Rosalinda

20:42 - první díl premiéry seriálu a je tu už dvanáct hodnocení v podobě hvězdiček... Třikrát pět, čtyřikrát tři, čtyřikrát dvě a jednou jedna (60%). To je fascinující, jak rychle si člověk udělá hodnocení něčeho, co má šest dílů... Objektivita nadevše! - Tak po skončení prvního dílu hodnocení velice kleslo. - Já za sebe musím říct, že jsem se těšila hodně moc a zatím tedy přišlo spíše velké zklamání. Možná to bylo tím očekáváním, ale spíš bych řekla, že mě to zatím tedy opravdu moc nebere. Důkazem mi budiž i to, že jsem se v průběhu stihla kouknout sem, což by se mi při velkém (alespoň větším) zájmu a alespoň malém okouzlení prostě nestalo. A když už mi posledních asi deset minut nepřišlo tak tragických, tak přišly titulky a tak příšerná hudba k tomu, že mi zase spadly krovky. Plzeň taky zatím dostává pořádně na frak. Snad bude líp, uvidíme, ale pochybuji. Nicméně opět potvrzení toho, že velká očekávání, přináší velká zklamání. Neslané, nemastné, nezajímavé až nudné a nečekaně slabé.

Bože, proč je to tak strašně, ale strašně moc trapné???? Proti tomu je snad i Ordinace veledílo...

Čekala jsem víc, čekala jsem víc, čekala jsem víc a těšila jsem se... A to je právě to, co se dělat nemá. Kdy už se poučím? Ale na druhé straně žádné zklamání nepřišlo a přišlo takové lehce škobrtavé bláznivé pohlazení s nádechem starých dob čišících hlavně z interiérů a exteriérů vlastně taky. I když to má zcela konkrétní obsah, tak i ten se nějak lehce rozplývá a stává se šimravě neuchopitelným. Šimrání mám ráda, jde jen o to, jakou část filmu to stačí naplnit. Když zůstanu u průměru... No... Tak úplně mi to nesedí, ale když chvilkový nadprůměr se smíchá s takovou podivnou hmotou... mohl by vzniknout průměr, že? Já na tu matematiku moc nejsem...

Přiznávám, že nebýt Simona Bakera, tak jsem tomu dala maximálně půl hodiny.

Naprosto nepoživatelné. Nudné jak hned tak nic. Kdybych na tomto filmu byla v kině a musela sedět, koukat a nedělat přitom nic jiného... třeba bohulibého, což u TV naštěstí jde; tak se buď zblázním, nebo prostě uteču a vstupenku vzteky sežeru, co za to všechno mohlo být. Výhodou je, že bych na to do kina v životě nešla.

Nebaví mě to. Nudí mě to. Nezajímá mě to. Je to takové neslané, nemastné, uondané. A nemám ráda Šumavu.

Ano, to byly ještě doby, kdy pan režišér Soukup točil koukatelné filmy. Pěsti ve tmě jsou pro mne jeho nejpovedenější film. Skvělá hudba lehce připomínající francouzské sedmdesátky... k tomu skvělý Havelka v jiných doprovázejících fázích. Atmosféra mi přišla taky velmi uvěřitelně dobová. Asi bych měla zmínit i výkon frajírka Vašuta. Dobrý, velice dobrý. I ostatní... Škoda, že pak přišly Dagmary, poldové... Modrava a spol.

Může mi někdo říct, proč tento vynikající seriál sesadili z pátečho vysílání na dvojce v celkem dobrém čase na sobotu do už velmi hodně pozdních hodin? Kdyby tu procenta nebyla v červených číslech, ale byla hodně dole v modrých, pochopím, ale toto? Copak už to nikdo nesleduje? PS: Dle celkem nadšených komentářů, ve kterých bych se chvílemi i našla, usuzuji, že sleduje...

Bože, v době všech možných i nemožných talentových soutěží vytahovat tenhle zastaralý formát, který kdysi určitě fungoval, protože tu nic podobného nebylo, je naprosté šílenství. Dřív to mělo jakýsi punc jedinečnosti, teď to má už jen punc nebetyčné přiblblosti. Prostě zde zase platí, že do jedné vody dvakrát... ne, ne, ne. V případě jedné paní jsem měla dojem, že ČT1 chce v sobotním hlavním čase povraždit většinu svých diváků. A co na to porota? Sluníčka! Kopta celkem slušný výkon vhodný do této soutěže, ale na Slavíka by to nebylo. Líbila se mi zadní projekce. Celkem promyšlená k volbě písniček (např. žárovky k písni L. Bílé SMS, dětské ladění ku zpěvu dítěte...). Další věc, co stopro zapůsobí, vzít si malý dítě, otce s kytarou jako doprovod a hrát na city s písní o tátovy. To je recept pro další soutěžící. Berte malé děti, ty dojmou každého a bodíky se jen pohrnou.

SVINSTVO! SVINSTVO! SVINSTVO! A celkem hodně slušně zobrazené... včetně hudby! Tohle beru.