Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (2 002)

plakát

Sedmero krkavců (1967) (TV film) 

První (televizní) přepis stejnojmenného pohádkového příběhu Boženy Němcové není sice ani barevný, ani se neodehrává v opulentních exteriérech a výprava je chudičká jak kostelní myš, ale hraje v něm plejáda vynikajících herců, kterým je rozumět a na které je radost pohledět. Na ty je i Alice Nellis krátká.

plakát

Štědrý večer pana rady Vacátka (1972) (TV film) 

Lidskost nade vše. Herecký koncert Jaroslava Marvana a Vlastimila Brodského v dojemném epilogu legendárních Hříšňáků.

plakát

Bakaláři - Večeře (1974) (epizoda) 

Hloupoučká moralita o krkavcích. Snad jen scéna, kdy se manželé (Stella Zázvorková a Čestmír Řanda) i s houfem hladových dětí nasáčkují ke starým příbuzným je opravdu vtipná, zbytek nestojí ani za řeč.

plakát

Bakaláři - Aero 30 (1974) (epizoda) 

Když má děda zálibu ve starých autech... tak mu ji překazíme a ještě o tom napíšeme do televize. Pitomý blábol, který nezachrání ani milovaný Bohuš Záhorský.

plakát

Raněný lučištník (1975) (TV film) 

Daňkův partnerský dialog o partnerských věcech ve vynikajícím partnerském podání Josefa Vinkláře a Jany Hlaváčové. Neuvěřitelné, že ti dva dokázali z takřka ničeho vykouzlit něco. A že to něco za něco stojí!

plakát

Návrat pana Ryšánka (1971) (TV film) 

Ti mužové dva, ti se vryli v srdce, v srdce mého. Pan Ryšánek a pan Schlégl... Nerudovský příběh o jedné staré křivdě z minulosti je v prvním plánu hereckým koncertem Martina Růžka, který dokázal skromným, takřka nenápadným způsobem vystihnout hluboký lidský žal i sveřepou umíněnost. Ty jeho pohledy, něco fantastického. Ach, kdeže loňské sněhy jsou!

plakát

Konec velké epochy (1965) (TV film) 

Když přijdou silnější, je to vždycky okupace. Jak se jen zachovat? Tento pomyslný lakmusový papírek, kterým autoři, scénáristka a spisovatelka Jindřiška Smetanová a režisér Antonín Moskalyk, prověřili lidskou povahu na základě ireálné (nepředstavitelné) situace, v níž je bezprostředně ohrožena suverenita státu a svoboda jednotlivce, je s ohledem na věci příští (srpen '68) málem jasnozřivou předpovědí. Bod zlomu, tedy to, proč najednou nic není jako dřív, navíc zastihuje zdejší postavy, bezejmenné a proto anonymní, nepřipravené, zaskočené, uprostřed ospalého všedního dne – tedy takové, jakých byli plné ulice také o necelé tři roky později, v den vpádu sovětských vojsk. Pomineme-li jakýsi hlas zvenčí, který je ale nutný pro uvedení kontextu a který zpřítomňuje objevivší se zlo prostřednictvím televizní obrazovky, jsou všechny ostatní postavy funkčním prvkem tohoto nevšedního experimentu. Obsazením špičkových hereckých interpretů (Šmeral, Růžek, Brodský, Krůta, Dítětová, Waleská, Dostalová, mladý Ornest a další) nabývají tito nehrdinští hrdinové na své přirozenosti, zabydlují onen ireálný prostor reálnými prožitky. Slabí a silní, odvážní a zbabělí, chytří a hloupí. Lidstvo pod kuratelou. Nic se nezměnilo. Vůbec nic.

plakát

Romance štědrovečerní (1963) (TV film) 

Ach, jak jsi krásná, přítelkyně má, ach, jak jsi krásná... Uvážeme strakatého pejska u břehu a pak si dáme pusu, ať všichni závidí. Kolik takovejch okamžiků v životě zažiješ? Básnický impresionismus Jiřího Šotoly a Karla Šiktance je v rámci tohoto navýsost skromného televizního filmu natolik působivým uměleckým vyjádřením, spojujícím jak něžnou romanci dvou mladých milenců (Tvrzníková & Tříska), tak i elegický příběh rozvedeného, osamělého architekta (vynikající Felix le Breux), že mu lze odpustit i těch několik technických nedokonalostí. Protože Fišerova hudba je prostě mimořádná. A protože silnější než smrt je milování. Máš? Mám.

plakát

Případ Mauricius (1970) (TV film) 

Co ty víš, chlapečku... Jeden syn ztratil iluze o svém otci a jiný otec zase o svém synovi. Přepis jednoho z nejznámějších románů německo-rakouského spisovatele a esejisty Jakoba Wassermanna (1873 – 1934) je silným příběhem o mezilidských vztazích, pravdě a odpovědnosti, tedy příběhem nadčasovým a stále aktuálním. Vedle brilantního Rudolfa Hrušínského, Bohuše Záhorského a Jiřího Adamíry si neskrývaný obdiv a uznání zasluhuje také patnáctiletý Jan Hrušínský, pokračujíc zde hrdě v otcových hereckých šlépějích.

plakát

Dobře placená procházka (1966) (TV film) 

Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám. Čím to je, že právě Semafor, potažmo dvojice Suchý & Šlitr, dokázala obstát nejen v tvrdé konkurenci divadelní a hudební expanze "zlatých šedesátých", ale především v nepřeberné džungli současného multikulturalismu? Patrně díky poetice, která dodnes neztratila nic ze své originality a přestože je vlastně postavená na velmi jednoduchých principech, stává se sdílnou a živoucí napříč generacemi. P. S. Hana Hegerová byla tehdy zatraceně sexy!

Reklama

Reklama