scéna s popáleným letcem je bravurní ukázkou toho, jak na malém prostoru ukázat tragédii války na postavě, která je zcela vedlejší). V obsazení, které tvoří vesměs méně známí herci, vyniká Jiří Hrzán v asi životní roli Prcka, kterou si vyloženě vychutnal a svým způsobem v ní vytvořil typicky českou postavu - velkohubý žvanil, který se nechce moc přizpůsobovat prostředí, když ale o něco jde, prokáže velkou odvahu. Závěrečná scéna na člunu pak je až mrazivou obžalobou války, která nemá smysl a jen ničí životy mladých lidí. Od absolutního hodnocení dělí snímek jen přece jen dost pomalý rozjezd, v němž dvacet minut trvá, než diváka úplně vtáhne a začne se v něm něco dít. Jinak ale vynikající záležitost, jejíž vznik se v kontextu doby rovná zázraku. 75 %

    • 26.4.2020  21:56

    Greengrass režisér tentokráte těsně prohrál s Greengrasem scenáristou. Režijně je vše na vysoké úrovni a tvůrce se nevzdává svých tradičních atributů. Ruční kameru tentokrát nevyužívá tolik, a když už ji použije, rozhodně nejde o nic dech beroucího, spíše to jen dotváří celkovou atmosféru. Ta je hodně civilní a syrová a rekonstrukce samotného útoku je výtečně zrealizovaná, protože je úplně bez emocí a snaží se být co nejrealističtější. Tempo je záměrně pomalejší, aby vynikla veškerá hrůza celé akce, což se daří a minimálně první polovina filmu je hodně působivá. Problém je ale s přílišnou tematickou rozkročeností, protože Greengrass zachycuje událost v celé její šíři a snaží se odvyprávět, jak dopadla na Breivika, jeho advokáta, jednoho z přeživších, jeho rodinu a částečně i Breivikovu matku. Ve výsledku tak trochu klouže po povrchu a pracuje jen s náznaky, které úplně nedořeší a nechává je vyšumět. Je to svým způsobem škoda, protože kdyby se soustředil jen na osudy jednoho z nich, asi by byl výsledek působivější, na druhou stranu by ale pochopitelně nebyl tak komplexní. Nicméně stopáž je opravdu lehce přetažená. Samotný soudní proces je ale zrealizován velmi dobře a v závěrečném projevu přeživšího mladíka je asi skryté celé poselství filmu - zatímco za ním stojí celá společnost, která mu dodává odvahu a sílu vrátit se zpět do života, Breivik ve své nenávisti zůstává zcela sám. I když 22 July nepatří k tomu nejlepšímu, co Greengrass natočil, jde o důležitý film, protože názorně ukáže, kam až může zajít mediální masáž extremistů a jak křehká je naše společnost. 75 %

    • 23.4.2020  22:41
    Vzpomeň si (2015)
    ****

    Vynikající záležitost, na které je znát absolutní tvůrčí svoboda. Atom Egoyan si film mohl evidentně natočit, jak sám chtěl, protože divákovi nejde moc naproti. Zcela záměrně volí extrémně pomalé tempo, které odpovídá věku hlavního hrdiny, vůbec nikam nespěchá a rozehrává zdánlivě obyčejný příběh o pomstě. Pomáhá si velmi dobrou atmosférou, hodně zajímavou hudbou a právě i oním námětem. Nebojí se ani určité syrovosti, protože některé scény jsou docela brutální a realistické (bez spoileru nejde prozradit), na druhou stranu je dokáže odlehčit velmi jemným až nenápadným humorem. Vzhledem ke krátké stopáži je navíc čas jen na to nejpodstatnější, což je při zvoleném přístupu jedině dobře. Snímek by byl poloviční bez fenomenálního výkonu Christophera Plummera, který je zcela přesný a v osmaosmdesáti podat takový výkon je na smeknutí klobouku. I vedlejší role jsou výborné, i když už nikdo není tak výrazný, snad jen s výjimkou Martina Landaua a Deana Norrise, jehož výstup patří k tomu vůbec nejlepšímu, co film nabízí. Vrcholem pak je samotný závěr, který je nečekaný, potřebně šokující a všemu dodává nečekaný rozměr. Je možná trošičku přitažený za vlasy a otázka je, zda bude fungovat i při opakovaném zhlédnutí, to ale tentokrát tolik nevadí. Je pravdou, že celý plán hlavnímu hrdinovi opravdu vyjde bez jediného problému a někdy se zdá, že logika ve filmu tolik nefunguje a ve skutečnosti by se asi vše odehrálo jinak, dá se to ale s klidem odpustit. Už jen kvůli tomu závěru! 85 %

    • 19.4.2020  10:51

    Papírově zajímavější počin, než je nakonec reálný výsledek. J. C. Chandor zaslouží pochvalu za to, že se příběhově vydává trochu jinudy než otřepanými klišé, která by divák po nastínění úvodního plánu očekával. První polovina je hodně slušná, má solidní tempo, postavy vypadají sympaticky a Chandor udržuje diváky v napětí a očekávání toho, co se bude dít dál. Druhá polovina už je pak o něco horší, protože se začnou odhalovat příběhové nedostatky, chování a rozhodování postav postrádá logiku, navíc když jde o vyškolené a zkušené profesionální vojáky. Akce, které tedy není mnoho, je ale hodně slušná a v rámci možností syrová a sedne sem i pomalejší tempo, v němž je čas na budování atmosféry, která je asi tím nejlepším, co film nabízí, protože je poctivá a potřebně drsná a skvěle v ní funguje klasické chlapské kamarádství a chemie mezi všemi postavami. Povedlo se i obsazení, protože Oscar Isaac i Charlie Hunnam jsou charismatičtí a snímek táhnou i v těch nejslabších chvílích, jediný, kdo trochu zklame, je nepřekvapivě Ben Affleck, který je tu tedy dost oteklý, chybí mu charisma, dáno to ale může být i tím, že právě jeho postava projde tou nejméně uvěřitelnou proměnou a chová se dost zvláštně bez větší motivace, Garrett Hedlund a Pedro Pascal jsou fajn, ale nemají moc prostoru. Triple Frontier je ve výsledku příjemnou žánrovkou, která měla značný potenciál, ale nedokázala ho plně využít. 60 %

    • 12.4.2020  21:37

    Hodně dobrá a pro církev pravděpodobně kacířská podívaná, která největší body sbírá tím, že oba kardinály a papeže polidšťuje, protože je nechává společně jíst dovezenou pizzu, které požehnají, koukat se na fotbal a popíjet Fantu. Fernando Meirelles nijak neexhiboval, spíše ustoupil do pozadí a prostor nechal výtečně napsaným dialogům a postupnému sbližování dvou postav, jejichž pohled na fungování katolické církve je zcela odlišný. Film nemá nijak strhující tempo a je převážně komorní podívanou, která se odehrává jen v pár prostředích a asi je to dobře, jelikož hlavními hrdiny jsou dva staří pánové, kteří bilancují a zároveň se pokoušejí nahlížet na současnou podobu církve a potřebu jejích reforem. Obsazení je naprosto excelentní, protože to, co předvádí Anthony Hopkins a Jonathan Pryce v titulních rolích, je vynikající, a i když Pryce má trošku vděčnější roli a může se do ní trochu víc vcítit, Hopkins pozadu moc nezůstává. Na plné spokojenosti ubírá snad jen lehce přehnaná stopáž a možná zbytečně dlouhé flashbacky do života papeže Františka, které už tak pomalé tempo ještě zpomalily a celý děj natáhly. Ryze osobní výtka spočívá i v tom, že filozofování a názorů na fungování církve a vůbec smyslu náboženství v současném světě tam mohlo být i více, ale dá se pochopit, že to už by asi většina diváků úplně neocenila. 75 %

    • 11.4.2020  21:48

    Netřeba moc slov. I po více než padesáti letech je první díl trilogie až nepříjemným a svým způsobem mrazivým zrcadlem české povaze, společnosti a mravů. Jaroslav Papoušek po celou dobu nerozehrává žádný příběh, ale jen a pouze se soustředí na geniálně odposlouchané a napsané dialogy a zachycení jednoho běžného nedělního dne v úplně normální rodině. Jejich hádky neřeší zásadní problémy, ale pouze banality, které jsou ovšem prostorem pro množství trefných hlášek a pro to, aby se v nich každý našel. Excelentní jsou herecké výkony, kterým kraluje úchvatný Šebánek, který je tak autentický, jak to jen jde, ale i František Husák, Marie Motlová a Helena Rúžičková jsou fenomenální a opomenout se nesmí ani raubíři v podání dvojčat Formanových. De facto každá scéna je skvěle vypointovaná a stala se legendou (popis fotbalového zápasu je neuvěřitelně nadčasový a geniální), navíc nejde o humor, který je hrubiánský a lidový, ale inteligentní, i když až nepříjemně trefný. Jediné, co se snad dá vytknout, je minilinie s dvěma mladými, kteří si chtějí užít, ale není jim to dopřáno, která nikam nevede a je trošičku navíc. Československá nová vlna v nejlepší formě a naprostá legenda. 90 %

    • 5.4.2020  22:03
    Spojenec (2006)
    ****

    I po čtrnácti letech patří asi nejmainstreamovější počin Spikea Lee k nejinteligentnějším thrillerům posledního dvacetiletí. Diváka nedostane velkým množstvím akčních scén, kterých je tu naopak naprosté minimum, ale precizně promyšleným a napsaným příběhem, který má jen málo vyslovených nesmyslů a logických děr. Spike Lee od začátku nastoluje pomalejší tempo, v němž výtečně pracuje s jednotlivými charaktery a diváka nechává v nejistotě, jak celá akce proběhla a prakticky až do závěrečných titulků ho nenechá vydechnout. Výbornou atmosféru ještě umocňuje netradiční, ale zcela přesná hudba a také velmi specifický štiplavý a někdy až satirický humor. Autor určitě mnoho diváků potěší i tím, že svá tradiční témata rasismu a boje proti utlačovaným upozaďuje a úplně se na ně nesoustředí. Exkluzivní je též obsazení, jemuž kralují Denzel Washington a Clive Owen v jedné z mála záporných rolí své kariéry, a i když mají naprosté minimum společných scén, jejich souhra na dálku je úžasná. Když se k tomu přidá ještě podpora spolehlivé Jodie Foster, standardně dobrého Willema Dafoa, Chiwetela Ejiofora nebo Christophera Plummera, je výsledek opravdu skvostný. Od plného počtu dělí film snad jen určitá nedovysvětlenost samotného závěru a možná malinko přetažená stopáž. 85 %

    • 29.3.2020  21:43

    Solidní podívaná, která trošku zapadla, ale dokazuje mistrovství Coppoly. Ten film vybavil naprosto výtečnou dobovou atmosférou, výpravou a doprovodil ho příjemnou hudbou. Poměrně překvapí celkově lehčí náhled, jaký pro toto téma zvolil. Snímek je natočen s velkým nadhledem a chvílemi vypadá jako retro komedie, která se nebere moc vážně. A to je asi největší problém, protože divák tak nějak moc nedokáže vnímat závažnost kauzy, o níž se tu mluví. I závěrečná soudní scéna je natočena hodně odlehčeně a prakticky jí chybí jakékoli napětí. Není to vysloveně špatně, ale tento typ filmu by asi nějaké napětí zasloužil. Absenci svižného tempa do značné míry kompenzuje výborné obsazení. Jeff Bridges v hlavní roli je velmi dobrý, jen ten jeho věčný optimismus a úsměv jsou postupem času dost otravné a nepřirozené, výraznější pak už je jen Martin Landau, jehož oscarová nominace je zcela zasloužená. Tucker: The Man and His Dream je hodně příjemný film, který pochopitelně za Coppolovými vrcholnými díly dost zaostává, pořád je ale víc než slušný a na jedno podívání splní svůj účel a asi je celkem jedno, jestli si autor příběh upravil, nebo ne. 70 %

    • 22.3.2020  22:12

    I po šestnácti letech Bergovo sportovní drama uspěje, byť už ve své době a i poté bylo překonáno. O příběh se autor moc opřít nemůže, protože ten je plný klišé a patosu, i když je pravda, že třeba samotný závěr nebo losování korunou o to, kdo postoupí do play-off, jsou nečekané a osvěžující. Největší devízou Petera Berga jsou samotné zápasy, kterým nechybí adrenalin, mají potřebný náboj a natočeny jsou přehledně a některé zákroky až syrově a bolí i diváka, což je jedině dobře. Navíc je doplňuje povedený a řízný soundtrack, který jim dodává ještě zvláštní náboj. Hodně příjemné je i obsazení dodnes ne tak známými herci, kteří zajistí určitý pocit autenticity a divák si tak do poslední chvíle není jistý, kdo se stane hlavní hvězdou týmu. Jedinou výjimkou je Billy Bob Thornton, který je velmi dobrý a navíc na sebe nestrhává veškerou pozornost. Hvězdičku ubírám za přece jen pomalejší rozjezd, již zmíněná klišé a také za to, že pro evropského diváka je americký fotbal přece jen něco vzdálenějšího, takže chvíli trvá, než ho film zcela strhne. 70 %

    • 21.3.2020  22:02

    Fascinující dokument, který je nejlepší v posledních dvou dílech. Možná, že Berlinger měl jeden díl vynechat, protože první dva díly jsou "jako by" o ničem a diváky uvádějí do dobového kontextu a k činům Bundyho se vlastně moc nevracejí. Třetí a čtvrtý díl jsou ale naprosto famózní a naplno odhalují to, v čem byl Bundy jedinečný - byl krutě inteligentní, vystudoval práva, věděl, jak funguje policejní práce, zároveň byl ale tak narcistní a sebevědomý, že se dokázal hájit jedině sám a arogantně se soudu vysmíval. Jeho tvář obyčejného člověka je o to děsivější, oč odpornější činy prováděl. Berlinger do snímku moc nevstupuje a nechává promlouvat klíčové aktéry celé kauzy, a to včetně samotného Bundyho, jehož výpovědi jsou věcné, suché a chybí jim jakýkoli soucit nebo sociální inteligence. Je ale škoda, že zpovědí Bundyho tu není mnohem víc, protože zabírají tak maximálně půlhodiny, což je poměrně málo. Kdyby to celé drželo víc při sobě a první dva díly se trochu netáhly, bylo by hodnocení o něco lepší, i tak jde ale o naprostý unikát a fascinující materiál. 80 %

    • 18.3.2020  23:49

    Extrémně drsné drama, na němž je vidět, že Cary Joji Fukunaga nad ním měl plnou kontrolu. Na jednu stranu je to dobře, protože nemusel šetřit krutými záběry na každodenní zabíjení, mohl vytvořit těžce depresivní a nepříjemnou atmosféru beznaděje a vyprávět hodně silný příběh o tom, že v Africe zkrátka dětství asi neexistuje. Fascinující je kontrast neprostupné a svým způsobem krásné africké krajiny a brutalit, které se v ní dějí. Děti jsou nuceny zabíjet zdánlivé nepřátelé a něco jako soud a adekvátní tresty tu neexistují. Kamera, kterou vedl sám Fukunaga, je naprosto skvělá a nebojí se střídat momenty klidné a statické s těmi akčními a "rozklepanými" ručními a vždy to dokonale funguje. Vrcholem pak je výkon malého Abrahama Attaha, který je vynikající a naprosto přirozený a z jeho přeměny z bezstarostného kluka ve vraždící a bezcitné monstrum běhá mráz po zádech. Potěší i jako vždy výborný Idris Elba ve své snad jediné záporné roli kariéry. Na druhou stranu je ale vidět, že by snímek přece jen dramaturga potřeboval, protože tempo je někdy pomalé až moc a stopáž je nesmyslně přetažená a dvě hodiny by bohatě stačily. Beasts of No Nation je skoro autentická záležitost, kterou asi divák nebude chtít vidět vícekrát, ale svůj účel bohatě splní a možná si někdo začne vážit života, který vede tzv. západní svět. 80 %

    • 17.3.2020  23:36

    Za chyby se platí a Billy Hayes za tu svou zaplatil hodně krutě. Režisér Alan Parker pojal jeho příběh pro sebe dost typicky a diváka uvrhává do velmi těžko uchopitelné a depresivní atmosféry a vypráví v hodně pomalém tempu. A je to jen dobře, protože je to pak celé hodně působivé a postupem času nepříjemně klaustrofobní. Vše ještě dotváří výtečná hudba Giorgia Morodera a výborně zvolené exotické prostředí, které je pro běžného diváka asi jen těžko představitelné. Brad Davis v hlavní roli je vynikající a snímek si krade pro sebe, což je v pořádku, protože z ostatních je výraznější už jen maniakální a pološílený John Hurt. Ocenit se musí i hodně silný příběh, který je výborně vystavěn a pro neznalého nabízí i několik nečekaných zvratů. Za zmínku pak stojí i fantastická práce s napětím, která bohužel vrcholí už v úvodní scéně, která je skvěle našponovaná a famózně zrealizovaná. Hvězdičku ale musím ubrat za neduhy, které se tu často zmiňují - příběh je vskutku černobílý a mimo hlavního hrdiny tam snad není jediná kladnější postava a Turci jsou tu vykresleni jako naprostá nelidská zvířata a také je pro diváka těžké zcela litovat pašeráka drog, který dobře věděl, do čeho jde a co mu hrozí. To ale nic nemění na tom, že Midnight Express je vynikající počin, který stojí za vidění. 80 %

    • 15.3.2020  21:54

    Hodně příjemná dobovka, která ale nenabízí nic navíc. John Lee Hancock je rutinér, což je vidět z každého záběru. Snímek je velmi dobře nasnímaný, má parádní dobovou atmosféru, velmi dobrou výpravu a technicky je celkově řešen velmi dobře. Obsazení je také výborné, protože Kevin Costner a Woody Harrelson jsou sázkou na spolehlivou jistotu a ve svých menších rolích se k nim přidávají třeba i Kathy Bates nebo William Sadler. Problém je v tom, že tempo je extrémně pomalé a vzhledem k tomu, že se dlouho nic neděje, taktéž nudné. Dialogy jsou místy nepříliš zajímavé a hodně zdlouhavé, některé jízdy autem a rozpravy dvou hlavních hrdinů mohly klidně zůstat ve střižně. Akce je tu naprosté minimum, což je škoda, protože podobný film by ji zasloužil a závěrečná přestřelka je navíc naprosto standardní a rádoby brutální, jenže pořád působí dost uhlazeně. Být tu víc takových momentů, jakým je rozmluva jednoho z rangerů s otcem Clydea, dal by se snímek hodnotit i výš. Takhle ale zůstává někde na lehkém nadprůměru a v množství sobě podobných asi bohužel brzy zanikne. 60 %

    • 28.2.2020  22:53
    1917 (2019)
    ****

    Vizuálně opojná záležitost, která je naprosto antižánrová, protože od válečného filmu se obecně čeká, že bude vypadat syrově a špinavě, v Mendesově podání je ale nádherný a opulentní. Zdánlivě bezstřihová metoda je dost zajímavá a netradiční, časovou kontinuitu ale vůbec nevzbuzuje, což je asi největší paradox celého snímku. Deakinsova kamera je přenádherná a chvílemi tvoří vskutku opojné obrazy, které by se bez problémů daly vylepit na jakoukoli zeď. I výprava je fantastická a scény ze zákopu berou dech svou propracovaností, načasováním a celkovou realizací. Mendes prokázal technicky velké mistrovství, protože nebýt film točen, jak byl točen, byl by o dost horší, protože příběh je banální, je sledem epizod, které se odvíjí přesně tak, jak je scenárista chtěl, je v něm extrémní množství náhod a navíc mu chybí napětí, což je ale dáno i tím, že celý film sledujeme dvě postavy. George MacKay a Dean-Charles Chapman jsou v hlavních rolích velmi dobří, byť nijak excelentní, účast známých tváří se počítá na vteřiny, ale je poměrně osvěžující. Škoda, že snímek není působivější a zcela mu chybí jakkoli silné a emocionální scény, které by ve válečném filmu být asi měly. Ke konci pak kazí dojem zbytečně epická hudba, která ke spíše komorní atmosféře moc nesedí. 1917 je technicky skoro dokonalý film, jemuž chybí duše a částečně i lidskost. 70 %

    • 23.2.2020  21:57
    Drahokam (2019)
    ****

    Hodně zvláštní, ale také zajímavý film, který je dost osobitý a určitě není pro každého. Bratři Safdieové nejdou divákům naproti a od začátku nastolují těkavé a místy hodně překotné tempo, které ještě umocňují tím, že leckdy mluví hodně postav najednou a celé je to dost ukřičené a chvílemi až nepříjemně upovídané. Zcela záměrně navíc film doprovází hodně bizarní a absolutně se nehodící soundtrack, který jen prohlubuje hodně specifickou a ne úplně veselou atmosféru. Obrazově nicméně vytvářejí chvílemi skvělé a neobvyklé kompozice. Trochu problém pak nastává u samotného příběhu, který nemá moc sympatických postav, nijak velkou hloubku a vlastně není ani moc celistvý, protože je jen sledem několika scén a momentů. Na druhou stranu je napsaný poměrně dobře a fakt, že ústřední charakter dělá jen špatná rozhodnutí, je příjemně osvěžující. Adam Sandler v hlavní roli je velmi dobrý, ačkoli hraje de facto to samé co vždy, jen je tentokrát v seriózním filmu, což znamená, že jeho postava je znovu trochu otravná a v tomto případě i ne úplně sympatická, protože jedná dost vypočítavě a prospěchářsky. Z ostatních už pak nikdo víc nezaujme, i když si všichni odehrají svoje. Škoda i toho, že stopáž je přetažená a třeba předtitulková scéna je úplně zbytečná, protože to jen rozptyluje pozornost a nechává vyniknout všechny nedokonalosti. Za samotné finále a geniální titulkový song si ale Uncut Gems ty čtyři hvězdičky zaslouží. 70 %

    • 9.2.2020  12:26

    Poměrně bizarní záležitost, která slibuje solidní podívanou, výsledek je ale nakonec dost rozpačitý. Vincenzo Natali jako režisér funguje obstojně, protože v první třetině filmu se mu daří tvořit poměrně hutnou atmosféru neznámé hrozby a čehosi, co je přítomno v trávě. Tempo je docela svižné, takže vše příjemně ubíhá a láká k dalšímu sledování. Vysoká tráva je navíc perfektně nasnímaná a opravdu působí jako jeden z hlavních hrdinů filmu. Jako scenárista ale Natali totálně selhává, protože po slibném začátku se začne do děje dost zamotávat, vrší další a další záhady, rozehrává prapodivné hrátky s časoprostorem, nedává žádné odpovědi a chování postav mnohdy nedává logiku. Kámen, který by měl být asi klíčovým artefaktem celého příběhu, je tu de facto strašně zbytečný a jeho moc není nijak vysvětlena a takhle je to tady vlastně se vším. Jediné, co tak udržuje divákovu pozornost, je právě vizuální stránka a solidní herecké výkony, v nichž nejvíc vyniká maniakální Patrick Wilson, i ostatní jsou ale docela fajn, jen nejsou tolik výrazní. V současné vlně popularity adaptací děl Stephena Kinga je jasné, že se nějaká nepovede a selže, In the Tall Grass je právě takovým případem, ač je to škoda, protože našlápnuto má slušně. 40 %

    • 8.2.2020  10:47
    Modelář (2020)
    ****

    Petr Zelenka jako by rezignoval na svou oblíbenou ironickou mystifikaci a natočil poměrně přímočarou politickou podívanou, v níž dává najevo nespokojenost se současným světem i lokální politikou, která oproti té celosvětové řeší marginální problémy. Nikam nespěchá a v pomalejším tempu rozvíjí na české poměry docela hlubokou a jasnou motivaci postav, které se musí zorientovat v současném komplikovaném světě. Vizuálně film patří k absolutní špičce a využití dronů je tentokrát funkční a nápadité, zmínit se pak musí i výborná kamera a hodně zajímavý hudební doprovod, v němž hraje prim zapomenutá ruská písničkářka. Ústřední dvojice Kryštof Hádek a Jiří Mádl je výtečná, ačkoli Mádlovo šišlání je pro neznalé diváky dost zcizující, po chvíli si ale na něj lze zvyknout. Jen škoda, že se k nim nikdo nemá moc šanci přidat, protože ostatní už nemají zdaleka tolik prostoru. Zelenka si ale tentokrát ukousl trochu velké sousto, protože hodně témat jen naznačí, avšak nedořeší, linie se ženskými postavami se rozplyne a v závěru pak snímek nepůsobí úplně důvěryhodně. Oceňuji naopak úplný konec, který nemá zapotřebí cokoli rozebírat a nenabízí žádné doslovné rozřešení. Modelář je ve výsledku docela smutný film, který rozhodně není pro každého a současnému aktivismu asi dělá trochu medvědí službu tím, jak je ve své podstatě naivní, za vidění ale určitě stojí už jen kvůli specifickému poselství a tvůrčímu přístupu. 70 %

    • 26.1.2020  22:27

    Docela důstojné završení jedné série a rozloučení se s legendou akčního žánru. Pátý Rambo samozřejmě neohromí svým příběhem, který je přímočarý, nelogický a trochu vaří z vody. Ani nějaké sentimentální řeči o rodině, kořenech a důležitosti pospolitosti tu úplně nefungují a dialogy mnohdy bolí a opravdu nejsou silnou stránkou filmu. I toho celkového rozjímání a mudrování je až moc. Jakmile se ale Rambo dostane do akce, najednou do sebe všechno zapadne. Je zkrátka znát, že Grunberg je v akci hodně kovaný a ta má v jeho podání styl, tvář i tempo a závěrečná řezničina je naprosto báječná a vůbec nevadí, že je spíše ze stylu Saw, protože se na ni opravdu parádně kouká a v dnešní korektní době je skvěle nekompromisní a záměrně přepálená. Stallone už nemusí dělat nic a stačí mu jen existovat, navíc si snímek uzpůsobil svému věku, takže tu soubojů jeden na jednoho moc není a protivníky převeze svou chytrostí a zkušenostmi, což je naprosto v pořádku. Škoda, že zbytek obsazení s ním nedrží krok a už tu není jediná výraznější postava a záporák je vysloveně nezajímavý a unylý. Body navíc pak přidává závěrečné ohlédnutí za celou sérií, které je až dojemné a nostalgické. Po nemastných neslaných ohlasech docela příjemné překvapení, které je ale pořád druhým nejhorším dílem celé série, a kdyby nevzniklo, asi by se nic nestalo. 70 %

    • 24.1.2020  23:17

    Trochu zvláštní směsice drsného válečného dramatu a brutální satiry. Waititi měl v hlavě evidentně strašně moc motivů, které bohužel využil snad úplně všechny, což je na jednu stran fajn a příjemně nekompromisní, na druhou stranu ale díky tomu výsledek působí tak nějak polovičatě. Některé scény jsou naprosto fantastické (výcvik malých nacistů, prohlídka bytu, závěrečná válečná scéna), jiné jsou ale oproti nim až na hranici trapnosti a tato nevyrovnanost se táhne prakticky celým filmem. Waititi má cit pro vypointování a načasování některých vtipů, nebojí se jít mnohdy až na dřeň a pár momentů se vskutku může zapsat do zlatého fondu válečné satiry (úžasná scéna s hajlováním). Daří se mu vytvořit i potřebnou atmosféru a vše má svižné tempo, v němž se pořád něco děje. Trochu na škodu pak je, že seriózní scény, které by měly být mrazivé, tak úplně nepůsobí a do celku se moc nehodí. Jestli ale něco stojí za vyzdvihnutí, je to naprosto fenomenální vedení herců. Roman Griffin Davis je v ústřední roli famózní a v tom nejlepším slova smyslu roztomilý, ostatně všichni dětští herci jsou velmi dobří a žádný z nich není přehnaně otravný. Scarlett Johansson tu sice není tolik, i ona je ale výtečná a scéna s imaginárním manželem je jejím naprostým vrcholem, Sam Rockwell je taktéž výtečný a i jako nacista těžký sympaťák, jen samotný režisér v roli Hitlera nepříjemně a samozřejmě záměrně extrémně přehrává, což je ke konci už trochu rušivé. Jojo Rabbit je poměrně vydařená záležitost, která je ale trochu nevyrovnaná a nemá natolik silný a celistvý příběh, že by dokázala zaujmout více než jednou. 60 %

    • 19.1.2020  21:51
    Happy end (1967)
    ****

    I dnes velmi originální film, který nemá moc obdoby. Oldřich Lipský a Miloš Macourek zaslouží obdiv za to, jak fantasticky napsali příběh tak, aby dával smysl zepředu i zezadu a byl inteligentní. Navíc to ještě umocnili voice overem, který ho vypráví tak, jak ho divák sleduje. Tím pádem se dialogy stávají vtipné svým pořadím a v podstatě banální (ačkoli hodně brutální a morbidní) historka získává úplně nový rozměr. Lipský se režijně vyřádil, když vše stylizuje do období grotesek a počátků kinematografie, čehož dosahuje pomocí žlutých filtrů a obrazových vtipů, kterých je tu až neskutečné množství. Za zmínku určitě stojí i výtečná triková stránka, kdy zejména pojídání koláčků pozpátku je fenomenální a dokonalé. Vše má navíc hodně slušné tempo a režijní invence je znát z každé chvilky. Vladimír Menšík v hlavní roli je hodně umírněný, ale stejně vynikající jako vždy, škoda, že s ním nikdo moc nedrží krok, protože ostatní už tu nemají tolik prostoru, aby zaujali, Obermaierová navíc není tak výrazná, jak by v tomto případě měla být. Je dobře, že tvůrci projevili soudnost a vyměřili snímku krátkou stopáž, protože ve druhé polovině už trochu ztrácí dech a zdá se být zdlouhavým a někdy se navíc zdá, že ona kontinuita úplně nesedí. To ale nic moc nemění na tom, že Happy End je jeden z nejoriginálnějších československých filmů a rozhodně má co nabídnout i modernímu divákovi. 80 %

    • 12.1.2020  22:32

    Bůh i ďábel, milovaný i nenáviděný, přesně takový byl a je , muž, o němž úplně všechno vypoví pouhé tři minuty ze zápasu Argentiny s Anglií v semifinále Mistrovství světa ve fotbale v roce 1986 - na jednu stranu člověk, který bez problémů dá gól rukou, nepřizná se k tomu a oslavuje jako bláznivý, na druhou stranu génius, který udělá sólo přes půl hřiště, obejde několik protihráčů a nekompromisně zavěsí. Asif Kapadia dostal k dispozici rozsáhlý archiv, kterým se probral a za sebe sestříhal velké množství záběrů, na jejichž základě vypráví příběh o muži, který byl Bohem, aby se později stal ďáblem a jedním z nejnenáviděnějších lidí v Itálii. Autor nepotřebuje mluvící hlavy, aby zapůsobil, stačí mu opravdu pouze archivní záběry, dramatická hudba a výtečné vystavění jeho života, které korunoval penaltový rozstřel na Mistrovství světa 1990, kde na "svém" stadionu v Neapoli popravil Italy a poslal je domů. I když je rozjezd hodně pomalý a zdá se, že nebude o čem vyprávět, závěr pak pomalu graduje a končí poměrně smířlivě, i když určitá pachuť zůstává. A vlastně vůbec nevadí na dokument dost dlouhá stopáž, která asi mohla být o něco kratší, protože uprostřed se snímek dost vleče, závěr to ale dost kompenzuje. Je možná škoda, že tvůrce alespoň textově nedoplnil, co se s Maradonou dělo po odchodu z Neapole, to ale asi nebyl ani jeho úmysl, takže ho za to asi nelze moc kritizovat. Kapadia má každopádně dar natočit dokument o někom z jakéhokoliv prostředí tak, aby bavil i ty, které zrovna ono odvětví moc nebaví a to se rozhodně cení. 80 %

    • 10.1.2020  22:56
    Maják (2019)
    ****

    Opravdu unikátní zážitek, který je potřeba vidět na velkém plátně. Eggers zvolil hodně netradiční čtvercový formát, kterým si pomáhá v neskutečně temné a klaustrofobické atmosféře, která se prohlubuje a v závěru už na diváka působí až nepříjemně. Celá audiovizuální stránka je fenomenální a dominují jí krásná černobílá kamera, která odkazuje někam k expresionismu a vytváří nádherné obrazy, které jsou velmi působivé a okamžitě by mohly viset na stěnách pokojů. K tomu se připojuje syrová hudba, kterou tvoří spíše zvuky, kterým dominuje nepříjemné houkání majáku, které postupně dovádí k šílenství. Vrcholem pak jsou excelentní herecké výkony Willema Dafoea a Roberta Pattinsona, kteří válejí celou dobu, kooperace mezi nimi je naprosto fantastická a jejich vzájemné dialogy a stupňující paranoiu je radost sledovat a poslouchat. S tím pak souvisí nádherná archaická angličtina, v níž zní všechny promluvy trochu jinak a posouvá snímek na ještě lepší úroveň. Nejvíc ovšem překvapí přítomnost hodně svérázného a těžce intelektuálního humoru, který je nepřenosný a na první poslech vlastně nevtipný, o to víc působí později. Odkazy na řeckou mytologii a Moby Dicka jsou možná trochu navíc, ale nijak nevadí, jen možná z filmu dělají o něco artovější záležitost, než by bylo záhodno. Nebýt trochu pomalejšího rozjezdu, dal bych plný počet. 90 %

    • 4.1.2020  21:53
    22. míle (2018)
    ***

    Strašlivě nezajímavý a nevýrazný snímek. Peter Berg se tentokráte snaží o něco trochu jiného, než je u něj zvykem, výsledek je ale horší. Poctivá béčková atmosféra tu funguje, všechno má svižné tempo, problém je ale v příběhu, který by rád byl něčím víc než obyčejným thrillerem, takže v závěru předvede twist, který dojem trochu zkazí. Moc nepotěší ani několik logických lapsů a nesmrtelnost hlavního hrdiny, která je chvílemi do očí bijící. Berg dělá, co může a dějové nedostatky se snaží zakrýt akcí, která má spád, místy jí nechybí adrenalin a občas je snímána přes bezpečnostní kamery, což příjemně osvěží. Je ale prazvláštně sestříhaná, takže chvílemi se na ni dost obtížně dívá. Mnohem větší škoda je, že když už je ve filmu Iko Uwais, není moc využit, akčních scén tu má zoufale málo a jeho potenciál nedosahuje ani skutečné poloviny. Mark Wahlberg je dobrý, jeho charakter tentokrát ale není tak sympatický, takže si k němu divák hledá cestu trochu obtížně, ale nakonec se to asi většině z nich podaří. O ostatních asi nemá cenu se moc bavit, protože ani solidní Lauren Cohan, ani Ronda Rousey tu nejsou tak dlouho, aby něco zásadního předvedly, John Malkovich je pak vysloveně na ozdobu. Mile 22 není vysloveně špatný film, jeho osudu v kinech se ale nelze divit, protože není nijak výrazný a v podstatě nemá divákovi moc co nabídnout. 60 %

    • 26.12.2019  22:40
    Hellboy (2019)
    ***

    Naprosto zbytečný reboot, který ale nakonec nedopadl tak špatně, jak se obecně předpokládalo. Srovnávat tenhle film s del Torovými nemá smysl, protože Marshall zvolil zcela jiný přístup, neboť asi tušil, že jít do souboje s původní verzí je předem prohraný boj. Možná i proto absolutně neřešil příběh, který nedává vůbec smysl a je jen sledem různých epizod a přehlídkou ne úplně dokonalých digitálních efektů a různých monster, na kterých se tvůrci opravdu vyřádili. Když se Marshall snaží cokoli vyprávět a působit na divácké emoce, není o co stát a je to až trapné, jakmile ale dojde na akci, začíná ta pravá zábava. Jelikož se mu podařilo získat eRkový rating, nemusel se držet při zemi a je sympatické, že ho absolutně využil. Akce je tedy nádherně krvavá, nekompromisní a brutální a absolutně se nestydí za svou béčkovitost, kterou vystavuje na odiv a vysloveně si ji užívá. Naštěstí jí je tu dost a dost, po celou dobu je natočená výborně, svižně a i vzhledem k měnícímu se prostředí a protivníkům neustále baví. K absolutním vrcholům pak patří souboj s Babou Jagou, který mohl být klidně delší, protože je tak bizarní, až je roztomilý. David Harbour je v hlavní roli obstojný, a i když většina hlášek moc nefunguje a střílí vedle, je sympatický a e pojímá víc jako volnomyšlenkáře a ne tak tragickou postavu. Za zmínku pak stojí i sympatická a velmi dobrá Sasha Lane, své si uhrají i Milla Jovovich a Ian McShane, který ale evidentně jede na půl plynu. Hellboy ve verzi 2019 je zábavným béčkem, v němž není originálního vůbec nic a o nic moc se nesnaží. Jestli to k úspěchu stačí, musí posoudit každý sám. 50 %

    • 26.12.2019  22:16

    Tarantino bez Tarantina a poměrně sympatický pokus o rádoby chytrý thriller, který bohužel skončil na půli cesty. Drew Goddard nemá problém s atmosférou a od začátku ji tvoří potemnělou a tajemnou a rozehrává docela zajímavý příběh o několika lidech v jednom hotelu. Zpočátku jede v relativně svižném tempu, odkrývá jen několik odpovědí a vysloveně diváka láká na další sledování. Postupem času ale tempo upadne a začínají se kupit otázky, na které nejsou odpovědi a ani samotná pointa příběhu není úplně uspokojivá a je na můj vkus až příliš nedořečená a překombinovaná, aniž by nabízela nějaké rozřešení. Goddard měl štěstí v tom, že se mu podařilo snímek naplnit solidním písničkovým i originálním soundtrackem a mohl se opřít i o docela slušnou akci, které je ale zoufale málo. Je ovšem znát, že má cit pro filmovost a některé momenty a scény jsou natočené parádně, podobně jako u akce jich je ale málo. Klíčové je ovšem obsazení, v němž hrají prim vynikající Jeff Bridges a Cynthia Erivo, které postupem času doplní Dakota Johnson, která konečně ukazuje, že umí hrát a je snesitelná a v závěru též Chris Hemsworth, který je ale na svou roli jakéhosi sektářského guru málo charismatický a démonický, tím pádem unylý. je sympatický počin, který se pokouší o něco trochu jiného, než je v současném mainstreamu zvykem, potřeboval by ale lepšího scenáristu a trochu menší ambice. 60 %

    • 24.12.2019  23:59
    Le Mans '66 (2019)
    ****

    Poctivé chlapské testosteronové drama, jakých se dnes už moc nevidí. James Mangold natočil v době digitálních a epických blockbusterů velkolepé, zároveň ale komorní sportovní drama, v němž je vše, co v něm má být a skvěle funguje. Od začátku šlápne na plyn a prakticky nezvolní až do konce, diváka uchvátí krásnou dobovou atmosférou, atraktivním tématem, krásnými auty a výtečně napsaným příběhem. Ten tedy nepřichází s ničím originálním a je svým způsobem šablonovitý, do karet mu ovšem hraje to, že jeho konec je nečekaný a zanechává trochu hořkou pachuť, čímž ho odděluje od podobných žánrovek. Závodní scény, zejména ta závěrečná, která má snad čtyřicet minut, jsou naprosto fantasticky zrealizované a nasnímané a nepostrádají potřebný adrenalin, i ty klidnější jsou ale výborné a fungují díky skvělému tempu, leckdy vtipným dialogům, především ale kvůli fantastickým postavám. Znovu pohublý Christian Bale s britským přízvukem je fenomenální a snímek si krade pro sebe, ačkoli Matt Damon s ním většinu času drží krok, za zmínku určitě stojí ale i Caitriona Balfe, která rozhodně nestojí v pozadí a v každé scéně překvapivě vládne a chemie mezi ní a Balem je až neuvěřitelná. Jestli lze snímku něco vytknout, jsou to přece jen trochu přehnaná stopáž, která drhne hlavně uprostřed a také samotný závěr, jemuž škodí, že má de facto tři konce, z nichž ani jeden není pořádně úderný, námitky lze mít i k určité šablonovitosti a předvídatelnosti záporných rolí. To ale moc na tom, že Ford v Ferrari patří k nejlepším filmům roku 2019, nemění. 85 %

    • 22.12.2019  22:13
    Ida (2013)
    ****

    Formálně naprosto dokonalý a fascinující film. Pawlikowski ho natočil v archaickém formátu 4:3 a všechny podstatné události umisťuje buď doprostřed, nebo dolů, takže si je divák musí mnohdy domýšlet. Ruku v ruce s tím jde opravdu nádherná černobílá kamera, která je poctou kinematografii šedesátých let, zároveň se ale nebrání moderním prvkům, jakým rozhodně je ruční kamera. Celý snímek má velice specifickou melancholickou atmosféru, která ve spolupráci s pomalým tempem proniká do divákova nitra a nechává ho prožít první velké strasti klášterní novicky. Autor si vypomohl i famózními hereckými výkony, které obstarávají Agata Kulesza a Agata Trzebuchowska, mezi kterými funguje zvláštní pnutí a emoce. Obsahově se pracuje hodně s náznaky, což není úplně dobře, protože pozornost se tím rozptyluje a někdy není vše úplně dořečeno a zanechává v divákovi zvláštní pachuť. Snímku by určitě prospělo pár minut navíc, protože některé věci se v něm dějí dost překotně a rychle a způsobují, že motivace hlavní hrdinky je místy dost nejasná. Ve výsledku je ovšem Ida hodně silný film, který se nebojí otevřeně poukázat na nehezkou minulost polského národa, zároveň ale dává naději. 70 %

<< předchozí 1 2 3 4 10 19 28 37