dennykr

O velmi populární film šlo především z toho důvodu, že to bylo poprvé, kdy se ve španělském snímku po válce objevily bikiny.

Jediný díl původní série natočený v anamorfickém širokoúhlém formátu 2.39:1. Ostatní díly byly natočeny s poměrem stran 1.85:1.

Jedním z komparzistů byl pozdější režisér Tomu Učida.

Film byl explicitní snahou o „pozvednutí úrovně“ japonského filmu. Jeho režisér Norimasa Kaeriyama zastával rétorickou pozici odpůrce dobové domácí tvorby. The Glow of Life mělo kinematografii oprostit od napojení na divadlo a eliminovat také roli vypravěčů zvaných Benshi.

Film vyhrál cenu poroty na PIA Film Festival, kde byl jeho předešlý krátkometrážní snímek odmítnut. Na tomto festivalu také debutovali tvůrci jako Sion Sono nebo Kiyoshi Kurosawa.

Práce na filmu trvala šest měsíců a natáčelo se v bytě Kei Fujiwara.

Režisér Tomotaka Tasaka se před natáčením vydal na čínskou frontu, aby válku viděl na vlastní oči.

Film porušil pravidla tvrdé dobové cenzury, pročež byl režisér Fumio Kamei propuštěn a vytlačen z filmového průmyslu až do konce války.

Jeden z raných filmů, jejichž triky měl na starosti Eiji Tsuburaya, který se posléze proslavil prací na kaiju eiga Godzilla (1954). Konkurenční studio Toho pak látku adaptovalo ve svém snímku Invisible Man (1954), Tsuburaya pracoval i na něm.

Japonský název je o něco komplexnější. Reflektuje dobové kulturně-politické tenze v označeních „madame“ (exotické, evropské slovo) a njóbó (blíže k rodině, domácí slovo).

Jeden z první částečně zvukových filmů v Japonsku. Založený na systému tzv. Mina Talkie – upravené technologie od Lee de Foresta.

Film původně vyšel pouze v omezené distribuci, avšak po chvíli byly projekce z politických důvodů zrušeny. Posléze se do kin dostal pouze v cenzurované verzi a kompletně propadl.

Natáčení trvalo pouhých sedmnáct dnů. Tvorba finálního sestřihu potom celý rok.

Film byl natočen během týdne (jeden z tzv. „Seven-day wonders“). Veškeré práce na filmu trvaly pouze měsíc a půl.

Na scénáři se anonymně podílel i Wai Ka-Fai.

Film je primárně představením barevného systému Gasparcolor. Režisérem byl technický manažer londýnské pobočky Gasparcolor, Adrian Klein.

Yun-fat Chow odmítl hrát v takto politickém filmu, protože si nechtěl komplikovat rozjíždějící se kariéru. Na jeho místo byl obsazen jiný začínají herec, Andy Lau.

Z politických důvodů nebyl film promítán v Číně, Vietnamu ani na Tchaj-wanu.

Hongkongské projekce byly doprovázeny debatami s odborníky, lékaři i sociálními pracovníky.

Natáčení filmu probíhalo pouhých 16 dní.