Spiizy

Trocha depky na dlouhé večery. Minulost se s člověkem vleče, na druhou stranu si uvědomíte, čeho si máte vážit. Caseymu to po Gone, Baby, Gone zase slušně sedlo. Film má i přes svůj ponurý, pomalu rozkrývaný děj slušný drajv a nezdá se, že by 137 minut bylo příliš.

Trochu přecitlivělý, začátek jak z červeno knihovny, nicméně druhá polovina filmu slušná řežba, která mnohé dožene. Mel Gibson neztrácí akční rádius a surovost z Umučení Krista a Apocalypta. Sice do nás Mel pere americkou hrdost o sto šest, ale i tak slušná podívaná a člověk je v závěrečné záchranné akci jak na trní.

První seriál, na který čekám každý týden s napětím. První série top - 95 %, druhá - 90%, třetí díky závěru - 95 %, čtvrtá - 95 %. Když pominu samotnou zápletku a téma, dává mi tento seriál inspiraci o nekonečném boji mezi "dobráky z USA" a teroristické síti . Na které straně je pravda? Kdo provokuje? Kdo se jen mstí? Herecké obsazení na 1-, Damian Lewis skvělý, Claire Danes pro mě trochu přehrává a dost se opakuje. Po herecké stránce vyšvihne Homeland mezi elitu výborný výběr vedlejších rolí v čele charismatického Mandyho Patinkina, drsného Ruperta Frienda a přitažlivé Nazanin Boniadi.

Přiznám se, váhal jsem mezi 4 a 5 hvězdami a to z toho důvodu, že nemám rád vynucené dialogy a scénky hlavních hrdinů na téma "Jak já toho pitomečka mám stejně rád" (pozdrav před posledním závodem, dialog na letišti), kterým zkrátka nevěřím, že se udály. Vedle toho je zde mnoho úprav, které realitu značně pozměnily. I přes tyto výhrady jsem čubrněl, když 123 minut utekly jako voda. Nehorázně dobře držená rovina napětí, skvělý zvuk, kamera a nevím, co ještě. 90 %.

Komediální duo Stiller - Wilson mě vždycky bavilo, především pak, když se k nim připojí jejich cáklí kámoši Vince Vaughn a Will Ferrell. Fórky klasicky vyšinuté, potažmo jsou k zase vidění crazy oblečky a masky Bena Stillera, ve kterých se vyžívá nejenom tady. Bohužel jsem na sobě zaznamenal nějaké to zazívání a odběh ke kompu. Tempo uvadá, veliká škoda. Větší kontinuita, i třeba lepší rozprostřenost vtípků by neuškodila. 65 %.

Nevím, jestli by nebyl lépe vypovídající název "Survivor: Russell's game". Jedna z nejpovedenějších řad a pokud produkce nehmatala a děj nemanipulovala, tak vůbec nejlepší z těch, které jsem zatím shlédnul. Ale holým faktem zůstává, že málokdy vyhrává hráč, který tahá za nitky hry a celou dobu opravdu hraje. Bohužel i zde vítězí šedá myš, která téměř nic za celou hru nepředvede, ale může poděkovat porotě, kterou řadím mezi nejvíce zapšklé v dějinách Survivora. Už jenom kvůli Russellovi doporučuju ostatním, takovou "one man show" jsem ještě neviděl... 9,5/10

Nutno přiznat, že celý snímek cítím, jak se tady ze mě někdo snaží vymáčknout slzu všemožnými způsoby, přímo snad diváka citově vyždímat tu někdo chce, avšak i přes tento jasný fakt tento příběh slušně zní. I přes naprosto jednoduchou pointu, omezený počet herců film frčí v atmosféře příslušící příběhu, který nám je vyprávěn. Žádná filmová hitparáda se tady neodehrává, ale jako oddechovka s uvědoměním si, že i v dnešní době existuje oddanost, věrnost a přátelství, to na jeden příjemný večer postačí.

Začátek filmu mě vyloženě nažhavil a čekal jsem hořké drama s bláznivou zápletkou, postupem času však přicházejí nelogické kotrmelce, které celý film zbytečně komplikují a mě přímo vytáčely (pověrčivost otce Pata v zápasech orlů). Důležité momenty (průběžná náklonnost Pata k Nikky v druhé polovině filmu) jsou přebíjeny nepodstatnými výlevy vedlejších aktérů a já se začínal nudit. Slušných 60 %, avšak myslím si, že film svoji nekonzistencí, zbytečnou délkou poztrácel víc, než bylo nutné. Především závěr pak hodnotím jako maglajz, kde režisér David O. Russell nenašel cestu ven.

Vždy u filmů věnující se nemocným, postiženým, drogově závislým, svým způsobem zvláštním hrdinům existuje nebezpečí , protože pokud se hlavní role zhostí exhibicionista, který nevnímá okolní prostředí a druhé, hrozí přehrávání. Poté nelze uvěřit grimasám, náladám hlavní postavy a protože se 90% filmů tohoto ražení točí kolem tohoto bodu, stojí celý snímek za nic. Pohyby Raye Charlese v dobách pokročilé drogové závislosti k tomuto "přehrávání" přímo pobízejí, avšak se zde tak neděje. Vše od Jamiho Foxxe je snadno uvěřitelné, přirozené a celé této přednosti sekundují atmosféra filmu a vedlejší postavy. Jediná výtka tak směřuje pouze k délce filmu, jelikož v některých pasážích děj ztrácí na gradaci a divák se tolik nekoncentruje, aby proplul dokonale k pocitům osobnosti Raye Charlese. 90 %.

Tento film je pro mé hodnocení specifický, jelikož jsem měl tu "čest" se zainteresovanými osobami se osobně potkávat, především pak s dvojicí romských hochů. Sledoval jsem jejich životní vývoj z kloučků, co se snaží mít záliby jako fotbal, přes nárůst agrese vůči ostatním klukům a konče jejich úprkem z rodné vesnice, který jsem zaznamenal až posléze ve 13. komnatě Terezy Boučkové. Z těchto důvodů mám na celý průběh jiný pohled. Film se nešťastně ubírá jedním a prostým směrem, snaží se diváka jasně upoutat k jednomu názoru, nicméně si zaslouží víc rozvinout povědomí matky a otce dětí, jejich vývoj a především snahu jít proti vrozeným dispozicím dětí romského původu, který je však ve většině případech nakonec zbytečný. 65 %.