Rosalinda

Vynikající, chutné, výživné. Ostré tak, jak to mám ráda. Pan kuchař Pohlreich se na rozdíl od jiných kuchařů nebojí přidat hromadu chilli, feferonek i jalapeños a já se olizuji až za ušima. Dnešní díl z restaurace Bohéma v Brně mě vyburcoval. Děkuji Primě snad za jediný pořad, který opravdu stojí za to. Je zajímavé sledovat zákulisí našich snídaní, obědů, večeří, za které si jak se patří zaplatíme. A nejen zajímavé a díky panu Zdeňkovi nabroušené a pořádně vydlážděné a svým způsobem vtipné, ale také dost tristní, až děsivé. Dnešní díl byl navíc hustý, snad až nejhustější. Z toho, co se může dít v zákulisí českých restaurací a z toho, kdo to všechno může vlastnit a vést, se mi chce... No, je mi z toho docela špatně. Ono je to tak totiž i na mnohých jiných místech. Drsně smutné, smutně drsné s chutí vynikající paelly i hnusné svíčkové (případně obráceně). Doufám, že nepřijde doba, kdy "Ano, šéfe" začne zavírat oči a dá si pozor na ústa. Zatím musím zatleskat. Takhle JO! PS: Doháním zmeškané díly a jsem nadšená ještě vic...

Osobně si myslím, že naše partička za touto různorodou partičkou nijak moc nezaostává. U obou se bavím královsky a rehotám sa ako sprostá :-D. Skvelá a ešte lepšia Petra Polnišová s Lukášom Latinákom však prekonávajú snáď aj nášho "sršícího Sokolíka". PS: Prekonávajú! Musím pozmeniť hodnotenie a pridávam hviezdičku. Klobúk dole. Herci sú tu naozaj skvelí a úžasní ;-) PPS: Latinák je boh!!!

Některé scénky jsou až smrtelně vtipné. Některé hry se povedou tak, že se musím smíchy za břicho popadat. A že je jich celkem i většina. Když jsem Partičku ale viděla poprvé, říkala jsem si, bože, co to je??? Pustila jsem to někde v půlce a vůbec nevěděla, oč jde. Takže se některým hodnocením ani nedivím, viděno takhle, tak je to skutečně příšernost. Ale když pořadu dáte šanci, věřím, že i vy škarohlídi, se dostatečně pobavíte. Je to fakt sranda :-) Úplně nejlepší je Ondra Sokol, nemůžu si pomoct, ale ten mě rozesměje bezpečně úplně pokaždé. A bez Mariána Čurky by to také nebylo ono. Ten zkrátka k oběma vypečeným partičkám neodmyslitelně patří.

Pan Šíp si na rozdíl od pana Krause udržuje hladinu vtipu, nadhledu, pohotovosti a humoru stále na stejné úrovni. Včetně jemné a vkusné kousavosti. Baví mě to. Stále. Na rozdíl už psát nebudu... Každému, co jeho jest. Je jasné, že záleží i na složení hostů, což loďku na hladině drobet rozkolísává, ale na druhé straně pan Šíp to uhraje skoro vždy tak, že se bavím, a to i s někým, koho neznám, nebo mě zkrátka nebaví. Nicméně to se moc často nestává, protože hosté jsou dobře vybraní a zajímaví. Doufám, že tento pořad vydrží na obrazovkách ještě dlouho, protože stojí za to.

Zpočátku brilantně břitká show postupně měknoucí a upadající do jakéhosi téměř průměru. Stále je to dobré, ale něčím mě to už tak nebaví a nebere. Že by byli vystříleni ty nejzajímavější osobnosti? Ani bych se nedivila, takových moc není. Různě ujetí magoři a cvoci, co se čím dál víc objevují, mne tak nějak nezajímají. OK. Tento pořad jsem ohodnotila pětkou, protože na mě tenkrát tak působil. Dnes zbyla tak trojka, takže abych byla spravedlivá... za čtyři. Ale sakra koho to vůbec zajímá? Nicméně pan Kraus je mi blízký a sympatický svými názory. To je bez debat. PS: Uvědomuji si dobře, že jsem při hodnocení sklouzla již trochu k "primácké" podobě pořadu, takže čtyřka je to čistokrevná; snižování se rozjelo zde, ale dojelo už v jiném pořadu.

Tanec miluji, takže tento pořad hodnotím celkem vysokou známkou. Kdybych tanec ráda neměla nebo mi byl lhostejný, rozhodně by to stálo tak za maximálně dvě hvězdy. Ale protože to tak není, s radostí vítám každou novou řadu. Je docela zajímavé, co ze sebe "netanečníci" dostanou a jak se postupně zlepšují. Kolikrát dokáží i hodně překvapit, jako například Aneta Langerová v poslední řadě. Co mě na tom deptá nejvíce, je hudba. Kumžákův spolek budiž a dejme tomu, ale výběr skladeb k jednotlivým tancům je jedna velká příšernost. Ale je to zřejmě dle světového modelu. Jak jsem stačila postřehnout, děje se tak ve všech možných krajinách, nejen u nás. Zvláště latinskoamerické tance prezentované na hudbu, která nemá s latinem ale vůbec nic společného, mi kazí celkový zážitek. Pár příkladů hovořící za vše: Michael Jackson – You Are Not Alone (rumba), Madonna – Like A Virgin (cha-cha), No Doubt – Hey Baby (samba), Beyoncé – Halo (rumba), Robbie Williams – Somethin' Stupid (rumba) atd., atd. První řada mi utekla, ale z ostatních mě nejvíce dostala Monika Absolonová, již zmiňovaná Aneta Langerová, Zuzana Norisová a Táňa Vilhelmová. Tanečnice par excellence. PS: „K tanci se v historii už vyjádřil kde kdo. Ale představte si, že se k tanci vyjádřil i Karel May, slavný autor Vinnetoua, který napsal, že tanec je neustálá změna stanovišť, která má za následek velmi neefektivní pocení.“ (Marek Eben před druhým soutěžním tancem Aleše Valenty a Ivy Langerové)

Mně tedy přijde tenhle pořad docela zajímavý. Nejvíce mě ale fascinuje naprostá naivita až totální debilita některých soutěžících. Oni si asi opravdu neuvědomují, jak jsou trapní a směšní. Někoho je mi líto, většiny ale ne, protože si zaslouží být porotci smeteni a rozmetáni. To se na pořad fakt nedívají, když se do něho hlásí? Kde je nějaký rozum a soudnost? Naopak někteří soutěžící přichází s nápady, že obdivně žasnu, ale těch je pomálu. A Tomio Okamura a Dana Bérová jsou mi sympatičtí a obdivuji jejich inteligenci a schopnost vydělat si velké peníze a zůstat při tom slušnými lidmi.

Kvalit, vtipu a břitkosti pořadu "Ano, šéfe" tato jídelní reality-show zdaleka nedosahuje. Nože jsou trochu tupé, nicméně i tupý nůž občas řízne a občas je to horší, než tím nabroušeným. Ale tak co, nápad špatný to nebyl, výsledek už pokulhává, ale tak nějak jsem se svezla po vlně a dobrovolně tento pořad sledovala. Pořad možná sem tam nedokořeněný, sem tam překořeněný, občas i chutnající, kolikrát nechutný, ale nemastný, neslaný rozhodně nebyl.