Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (965)

plakát

Grindhouse: Machete (2007) 

They fucked with the wrong mexican. Treja příliš nemusím, ale na třech minutách dokáže zaujmout. Skvělé hlášky, oldschoolová grindhouseovská atmosféra, drsný kněz, ženské a spousta krve. Výsledný film, jehož obsazení vypadá hodně dobře, by mohlo být pěkné béčko

plakát

Groteska šmíráckého kauboje Jacka (2009) (amatérský film) 

něco na úrovni té grotesky s hasiči, možná o kousek nápaditější, dokonce je už zde i snaha o zajímavěji podané vyprávění a primitivní vtípky jsou primitivní o kousek míň. Ale stále to nestačí výš než na jednu. Ovšem nezapomínat, celou jejich tvorbu stále hodnotím pohledem mimozemšťana z Omicron Persei 8, ke které tohle doletělo po milionu let televizní abstinence v rámci pořadu NOVA talent!

plakát

Gümüş (2005) (seriál) odpad!

viděn jeden díl, který trval asi 4 hodiny (pojetí času zde opravdu není takové, jako normálně), celou dobu jsem umíral, bud smíchy nebo pláčem a říkal jsem si proč? Díl byl vůbec poslední díl celé telenovely, ale samozřejmě to vůbec nevadilo. Celou dobu jsem se modlil, at tam někdo umře, že pak dám v klidu i hvězdičku jako odměnu.... A pak jak začal ten nekonečný epilog plný blábolů o plynutí času a povahovém dospívání, ale to jsem už jen rezignovaně zíral a ani moc nevnímal. Umřelo mi nějakých pár milionů buněk, ale ok, hlavně, že jsem to přežil. Humus

plakát

Habermannův mlýn (2010) 

na české poměry velmi dobrý film, s uvěřitelnými hereckými výkony a pro mně jako čecha dost nepříjemným dějem. Když jde lidem o peníze, nezastaví se před ničím ani ti celou dobu slušně vypadající jedinci. A ani Češi. Krutý příběh, smutný příběh, ale jsem rád, že byl připomenut. Všechny národy mají svou temnou část historie. Technicky zvládnuto taky výborně, bylo zajimavé sledovat německé herce mluvit.

plakát

Haikjú!! (2014) (seriál) 

Kdo by to řekl, že mě nakonec za srdíčko chytne i sportovní anime. Pomalejší rozjezd, ale zápasy všechny do jednoho výborně gradované a napínavé, bez jakýchkoliv nerealistických schopností nebo power-upů a vedle toho zcela přirozený vývoj a důraz na charaktery. Závěr 1. sezony úžasně emotivní a velmi se mi líbil díl (nebo to byly 2 díly), který byl pojat z pohledu slabších týmů než je Karasuno. Podle mě právě tento rozsah, žádná černobílá a hlavně žádní šonen padouši je to, co dělá tento seriál tak skvělým. Škoda jen, že 2. sezona je o něco slabší, neboť se zase rozjíždí příliš pomalu a tentokrát tam nejsou ani nějaké zajímavé zápasy. Pro uvěřitelný vývoj postav to ale funkci určitě má. A druhá polovina sezony je už znovu adrenalinová a volejbalová smršť.

plakát

Haikjú!! - Haikjú!! Karasuno kókó VS Širatorizawa gakuen kókó (2016) (série) 

Strhující finále. Tempo nepoleví téměř nikdy a poslední 4 epizody jsou už přímo smrtící. Extrémní adrenalin, silné emoce, promyšlené strategie a snaha každého týmu najít skuliny v nich nebo je úplně prolomit, dostatek prostoru pro rozvoj a vykreslení hráčů na obou stranách. Ve finále však hlavně střet dvou značně rozdílných přístupů a tréninkových konceptů, jakožto i souboj vytrvalosti, vůle a odhodlání všech zúčastněných. Skvělý opening, fajn ending, řemeslu samozřejmě taky nejde prakticky nic vytknout (až na častější opakování některých záběrů a úhlů).

plakát

Halo - Cíl (2024) (epizoda) 

Mírné nekonkrétní spoilery. Škoda toho scénáristicky trošku nedotaženého závěru (ačkoliv v rámci dramatického vyvrcholení docela fungoval). Stará škoda kvůli té přetrvávající ztělesněné pachuti z první série v podobě jisté nesmyslné postavy. Nová velká škoda kvůli podivnému rozhodnutí tvůrců eliminovat jinou důležitou postavu již teď. A v neposlední řadě pro každého fanouška navždy smutná škoda, že v tomto vesmíru zřejmě definitivně nebude existovat Noble tým. Ale přes tohle vše jsem konečně dostal kvalitnější epizodu Halo se zaměřením na to, o co by mělo v téhle sérii jít vždy (brutální válka, politické machinace v zákulisí + odhalování tajemných starodávných galaktických mystérií). Se správnou atmosférou beznaděje, odhodlání, heroismu a s několika opravdu dobře napsanými dialogy (John a jeho mince). Jen ta snaha za každou cenu nechat Sparťany bez brnění co nejvíc to jde, je už hodně směšná. Rozmezí 3 a 4, 7/10

plakát

Hamilton (2020) (divadelní záznam) 

I wrote my way out of hell. I wrote my way to revolution. I was louder than the crack in the bell. I wrote Eliza love letters until she fell. I wrote about The Constitution and defended it well. And in the face of ignorance and resistance. I wrote financial systems into existence. And when my prayers to God were met with indifference. I picked up a pen, I wrote my own deliverance.

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

Ano Tarantino znovu uplatňuje svůj cit pro umělecké stvárnění scén, všechno do sebe perfektně zapadá a je vidět, že si na tom dal záležet. Celým filmem se táhne jemné sebeparodování a černá vtipnost, což je další typický znak tohoto slavného režiséra. O kapitolách nemluvě. Prostě Basterds jsou taková pomyslná tečka za všemi jeho kultovními filmy, z každého si bere něco a servíruje nám guláš, který díky úžasným výkonům všech zůčastněných, hodně obstojné hudbě, westernovému stylu vyprávění, skvělým scénám vysvětlování (Samuel L. Jackson) a představování postav je jeden z nejzajimavějších projektů roku. Ale mínusy se taky najdou. Rozhodně bych zkrátil délku, protože některé zbytečně protahované scény bez jakékoliv zajimavostia přehnaná ukecanost mi někdy dost vadila. Přehrávající Pitt a jeho nelogické chování a odpovědi taky nebyly zrovna to, co jsem očekával. Pravda, asi ta jeho postava tak trochu retardovaná být měla, ale mohlo se to podat trochu lépe. Možná mi vadil trochu i ten válečný německý hrdina a jeho otravné otravování, ale bez něho by to asi nešlo. A taky by tam nebyla ta krásná romantická scéna na konci, pro Tarantina tak typická. Ten si opravdu nebere servitky a bez jakékoliv úcty znásilnuje historii a všechny osvědčené filmařské a příběhové postupy. Za což mu děkuji, protože právě taková čerstvost a odklonění od nalajnované cesty mi ve většině filmů chybí. Postavy: Landa, jehož asi kdekdy hraný šarm a galantnost, pod kterou se skrývá zrůdná vytrvalost a šílenost (BINGO či smích u sádry), je určitě nejlepší záporák roku. A i přes jeho hnusné činy mi ho bylo trochu líto. Dále pak skvělá Shosanna a její nezávislá cesta pomsty, která Bastardům na konci zčásti pomůže, ale ne všichni z toho budou štastni (Roth...), úžasně zkarikaturován Hitler, Goebbels a další vysoké i nižší postavy německé říše.. SUMA: kdyby Tarantino vynechal tu třetí kapitolu + některé zbytečné protahováky, asi bych dal 5. Takhle 4 a mile mně to překvapilo.

plakát

Hard Boiled (1992) 

Zase jednou souhlasím s Pomem, ten obří akční masakr v nemocnici není z téhle planety. A Woo definitivně neměl odcházet do přeslazeného Hollywoodu, kde požadují do akčních filmů všelijaké pitomé upgrady. Ono to jde i bez nich, jen se musí přitlačit a sehnat charismatického týpka s brokovnicí. A hodně, hooodně červené malinovky. I přes počáteční zaváhání (scéna v restauraci mi nepřišla zas tak výborná, možná trochu nepřehledná a předzápletková) a obyčejný děj prostě nejde nedat minimálně 9,5/10. Asi nejlepší akční film v historii. A Yun-Fat Chow je těžký frajer.