Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný

Recenze (1 249)

plakát

Young Mr. Lincoln (1939) 

Hollywood v celé své kráse představuje Abrahama Lincolna jako zavilého vypravěče, který se svými příběhy marně snaží přivolat zpět ztracenou minulost. Jenže nemůže. Kolo dějin mu předurčilo být "sjednotitelem" amerického národa. A jak každý správný sjednotitel ví, svého cíle může dosáhnout pouze silou, kterou oplývá a ví, jak ji ve jménu práva využít. Mimořádnému množství čtení otevírající se Fordův film je zároveň překrásně odvyprávěnou fikcí, která funguje i ve chvíli, kdy se jí prostě necháte pohltit. 90 %

plakát

Mandalorian (2019) (seriál) 

Co se krásně povedlo seriálovému Zaklínači (funkčně spojit epizodické vyprávění s širším dějovým obloukem) je přesně aspekt, ve kterém Mandalorian fatálně selhává. V jednotlivostech je velmi dobrý, často až výborný (druhá, primárně obrazem vyprávěná epizoda je vrchol seriálu, dialog stormtrooperů v závěrečném díle je splněný fandovský sen ve Waititi stylu). Ale způsob, jakým po třetí epizodě úplně ztratí ze zřetele hlavní dějovou linii, je jednoduše neodpustitelný. Audiovizuální průmysl a merchandising možná po představení Baby Yody už nikdy nebudou stejné, Mandalorianovi se ale minimálně v první sérii kvůli absenci struktury uspokojovat příliš nedaří. 60 % 2. série: No jó, asi bych si měl konečně přiznat, že jsem byl naivní, když jsem od Mandaloriana před rokem čekal odvážnou analýzu anomické situace v předaleké galaxii. Jak se po pádu Impéria nachází v transitional fázi konstituce nového společenského řádu, která s sebou nese nejistotu a prázdno. Na to Disney prostě koule nemá, i když se to vyloženě nabízelol. A užívat si seriál jako bezbřehý fan-service vyprávěný jako stará a hloupá RPGčka, kde na konci každé epizody akorát nějaká postava řekne Mandovi - leť tam, udělej tam tohle a vyřeší se tvůj trabl. Ale furt mi to nějak nejde a pláču nad nevyužitým potenciálem. Ale většině lidí to stačí, tak co tady brečím. Konec druhé série mi taky přivodil lehkou husinu, takže nic proti ničemu. 55 %

plakát

Watchmen (2019) (seriál) 

No epizody 5. až 8. jsou splněným snem Alana Moorea a všech fanoušků jeho mistrovského díla, kteří se ptali, jak to s tím na sílu zachráněným alternativním světem vlastně dopadlo. Spolu s postavami se ztrácíme ve spleti pamětí a informací, stylů a vyprávěcích vzorců, přičemž je příjemné pod tím vším cítit, že tvůrci mají základní linii seriálu pevně v rukou a přesně vědí, co nám vlastně chtějí odvyprávět. Co trochu chybí? Silnější start, ve kterém by se staří známí s novými klíčovými hráči objevovali na scéně méně mechanicky, ve chvíli, kdy se ještě ve čtvrté epizodě v podstatě pracuje na expozici důležitých postav a informací, tempo trpí. Především však (stále samozřejmě velmi chytře vymyšlené) zápletce s Rorschachovým rasistickým odkazem a boji proti xenofobním tendencím americké společnosti chybí svěží ambivalence původního komiksu i Snyderova filmu. Tam každé správné rozhodnutí bylo vykoupeno morálním dilematem, které ve čtenáři/divákovi uvízlo na dlouhou dobu. Náznaky tu jsou, to né že né. V posledním díle je ale zkrátka všechno na svém místě. Což mě jako milovníka nejednoznačnosti morálního stanoviska původního textu lehce frustrovalo. Lindelof ale odvedl dobrou práci, tak uvidíme, jestli dostane možnost dosáhnout ještě výš ve druhé sérii. 85 %

plakát

Zaklínač (2019) (seriál) 

Jen těžko se mi skrývá nadšení, seriálový Zaklínač mi totiž v podstatě do puntíku splnil vše, co jsem se od něj odvážil očekávat. Atmosféra syrových slovanských báchorek, kde se u táboráku sejdou čarodějka, rytíř, zaklínač a trpaslík, společně si vypráví povídačky o svých dobrodružstvích, aby se jich posléze chopil bard a definitivně je odtrhnul od reality. Nesmírně inteligentní narativní struktura se dokázala přizpůsobit povídkovému charakteru prvních knih, což na jednu stranu způsobuje jistou eklektičnost a je občas náročné se do seriálu "vracet", postupná gradace svádějící jednotlivé linie dohromady to ale bohatě vynahrazuje. Braková patina polského seriálu se potkává s vyššími produkčními hodnotami a překvapivě z toho není bolestivá kolize, ale ladná syntéza. Cavill trefil Geraltovy chmury i cynický nadhled nevídaně, velmi příjemné je sledovat střety zaklínače s kýmkoliv, protože seriálu se povedlo adoptovat soubojovou estetiku videoher a najít správný vizuální způsob znázornění Geraltova stylu boje. A epika, která probublává pod povrchem všech těch sešitých povídek slibuje, že ty největší věci nás ještě čekají. Válka s Nilfgaardem bude jistě velkolepá, já osobně ale chrochtal blahem už tady, protože Zaklínačova "osudová" je sice občas úsměvná, ale jelikož se nebere smrtelně vážně, je velmi snadné jí to odpustit. 90 %

plakát

Blok 99 (2017) 

Metaforická i doslovná cesta do samotných pekel. Nejradikálnější filmový Zahler, který si tímhle filmem spolu s Vincem Vaughnem zacementoval místo mezi niché filmaři, jejichž existence je potřeba. Už jen proto, aby ukazovali vztyčený prostředníček politické korektnosti a uhlazeným pohádkám, které se berou jako něco radikálního. V Bloku 99 ucítíte každou ránu, každou zlomenou kost a s hrdinou, jehož americký sen se změní v noční můru, to budete táhnout až do hořkého konce. Uspokojivé i frustrující zároveň, v něčem to svou stoickou syrovostí a míšením pulpové estetiky s přesahem připomíná Refna, když má zrovna lepší chvíli. Zahler ale vede. 90 %

plakát

Gangy z Birminghamu - Série 5 (2019) (série) 

Nejlepší série. Konečně se systematicky a funkčně pracuje s historickým kontextem, který fiktivní postavy obklopuje (krach na burze, vzestup fašismu, Churchill a Mosley...), což tvoří hlavně v závěru fantastickou tenzi mezi tím, co sledujeme, a tím, co víme, že pravděpodobně nastane. Měl jsem trochu obavy z politicky směřovaného konce 4. série, ale nakonec to bylo to nejlepší, co Peaky Blinders mohlo potkat. Styl je tentokrát důsledněji provázán s obsahem a pokud bude Tommy Shelby a spol. pokračovat ve zde nastaveném směřování i dál, možná nakonec tu křečovitou snahu o stylovost za každou cenu, občas podivnou práci s postavami a únavně repetetivní strukturu jednotlivých sérií prominu a s klidem postavím britského levobočka Boardwalk Empire na úroveň jeho amerického legitimního bratříčka.

plakát

Arcadia (2017) 

Hypnotická, hudebně i obrazově excesivní esej plná ruptur a zneklidnění. Takhle nějak si představuji film jako anti-ideologické gesto (temné podvědomí venkovské Británie probublává na povrch), které skrze uvědomělé využívání filmového aparátu umožňuje vidět za politickými závoji zahalenou tvář reality. 95 %

plakát

Žiletky (1993) 

Radikální kombinace Kafky, Lynche a československé nové vlny hozená do trochu formalisticky hravého hávu. Takhle si nějak představuju, že by točil Juráček v době "neomezených možností". Nezastírám, že nebetyčné nadšení je z 80% způsobeno obrovským plátnem Světa techniky, na kterém jsem restaurované Žiletky viděl, ale čert to vem, forma konzumace taky dělá zážitek. Každopádně obrovský dík Ostrava Kamera Oko za tu možnost... Více Tyce do české kinematografie! 90 %

plakát

Proč? 13x proto (2017) (seriál) 

Nepopírám, 13 Reasons Why je tematicky cenný seriál otevírající ožehavé otázky, o kterých je třeba mluvit (v americkém kontextu už teprv). Tím spíš je škoda, že od perfektně šlapající a chytlavě odvyprávěné první série, která má natolik funkčně vystavěný koncept, že se pohlcený divák ani nestihne zamyslet nad vykonstruovaností a problematičností některých postav, se postupně dostáváme někam, kde jsme vůbec být nechtěli. Především série číslo 3 už je více než cokoliv jiného mechanická a natolik zahleděná do snahy vymyslet zajímavý narativní koncept, až v ní všechno od pohybu a konfrontací postav v ději po principy diegetického světa přestávají fungovat. Pořád to má trefné momenty, které se dotákají podstatných témat. Nicméně to všudypřítomné bahno středoškolského života bez náznaku optimistického východiska, které by nebylo poznamenáno morálně nepřijatelným rozhodnutím, působí s každým dalším dílem úsměvněji a úsměvněji. Ve chvíli, kdy si divák uvědomí, že se kolem něj pohybují VÝHRADNĚ patologicky nadobro poznamenané postavy, z nichž i ta nejnormálnější je schopná v záchvatu vzteku zmlátit člověka do bezvědomí, přesvědčivost se logicky vytrácí. 1. série: 85%, 2. série: 70 %, 3. série: 50 %

plakát

Nymfomanka, část II. (2013) 

Tak dlouho Nymfomanka báječně baví, jen aby Trier popřel všechno, co do té doby vystavěl, v posledních dvou minutách? Ne, dík...