Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Komedie
  • Akční

Recenze (327)

plakát

ジーンズブルース 明日なき無頼派 (1974) 

Bonnie a Clyde namíchaní v japonském pinky violence koktejlu, se správnou dávkou kýčovité teatrálnosti, díky které máme tyhle filmy prostě rádi. Jednoduchý příběh, životem otrávená Hijiriko, uprchlý gangster Jiro, který okradl o prachy své kolegy z yakuzy. Tihle dva se jedné noci srazí v autech a vydají se na společný úprk, při kterém je čeká spousta fatálních situací. Dobře se na to kouká, Meiko Kaji je jako vždy úžasná a v úvodu uslyšíme i něco z jejich krásných enki písniček. Honičky, střílení, násilí, benga, láska dvou vyvrhelů kteří jsou na útěku jak před mafií tak před policií. To vše podané v krásně japonském stylu, který toto dílo o třídu povyšuje. Fandům žánru se to určitě líbit bude. 8/10

plakát

Menji, taisho, showa ryoki onna hanzaishi (1969) 

Brutálně dobře vygradovaný mix fatálních lásek a mocného násilí, zamíchaný v podobě řízného koktejlu made in 60s by Teruo Ishii. Co víc k tomuhle dílu dodat, je to fakt skvělý, povídkovej film o třech delších story, do kterých je vmezeřerno pár drobnějších úryvků, vše provázené ústřední postavou noirově zahloubaného koronera. Postavy ve filmu jsou ovládané bezmeznou touhou po penězích, fatální láskou jdoucí až za hrob (oblíbená paní Sada Abe, jejíž jméno je v podobných japan kouscích populární), zvrhlou vražedně-sexuální touhou a dalšími motivy, které jsou tomuto žánru vlastní. Takhle krásně podat a naservírovat v barvě více než kečupové to umí jen japonci. Parádní a šťavnatej flák. 9/10

plakát

Kiseichuu: kiraa pusshii (2004) 

No to byla panejo zase jednou pěkná taškařice :-))))) . Nízkorozpočtový céčkový horor a sexuálním parasitovi (podobnost s Parasitem od Charlese Banda asi čistě náhodná či zcela záměrná :-) ), který si rád lebedí v pipinách a rád se zakousne do nějakýho toho lofasa když se nicnetušící mládenec nechá svést napadenou hostitelkou. Ke konfrontaci dojde v opuštěném podzemním laboratorně-továrním komplexu (ale je zde i bazén), kam se dostanou dva mladí japonci a tři náležitě přitažlivé japonky. Je to hodně laciné, efekty místy okatě fakeové, herecké výkony céčkové, ale dohromady je to dobrá švanda a při hodinové stopáži to docela pobaví a člověk se odreaguje. Navíc ty tři japonky které zde máme, Mari, Saki a Ryoko, to jsou všechno naprosto ukrutný kobry, jedna hezčí než druhá, to by mi klidně nevadila ani tříhodinová stopáž. Do toho samozřejmě luxusně zmáklé sexuální scény (mňam :-) ), v tomhle případě na jedničku. No a místy jak se paraziti začnou množit a napadat ostatní tak dojde i na pár scén který hraničí hodně s takovým lehkým fetišem, třeba jak se baby ojíždí v loužích krve a slizu a mažou to po sobě. Když teď tak po sobě čtu ten komentář tak si uvědomuju, von je to vlastně fakt povedenej nízkorozpočťák, tak proč mu dávat nudnou klasickou trojku kterou těmhle filmům většinou dávám, když tohle je místy fakt docela povedený a sranda. Po náročném pracovním dni zábava jako řemen ;-) 7/10

plakát

Matka Johana od Andělů (1961) 

Člověk od tohoto snímku očekává spíše kritiku církve či potemnělý příběh o posedlých jeptiškách, ale žádné Kladivo na čarodejnice či podobný snímek se nekoná. Dostane se mu naprosto vyzrálého, mnohorozměrného filosofického díla. Je to o vztahu člověk vs. víra, a to zejména o komplikovaném vztahu víry a samotného nitra člověka, které zcela přirozeně respektuje lidskou individualitu, danou biologickými vlohami a dispozicemi, které jsou u každého člověka zcela jiné. Mysteriózní temná atmosféra a podivné prostředí, oboje ve vztahu s komplikovanou dějově-niternou stránkou z tohoto filmu dělají unikátní filosoficko-meditativní zážitek, jaký nám dávají díla Františka Vláčila a podobných velikánů. Toť asi můj dojem na první shlédnutí, v hlavě mi teď toho šrotuje strašně moc, tohle asi určitě dám v brzké době znovu. Ještě musím pochválit úžasné herecké výkony, zejména matky Joanny a otce Josepha. Rozhovor s rabínem nezapomenutelný. Neskutečná věc. 10/10

plakát

Hakudžicumu (1964) 

Tak jsem se konečně dostal k tomuhle legendárnímu a kultovnímu "prvnímu pinku, které kdy fascinovalo japonská kina" :-))) . Musím říct, že na tomhle pinku filmu určitě překvapí jeho stylizace - nejedná se o příběh vedený logicko-racionálně, nýbrž pohybující se ve fascinujících sférách lidského podvědomí. Celý film je vlastně jedním velkým anesteziologickým snem mladíka, který u zubaře potká přitažlivou mladou dívku. Většina filmu je vržena do snových světů, interiérů na rozhraní světla a temnoty, smyšlených míst a prostředí, které se nám zjevují v našich fascinujících snech a nočních můrách. Dočkáme se samozřejmě i pinku erotiky a tortury, no a hádejte kdo je oním mistrem mučitelem :-)))) . Mi to nedá, ale občas mi přijde, že v tomhle se shlédl i David Lynch, pokud tenhle snímek v mládí viděl :-) . Takže bych tenhle kulťák nazval takovým dark dream pinku. Rozhodně ruce pryč jestli očekáváte racionální vedení dějových rovin, to se na to vůbec nekoukejte nebo budete zbytečně shazovat hodnocení. Velice povedené, vizuálně bravurní, snové, temně erotické pinku dílo z dob, kdy všechno teprve začinalo. Mrkněte na to než půjdete k zubaři. 9/10

plakát

Hard focus: nusumi-giki (1988) 

Tak opět jeden Hisayasu Sato, zdařilý Hisayasu Sato. Tenhle snímek je celkem hodně komplikovaný, občas mi trvalo než jsem si srovnal všechny věci které se dějí a dostal se do obrazu, ale to se u Satových snímků někdy může stát. Sexuálně více než dusné, náležitě perverzní (prý byla jistá pikantní scéna inspirací pro Yamanouchiho Muzan-e - kdo viděl, tak tomu je asi hned jasné o co se jedná, heh :-))))) ), místy až filosoficky hloubavé, zadumané a se sociokulturními přesahy - takže vlastně Sato přesně tak jak ho známe a máme rádi :-) 8/10

plakát

Grónsko - Krajina večného ľadu? (2010) (TV film) 

Neskutečná nádhera. Ty městečka, ty skály, ta krajina, ti milí a přátelští Inuité, ty plující ledovce, ta obloha, ten vzduch, to moře, ta atmosféra!!!! Opět jsem se jen utvrdil v tom, že do tohohle nádherného a majestátního ostrova naší planety se prostě jednou musím podívat!!! 10/10

plakát

Tune for Two (2011) 

Dokonalost hraničící s genialitou. Stačí se zaposlouchat jen do toho zabarvení každého tónu spoutaného týpka. Popravčí koulí očima o 106 :-)))) 10/10

plakát

Shuffle (1981) 

Třicet něco minut Ishiiho kriminálky v cyberpunkovém pojetí. Všechno je správně zěsilé, furt se zdrhá, dějové střípky se vyloupávají postupně a rozhodně ne v pořadí, na které bychom byli u běžné kriminálky zvyklí a cyberpunkový feeling vše posouvá o level výš, místy do zajímavě zběsilých paralelních sfér. Pro fandy režiséra a žánru lahůdka. 8/10

plakát

Daddy (1973) 

Něco pro příznivce kvalitního bizáru. Pokrytecký dominantní tata s vzeřením Alberta Einsteina zneužívá na zámeckém sídle svoji malou dceru, a ona poté v dospělosti nachází dost odvahy na to, aby se mu pomstila, využívaje přitom svojí matky, i mladé nevinné dívky z kláštera, kterou tatíkovi chodí předvádět. Pomsta je protkána všemi pocity, od nenávisti až po dětský obdiv a lásku k milovanému tatíkovi. Takto asi v kostce, jedná se o velice niternou, emocionální a subjektivní záležitost, však taky Niki De Saint Phalle napsala k filmu scénář, vycházející ze vzpomínek na vlastní dětství. Reflexe viděná očima umělecky silně vyhraněné osobnosti, mj. sochařky je z filmu vyloženě znát. Jinak se jedná v mnoha místech o velice bizarní záležitost, ty všechny scény svádění, předvádění, ponižování, zahraných orgasmů, tanců a svlékání na oltáři, na to budete docela čučet ;-) S téměř kontinuálním, sladce emotivním klavírním doprovodem. Pro milovníky netradičních, ujetých záležitostí výborný tip. Na nedělní večer s přítelkyní u vína jako stvořené :-) 9/10