Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (2 002)

plakát

Hercův večer (1966) (TV film) 

Bohumil (Bohuš) Záhorský náležel k hercům nejmilovanějším. Televizní medailon, pořízený k jeho šedesátinám, ovšem z jeho herecké tvorby ukazuje vlastně jen velmi malou část. Několik letmých záběrů z Pogodinova Kremelského orloje, v němž Záhorský ztvárnil Lenina, upomíná, že i velcí herci bývali čas od času zneužiti k mrzkým pokleskům...

plakát

Agentura Pepa (1976) (TV film) 

Tři strejci na penzi a ukradený bicykl. Vyčpělá moralita, která navíc není ani kdovíjak vtipná. Inu, i mistr Daněk se někdy utne.

plakát

Kapitán Exner (2017) (TV seriál) 

Postava kapitána Exnera se vymyká všemu a vším, tím spíš, že jeho působení zůstávalo obestřeno vždy tak trochu rouškou tajemství. Zda tehdy, v šedesátých letech, pronikl do stojatých českých vod závan něčeho zajímavějšího, takřka bondovštějšího, už asi nezjistíme, ale v každém ohledu patří Erbenův vyhraněný kriminalista k nejvýraznějším zjevům na poli žánru. Předchozí pokusy oživit Exnera – s výjimkou celovečerního Pokladu byzantského kupce (1966) s vynikajícím Jiřím Valou – příliš nevyšly, také díky době, která tomuto elegantnímu světákovi příliš nepřála. I proto lze vznik novodobého televizního seriálu kvitovat s povděkem. Samozřejmě, není to zcela bez chyb, něco se nepodařilo, ale v celkovém resumé se jedná o slušný protiklad k jiným krimiseriálům, které v posledních letech doslova zamořily český mediální prostor. Zápletky jednotlivých epizod jsou strukturovány srozumitelně, logicky, bez zbytečných efektů, navíc se je navzdory nevyhnutelným aktualizacím podařilo zachovat v jejich dramatické konzistenci. A obsazením výborného Michala Dlouhého do hlavní role byly rozehnány případné obavy o osud seriálu, částečně také díky tomu, že dnes je Exner zbaven jakýchkoli dobových stigmat, kterými byl obestřen za minulého režimu. U mě dobrý.

plakát

Ženitba (1967) (TV film) 

Gogolova satirická hra náleží již po celá desetiletí k populárním repertoárovým kusům nejen na domácích scénách, ale i jinde ve světě. Její humor nestárne, postavy jakbysmet. Televiznímu provedení ze šedesátých let není v zásadě co vytknout – až na Jiřinu Bohdalovou, která svou obstarožní nevěstu interpretuje v zavedeném stereotypu, s pověstnou "křemílkovskou" ozvěnou v hlase. Navzdory tomu je ale známý příběh rozehrán s vtipem i ironickým nadhledem, s řadou vynikajících hereckých kreací v čele s Bořivojem Navrátilem jako Podkolesinem a Janem Třískou v roli výmluvného Kočkareva.

plakát

Sladké mámení (2010) 

Obludné obludárium. Skupinka zavilých nostalgiků, vesměs bývalých soudružek a soudruhů, vzpomínajících na "staré zlaté (pendrekové) časy" s tvrzením, že dřív se žilo líp. Jako reportáž to nefunguje, jako dokument už vůbec. Chybí jakákoliv konfrontace, režisér Jiráský naopak ponechává některá denunciační vyjádření bez komentáře – mnozí účastníci zájezdu si proto neberou servítky a plivou síru na demokracii a současné poměry. Referenti, brigády, hotel Morava, Gustav Anděl, na zdi vlajka Sovětského svazu a portréty Husáka s Gottwaldem. Opravdu bizarní podívaná.

plakát

Poutník Václav Vydra (1971) (TV film) 

Komentář čtou Karel Höger a Luděk Munzar, verše recituje Dana Medřická.

plakát

Pražská romance (1969) (TV film) 

Nádherná pražská panoramata, libozvučné melodie a Walda, kterej byl tehdy zatraceně sexy.

plakát

Jak se telefonuje (1967) (TV film) 

My ženy telefonujeme rády a dobře, o mužích to říci nelze, prohlásila Bohdalka a následovala série několika převlekových vteřin, v nichž prim hraje telefonní sluchátko a žena v nejrůznějších podobách.

plakát

Oběti - Přepadení (1999) (epizoda) 

První epizoda z volného cyklu příběhů o lidech, kteří se stali obětí násilí. Škoda, že celkový dojem z jinak naléhavého sdělení kazí jistá míra zažitých scénáristických klišé a překvapivě také šaržírující herci (především Jiří Kodet, který jako by vypadl z Hřebejkových Pelíšků).

plakát

Moje století (2019) 

Mozaika pětadvaceti lidských osudů charakterizuje složitost dvacátého století v jeho rozpolcenosti, nesourodosti i nehrdinskosti. Přestože většina aktérů dávno překročila magickou stovku, lze vyprávění jejich zážitků, zkušeností i názorů považovat za neobyčejně zajímavou a cennou reflexi dějinných událostí napříč společenským spektrem. Mezi zpovídanými najdeme lékařku a manželku akademika Otto Wichterleho MUDr. Lindu Wichterlovou (1917), politického vězně a skauta Eduarda Marka (1917), folkloristu Františka Hamadu (1914 – 2020) či koncertního mistra Zdeňka Koníčka (1918 – 2019).

Reklama

Reklama