Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Komedie
  • Akční

Recenze (327)

plakát

Daughter (2002) 

Jo, nebylo to špatný, režisér umí, žánr zná dobře, šlape to atd. Já jsem ale z hlediska svýho vkusu trošku zklamanej, bylo tam hodně těch kýčovitejch hororovejch klišé, který nemám rád - červi pod peřinou, panenka, dítě atd. A takový to rádoby snový iracionálno, který má ale do snových vizí dost daleko. Nevím, na mne zkrátka film, kterej se tváří jako zlej sen, ale na druhou stranu se pravidelně ozývá, že tohle je žánrová hororová hra na zlej sen, nějak nikdy moc nepůsobil. Plus se to tak úzkostlivě snaží dodržovat pravidla žánru, až to leze na nervy :-))) Ale nebudu to zas nějak totálně hanit - řemeslo je to odvedený víc než dobře a o nudě rovněž taky nemůže být řeč. Celej problém z mýho pohledu spočívá spíš hlavně v mým vkusu - nesedí mi zkrátka snímky, který se snaží tvářit nekonvenčně, ale zároven samy sebe pravidelně krotí, aby nebyly zase až moc free a udržely si sympatie konzervativních žánrových konzumentů. 6/10

plakát

Thanks, Smokey! (2011) 

No krása, to jsou mi panečku nápady, jen tak dál :-)

plakát

Dívka s kaméliemi (1992) 

No teda, takovejhle bizár. Smutný příběh mladičké Midori, kterak v putovním divadle plném zrůd ke svému štěstí v neštěstí přišla. Jsem docela rád že to bylo animé, bejt to hraný tak nevim. Znetvoření lidi, zrůdy, rozšlapávání štěňátek, sexuální excesy, vylizování voka, no nemusím asi pokračovat. To vše v smutném hávu a lehce snovém provedení. Leckdo se bude stydět že se na takovejhle vál vůbec koukal :-))) 8/10

plakát

Récompence (2010) 

Krátkometrážní surreal záležitost z temných severských lesů. Temná a zahloubaná, lehce bizarní, s důrazem na vyšperkovanou vizuální stránku. Inspirace Begotten je zde znát. Není to nic novátorského, ale pro fans zmíněného snímku, podobných experimentálně-obskurních záležitostí a samozřejmě nadšence do nízkorozpočtových snímků je tohle zajímavý tip na kvalitně strávenou půlhodinu. 7/10

plakát

Prikosnověnije (1992) 

No páni, tohleto je teda opravdu hodně povedená kuriozita. Ruský duchařský horor. Nečekejte samozřejmě žádnou duchařinu v US či asijským stylu, tohleto má svoji vlastní vizi, po svém vyprávěný vláčný příběh a své vlastní kořeny, hluboce zapuštěné v Rusku. Mladý detektiv vyšetřuje sérii záhadných sebevražd a postupně přichází k zjištění, že motivy vedoucí k oněm sebevraždám mají mnohem děsivější původ, než si myslel. A navíc se náš detektiv začíná do věcí zaplétat i sám osobně, jelikož upadne do hlubokého citového vztahu s nesmírně půvabnou Marinou, svobodnou matkou a sestrou jedné vyšetřované zemřelé. Film má velice pomalé a klidné vyprávění a velice citlivě vybudovanou atmosféru, rusky poklidnou, velice melancholickou a rovněž občas opravdu velice děsivou. V některých momentech (např. první prozření že věci jsou jinak) jsem sebou opravdu trhl. Celé to v druhé části nabere až skoro apokalyptických a tragických rozměrů, to jsem tedy rozhodně nečekal. Film je opravdu zajímavě vygradovaný, zejména proměna našeho detektiva z mladého sebevědomého týpka do zoufalého rozervance je víc než působivá. A do toho všeho ta všudypřítomná melancholie a ta atmosféra!!! Rusko přelomu osmdesátých a devadesátých let, klidně bychom to mohli převést i na československá dramata let sedmdesátých, ta samota, ten smutek, staré byty s pěknými záclonami, hodiny na stěnách, ztemnělé ložnice s milenci zakleslými v hluboce láskyplných objetích, ženy krásnější než osudové femme fatale (Marina), tiché bary překypující nenaplněnou touhou, ta nejtišeji uvařená káva, smutek, samota, bezpečí i pustý žal...a koukám jak jsem se zasnil, tak už raději konec komentáře. 10/10 P.S. čím víc nad tím filmem přemýšlím tím víc si uvědomuju že tohle bylo něco opravdu ojedinělého. Tak zvláštní pocit jsem opravdu hodně dlouho neměl. Nepopsatelné.

plakát

Blutgeil (1993) 

Ne heleme se, pěkný amatérský kraťas ze Švýcarska. Čekal jsem nějakou zombárnu, ale dostalo se mi takového krátkého exploatačního válu. Dvojice dementních poldů v Zurychu je na stopě gangu feťáků, kteří zabili 21 policistů. Najdou jejich kumpány, dojde k prvnímu masakru a potom se chtějí vydat do jejich hlavního doupěte. Celé je to amatérská sranda, dementní poldové, slití vyhulenci, začnou se navzájem masakrovat a nějak to dopadne. Krev stříká proudem, nohy lítají, sračky lítají atd. A je to všechno jedna velká prdel. Já jsem spokojen, tyhle amatérské vály mě vždycky potěší, protože to dělali ti opravdoví nadšenci. V kategorii amatérských filmů povedená věc, není třeba šetřit hodnocením. 7/10

plakát

Contagion (2010) 

Béčko jak prase, ale jakože úplně totální a se vším všudy :-). Inspirace jsou víc než jasné, The Thing a The Blob. Myslím že líp se to ani nedá popsat. Ukradený kufříček se záhadnou organickou matrix, která se dostane ven a amorfní hmota začne pohlcovat lidi kolem sebe. Vše je hozeno do uzavřeného prostředí starého činžovního domu a jeho obyvatel. Je zde zkrachovalý malíř-alkoholik, další typan vaří fet, jeden děda u sebe doma na gauči točí poorky, takže se mu tam motá samá pornoherečka, no zkrátka samé sympatické postavičky :-) . A dům začne ovládat ona hmota a naši hrdinové jsou nuceni jí čelit tváří v tvář. Co víc napsat, je to hodně béčkové, s dobrými triky (sliz a chapadla se povedly) a s náležitě suchými hláškami. Jedna hláška je kompletně převzatá z The Thing, včetně celé situace, pouze slova jsou mírně obměněná. Znalci při sledování určitě hned poznají která to je. Takže takové opravdu béčko se vším všudy, včetně té menší rozvleklosti, která to činí trochu míň záživným, ale budiž. 6/10

plakát

Wound (2010) 

Ha, to teda byl vál. Nevím jestli je na místě tohle nazývat hororem, spíš řádně ponurým a deptajícím psychodramatem o vyšinuté ženě, která byla zneužívaná svým otcem, kterému se následně chtěla pomstít a ještě se do toho připlétá její dcera, která se ji vydává hledat. Celý film je hodně vzpomínkový, jedna retrospektiva střídá druhou, hranice mezi realitou a výplodem nemocné mysli pomalu neexistuje. Do toho vstupují řádně krvavé noční můry, které možná někdo bude hodně špatně rozdýchávat. Vlastní interpretaci je dobré ponechat na každém divákovi individuálně, je to hodně pocitová a psychologicky zamotaná záležitost. Není to zase tak složité a zamíchané jako mnou nedávno viděný Meat Grinder, ale i tak je to celkem náročnější kousek. Já mám přesně takovýhle styl rád, takže mi to sedlo, ale spousta lidí bude možná dost naštvaných cože si to pustili :-)) . 7/10

plakát

Dirty Love (2009) 

Z Chile v poslední době slýchávám o spoustě dobrých věcí, a tvorba Patricia Valladarese se k nim určitě bude řadit taky. Tohle je povídkový nízkorozpočťák, na grindhouseovém rozhraní mezi krvavým hororem a ponurou kriminálkou, která často zabíhá do značně bizarních sfér. Všechny tři povídky propojuje postava vyšinutého zabijáka jménem Toro Loco. V povídkách se mísí všelijaké motivy, od kanibalismu, přes sadismus až po vyrovnávání se s vlastní homosexualitou. Nejvíce se mi na snímku líbí styl jeho natočení, pokud znáte Snuff 102, The Great American Snuff Film tak víte kde jsme. Hodně klipové, hodně záměrně grindhouseové, no prostě mňam. Někdy je na tom trochu znát nižší rozpočet ale to neva. Moje výhrada se týká některých scén, které jsou vyloženě digitální a znázorňují torturu zevnitř lidského těla - např. pohled zevnitř penisu probodnutého jehlou - tohle si mohli tvůrci odpustit, vypadá to zbytečně fakeově, úplně jako laciný trik z nějaké staré videohry. Jinak je to zajímavý tip pro všechny fandy filmových extrémů, i když ne nijak zvlášť vybočující ze současné produkce. 6/10