Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Krimi

Recenze (2 253)

plakát

Dnes večer hraju já (2023) (seriál) 

Navýsost skromný a jednoduchý, přesto velmi podnětný pořad, který není obvyklým sestřihem "toho nejlepšího", ale naopak s poučeným odstupem zaznamenává u vybraných interpretů schopnost v proměnlivých odstínech vyjádřit tvořivě sebe samého s celou svou osobitostí. Nezbývá než litovat, že je k dispozici (zatím) jen sedm epizod. Snad časem přibudou další.

plakát

Dnes večer hraju já - Dana Medřická (2023) (epizoda) 

Dana Medřická, herečka z nejmilejších. Oplývala moudrostí, hřejivou lidskostí, nezapomenutelným smíchem a především velkým talentem. V její obyčejnosti se skrývala křehká neobyčejnost. Paleta rolí, kterou vytvořila před televizní kamerou je obdivuhodně pestrá, jak nás o tom přesvědčují dochované archivní záznamy – hrála ženy laskavé i zlé, pokorné i rafinované, vypočítavé fúrie i hubaté ženské s jazykem jen o málo ostřejším než skalpel. Jako by to všechno později spojila do jediné postavy, do slavné Erži Orbánové v Örkényho Kočičí hře. Dana Medřická je jedna z mála hereček, kterou nosil v srdci celý národ.

plakát

Dnes večer hraju já - Irena Kačírková (2023) (epizoda) 

Někdy vypočítavé a chladné, jindy jiskřivě dráždivé – takové byly postavy, které s nezměrnou elegancí a smyslem pro humor ztvárňovala na jevišti i před kamerou Irena Kačírková. Přestože její herecký rejstřík byl mnohem širší, výběr z televizního archivu tuto herečku neobyčejné krásy představuje spíše v poloze šarmantních, svůdných a inteligentních žen, ať už máme na mysli Lysistratu v televizní adaptaci (1965) Aristofanovy komedie, půvabnou kněžnu v Jiráskově Lucerně (1960) či Eleonoru v divadelní inscenaci Pan Hamilkar (1980). Téměř vždycky se ale v jejím projevu ozvala drobná ironie a jakýsi melancholický tón hlasu, kterým dávala na vědomí, že krása trvá jen chvíli a že život nedává nikomu nic zadarmo. Ani jí samé.

plakát

Dnes večer hraju já - Josef Bek (2023) (epizoda) 

Miláček publika. Přestože herectví Josefa Beka mnohdy ulpívalo na povrchu, o jeho nesporném dramatickém talentu nemůže být pochyb. Nejen na jevišti Městských divadel pražských, kde působil od poloviny padesátých let, ale také před televizní kamerou získal nejednu příležitost upozornit na sebe i jinak – za všechny postavy stačí připomenout jeho Beneta z Radokovy televizní adaptace (1964) Zweigovy Šachové novely, v níž obdivuhodným způsobem vystihl psychologickou charakteristiku portrétovaného.

plakát

Dnes večer hraju já - Karel Höger (2023) (epizoda) 

Představitel milovníků i rozervaných intelektuálů, charismatický vypravěč, herec, který se obešel bez okázalých gest, noblesní a citlivý člověk – to byl Karel Höger. Televizní archiv naštěstí uchovává celou plejádu postav, v nichž se zračí zvláštní zaujetí, soustředěná pozornost a možná také trocha (ironického) pobavení, tedy to, co Karla Högera opravňuje nazývat jej hercem vpravdě moderním, nadčasovým.

plakát

Dnes večer hraju já - Miloš Kopecký (2023) (epizoda) 

Herecké umění Miloše Kopeckého se zdaleka neomezovalo jen na komediální role, přestože jich před kamerou i na jevišti vytvořil desítky, možná stovky. Jenže každá mince má dvě strany. A je příznačné, že s přibývajícím věkem se tento bonviván a sarkastický sršatec zvolna přehrával do výsostně charakterních postav, do lidí, kteří už vědí, že život nerozdává karty všem stejně.

plakát

Dnes večer hraju já - Stella Zázvorková (2023) (epizoda) 

Stella Zázvorková, herečka neobyčejného temperamentu, ztvárňovala na jevišti i před kamerou především komické či komediálně laděné figury. Že dokázala zahrát i na jinou, vážnější strunu svého nesporného talentu, upomíná, žel, jen nemnoho rolí – mezi ně ale bezpochyby náleží její Klára, žena, která instinktivně řídí životy druhých, neuvědomující si svou nesnesitelnou mateřskou péči, jež provuje o své bližní, v Hubačově a Filipově Lístku do památníku. Že se režiséři s podobnými nabídkami ostýchali, je vlastně s podivem. Ale i takový je herecký život.

plakát

Dnes večer hraju já - Václav Voska (2023) (epizoda) 

Herecké umění Václava Vosky vynikalo a dozrávalo především na jevišti Městských divadel pražských, což ostatně stvrzují i dochované záznamy z úspěšných inscenací Romulus Veliký (1965), Mouchy (1968) či Vajíčko (1968). Štědrá, co do počtu i charakterů ztvárněných postav, byla ale také televizní obrazovka, ať už jde o Wildeův Zločin lorda Savila (1967), Hrubínovu Křišťálovou noc (1966) či skvostný duet s Jaroslavou Adamovou v mikrokomedii Dědictví na úvěr (1965). Každé setkání s Václavem Voskou představuje malý svátek pro nás, vděčné diváky. Tehdy i dnes.

plakát

Hana Podolská, legenda české módy (2023) (TV film) 

Osobnost Hany Podolské si bezesporu zaslouží hlubší reflexi, ale jako stručné shrnutí životních osudů této legendy pražské módy lze tento televizní dokument bez problémů akceptovat. Zájemci mohou samozřejmě zalistovat v podrobné monografii, která byla vydána ke stejnojmenné výstavě v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze v roce 2018.

plakát

Lásky Petra Štěpánka (2023) (TV film) 

Je mu už pětasedmdesát, ale uvnitř zůstal malým chlapcem. O jeho hereckém umění, v němž se snoubí obrovské charisma i nepopiratelný talent zděděný po slavných předcích, netřeba jakkoli pochybovat, o jeho soukromém životě leccos prozradí Zlata Adamovská i někteří další kolegové. Jediné, co lze tomuto televiznímu portrétu vytknout je scénář a režie: zdálo se mnohem vhodnější, aby se této pocty ujal Štěpánkův přítel Viktor Polesný.