Barahir

Film bez hlavy a paty, který nijak nezačíná ani nijak nekončí. Hlavní hrdinové respektive hrdina, jehož motivaci si můžeme jen domýšlet, propluje takřka dvouhodinovým příběhem, aniž by v divákovi zanechal alespoň kapku emocí, něčeho zapamatovatelného či čehokoliv, s čímž by se mohl ztotožnit. Fakticky to samé můžeme říci i o „zlé“ korporaci proti které bojuje, o níž se krom toho, že je naprosto všemocná také nedozvíme nic bližšího. Totéž v bleděmodrém platí i o jejích představitelích, jejichž herci se asi museli tlouct do hlavy proč vzali roli, na které není co hrát. Což ale o to, tohle všechno bych pořád ještě pochopil, kdyby to měl být akční film nabitý přestřelkami, honičkami a řežbou, u kterých příliš vysvětlování nemá smysl. Horší je to však u filmu, ze kterého je akce tak možná 15 minut. Zbytek filmu se pak utápí v bezvýznamných dialozích, nad jejichž krkolomností se dá jen kroutit hlavou a cestování z místa na místo, které má jediný účel, a to ukázat po Tykwerovsku krásu měst světa, a že na tomhletom spiknutí se podílí opradu každý. Korunu tomu však scénarista nasadí závěrečnými novinovými titulky, které mají vyplnit ony dvě hodiny bez pointy rádoby inteligentním a zamyšleníhodným poukazem na fungování dnešního světa, který je tak zkažený a zkorumpovaný, že se v něm snad ani nevyplatí žít. Bohužel tohle vysvětlení vytažené z klobouku z čirého zoufalství fakt nežeru a nic to nezmění na tom, že tenhle film je fakt slabota.

Nakonec to nebylo tak hrozné oproti peklu, které jsem po přečtení zdejších komentářů očekával. Čas od času se dokonce vyskytla i nějaká vtipná scéna, ve které měl prsty většinou nad všechny ostatní čnící Bartoška. První polovina filmu se ještě dala docela vydržet, občas jsem se i zasmál, jen mám asi trochu jiný smysl pro humor, porotože většinou když jsem se smál tak ve zbytku kina panovalo naprosté ticho. Hlavně když přišla scéna ve které nám své pěvěcké umění předvedl Meki Žbirka jsem myslel, že se umlátím smíchy, bohužel ale tento naprosto vrcholný okamžik celého filmu přišel opět z celého kina vtipný jenom mě. Ani tyto kýčovité momenty, které snad nikdo nemůže myslet vážně však nemůžou zachránit film, který naprosto nedrží pohromadě, nemá logický děj a vyskytují se v něm postavy, které s každodenní realitou, kterou se nám zde Poledňáková snaží servírovat nemají nic společného. Když k tomu ještě přidáme neuvěřitelně dlouhou stopáž a druhou polovinu filmu, která je vyloženě utrpení, nezbývá než poradit paní Poledňákové aby už konečně pověsila režisérské řemeslo na pomyslný hřebík a ulevila tak českému divákovi od trápení.

Důstojný návrat ke kořenům série. Sice to není žádný majstrštyk, ale v rámci žánru jsou rychlí a zběsilí rozhodně jedním z těch lepších filmů. Tak vysoké hdnocení si sice asi nezaslouží, ale komu neukápla nostalgická slza při návratu hrdinů, na kterých vyrůstala jeho touha po rychlých kolech:-)

Naprosto zbytečný film, který do již tak dost pofidérní série nepřínáší vůbec nic nového. Stará ohraná písnička jak z relativně výdělečných předchozích dílů vytřískat ještě něco navíc. Vezmeme staré herce, dáme jim nový kabát, posuneme se o několik let zpátky a film říkající nám v prodloužené verzi to co už známe z flashbacků v dílech předcházejících je na světě. Jediné co je alespoň trochu ucházející je atmosféra, která je podobná jako v předchozích filmech (za to ta jedna hvězdička), jinak ale naprosto podprůměrný film se stokrát okoukaným scénařem, nezajímavou a místy zmatenou režií, hroznými efekty a herci, kteří skoro nemají co hrát. Celkově vzato - Uderworld: Rise of the Lycans = ztráta času.

Objektivně by si to asi nezasloužilo ani tu druhou hvezdičku, ale vtípek s Bushem mě pobavil a Lew Ashby snažící se useknout Hanku Moodymu hlavu sekerou se taky hned tak nevidí :-)

Nechápu jak na takovéhle filmy může někdo dát peníze a upřímně řečeno lituju, že jsem sledováním tohoto filmu zabil hodinu a třičvrtě svého života. Naprosto neoriginální komedie plná milionkrát viděných rádoby vtipů, které nejsou vtipné když je děljí destiletí a nic na vtipnosti jim nepřidává ani dalších 30 let věku jejich aktérů a obávám se, že ani kdyby je dělal někdo komu je sto let tak jim to nepomůže. U někerých scén jsem si skoro vykloubil krk jak jsem nad nima kroutil hlavou a od odpadu toto „dílo“ zachránily jen sympatické výkony herců. Howgh

Konečně se Ron Howard probudil z letargie a vzpomněl si na to co jeho filmy vždy zdobilo. Ať už drama o geniálním vědci, boxerovi či moderátorovi/prezidentovi opět výborná atmosféra, výtečně vystižený duch doby, perfekcionistická režie a vynikající výkony herců. Ačkoliv celý film není v podstatě nic jiného než dvohodinové konverzační drama nenudil jsem se ani jedinou minutu. Michael Sheen si užívá svého rozmařilého moderátora a Frank Langella v roli Nixona vyloženě exceluje. Oba soupeři na plátně svádějí urputný boj, který je místy dramatičtičtější než všechny akční scény s Chuckem Norrisem dohromady. Škoda jen, že si tvůrci detaily z Nixonova soukromí museli z větší části domyslet a tím si sami trošku podřezali větev ve snaze o autentičnost. Výsledek je však i přesto působivý a rozhodně stojí za shlédnutí. Objektivní hodnocení by bylo o něco víc než 4, ale jako student mezinárodních vztahůnemůžu jinak než za 5:-)

V jednoduchosti je krása. Tak prostý a přesto neuvěřitelně emotivní film jsem už hodně dlouhou dobu neviděl. Rozhodně nejsilnější filmový zážitek roku, který byl na Oskarech trestuhodně přehlédnut. Eastwood rozhodně nepatří do starého želaza ani jako režisér ani jako herec. Řekl bych, že s přibývajícím věkem snad točí čím dál lepší filmy a jeho mrzoutský stařík je taky naprosto excelentní. Když k tomu pak ještě přidáme Výměnu, nezbývá než přiznat, že Clint měl vloni skutečně famózní rok a doufat, že i v tom letošním naše kina poctí nějakým svým dalším masterpiece.

Konečně český film, kterému člověk může dát s klidným svědomím a bez přivírání očí plný počet.

I s malým rozpočtem jde natočit velké dílo. Danny Boyle opět nezklamal.