Sawy

Sawy

Tomáš Poštulka

Česko

40 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 11 21 30 40
    • 1.6.2018  13:22
    8 hlav šílenství (2017)
    odpad!

    To je holt riziko filmových festivalů a člověka, který na některém z nich jde na premiéru českého filmu, ve kterém hraje hlavní roli Aneta Langerová. Jo, těch varovnejch signálů tam bylo dost... 8 hlav šílenství je každopádně dokonalou ukázkou projektu, který se svým tvůrcům během dlouholetého vývoje naprosto rozpadnul pod rukama a vylezl z něj těžko identifikovatelný patvar. Mohl bych jej trochu ocenit za snahu vymanit se ze stereotypů klasických životopisných filmů, za zábavnou hudební složku, za absurdně komediální potenciál, který to celé má. Pořád je to ale asi nejhorší distribuční film u nás za rok 2017 a jako takový si ten odpádek zaslouží. 5 %

    • 25.5.2018  14:41
    Zvrácený (2002)
    *****

    Opravdu to není jen "o tý jedný scéně". Nezvratný (nikoliv Zvrácený) je stylisticky nesmírně promyšlený příběh, jehož reverzní narativní strategie dává v mnoha směrech větší smysl, je lépe umělecky motivovaná, než třeba u Nolanova Mementa. Přehršel stylové excesivity a šokujících výronů brutality postupně nahrazuje klid, který člověka emocionálně rozloží o to více. "Čas všechno zničí." 90 %

    • 19.5.2018  11:40
    Čára (2017)
    ****

    Jeden z těch filmů, díky kterým loni dala slovenská kinematografie té české docela výrazně na prdel. Čára není bez chyb a občas trpí nepřehlédnutelnou žánrovou rozháraností, ale zároveň je po režijní stánce nesmírně nápaditá, má atmosféru a troufám si tvrdit, že obstojí i v širším evropském kontextu. 75 %

    • 11.5.2018  16:28
    Křižáček (2017)
    ****

    Asketicky čistý film, který se srovnávání s Vláčilem nemohl vyhnout, ovšem v důsledku je mnohem přístupnější než proklamované vzory. Rezignuje na symbolickou přehlcenost, formálně i tematicky je osekán až na dřeň, přitom ale dokáže být díky přesně vystižené atmosféře divácky naplňující a pro konkrétní segment publika i pocitově obohacující. Fakt bych si nedovolil tvrdit, že je to jen o Rodenovi jedoucím na koni... 80 %

    • 5.5.2018  17:08

    Nový Pátý element se nekoná a je to sakra škoda, protože začátek Valeriana je neskutečně našlapaný. Od úvodních meziplanetárních meetingů podbarvených Bowiem, přes kamerově brilantní a nesmírně vtahující prolog na planetě Perel až ke hravé a precizně vystavěné scéně na Tržišti (nebo jak se to jmenovalo...) sledujeme nápady natřískaný a vizuálně opojný velkofilm plný atrakcí. Atrakce zůstanou i pro další desítky minut, ale s tím přichází i zmatená epizodičnost s podivnými narativními zákrutami (Rihanna?) a neujasněnou vypravěčskou perspektivou. Úmorný je pak především konec, jehož vyústění má člověk přečtené asi po hodině, ale tvůrci se nám jej snaží naservírovat jako ohromně překvapující twist. Škoda. Ten film je hodně sexy a udržet tempo úvodní půlhodiny, mohla z něj vyrůst nejlepší space-opera za hodně dlouhou dobu. Větší část bohužel Besson neukočíroval, takže si divák z výsledku odnese jenom ty atrakce a pár nápaditých scén. 65 %

    • 21.4.2018  16:12

    Hrozně mě to mrzí, protože Zrození i Úsvit považuji za dokonale reprezentativní příklad toho, jak se má moderním způsobem přistupovat ke zdánlivě mrtvé frančíze. Válka o planetu opic je ale vypravěčsky tak trochu rozpadlou záležitostí, která v jednotlivostech funguje výtečně, ovšem celek se zkrátka nepovedlo skloubit do koherentního tvaru. Opičí verze Fordových Stopařů zezačátku je bezvadná, útěkářské drama ve druhé polovině taky samo o sobě šlape, Harrelson hraje ve výsledku docela originální typ záporáka a trikově jsme stále na té nejvyšší možné současné úrovni. Propojit skvělé momentky a dát jim správné tempo se ovšem tentokrát Reevesovi, jakkoliv k němu stále chovám velký respekt, bohužel nedaří. Navíc je třeba říct, že je sice často příjemné vidět takto pomalu a rozvážně plynoucí snímek, ale v tomto případě je to občas too much. Nejde jen o tempo vyprávění, ale nekonečné protahování scén, jejichž smysl a směřování i podprůměrně inteligentnímu divákovi dojde už v polovině, ale scéna dál pokračuje. A pokračuje. Při správném načasování je z toho skvělý intimní moment v monumentálním příběhu, častěji je to ale zde bohužel úmorné. V žádném případě neříkám, že Válka o planetu opic je špatný film. V konkrétních momentech je naopak výtečná stejně jako její předchůdci. Jinde však rytmicky natolik kulhá a ve snaze o rozmanitost se tak rozpadá, že to nejde přejít jen mávnutím ruky a odkazem na kupu skvělých scén. Snaha být old-school za každou cenu se prostě občas nevyplatí, zvlášť u filmu, který měl být osudovým vrcholem vynikající trilogie. 70 %

    • 6.4.2018  17:39
    Wonder Woman (2017)
    ****

    Svým konceptem a stylistickou i scénáristickou konstrukcí ústřední hrdinky asi nejzásadnější komiksový film poslední pětiletky, zhruba 120 minut stopáže i jeden z nejzdařilejších. Škoda toho závěrečného bordelu, který popírá do té doby na komiksový film hezky subverzivní poselství relativizující klasické rozložení archetypů protagonista-antagonista. I tak ale velká radost koukat se na průzračně čistou dobrodružnou zábavu, která i při úctyhodné stopáži neztrácí tempo díky neustále se střídajícím žánrům, pestré paletě prostředí a dílčích narativních cílů. Wonder Woman je film, který je tematicky trendy, vypravěčsky retro a především dokáže suverénně stát na vlastních nohou. Což je u filmu, který je součástí ambiciózního a nepříliš zdařile vystavěného filmového vesmíru nadmíru uspokojivé. 85 %

    • 1.4.2018  17:35

    Do určité míry fascinující film, který je (snad) posledním výkřikem kdysi mocné série a posledním drogovým deliriem kdysi uctívaného Michaela Baye. Poslední rytíř je uplácaný z motivů desítek a desítek jiných filmů, které není schopný propojit ani v rámci jednotlivých sekvencí. Na rovině celého filmu, který zase trvá nepochopitelných a nesnesitelných 150 minut, je to patvar, který nejen popírá 90% mytologie Transformerů stanovené v předchozích dílech - to dělá hodně hollywoodských filmových sérií. On v mnoha momentech popírá sám sebe. Bay a tým scénáristů (film vypadá, jakoby ho psalo tak dvacet různých lidí bez jakékoliv konzultace) prostě kontinuitu udržet nedokáže a i kdybych si nakrásně chtěl užívat páté Transformery jen z hlediska technicky špičkově naservírovaných atrakcí, nedokážu to, protože je to furt dokola to samé. Bez větší invence, bez zajímavého tempo-rytmu. Bay už snad tím komponováním akčních scén nudí i sám sebe. Když k tomu člověk připočte asi čtrnáctiletou holku snímanou ve stylu jakékoliv jiné ženy v Bayových filmech, postavy objevující se a mizející podle libosti a fakt, že takhle elementárním způsobem nezvládnutý film prošel do kin skrze celou hollywoodskou mašinerii a nikdo jej nestopnul a nepředělal do alespoň v základu smysl dávající podoby, máme tu jasný odpádek. Šílenost. A to jsem myslel, že úmornost čtyřky už nic nepřekoná. 10 %

    • 16.3.2018  10:08
    Beznadějní (1966)
    *****

    Represe, ponížení, beznaděj. Ještěže má tahle virtuózně zrežírovaná procházka maďarským peklem jen něco přes hodinu a půl, jinak by si po tom člověk vážně mohl jít hodit. Tady se učil Béla Tarr! 95 %

    • 24.2.2018  12:27
    Sedmikrásky (1966)
    *****

    Na jednu stranu je z pohledu dnešního diváka hrozně těžké číst v novovlnných alegoriích významy, protože tyto významy jsou neoddělitelně spjaté právě s dobou vzniku. Po padesáti letech je leckdy prakticky nemožné je rozkódovat. Na stranu druhou, tyto filmy je možné číst jakoukoliv zvolenou optikou. No a zrovna v případě stylově nesmírně excesivních, anarchistických a feminismem nevyhnutelně zatížených Sedmikrásek je to i po těch padesáti letech obrovská zábava! 90 %

    • 17.2.2018  19:27

    Vizuální, situační, slovní, intertextuální i všechen další humor na té nejvyšší úrovni a to v klasické tuzemské parodii na melodramatické kýče, která se může směle dívat do očí i světové komediální špičce. Zapomenout na nuceně naroubovaný epilog a je to dokonalost sama. 90 %

    • 12.2.2018  15:55

    Werich občas hezky zahlásí, jinak je ale tahle ideologicky zatížená učebnice o stvoření světa dnes už prakticky nekoukatelná. Pánbůh jako roztržitý dědeček učící svá dítka poctivé práci a Ďábel jako zákeřný kapitalista, který je kazí "západními" výdobytky? Nechci, děkuji. 40 %

    • 10.2.2018  14:53

    Sovětský poetický folklórní zázrak, u kterého bych byl tím oháněním se s "příběhem huculského Romea a Julie" hodně opatrný, protože vytváří poměrně zásadně mylná očekávání. Příběh je ve Stínech zapomenutých předků hodně v pozadí úchvatných formálních hrátek, nádherně sytých barev a neustálého zdůrazňování přírody a lidových hodnot. Přesto se z Paradžanovova životního díla zcela nevytrácí silné poselství a důstojně vedená, byť upozaděná věčná legenda. 85 %

    • 30.1.2018  17:49
    Mindhunter (TV seriál) (2017)
    *****

    Zatímco u House of Cards jsem až příliš bolestivě vnímal rozdíly mezi díly, které natáčel David Fincher, a těmi ostatními, u Mindhuntera jsem podobným problémem netrpěl. Do značné míry je to způsobeno skvěle vymyšleným příběhem, ve kterém jsou jednotlivé díly natolik provázané, že je od sebe nejde moc oddělovat, zároveň je ale třeba ocenit, nakolik se zbylá trojice režisérů adaptovala na Fincherův chirurgicky pečlivý styl a důraz na nenápadné vyvolávání hutného napětí. David jim bezpochyby stál za zády. Jinak obrovská radost ze seriálu, který je v podstatě Zodiacem na ploše osmi hodin. Je fajn, že tvůrčí tým rezignoval na detektivku v klasickém slova smyslu, protože na pátrání se tu hraje až ve druhém, možná i třetím plánu. Vše startuje se studií myslí vrahů, studie se následně aplikuje v praxi, aby pak dále měla vliv i na osobní životy jednotlivých protagonistů. Vše je do sebe přitom takřka neoddělitelně zaklesnuto, takže je pro diváka velmi složité tvořit si předpoklady o tom, co uvidí v následující části. Plus výborně vystavěný vývoj ústřední postavy, Jonathan Groff je možná vzhledově kombinací Henryho Cavilla a Taylora Kitsche, ale oba je o třídu přehrává. Jediná výtka? Čekal jsem uzavřenou minisérii, ale opět je třeba očekávat druhou sérii. Tak uvidíme, kam se projekt podaří příště posunout. 95 %

    • 15.1.2018  17:16
    Raw (2016)
    ****

    New French Extremity je zpět s filmem, který působí, jakoby Xavieru Dolanovi konečně narostly koule a zvládl své vizuální cítění konečně prodat v dravé, nechcípácké látce. Jasně, obsah je ve své podstatě až dětsky jednoduchý, ale jeho suverénní, překvapivými oklikami vedené podání plné krutých šoků a zábavného cynismu to hravě vynahradí. 85 %

    • 9.1.2018  16:13

    Věčná škoda, že výborný námět dostal do rukou kovaný béčkař Anderson. Ten dokáže dusivou atmosféru strachu z neznámého držet sotva půlku filmu, aby pak z filmu udělal ztělesněný hororový brak se všemi trademarky - debilní scénář, hloupé postavy, hláškující černoch a divák klepající si na čelo. Přitom někde v pozadí se skrývá potenciál na kultovní sci-fi horor, který však zůstal trestuhodně nevyužitý. 40 %

    • 6.1.2018  18:50

    Tomasz Wasilewski je takový polský Bohdan Sláma. Spojené státy lásky nejsou špatné, netradičně vedená kamera Olega Mutua filmu dodává správně chladnou patinu. O nosnosti konceptu "nechám situaci vygradovat a pak ji utnu, aniž by diváci kdy viděli její výsledek" nicméně přesvědčený nejsem. Když už se kochat panelákovou estetikou v Polsku, tak jednoznačně s Poslední rodinou. 65 %

    • 23.12.2017  16:23
    Život (2017)
    ***

    Kamerově vypiplaný úvod, působivý konec (byť ty řeči o nepředvídatelnosti bych si odpustil, bylo to cítit hodně dlouho dopředu), mezi tím béčko jako vyšité, které okatě kopíruje Vetřelce, byť zápletka s neustále se vyvíjejícím organismem skýtala TOLIK dalších možností. Plus obsazení natolik schopných herců jako Gyllenhaal a Fergusonová do rolí tak hloupě napsaných je hrozně frustrující, neboť jejich představitelé se trápí minimálně stejně jako diváci, kteří je sledují. Život je v pohodě usledovatelný vesmírný slasher, ale kdyby se tvůrci víc snažili, mohlo z něj vylézt spíš další Sunshine než x-tá variace na Vetřelce. 60 %

    • 12.12.2017  18:51

    Důslednější a opulentnější převod animovaného filmu do hrané podoby si nedovedu představit. Je to kýč, ale vyčítat to Disneymu je blbost. Chybí tomu invence (fakt frame-by-frame přetočený animák!), ale ta je nahrazena neprůstřelnými produkčními hodnotami. Do pár let přestanou svět tyhle disneyovské sázky na miliardovou jistotu bavit, protože dál než Kráska a zvíře se v tomhle konceptu zajít nedá a bude to furt to samé. Ovšem tento nablýskaný fetiš jsem si užil do posledního okénka, protože se na něj jednoduše nádherně dívá. 90 %

    • 4.12.2017  06:31
    Perníkový táta (TV seriál) (2008)
    *****

    Seriál, který už svým názvem přesouvá diváckou pozornost z toho, CO se stane, na to, JAK se to stane. V dlouhodobém měřítku jde o to, jak se usedlý středoškolský učitel chemie stane drogovým bossem, princip je ovšem užíván a přiživován v průběhu celého seriálu důsledným využíváním flashforwardů v rámci jednotlivých epizod i jako leitmotiv pro celé série. Upřímně, nikde jinde jsem tuto vyprávěcí techniku neviděl tak dobře použitou (Lost prominou...). Jinak samozřejmě fenomenální seriálová podívaná gradující od nenápadně geniálních začátků do nebes (nebo spíš pekel?) americké quality TV. Formálně hravé, bezchybně napsané, dokonale zahrané. Není o čem. 100 %

    • 3.12.2017  22:32
    Underground (1995)
    ****

    Zvyknout si na Kusturicovu balkánskou extravagantnost, agresivní stylizaci a neočekávané kloubení komiky a tragiky chvíli trvá. Na pochybné myšlenkové podhoubí filmu si člověk zvyknout ani nemůže. Underground ale svému divákovi dává dost času na to, aby se do něj ponořil. A v poslední třetině se před ním vyloupne jako nesmírně ambiciózní freska, která nakonec drží pohromadě a Kusturica z ní vytěžil podívanou, kterou člověku dá hodně práce vyhnat z hlavy. Portrét jugoslávské povahy v celé její kráse i ohavnosti, ambivalentní film celým svým konceptem, který nemá v rámci evropské kinematografie obdoby. 85 %

    • 17.11.2017  14:48

    Filmová moderna par excellance. Film, který divákovi nedá nic zadarmo a při letmém dívání se může působit tak, že mu dokonce nedá nic. Důsledně nenaplňovaná očekávání nicméně kromě frustrace mohou přinášet i nové, nečekané interpretace a revizi vlastního vnímání kinematografie. Antonioni a jeho vyprázdněné postavy a světy mi až překvapivě sedí. 90 %

    • 14.11.2017  00:12

    Shanea nemusím, jeho komiksová aktualizace mi to ale plně vynahrazuje. Wolverine jako postava prošel vskutku pletitým, kvalitativně mimořádně rozkolísaným vývojem, ale na (proklamovaný) konec své filmové kariéry konečně dostal to, co si za těch 17 let zasloužil - důstojnou sólovku. Old Man Logan jak má být, Mangold látku pojal jako revizionistickým westernem šmrncnutou dystopii, které ovšem na světě, ve kterém se odehrává (jakkoliv působí velmi lákavě představa jej důkladněji prozkoumat), nezáleží zdaleka tolik, jako na milovaných a dost možná loučících se postavách. Jako věčného fanouška X-menů, mých nejoblíbenějších komiksových adaptací, mě tahle nekompromisní rozlučka nejoblíbenějšího z nich jen těžko mohla nechat chladným. Po zhlédnutí jsem měl na jazyku spoustu ALE, protože Loganovy jde bez problémů vyčítat, že je možná až příliš přímočarý, že navzdory vší odvaze při obcházení klišé komiksových adaptací stejně skončí poměrně generickou bitkou (jako lesní pobíhání z Posledního vzdoru, jen s krví), že skutečně až trestuhodně neprokresluje fikční svět. Kontinuitu x-menovského univerza posílá definitivně do kytek, ale ten vesmír byl v tomto ohledu ztracený už dávno. Ale ten feeling eastwoodovsky zachmuřeného, stárnoucího superhrdiny, ve kterém se díky dítěti probudí zapomenuté hrdinské instinkty, feeling do propasti se řítící společnosti, která na hrdiny přestala věřit, feeling komiksu, který z velké části nepůsobí jako komiks, všechno tohle je stejně nakonec silnější. Navíc mě baví, co Foxové dělají se svými komiksovými filmy, takže... jen tak dál! 90 %

    • 20.10.2017  09:23
    Žert (1968)
    *****

    Osekání Kunderova geniálního románu pouze na Ludvíkův úhel pohledu byl pro potřeby filmovosti výsledného díla pravděpodobně nezbytný krok. Díky němu není Jirešův film pouhou zdařilou ilustrací předlohy, ale svébytně fungující adaptací, ve které pochmurné zacyklení osudu hlavního hrdiny vyniká o to zřetelněji. Dialog s minulostí v první polovině je krystalicky čistým vítězstvím filmového média. 90 %

    • 13.10.2017  12:18
    Moonlight (2016)
    ****

    Moonlight je sice až nebetyčná a dost na sílu tlačená konstrukce. Chudý, černý a homosexuální hlavní hrdina, se kterým prožíváme tři etapy jeho života, vlastně prožívá dost standardní oscarový dějový oblouk. Práce s vynechaným, nedořečeným, zamlčeným to ale zkrátka posouvá na vyšší rovinu. Jenkins si na sebe sice zvolenou narativní strukturou trochu upletl bič, protože po fantastickém začátku a prvním časovém skoku si člověk už jen odškrtává povinné zastávky a zbytek filmu je trochu bolestivě předvídatelný. Nicméně i ve slabších chvílích to zachraňuje forma, která dokáže být naturalisticky krutá, poeticky podmanivá i progresivně dráždivá. No a herci, samozřejmě, tedy až na otřesně přehrávající Naomie Harris, která je tím největším ztělesněným klišé, které Moonlight obsahuje, a že jí Viola Davis přebrala toho povinně černého Oscara kvituji s velkým povděkem. Jinak jsem s těmi třemi soškami pro film relativně v pohodě, měl jsem větší favority, ale výhra Moonlight asi byla potřeba. 80 %

    • 28.9.2017  12:23
    Lion (2016)
    **

    Super první část, ve které tvůrci na diváka systematicky a funkčně přenášejí pocit paniky a beznaděje ztraceného chlapce. Pak ale přijde nedůvěryhodný a kýčovitý patvar, ve kterém Dev Patel osmdesát procent času tklivě hledí do dáli a přemýšlí o potřebě hledání vlastní minulosti. To jsem nedal. Možná kdyby k posouvání děje dopředu nebyly užíváný tak schematické vypravěčské zkratky, možná kdyby vše nebylo tak chirirgicky přesně naaranžované, aby to v divácích vyvolávalo emoce, možná kdyby měla Rooney Mara víc prostoru... Ale takhle ne. 45 %

    • 17.9.2017  16:35

    T2 nebude takovou kultovkou jako první Trainspotting, nemá totiž takový drajv a hlavně potenciál k tomu, aby vykřičel do světa životní pocit celé generace. Dovolím si ale tvrdit, že Boyleův návrat k téhle partě bude stárnout mnohem lépe než ze řetězu urvaná, devadesátkově trendy jednička, protože hluboká nostalgie, která z filmu čiší (a která je v ostrém kontrastu s tradičně hyperaktivní formou), filmu dá smysl i ve chvíli, kdy budou režijní vychytávky již okoukané, humor vyčpělý a dobová reflexe zastaralá. Co v mých očích dvacet let po premiéře činí jedničku Trainspottingu lehce okoralou, tomu se dvojka vyhne. Ta těsná spjatost s jedničkou (opravdu jde o velmi důsledné pokračování) možná činí z T2 pohříchu nesamostatný film, který bez znalosti předchůdce vlastně nemá smysl, ale ruku na srdce - kdo by se na to koukal, aniž by Trainspotting viděl, že? 85 %

    • 21.8.2017  11:28
    Orel Eddie (2016)
    **

    Vážně je ten film tak mohutná propagace hlouposti a naivity, nebo jsem to celé jen nepochopil? 50 %

    • 21.8.2017  11:03
    Sedmilhářky (TV seriál) (2017)
    ****

    Intenzivní forma sice u Sedmilhářek malinko přehlušuje ne-zas-tak-šokující pointu, ovšem dle známé formule "forma tvoří obsah" jde stále o špičkové dílo, které je skvěle napsané, přesně zahrané a především do velké míry originální. Po mnoha a mnoha zhlédnutých standardních detektivkách si člověk pomalu učůrává už jen z toho, že tento žánr někdo zkusí i jinak. A přestože se to přesunutí divácké pozornosti z vyšetřování na genezi samotného zločinu postupně stává trochu monotónní, tvůrci si i do posledních dílů zvládli schovat několik trumfů, které jim zajistí divácké ovace. Moc ale prosím, zůstaňme u těch sedmi dílů. Tady nic rozvést nepotřebuje. 85 %

    • 13.8.2017  14:13

    Nevím, jak je na tom s výstavnou fungujícího fikčního světa knižní předloha, každopádně Tim Burton v tomto ohledu zcela nepochopitelně selhal. Sirotčinec se snaží prodat jako chytlavou dětskou fantasy plnou barev a svých typických divností, ale navzdory úmorně přetažené expozici se mu nedaří funkčně stanovit pravidla, díky kterým by se divák ve filmu orientoval. To je pro film, který by měl být originem pro potenciálně lukrativní sérii, neodpustitelný fail. Konec, podle toho co jsem slyšel od čtenářů, je pak jakýmsi podivným derivátem z knih natlačeným do pěti nesmyslných minut. Doufal jsem, že Burton se díky Sirotčinci vrátí mezi režisérskou elitu, ale opět jsem dostal slabý vývar z jeho trademarků, tentokrát navíc zabíjející atraktivní látku. Deset let čekání na dobrý film od mého kdysi velmi oblíbeného režiséra už začíná být až příliš... 45 %

<< předchozí 1 2 3 4 11 21 30 40
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace