salalala

salalala

Vratislav Šálek

okres Mělník
kultura21.cz, filmserver.cz

homepage

25 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 9 17 25 33
    • 6.1.2018  22:26

    Filmové zpracování Gerald’s Game má úplně stejný problém jako Kingova knižní předloha - námět zkrátka není úplně nosný pro celovečerní film / román a vydal by spíš na povídku / novelu. I proto je nutno ocenit, že Flanagan se s tím popral se ctí a v poutech trpící hlavní hrdinku nechává mluvit s duchem a zhmotnělým vlastním svědomím. Příběh se i díky tomu vine v trochu nečekaných, i když lehce klišovitých cestách a do poslední chvíle není úplně jasné, co jsou představy a co realita. Flanagan si pomáhá i docela slušnou vizuální stránkou a pár silnými momenty, jimž jednoznačně vládne dostávání se z pout, které je syrové a opravdu dost "nepříjemné". Dobrou volbou se ukázala být Carla Gugino v titulní roli, která je vynikající a i v těch slabších chvílích drží film nad vodou a hlavně díky ní stojí film za pozornost. Je trochu škoda, že příběh je těch flashbacků plný až moc a někdy se v nich divák ztratí, navíc se nestane vlastně nic, co by ho vysloveně překvapilo. Samotný epilog je pak trošku bizarní a až moc neuvěřitelný, což trochu sráží celkové hodnocení. Gerald’s Game není nic, co by zkušenějšího diváka nějak odrovnalo, jakožto příjemná žánrová jednohubka ale obstojí a zařazuje se k těm lepším kingovským adaptacím, kterých je pořád málo. 60 %

    • 5.1.2018  22:55
    Velká hra (2017)
    ****

    Typicky sorkinovské drama plné kulometných dialogů, které se ani nevejdou do titulků a z prostředí, kterému většina diváků asi ne úplně rozumí, je znovu strhující a Sorkin se perfektně uvedl i jako režisér. Překvapí, jak lehkou a jistou rukou, je film natočen, prostředí heren, kasin a opojného světa pomíjivého štěstí, nádherných žen a luxusu je zachyceno naprosto bravurně. Stejně tak celková atmosféra je dost vydařená a film má hodně slušné tempo. Vlastně vůbec nevadí, když divák není znalcem pokeru, protože Sorkin sice nevysvětlí úplně všechno a o pravidlech neřekne nic, naštěstí ale dokáže strhnout právě zmíněným prostředím a výtečně napsanými postavami, které dokáží během pár minut zažít neuvěřitelný pád, aniž by to působilo samoúčelně a třeba nějak nepatřičně nebo divně. Samotná Molly je pak nesmírně zajímavá, a i když jí vlastně nelze jednoznačně fandit a být napnutý z jejího osudu, je fascinující sledovat její "kariéru", i to, jak dokázala pokořit mnoho mocných, zároveň ale měla svou čest. Sorkin jednoznačně vyhrál, že roli svěřil vynikající Jessice Chastain, která dělá z filmu one woman show a ostatní, byť taktéž výtečné (Idris Elba, minimalistický Costner a neobvykle civilní O’Dowd), zcela zastiňuje, navíc vypadá fantasticky a dost sexy. Jako režisér Sorkin selhává snad jen v trochu nepřehledném a nahodilém střídání flashbacků a v přehnané stopáži (taková čtvrthodina asi mohla zůstat ve střižně), v samotném závěru pak chybí nějaký menší dovětek, protože divák vlastně netuší, co se s Molly dělo dál. Molly’s Game je nicméně vynikající debut, který vyžaduje plnou diváckou spolupráci, odměnou ale je svým způsobem fascinující záležitost. 80 %

    • 2.1.2018  23:50
    Wind River (2017)
    ****

    Takové menší filmové zjevení, protože je severštější než mnoho severských počinů. Sheridan od první chvíle rozehrává potemnělý a smutný příběh o mizejících indiánkách kdesi v zapadlém koutu USA, který má vlastní pravidla a nikdo zvenčí je nemá šanci pochopit. Na diváka dýchne pěkně hutná atmosféra, při níž je zima i v dobře vytopeném pokoji a v kombinaci s pomalým tempem máme co dělat s trochu meditativním zážitkem, který nechá každou scénu prožít a užít zcela naplno. Všechno ještě umocňují nádherná kamera a tradičně baladická a minimalistická hudba Nicka Cavea a Warrena Ellise. Fantastické je též obsazení, v němž jednoznačně excelují Jeremy Renner, který tu předvádí zcela jinou polohu, než od něj známe a Elizabeth Olsen. Vytknout se dá snad jen to, že ona detektivní linie není úplně "poctivá" a pointa se možná zbytečně vysvětlí náhle pomocí flashbacku a nedává divákovi šanci přemýšlet o pachateli, v kontextu předchozího děje to ale naštěstí tolik nevadí. Ano, asi je pravděpodobné, že pokud by Sheridan svůj výtečně vystavěný příběh svěřil do rukou zkušenějšího režiséra, byl by výsledek o něco intenzivnější a mrazivější. I přesto ovšem jde o vynikající debut, který zaslouží nějaké ocenění. 80 %

    • 30.12.2017  21:58

    Druhý Kingsman osciluje na dvou pólech - na jednu stranu jde o nadprůměrný film, jakožto pokračování ale trochu selhává. Není sporu o tom, že Vaughn umí bravurně a nápaditě natočit naprosto šílenou akční scénu, v níž je všechno možné, zároveň má ale spád, adrenalin a takové tempo, že si to divák příliš neuvědomuje. Pořád mu nechybí nadhled a typicky britský humor, s nímž si dělá legraci ze všemožných špionských filmů a místy je velmi dobře paroduje. Samozřejmostí pak zůstává i "nabušený" a parádní soundtrack, který zase některé otřepané hity staví do jiného světla. Problémem je to, že je všeho víc, jen té akce trochu méně. Dialogové scény jsou fajn, jenže je jich tu tolik, že zkrátka nebaví tolik, postav je zbytečně moc a celá zápletka s americkou verzí Kingsman je zcela navíc, protože postavy jsou v ní nevyužité, a to je hrají velké hvězdy a všechny jsou v rámci možností výborné (Tatum, Berry i Bridges), jenže to působí víceméně samoúčelně. Děj je komplikovaný a smysl nedává už vůbec, motivaci ústřední záporačky nevysvětlí vůbec a většina věcí se děje zcela samozřejmě a dovršuje to přehnaná délka, kdy minimálně třicet minut mohlo zůstat ve střižně. Herecké výkony všech důležitých představitelů jsou ale výtečné a trojice Egerton, Strong a posléze i Firth na sebe výborně reaguje, jejich špičkování je výtečné a právě oni drží film nad vodou v několika nezáživných scénách. Totéž vlastně platí pro totálně prkenného Eltona Johna, který si ve filmu střihl nejbizarnější cameo roku. Když se obloukem vrátím k první větě, tak jako samostatný film je Kingsman: Golden Circle hodně dobrá zábava, jako pokračování ale trochu selhává a za předchůdcem o dost zaostává. Hodnocení by bylo tak mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec se přikloním k lepší variantě a 70 %.

    • 28.12.2017  00:08
    Boj (2015)
    ****

    Typické Lindholmovo drama, které se zabývá těžkým morálním dilematem a složitostí současného světa. Lindholm scenárista zaujme skvěle vystavěným příběhem, kdy se dvě linie dělící od sebe několik tisíc kilometrů protnou v hluboce lidském soudním dramatu, v němž neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, zda se odehrál válečný zločin. Ono morální dilema je hluboké a v Lindholmově podání chápeme obě strany, ačkoli sám autor lehce naznačuje, že některé věci nemůže člověk, který jim nebyl přítomen, nijak hodnotit a u válečných akcí a potenciálních zločinů to platí zvlášť. Práce s postavami je fantastická a na hlavním hrdinovi je výtečně ukázáno, že i když se snaží žít dle pravidel, dostal se do situace, kdy některá bude muset porušit. Trochu vyčítat bychom mohli snad jen nedořešenou a trochu zbytečnou podzápletku se zlobivým synkem, která vyšumí. Lindholm režisér pak trošku zklame až příliš rozvleklým tempem a dlouhou expozicí, kdy opravdu trvá dost dlouho, než se dostane ke klíčové situaci, od níž se pak vše odvíjí. I proto je zpočátku filmu dost utahaný a nic moc se v něm neděje. Obsazení se ale povedlo na výbornou a Pilou Asbæk je naprosto výtečný, přitom minimalistický, stejně tak Tuva Novotny, i ostatní jsou naprosto perfektní. Krigen je hodně podařený film, který znovu donutí k zamyšlení nad dnešní dobou i životem jednotlivců, takový dopad jako předchozí Lindholmův režijní počin Únos ale IMHO nemá, proto hodnotím 70 %.

    • 25.12.2017  22:23
    Zlato (2016)
    ***

    Hrozně nevýrazný film, který chtěl nějakou tu cenu, ale nakonec se v žádných nominacích neobjevil a asi je to dobře. Potřeboval by k tomu asi lepšího režiséra, protože Gaghan nic vyloženě špatně nedělá, jenže zároveň nepřidává nic navíc a zoufale tu chybí nějaká výraznější nebo emotivnější scéna. Atmosféra exotické džungle je fajn, samotná tematika je trochu složitější, ale nakonec podaná srozumitelně, i hudba je zvolena vhodně a k filmu přesně pasuje. Pozitivem je i to, že tempo je relativně svižné a není tu vysloveně pasáž, kdy by se divák nudil. Problém je v postavách, které nejsou napsány nijak zajímavě, tím pádem to, co se stane v závěru, nemá takový dopad, jaký by asi mělo mít. Zachraňuje je jen to, že jsou výtečně zahrané, především McConaughey znovu táhne celý film a svou proměnu z "nevýrazného komediálního šaška, co si v každé scéně sudná triko" na charakterního herce, který se nebojí přibrat a vystrčit pupek, defintivně dokončuje a upevňuje své současné postavení. Ostatní, především Ramírez a Dallas Howard, jsou výborní, ale vedle něj trochu zanikají. Nebýt tu McConaughey opravdu by hodnocení bylo o hvězdičku horší, naštěstí můžu ale nechat tři a 60 %.

    • 25.12.2017  22:05

    Typický příklad filmu, který doplácí na to, že místo akčního béčka chce být chytrým thrillerem. Leitchovi tu totiž funguje mnoho věcí - atmosféra chaosu rozpadající se Berlínské zdi a končícího komunismu je vynikající, stejně tak dobová výprava a kostýmy, úžasný je též hitový soundtrack. Vrcholem je pak akce, které není moc, ale když tu je, tak bez výjimky stojí za to, vždy je nápaditá, s propracovanou choreografií a úžasně syrová a realistická, kdy každá rána bolí a tím, že nemá žádný hudební doprovod, ale využívá jen zvuky a ruchy, dosahuje Leitch maximálního účinku, který vygraduje v závěrečné bitce na schodech, která je famózní a naprosto sebejistá. Výborné jsou i herecké výkony, jimž dominuje chladná, minimalistická a sexy Charlize Theron, neztratí se ale ani lehce maniakální McAvoy, skvělá Boutella nebo John Goodman. Zmínit se musí ještě elektrizující lesbická scéna, která je hodně vzrušující. O to víc pak mrzí, že příběh je úplně zbytečně překombinovaný, přináší jeden zvrat za druhým, hodně těžko se v něm orientuje a vlastně nedává moc smysl. Tím pádem není vůbec tak inteligentní a chytrý, jak by chtěl být a vysoké ambice, které evidentně měl, nenaplňuje. A je to škoda, protože kdyby se Leitch malinko nepřecenil, mohla vzniknout skvělá žánrovka s nádechem na moderní klasiku, takhle je ale výsledek "jen" dobrý a takový rozpačitý. 60 %

    • 21.12.2017  23:11

    Poctivá žánrovka s béčkovým příběhem, v němž některé věci nedávají úplně smysl a podzemní vězení je trochu úlet, jelikož má ale výborně napsané postavy a S. Craig Zahler je příjemně nekompromisní, vůbec to nevadí. V pro sebe typicky pomalém tempu nastoluje opravdu hutnou atmosféru, v níž se hlavní a jen velmi málo mluvný hrdina dostává do čím dál hlubšího pekla, aby ochránil svou rodinu. Jestli něco Zahler umí výborně, je to jakási svérázná kombinace opravdu extrémního, brutálního a syrového násilí s "běžným" dějem, která působí přirozeně a ono násilí se děje jako by mimochodem, i proto to tak neskutečně funguje. Samotný závěr je díky tomu vskutku jen pro silné povahy a autor se v něm s ničím a nikým nemaže, což je jedině dobře. Pomáhá i výtečný a charismatický Vince Vaughn, po jehož trapné komičnosti tu není ani stopy a jde z něj opravdu strach a respekt, v rámci možností a prostoru jsou ale výborní i Jennifer Carpenter, Udo Kier a Don Johnson. Měl-li bych něco vytknout, byla by to asi trošku delší stopáž, v níž zejména úvodních třicet minut je trošku pomalejších a možná celá úvodní scéna by tu být nemusela. To je ale jen malá vada na kráse a ve výsledku je Brawl in Cell Block 99 jedním z nejlepších a nejupřímnějších filmů roku a je fajn, že i v dnešní přehnaně korektní době vznikne takhle nekompromisní podívaná, která vše dotáhne až do konce. 80 %

    • 19.11.2017  21:50
    Spojenci (2016)
    ****

    Poměrně chladné drama, které není špatné a je nadprůměrné, mám ale dojem, že s takovou sestavou mělo a mohlo být lepší. Zemeckis pořád řemeslo ovládá výborně a některé scény jsou naprosto impozantní. Jestli bych měl ale něco hodně vychválit, je to fantastická dobová atmosféra a celková výprava, která opravdu evokuje čtyřicátá léta. Akční scény, kterých tu zas tolik není, vypadají famózně, jen je opravdu škoda, že je na nich hodně znát jejich CGI původ, protože to jaksi odosobňuje zážitek, protože iluze skutečnosti tu úplně chybí. Film má ale spád a vlastně i zajímavý příběh, leč ten je po chvilce dost předvídatelný, protože po začátku v Maroku je jasné, že musí přijít nějaký zvrat, aby se něco dělo a bohužel přijde ten první, co diváka napadne. Lepšímu dojmu asi ubírá i obsazení ústředního páru, kdy zejména Brad Pitt vypadá celou dobu jako svoje vlastní vosková figurína a působí, jako by ho to vůbec nebavilo a ani chemie mezi ním a výbornou Cotillard moc nefunguje, naštěstí hlavně ona táhne celý film kupředu a nevypustí jedinou chvilku. Jakožto dobová žánrovka je hodně slušnou podívanou na ukrácení večera, vzhledem k tomu, kdo za ní stojí ale měla být výraznější, zapamatovatelnější, a především měla nabídnout víc emocí. 70 %

    • 18.11.2017  21:49

    Po těch dvanácti letech je zpětně fascinující sledovat, jak už tehdy uměl Nolan natočit vynikající komiksový origin, kde se objevili hned tři záporáci, aniž by to bylo překombinované. Od úvodních minut Nolan nastolí strhující tempo, které nepoleví až do konce, a i když akce tu není zas tolik, divák se vskutku nenudí, protože příběh je typicky osudový, výborně napsaný a na vývoj postav je radost pohledět. Gotham je v Nolanově podání hezky potemnělé město, do něhož by nikdo nechtěl vstoupit a vůbec celková atmosféra je hutná a depresivnější, nikoliv ale přehnaně. Komiksové pozadí složí Nolanovi jen jako podpora k rozsáhlému příběhu o morálce, boji se zločinem a o tom, že je třeba mít hrdiny a uctívat je. Vše působí naprosto realisticky, a ačkoli tvůrce zachovává věrně základní komiksové atributy, nic není extra “fantastické“. Navíc i jeho práce s minimalistickými, ale plně funkčními hudebními motivy, které v rámci trilogie postupně rozvíjí, je taktéž nadčasová a geniální. Bale je ideální představitel Batmana a rozehrává se do pozdější famóznosti, Michael Caine sype moudra jako z rukávu a je typicky mentorský, nezklame ani Morgan Freeman a Liam Neeson jakožto hlavní záporák je taktéž vynikající. Jediná, ke které mám výhrady, je unylá a “kožená“ Katie Holmes, na kterou se ale dá po pár minutách zvyknout. Je pravda, že akce tady Nolanovi ještě hapruje, otázkou ale je, nakolik je to nepřehlednost záměrná, každopádně to není důvod pro strhnutí hvězdičky, protože Batman Begins je dodnes jeden z nejlepších (ne-li ten nejlepší) origin, jaký v posledních dvaceti letech vzniknul. 100 %

    • 17.11.2017  22:49

    Staromilská adaptace legendární detektivky Agathy Christie je hodně příjemnou podívanou a připomínkou filmů, které už se dnes prakticky netočí. Sidney Lumet od začátku nastoluje poměrně svižné tempo, ničím se nezdržuje a prakticky hned míří do slavného vlaku, v němž se odehraje komplikovaný zločin, v němž je hned několik podezřelých. I proto se vlastně soustředí jen a jen na příběh, který je výborně vymyšlený, skvěle napsaný a pro ty, co ho neznají, má i nečekanou a zajímavou pointu s decentním morálním dilematem na závěr. Mimo atmosféry je nejúchvatnější samozřejmě hvězdné obsazení, v němž vyniká perfektní Albert Finney, v jehož podání je Poirot excentrický, sebestředný, charismatický a zároveň trošku legrační postavičkou, která se ale díky jeho hraní nikdy nestane karikaturou, oceňuji také, že nikdy nepřehrává. Z ostatních pak nikdo nemá větší prostor, proto trošku nechápu Oscara pro sice výbornou, ale nijak výjimečnou Ingrid Bergman, nicméně ho všichni využívají na maximum a příběhu dodávají jakési zvláštní kouzlo tím, jak jsou každý jiný a dohromady tvoří výborně fungující sestavu. Možná bych vytkl jen trošku rozvláčnější začátek, malinko přetaženou stopáž a jen minimální prostor pro to, aby divák mohl hádat pachatele, protože při výsleších už všechno jede hodně rychle, ačkoli je pravda, že diváka tu trochu supluje postava ředitele vlaku v podání Martina Balsama, která po každém výslechu změní mínění o tom, kdo je vrah. V kontextu dnešní doby a dalších adaptací chápu, že Finney ne každému sedne, nicméně Lumetova verze je vynikající a Agathě Christie nedělá žádnou ostudu. 80 %

    • 12.11.2017  22:07
    Snowden (2016)
    ****

    Je pravda, že natočit tohle Stone před dvaceti lety, asi by byl film údernější, radikálnější a kontroverzní, ale ono to ve výsledku zase tolik nevadí. Stone vypráví relativně umírněně atraktivní příběh o “ajťákovi“, který měl morálku a vynesl na veřejnost pravdu, za což zaplatil nuceným azylem v Moskvě a statusem uprchlíka. Tempo je poměrně svižné a rámcové vyprávění, jehož jádrem je natáčení oscarového dokumentu, je oživující, potěší i hodně solidní vizuální stránka. Samotné téma pak je natolik silné, že docela strhne a Stone se tentokrát nestaví úplně na jednu stranu, ale pokouší se o relativně objektivní vyprávění, i když se dá mezi řádky vyčíst, že praktiky administrativy USA se mu nelíbí. a se snaží ukázat i jako milujícího člověka, který by rád měl klidné soukromí, což ale nejde, když ví, co se děje, zbytečně ho ale neadoruje. Gordon-Levitt v hlavní roli je vynikající, i když nijak nevyčnívá a snaží být spíš umírněný, za zmínku pak stojí i velmi dobrá Woodley. Ostatní známá jména jako Zachary Quinto, Melissa Leo, Tom WIlkinson, Nicolas Cage nebo Timothy Olyphant nemají moc prostoru a šancí cokoli zapamatovatelnějšího předvést, na druhou stranu jsou jistotou, na níž je spoleh. Měl-li bych filmu něco vytknout, pak by to asi byla přehnaná délka, občasná repetetivnost některých scén a dialogů a absence opravdu silného momentu. Celkově vzato se ovšem musí uznat, že Stone si ostudu neudělal, a i když už není tak progresivní a rozzlobený jako ve svých vrcholných letech, pořád dokáže zaujmout a nepříjemně poškádlit. 70 %

    • 12.11.2017  21:45

    Pravděpodobně nejlepší možná velkolepá verze Hercula Poirota pro jedenadvacáté století. Je pravda, že Branagh udělal z filmu svou one man show, otázkou ale je, zda to mohl udělat jinak, když Poirot je naprosto dominantní a sebestředná postava a těch vedlejších je tolik, že mu logicky konkurovat nemohou. Každopádně oceňuji skvělou dobovou atmosféru, hodně slušnou výpravu a kostýmy, pomalejší tempo a v neposlední řadě i moc krásný vizuál plný epických záběrů na Istanbul a samotný legendární vlak, který má své kouzlo a vypadá jako opravdové monstrum. Fajn je i to, že Branagh neudělal z filmu bohapustou konverzačku, ale děj oživil několika decentními akčními scénami, nápaditými kamerovými záběry a samotný závěr pak zinscenoval do variace na Poslední večeři Páně, což bylo hodně netradiční a zajímavé. Sám pak podává velmi dobrý výkon, jeho Poirot je jiný než ostatní, je víc mužný, není tak excentrický a víc zdůrazňuje, že je bývalým policistou. Ostatní pak jsou příjemným zpestřením, ale snad až na výjimku Daisy Ridley, výborné Michelle Pfeiffer a Joshe Gada nemají příliš prostoru cokoli předvést, je ale fajn, že tu jsou. Jen trochu škoda, že stopáž je o malinko delší, příběh někdy působí hodně překombinovaně (to ale asi není vina scenáristů) a linie s pravděpodobnou dávnou láskou Poirota nevede vůbec nikam a působí dost zbytečně. Ve výsledku tak jde o příjemnou záležitost a velmi dobrou adaptaci, na kterou se divák asi nebude dívat nějak často, ale její zhlédnutí poměrně potěší. 70 %

    • 5.11.2017  22:34
    Zakladatel (2016)
    ****

    Z filmařského hlediska vlastně standardní životopisné drama, které má spád a v podstatě nemá hlušších míst. Hancock na jednoduchém námětu nedělá zásadní chyby a snímku dodává svižné tempo, zdařilou dobovou atmosféru, decentní, ale zcela přesnou výpravu a takový příjemně optimistický hudební doprovod. Opřít se mohl zejména o Michaela Keatona v hlavní roli, na němž film stojí a padá a oprávněně, protože je naprosto vynikající, a i když jeho postava je totální “z*rd“, svým charismatem z něj vlastně dělá neodolatelného byznysmena, který na splnění snu čekal dlouho, ale příležitost využil, i když šel přes mrtvoly. O ostatních asi nemá cenu se moc zmiňovat, protože už mají výrazně méně prostoru, nicméně přítomnost Laury Dern nebo Patricka Wilsona je fajn. Jestli bych výsledku něco vytkl, tak asi vlastně jen tu rutinu, kdy diváka nečeká nic překvapivého a vše se odvíjí podle očekávání, chybí tu také nějaká výraznější scéna a možná taky trošku humoru, ke škodě by nebyla asi ani trochu kratší stopáž. Z lidského hlediska pak jde o naprosto odstrašující a smutnou záležitost, která bohužel potvrzuje to, že svět patří vyčůránkům a těm, kteří kašlou na morálku. 70 %

    • 4.11.2017  22:11

    Hodně poctivý válečný velkofilm z doby, kdy se digitální triky ještě nepoužívaly a dramaturgické možnosti byly prakticky neomezené. Attenborough od počátku nastoluje téměř dokumentární styl, kdy naprosto přesně vysvětluje válečnou taktiku, dlouhé minuty věnuje čistě vojenským dialogům a v pomalém tempu se snaží rekonstruovat operaci, která mohla ukončit válku dřív, ale kvůli podcenění soupeře a jakémusi pocitu bohorovnosti to nedopadlo. Snímek disponuje výbornou dobovou atmosférou a Attenborough ohromí i famózní akcí, která je rozložená celou stopáží a je naprosto strhující a dokonce v ní používá i krátké záběry “z pohledu první osoby“, které vše oživí a zatraktivní. K naprostým vrcholům v tomto ohledu patří scéna prvního náletu a výsadkové scény, které jsou naprosto fascinující. Ocenit se musí i typicky britský humor, který jinak vážný děj příjemně odlehčuje. Samostatnou kapitolou pak je neskutečně a extrémně hvězdné obsazení, z něhož tedy většina nemá moc prostoru, ale vůbec nevadí, že se tu objeví, je to takové milé zpestření. K těm nejvýraznějším patří určitě Sean Connery a Anthony Hopkins, i ostatní jsou v rámci možností a prostoru výborní. Hvězdičku pak ubírá přehnaná stopáž, která je opravdu nadbytečná a velké množství postav a informací, v nichž se bez znalosti celé operace jen těžko orientuje. To ale nic nemění na tom, že A Bridge Too Far je jeden z nejlepších klasických válečných filmů a i dnes hledá konkurenci jen velmi těžko. 80 %

    • 3.11.2017  22:51

    Čtenář série příběhů o Oddělení Q se musí smířit s tím, že filmové podoby jsou hodně osekané a rozdílné, což je nejmarkantnější právě u toho třetího, který rezignuje na jakékoli vývoje postav, ale soustředí se jen a pouze na jedinou dějovou linii a nezdržuje se ničím okolo. To je na jednu stranu dobře, protože Moland tím pádem nemusí nic řešit a může se soustředit jen a pouze na atraktivní zápletku, výbornou atmosféru a místy i výtečně vygradované napětí. I vzhledem ke svižnému tempu nemá film vysloveně hluché místo a nedává tak divákovi moc možností o přemýšlení nad některými věcmi. Na druhou stranu to ale mrzí, protože tu chybí pro knihy typický ironický a černý humor, postavy jsou jen jednorozměrné a navíc knižní představě asi odpovídá jen Assad, zbylí dva hrdinové jsou zcela jiní. Ve výsledku to ale tolik nevadí, protože Moland má opravdu cit pro výbornou akci a celkový spád, takže nečtenář pak tolik neřeší, že z původního příběhu zbylo jen torzo. Obsazení je tradiční a všichni jsou velmi dobří (Fares Fares dokonce výborný, Lie Kaas pak trošku rozporuplný, protože přes nepochybné charisma je vlastně dost protivný a “divný“, což úplně nesplňuje Mørckovu knižní charakteristiku), zvláštní zmínku pak zaslouží i fanatický Sverre Hagen, který maniakální postavu ztvárnil bravurně a bez většího přehrávání. Filmu tak nejvíc škodí samotný závěr, který je i přes nepopiratelné napětí zbytečně hollywoodský, ne moc logický a splňuje typickou žánrovou šablonu o tom, že hrdinům hraje do karet až příliš mnoho náhod. Filmová podoba Oddělení Q se nemá za co stydět a podstatu knih asi vystihuje, po příběhové stránce s nimi ale prohrává, nutno ale dodat, že tvůrci se do tohoto souboje úplně nepouštějí, protože vědí, že šíře předlohy nejde zachytit v jediném celovečerním filmu. 75 %

    • 21.10.2017  22:11

    I po více než třiceti letech famózní film, který boří americký sen zase trochu jinak (scenárista Stone se v tom zkrátka pozná) a precizně zobrazuje vzestup a pád narkobarona, který ale má své zásady, za které nejde. De Palma po celou dobu udržuje onu hodně specifickou atmosféru a nezaváhá ani na minutku, tempo je svižné a i přes velmi dlouhou stopáž nenudí. Je vlastně zajímavé, že na tak dlouhý film jsou tu vlastně snad jen tři akční scény, které ovšem stojí za to a zbytek jsou dialogy, které ovšem nejsou nudné a mají spád a především se v nich úžasně a nekorektně fuckuje, což k tomuto prostředí zcela patří. Když už se ale na akci dostane, je hodně brutální a nebere si servítky (poprava motorovou pilou a závěrečný masakr jsou vrcholy filmu), opět ale platí, že jen dotváří celkovou drsnou atmosféru, která k podobnému prostředí patří. Odvážný krok prokázal De Palma angažováním Morodera na post hudebního skladatele, protože ten se vydal trochu jiným směrem, než bylo tehdy obvyklé a stvořil nenápadný, ale fungující soundtrack, v němž není výrazná melodie, ale slouží spíše celku. Samostatnou kapitolou pak je fantastický a charismatický Al Pacino, který tu ztvárňuje jednu ze svých nejlepších rolí kariéry a hlavně díky jeho podání nelze arogantnímu a nekompromisnímu Montanovi trochu nefandit. Vedle něj pak stojí za zmínku i začínající Michelle Pfeiffer, která neměla moc prostoru, ale využila ho dobře nebo třeba F. Murray Abraham. Do plného počtu ale něco chybí, možná trochu kratší stopáž, možná něco, co by diváka úplně odzbrojilo, ale to už jsou jen detaily. Naprosto vynikající záležitost. 80 %

    • 9.10.2017  22:48

    I po jedenácti letech naprosto bravurní film, který skvěle funguje a je dokonalou esencí Nolana. Ten si v komorním příběhu diváka vede tam, kde ho chce mít a rozehrává před ním famózní souboj dvou kouzelníků, z nichž jeden je talentovaný a druhý to má více vydřené, přesto si konkurují a vzájemně se trumfují. Je třeba být v pozoru po celou dobu, protože se tu toho děje hodně a všechno má na konci své lehce šokující a logické vysvětlení, které film dostane do úplně jiného světla a ukáže, že ne všechny postavy byly po celou dobu takové, jakými se zdály být. Stejně jako na začátku upozorní postava Michaela Cainea na tři fáze triku, tak i film má své tři fáze, během nichž všechno zapadne do sebe a naprosto odzbrojí. V hlavních rolích excelují záměrně excentrický Jackman a stejně tak záměrně chladný a minimalistický Bale, které výborně doplňují Michael Caine, Scarlett Johansson, Andy Serkis i civilní David Bowie. Vytknout tomuto filmu vskutku nemám co, protože jsem si pointu už nepamatoval a hodně mě překvapila i po těch letech. Nolan byl vždy génius, což v posledních letech už jen potvrzuje. 100 % PS: Závěrečný Jackmanův monolog o ohromení diváka, který zná pravdu, je dokonalou definicí všech Nolanových filmů.

    • 8.10.2017  22:50

    Villeneuve je jeden z mála režisérů, který si za velké peníze může dovolit natočit v podstatě, co chce, čehož je Blade Runner 2049 zářivá ukázka. Od začátku na diváka dýchne pochmurná a depresivní atmosféra ne tak daleké budoucnosti a uchvátí ho majestátní a nádherné obrazy Deakinsovy kamery, která je naprosto famózní. V kombinaci s extrémně pomalým tempem dává dohromady výborný výsledek, v němž je na všechno tím pádem víc času, což je asi taky zároveň největší problém filmu. Jakožto pokračování legendárního a mnohdy kultovního snímku funguje film asi nejlépe, jak je možné, tj. nekopíruje ho, ale věrně rozvíjí některá témata, de facto navazuje na jeho atmosféru a nepůsobí nijak vynuceně, ba naopak má co nabídnout. Villeneuve nastoluje spousty otázek, z nichž na některé záměrně neodpovídá, nechává diváka vychutnat všechny motivy a k celému filmu přistupuje pietně, nikoli však bojácně, ale dává do něj svou osobitost i evidentní lásku k němu. Škoda, že se mu nepodařilo udělat z města budoucnosti dalšího hrdinu filmu, jako to zvládl Scott. Ryan Gosling je v hlavní roli velmi dobrý a potřebně úsporný, Ford nemá moc místa a pokračuje v aktuálním módu nerudných staříků, o ostatních včetně Leta nemá smysl cokoli psát, protože jsou ve filmu extrémně málo. Celkově pak zamrzí asi jen absence jakýchkoli emocí, již zmíněná přílišná délka a v závěru i několik logických lapsů. Celkově vzato ale jde o vynikající snímek, který do jisté míry nemá a v nejbližší budoucnosti asi ani nebude mít obdoby. 85 %

    • 1.10.2017  22:39
    Agnus dei (2016)
    ****

    Hodně silné téma, které má potenciál na silný příběh. Fontaine si s ním poradila se ctí, přesto to občas trochu dře. Celý film asi nejvíc zabíjí jeho monotónnost, chybí mu zásadní dějový oblouk, protože po pár minutách se točí pouze kolem rození jednotlivých jeptišek, které je víceméně pořád stejné. Moc tomu nepomáhá ani extrémně pomalé tempo, které by někdy potřebovalo malinko zrychlit. Také ústřední konflikt mezi mladou sestřičkou a abatyší kláštera není úplně vytěžen a překvapivě dost vyšumí. Chápu, že Fontaine chtěla historii zachytit asi věrně, nicméně v rámci atraktivity a zajímavosti možná mohlo dojít ke střetu některé z jeptišek s abatyší (nebo ostatními jeptiškami). Každopádně tu ale nechybí potřebná atmosféra izolovaného světa kláštera, nejistoty končící války a také určitého strachu z nevyzpytatelného chování všech vojáků. Prvotřídní jsou též herecké výkony, mezi nimiž vyniká Lou de Laage, která je výborně civilní a v tom nejlepším slova smyslu nenápadná, i ostatní představitelky jeptišek jsou ale fantastické. Mezi všemožnými povrchními hollywoodskými kousky je Agnus Dei příjemným evropským osvěžením, které reflektuje bolestivou problematiku, jen je škoda, že autorka nešla trochu víc na dřeň a nevyčerpala úplný potenciál. 70 %

    • 28.9.2017  22:55

    Peter Berg tady dost možná mnohé překvapí, protože je umírněný a hodně upozaděný, není to ale ke škodě věci. Od počátku jede v pomalejším tempu, v němž dává prostor seznámení se s postavami a téměř dokumentaristickému líčení toho, co se dělo před výbuchem a bezprostředně po něm. Po celou dobu udržuje atmosféru plnou napětí, které výtečně graduje od nenápadného začátku, kdy tušíme, co je ve vzduchu, až po dokonale zvládnutou přestřelku v závěru, která je syrově realistická, přitom krásně přehledná a adrenalinová. Jestli stojí něco za speciální vyzdvihnutí, je to určitě realističnost, s níž Berg vše vypráví a jasně tu zdůrazňuje, jak mocná jsou média a jaká je současná doba, kdy jediná chybička a jediné špatné podezření a spouští se totální peklo. Především z toho důvodu je pak chování všech postav naprosto pochopitelné a logické. K pozitivním dojmům určitě přispívá i minimalistická a neklidná hudba dvojice Trent Reznor, Atticus Ross. Vše dokresluje vydařené obsazení, v němž nikdo nevyniká, ale všichni se podřizují kolektivu, takže tu je velmi dobrý Wahlberg, civilní Goodman nebo výborný J.K. Simmons, v menších rolích pak potěší i Kevin Bacon a Michelle Monaghan. Jen je škoda, že expozice je přece jen až moc dlouhá a postav je tu zbytečně moc, díky čemuž pak film nepůsobí úplně kompaktně a sevřeně a také závěr je příliš patetický. To ale nic nemění na tom, že co se vyobrazení boje s terorismem týče, patří Patriots Day k tomu nejlepšímu za poslední roky. 70 %

    • 17.9.2017  22:52
    Hon (2012)
    ****

    Neskutečně tíživé drama o tom, co dokáže způsobit jedno vylhané obvinění od dítěte. Vinterberg zcela záměrně volí pomalý rozjezd, v němž nám představuje klíčové postavy, aby zhruba od poloviny zapnul ještě vyšší stupeň. Od té chvíle je totiž filmu takřka "nekoukatelný" pro svou syrovost a realističnost, která je děsivá, zároveň pochopitelná, ale pro pozorovatele, který ví, co se seběhlo, totálně nesnesitelná. Atmosféra je neskutečně hutná a depresivní, postavám nechybí motivace a všechno plyne sice pomalu, ale intenzivně. Vinterberg tu hodně nenásilně upozorňuje na to, jak jsou děti dnes absolutně chráněné, vždy se jim věří a rodiče bez jakýchkoli důkazů hází vinu na druhé, protože přece jejich potomek je tím nejsvatějším na světě a nikdy nelže. Naprosto fantastické jsou i herecké výkony, mezi nimiž vyniká geniální Mads Mikkelsen, z jehož scén v obchodě a kostele běhá mráz po zádech a vůbec jeho postava je napsaná naprosto dokonale a každý s ní může soucítit. Taktéž malá Annika Wedderkopp je vynikající, a v jejím nevinném vzhledu se skrývá cosi šibalského až prohnaného. Malinko mě možná mrzí to, že samotný závěr nebyl intenzivnější a ničím překvapující, nicméně byl rozhodně uspokojivý a uvádí diváka a hlavní postavu v nejistotu. SPOILER: Jako člověk obdivuju hlavní postavu, že po tom všem dokázala ve městě zůstat a se všemi se stýkat. KONEC SPOILERU. Jagten je i po pěti letech nejlepší film za poslední roky a konkurenci bude ve svých emocích, upřímnosti, realističnosti a lidskosti hledat jen těžko. 90%

    • 8.9.2017  23:04
    To (2017)
    ****

    V rámci současných trendů kinematografie asi ta nejlepší možná adaptace rozsáhlého románu, kterou divák mohl dostat. Ačkoli kouzlo knihy spočívá v prolínání několika časových rovin, ve filmu se snesitelnou stopáží to není možné, takže se tvůrci rozhodli román "rozpůlit" a první polovinu věnovat dětem, druhou pak dospělým. Jestli se Muschiettimu něco povedlo, je to zachycení typicky kingovské nostalgické atmosféry dětského světa, na jehož pozadí ale číhá velké zlo. Ruku v ruce s tím pak jde dokonalé obsazení dětských herců, kteří spolu přirozeně kooperují a tak nějak splňují čtenářské představy o Klubu nul, jak je ve filmu jejich spolek přeložen. Ke všemu ještě přispívá vydařený soundtrack, ačkoli jeho písničková část je možná až moc optimistická, což se k filmu vzhledem k jeho ději moc nehodí. Takový ten dětsky naivní humor, připomínky období prvních lásek a polibků, dlouhého léta, žabomyších válek mezi staršími a mladšími tu funguje perfektně a celkově vztahy mezi postavami jsou výborně vykreslené. Skarsgard je potřebně děsivý, i když možná mohl trochu víc přitlačit na pilu, nicméně v rámci možností si stěžovat opravdu nelze. Je asi škoda, že Muschietti obecně až moc spoléhá na lekačky (i když některé jsou vynikající) a nejde víc do dusnější atmosféry a celkového děsu, protože výsledek pak mohl být ještě lepší. Vadí také, že z filmu není cítit ona osudovost, která je snad na každé stránce knihy, tudíž zůstává v divákovi pocit, že tu trošku něco chybí. Dojem malinko kazí konec, který je až moc na efekt, i když na druhou stranu obsahuje emočně asi nejsilnější scénu z celého filmu, taktéž stopáž asi měla být o pár minutek kratší. Jako kingovská adaptace ale film uspěl prakticky po všech stránkách a rozsáhlý román zatím převádí na plátno důstojně. Opravdovou zkouškou pro režiséra ale bude až kapitola druhá, v níž už nebude moci spoléhat na nostalgii a roztomilé dětské špičkování, ale bude muset pracovat s čirou hrůzou a hutnou atmosférou, čehož se trochu bojím. 80%

    • 27.8.2017  22:13

    Typicky millerovské drama je naprosto brilantní a má hodně blízko k pozdějším dílům Davida Finchera. I Bennett Miller v něm záměrně šetří emocemi, které zcela potlačuje, aby na konci došlo k něčemu, co je naprosto nečekané a šokující, o to víc ale působivé. Vše vypráví v hodně pomalém tempu, v němž vytváří čím dál víc houstnoucí atmosféru, která je s příchodem Davea na farmu hodně nepříjemná a napětí mezi postavami je ve filmu cítit až geniálně. K cílenému efektu pomáhá jednak naprosto minimalistická hudba, především ale vynikající výkony ústřední trojice - Tatum hraje opravdu výborně, nepřehrává a některé vyhrocené scény zvládá s přehledem, podobně je na tom vlastně Ruffalo, po němž se chce jen to, aby byl civilní a nestrhával na sebe veškerou pozornost, což se mu daří, největším trumfem je ale Carrell, který člověka, který nedává najevo jakékoli emoce a je těžké se v něm vyznat, ztvárnil dokonale a mrazivě, po jindy bláznivém komikovi není ani stopa. Všechno dohromady dává zajímavý celek, jemuž škodí snad jen přehnaná délka a také to, že závěrečná scéna není datovaná, protože může působit tak, jako by se stala bezprostředně po skončení olympijských her. Foxcatcher je hodně nenápadné, ale dost působivé drama, které ve druhém plánu může trošku podhalit to, proč chtějí být mnozí miliardáři spojováni se sportem. 85%

    • 6.8.2017  22:12
    Mlčení (2016)
    ****

    Absolutně chápu, proč o zfilmování románu usiloval Scorsese sedmnáct let a je vlastně dobře, že k tomu došlo až ve chvíli, když je mu přes sedmdesát. je pomalé a filozofické drama o pochybách o vlastní víře, o ceně, kterou za ni zaplatit, i o tom, že některé kultury zkrátka nikdo nepředělá, i kdyby se rozkrájel. Stejně tak je to o tom, že člověk může něco popřít navenek, ale uvnitř svůj názor nezmění. Scorsese pokládá hodně otázek, ale odpovědi nenabízí, protože ví, že to nemá cenu a nechává diváka, aby si svou cestu našel sám. Pomáhá si opravdu skvostnou Prietovou kamerou, která jen dotváří zvláštní meditativní atmosféru a místy zabírá opravdu nádherné obrazy, navíc nechybí hned několik silných scén (povětšinou ty s exekucí). Pozorouhodná je i práce se zvukem, který je po většinu času utlumený a nevýrazný, chvílemi ale přebírá vedoucí úlohu a hlasité cvrkání brouků najednou vytrhne z klidné atmosféry. Vyzdvihnout ale určitě zaslouží fenomenální Andrew Garfield, který tu ztvárnil asi nejlepší roli své kariéry a je s podivem, že ho nikdo neocenil, protože se vyhýbá jakémukoli přehrávání a je naprosto přirozený a skoro autentický, jeho občasná podoba s Ježíšem určitě není náhodná, Scorsese si tu vůbec se symboly pohrává naprosto famózně. Driver ani Neeson už tak výrazní nejsou, to ale i proto, že tu nemají tak velký prostor. Filmu vytýkám jen a pouze přehnanou délku, která mohla být klidně o půl hodiny kratší, protože hodně situací se tu opakuje, na druhou stranu je mi ale jasné, že Scorsese film natočil přesně tak, jak chtěl, takže mu to nelze vyčítat. není film pro každého a velmi snadno nad ním lze mávnout rukou, pokud ale máte jen trochu otevřenou mysl a rádi přemýšlíte o věcech, které nejdou uchopit, je to přesně pro vás. Vynikající zážitek. 80 %

    • 3.8.2017  22:19

    Při hodnocení se ve mě bije fanoušek Slavie a filmový divák. Z prvního pohledu samozřejmě film zaslouží plný počet, protože je v něm plno historických momentů, na které nelze zapomenout (především postup do Ligy Mistrů a běžící Standa Vlček), tři tituly v éře samostatné ligy a několik zajímavostí, o nichž jsem vůbec nevěděl (třeba Burianův truc přestup do Slavie). A nesmím zapomenout ani na podmanivý komentář velkého slavisty Jana Kačera. Druhý pohled by ale chtěl trochu delší stopáž a trošku víc informací, protože někdy jsou časové skoky příliš velké a o některých letech se vůbec nemluví. I nezasvěcený divák se z filmu ovšem dozví to nejpodstatnější - kdo ze známých umělců fandil Slavii, jak ji soudruzi nenáviděli a protlačovali dělnickou Spartu, které hvězdy za ni hrály atd. Jen je malinko škoda, že snímek končí v nepříliš lichotivé situaci, kdy klubu hrozí insolvence a žádné velké úspěchy neslaví, na druhou stranu právě konec může působit jako varování a memento. Pro každého fandu mužstva se sešívanou hvězdou na srdci a těmi nejkrásnějšími dresy je tohle jednoznačná povinnost a určitě by film unesl delší stopáž. Je mimochodem paradox, že takhle kvalitní dokument o fotbalovém klubu natočí ženská režisérka. 80%

    • 30.7.2017  21:58

    Sausage Party je vlastně úplně typický film z dílny Rogenovy party. Má originální nápad, který je v tomhle případě fakt zcela netradiční a zábavný, jenže mu úplně chybí dramaturgie a nějaká sebereflexe. Na jednu stranu tu jsou nápadité a nekorektní vtipy o náboženství, politice a různých kulturách, na té druhé tu ale nechybí hluchá místa, kterých je na tak krátkou stopáž až moc. Animace je příjemně nedokonalá a jednoduchá a k celkovému ladění filmu se dokonale hodí, oceňuji, jak si tvůrci dokázali vyhrát s různými druhy potravin a opatřit je jednotlivými přizvuky. Závěr filmu je vskutku jak z jiné dimenze a je jasné, že v každém bude vyvolávat jiné pocity, mě osobně nevadil a naopak mi přišel vtipný. Je opravdu škoda, že na jeden dobrý vtip připadají dva až tři průměrné a tempo není vlastně vůbec strhující a celé se to tak nějak vleče. Je víceméně jasné, že režijní vklad Vernona a Tiernana byl asi minimální a důležitější byly příběh a dialogy, které asi budou opět improvizované. Sausage Party už kvůli svému pojetí stojí za vidění a některé momenty (ano, zejména závěr) jsou nezapomenutelné a v dnešní době je fascinující, že si je vůbec někdo dovolí natočit, k lepšímu výsledku ale filmu chybí soudržnost a lepší příběh. Pohled na nákupy v supermarketu se ale rozhodně po zhlédnutí změní. 60%

    • 28.7.2017  22:51
    Pasažéři (2016)
    ****

    Zpočátku zajímavá a trošku netradiční sci-fi, která jede v pomalém tempu a strhne spíš vizuální stránkou. Tyldum si dává záležet na atmosféře a osamění probuzeného pasažéra je cítit v každém záběru. Vedle toho upoutá vizuálním řešením, které je výborné a celkový design lodi ja fantastický, stejně jako krátké, ale efektivní záběry na vesmír. S tím souvisí i nádherná kamera a perfektní hudba, které jen dokreslují celkovou náladu snímku. Celý děj navíc prostupuje decentní přesah v podobě jakéhosi zamyšlení nad lidskou osamělostí a touhou s někým sdílet své pocity, i kdyby to měl být jen robotický barman. Chválit se musí i dobře napsané postavy a citlivě vznikající vztah mezi nimi, který snímek pomalinku mění v romanci. O to víc zamrzí, že v poslední třetině jako by Tylduma někdo vystřídal, protože se z filmu stává akční záležitost, která může lákat jen na efekty, protože jinak nedává moc smysl. Nastolená atmosféra zmizí, tempo se zbytečně zrychlí, celé to najednou nedává smysl a hlavně poměrně fajn romantika se změní v lacinou romanci, kde se postavy chovají hloupě a vešekré nastolené otázky a snahy o přesah zůstávají bez reakce. Alespoň, že obsazení to v těchto chvílích udržuje nad vodou. Pratt i Lawrence jsou velmi dobří, chemie mezi nimi funguje (na Lawrence se navíc hezky kouká a každá bazénová scéna s ní je děsně sexy) a vše utáhnou sami, pozadu ale nesmí zůstat ani výborný Michael Sheen, který nemá tolik prostoru, ale využívá ho na maximum. V závěru se přidá i standardně dobrý Fishburne, několikavteřinové cameo Andyho Garcii jsem vůbec nepochopil, možná že jeho postava se stala obětí zásadních postprodukčních zásahů. Passengers mají slušně našlápnuto, ale závěrečnou třetinou se trochu podkopávají a rozhodně nejsou tak chytrým filmem, jakým se od začátku snaží být. Slušná žánrovka, která ale mohla dopadnout mnohem lépe. 70%

    • 22.7.2017  22:24
    Dunkerk (2017)
    *****

    Nolanovská symfonie a úplně jiný válečný film než všechny ostatní. V Dunkerku není vidět jediný nepřátelský voják (až na pár vteřin v závěru), ale nepřítel je tady po celou dobu cítit. Atmosféra je v kombinaci s hodně zvláštní a nesmírně zajímavou hudbou / ruchy až nesnesitelná a napětí by se dalo krájet. Od první do poslední minuty je vidět, že Nolan měl volné ruce a natočil přesně to, co chtěl a jak to chtěl. Experiment se třemi vyprávěcími liniemi se podařil, protože v závěru se skvěle propojí, a i když chvíli trvá se v tom všem zorientovat, postupem času si začneme uvědomovat, jak geniálně promyšlené vše je. Nolan nemá zapotřebí rozjíždět osobní a emotivní příběh, místo toho ukazuje válku jako celek, jakožto jednotlivé miniosudy ve velké události, v níž jsou lidé pouze figurkami. Akčních scén je tu hodně málo, ale když se objeví, stojí za to a všechny letecké bitvy rozhodně vedou. Díky Imaxovské kameře je vše vtahující a hodně intenzivní a díky různým netradičním úhlům a famózním záběrům si divák připadá jako součást celé operace. Samozřejmostí jsou fantastické herecké výkony, které možná na první pohled nejsou tak vidět, protože jsou trochu upozaděné, nicméně minimálně to, co předvádí Hardy s Branaghem, je naprosto excelentní a stejně tak jsou na tom i Rylance s Murphym, ale i ostatní, méně známí představitelé. Jediné, co snad trošku mrzí, je to, že příběh postavy Murphyho není úplně dořešen, ale to je snad jediná vada na kráse, která na absolutním hodnocení nemění nic. 100% PS: Bude zajímavé sledovat, jak bude film fungovat mimo kino, protože ten zážitek bude asi poloviční, což je škoda, protože si ho tím pádem budou diváci připomínat méně.

    • 18.7.2017  23:51
    Život (2017)
    ***

    Vesměs nezajímavá žánrovka, která je směsicí několika slavných filmů, z nichž si půjčuje to nejlepší a snaží se to spojit do jednoho celku, což moc nefunguje. Espinosa totiž postrádá jakoukoli osobitost a větší nápaditost, která by film posunula o úroveň výš a udělala z něj něco déle zapamatovatelného. Kamera je moc hezká a různé naklápění obrazu (povětšinou vzhůru nohama) je fajn, jenže je ho tu málo, a i když vizuální stránka je propracovaná, nějak to k uspokojení nestačí. Zpočátku to vypadá, že půjde o chytrou a filozofickou sci-fi, jenže postupem času se na tyhle ambice rezignuje a snímek se mění ve standardní, solidní, ale nijak výjimečný vesmírný horor, v němž se postavy nechovají úplně logicky a k vědeckému uvažování mají trochu daleko, ale to tolik nevadí. Spíš zamrzí to, že tvůrci nedokážou využít potenciál slibného obsazení, protože většina herců nemá moc co hrát, jedinou výjimkou je snad jen Rebecca Ferguson a v závěru i Gyllenhaal, jehož účast jsem ale moc nepochopil, o Reynoldsovi nemluvě. Osvěžující je ovšem samotný závěr, který působí podvratně a zároveň absurdně a černohumorně. Škoda, že tu humoru není víc. Life není špatný film, ale ve výsledku působí jen jako Vetřelec light, což není úplně pozitivní. 60%

<< předchozí 1 2 3 4 9 17 25 33
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace