TheDarKnig

děsivá vize budoucnosti? Výjevy z apokalyptického bijáku? Černočerná komedie o značně přehnaně zlé postavě? Ne, pouze zobrazení každodenní reality dnešní krásné doby svobody, demokracie a prosperity. Co dalšího k tomu říct? Snad jen: Lachtane, dávej si pozor i na svou kůži, kde se člověk moudrý obrátí, když mu dojdou bratranci?

Videoherní svět má nového hrdinu. Hrdinu, který hravě strká do kapes všechny ty Master chiefy a Snaky a Painy apod. Je tu James D. Rolfe, zuřící videoherní Nerd, který rozseká vše, co vykazuje byť jen i ty nejmenší příznaky akutních střevních potíží zvaných sračka. Do jeho recenzí jsem si ještě stále myslel, že USA je ve vulgarismech značně zaostalá. Děkuji Nerde, žes mě zasvětil do těch nejhlubších fekálních tajů a způsobil několikanásobné úmrtí smíchy. Ale ani Smrt nemá šanci když přijde na řadu další díl tvého pořadu. Dokonalá zábava, výborný hrdina, perfektní koukatelnost, parádní příběh, žádné ovládání, které by šlo podělat. Trefa do černého

Tykwer a Wachowski bros... ehm sourozenci a film, překračující všechny možné časové i žánrové hranice? Ano, věřil jsem tomu, že to bude pecka, hned poté co jsem viděl krásně sestříhaný 5ti minutový trailer v červenci. Byl jsem zklamán jako u jednoho nedávného scénaristického failu? Vyjadřovacím způsobem Hanksova maniakálního písalka Hell no! (pro csfd použita mírnější verze, pamatujme na děti). Film nesmírně silný jako celek, velmi funkční jako poetická mozaika života napříč generacemi i jako nadsazená občas mírně morbidní pohádka o hledání plnohodnotného života. Skáče se tu v žánrech, skáče se tu v čase, skáče se tu ehm.. vzduchem, krve není nedostatek, ale tam kde je, má zcela opodstatněný význam. Po stránce filmařské je to navíc klenot jakbysmet, jediná výtka by snad byla k těm západům slunce. Jinak tvůrci Matrixu neztratili nic ze svého umu natočit scény, které lahodí oku svou krásou a někdy i duši svou obrazností. Ale největší význam má asi to prolínaní, bez něhož by na jednu stranu jednotlivé příběhy fungovaly víc uceleně, na druhou stranu by film naprosto ztratil význam. Naštěstí se povedlo spojit vše tak umně, že vůbec nevadí, když je jeden příběh z futuristické totality, druhý z 19. století a třetí z krásně retro 70. let - scény gradují stále výborně, používá se vizuální i obsahové podobnosti a vznosných monologů o lidech, víře a lásce - zní to jako klišé či humus? Někdo méně zkušený by z toho lehce mohl hnůj udělat, ale tihle tři vizionáři to pochytili maximálně opatrně a maximálně úspěšně. Ve výsledku tu tak máme šest příběhů o (ne)obyčejných lidech, postavených před ty největší rozhodnutí v jejich životech a bojující s vnějšími i vnitřními démony (Old Georgie skvostný). Hudební stránka velmi dílu pomáhá, nejsem si ale jistý, jak to bude fungovat mimo - každopádně velkou část zmíněné gradace tvoří právě ona. Po herecké stránce asi nemusím nic psát, ale tenhle nápad, ještě více svazující příběhy dokupy, byl geniální. Masky jsou sice občas přehnané a úsměvné, ale jindy zase naprosto plní svou funkci. Osobně jsem jich dost nepoznal. k shrnutí: Filozofující velkofilm, který ale čerpá největší sílu z na první pohled často malých lidských příběhů, vedoucích k velkým věcem. A taky samozřejmě z režisérského tria, děkuji za připomenutí Matrixu. Nechybí humor, napětí, vážné otázky, emoce, láska, víra. Najdete tu snad všechno, jenom ne přepálený obsah a nefunkční děj

párkrát to ztrácí tempo a několikrát to vypadalo, že by tomu nějaká půlhodina méně nevadila. Ale každá takováto chvíle je přebita další sakra sexy nebo sakra stylovou nebo dokonce sakra hlubokou (ano, Travolta a jeho zpověď mně fakt silně překvapila) scénou, navíc celé je to natočené tak vizuálně sytě a eye-candy, že to i přes jednoduchost příběhu prostě nejde nemilovat. Připočítejme to, že tato jednoduchost film v ničem neomezuje, naopak dokonce mu sedne a máme tu návrat Stonea ve velkém. A závěr je opravdová třešnička na dortu a s přivřením nějakého toho vydloubnutého oka i pěkný mindfuck. Hudba samozřejmě celou tu uvolněnou, přitažlivou atmosféru zdatně podporuje, většinou pěkně energicky. Herecky.. nu tady jsem při úvodních titulcích chvíli opravdu zíral, protože takovouhle nářezovou sestavu ve většinu thrillerů jen tak nevidíte. S hlavní trojice byl největší sympaťák samozřejmě naprosto nepoznatelný Aaron (fakt, kdo by to na toho kluka s Kick-Ass řekl), ale dokonce i toporňák Kitsch se zas tak úplně neztratil. Blake Lively není zrovna A liga, co se herectví týče, ale who gives a f..., když je to takové lahůdkové zboží, její monology jsou jedním z vrcholů filmu - ten hlas! Salma Hayek se asi definitivně přehoupla ze strany ozdoby na stranu mentora/matky, což je na jednu stranu asi dost smutné (ten čas letí), na druhou stranu ji to stále sluší skoro jak za časů Desperada - no problem. Del Toro se svým psychopatem a ještě nebezpečnějším přízvukem zábavný a Travolta - nu, Travolta je Travolta. Abych to teď už uzavřel - Oliver Stone znovu prokazuje svou mnohotvárnost a tentokrát ve stylu Tonyho Scotta (RIP) přináší staronový akční kousek plný odvázanosti, násilí, eye-candy a antihrdinství. Ale hlavně, třeskutě jsem se bavil :))

Asi nejzásadnější role Nicolase Cagea. V současném stavu ji bude překonávat už jen velmi, velmi těžko. A Niccol se znovu zařezal hluboko do mého těla. Kruté, vtipné, nadsazené, mrazivě reálné, dojemné, sprosté - Satira. Co víc si přát? Snad jen počátek WW3, ať si holomci užijou těch pár hodin předtím než se nad světem navždy rozprostře spad.

Anglosaská tvorba mě prostě neustále sráží na kolena. Jak to dělaj? :) A druhá série do seriálu přináší až nepatřičně působící epic náladu. A já to žeru. Nathan ftw. 3. sérka nijak nepřekvapí, zpočátku jedna postava citelně chybí, ale postupně si člověk zvykne. Ale trochu se začíná vařit z vody a chybí tomu ta osudovost dvojky. A závěr mi moc slibný teda nepřišel.... .... Já hlupák zcela podcenil stoupající sílu nového příchozího. To, co nevypadalo slibně, náhle dalece přesahuje mé nejbláznivější představy a v té kadenci ostré palby nejtvrdšího kalibru jsem měl co dělat, abych vyvázl se zdravým rozumem. Králík na hrad!

Did I fall asleep? Přes takovou smršť nápadů, invence a originality, výborných zvratů, zajímavých postav a chytlavého děje v klidu odpustím to mírné váhání v prvních pěti dílech. Proč bych to měl Whedonovi zazlívat, když za to vlastně ani nemohl. Nechápu uživatele, kteří kvůli tomuhle dají seriálu dokonce jenom 3 hvězdy. "Do you trust me?" With my life, Whedon.

Má to své mouchy, oproti geniální předloze Franka Millera to postrádá tu neskutečnou kresbu, která udělala z Bruceova návratu do jedné letní výhně neskutečně pekelný zážitek, a pak taky Batmanovi vnitřní monology, ačkoliv ty hlavní, tedy týkající se psychiky a duševního stavu hrdiny, se podařilo tvůrcům docela povedeně nahradit pomocí těch několika představ. A ten hlavní monolog, zobrazující katalyzátor a zdroj síly, tam nechali. No ty ostatní tam přece jenom trošičku chyběli, ale chápu, že film je jiný druh média a absence těchto faktorů byla zdárně překonána trumfy, které drží zase ono. A popravdě, vizuálně to je naprostá špička mezi těmito animáky, moji úvodní mouchu tedy berte s rezervou. Pak je tu úžasná, nekompromisní, tvrdá akce ne nepodobná té z TDKR, ovšem ještě poctivěji vypadající a hlavně neomezená hloupými pégéčkami. Atmosféra je celou dobu hrozivě ponurá i díky hudebnímu doprovodu, který definitivně zařadím mezi svou top v žánru. A jelikož je to téměř stoprocentně přesná adaptace TDKreturns (aby nedošlo k mýlce :)), má to scénář, který donutí lecjakou slabší povahu přidat se k Amišům. Při zprávách o každodenních vraždách, scéně s mamkou či mutantích hrozbách svíralo i mě. Nejde v tom nevidět dnešní svět. A to co zde chybí jsou lidé schopni ho změnit. Samozřejmě film/komiks funguje i jako psychologická sonda či sociální studie, v obou případech jako od prvotřídních doktorů. Miller je opravdu mistr, ne všechny jeho práce jsou takhle dokonalé, ale tímto se zapsal do historie a vytvořil přesně to, čemu se říká nadčasová záležitost. PS: Možná, že se mnohým můj názor nemusí pozdávat, protože tahle část byla ještě taková přímočará, čemuž odpovídal i záporák ala Bane (ted křivdím Baneovi, protože jemu by Batman asi nikdy neřekl, že není moc chytrej), a možná i na tak velkolepý příběh s takovým přesahem "nikdy to nevzdát" příliš komorní atmosféra, které nepomohl ani generál ani Two-Face. Nebojte se a počkejte si na part 2. Tam uvěříte a budete zoufale vyhlížet symbol netopýra na nebi.

"If you make yourself more than just a man, if you devote yourself to an ideal, you become something else entirely... A legend, Mr. Wayne. A LEGEND." Ačkoliv měl Nolan trochu problémy ukočírovat něco tak monumentálního, protože předtím se vždy držel aspoň trochu při zemi a při svém elegantním či alespoň žánry občerstvujícím stylu, povedlo se mu splnit všechna přehnaná očekávání a ještě přidat něco navíc. Co na tom, že i těch 164 minut bylo na ten obří mýtický epos málo, a proto mnohé charaktery nemají takový rozvoj či dokonce prostor, jaký by měli/mohli mít. Co na tom, že závěrečné zúčtování přece jenom postrádá Jokerův geniální plán, co na tom, že film má scénaristické můstky a řemeslné nedostatky nejvíce křičící hlavně v akci. Všechno tohle se ztrácí v tom úžasně propracovaném a velkolepém vyprávění, které legendu o Temném rytíři uzavírá přes hluboký pád až po mohutné povstání. Hardyho Bane je děsivé monstrum, a i když je odhalení původu jeho motivace v závěru pro jeho do té chvíle brutální, ale přesto zvráceně smysl dávající plán neštěstím, stále je to záporák, který jen tak zapomenut nebude. I kvůli jedné dokonalé sekvenci v kanálech a nástup v prologu. Marion Cotillard je jako obvykle zárukou kvality, i když já osobně jsem si ji nikdy nijak nezamiloval. Kdo mě opravdu potěšil byla Anne Hathaway, která potvrdila Nolanovic štastnou ruku ve vybírání herců, a její Seliny Kyle je stejný případ jako dr. Banner Marka Rufalla. Jako by z komiksu vypadla. To, co jsem miloval, na interakci dvou Gothamských černých zvířatek nejvíc, a to to jiskření, tu je krásně cítit, a Zimmer to svou trefnou potemnělou, ale elegantní klavírní hudbou krásně podtrhuje. Nováček Gordon-Lewitt, posila ze sna, vlívá do Gothamských shnilých tepen čerstvou krev a dotváří svou vírou legendu. A samotný temný rytíř? Pryč je čas, kdy byl zastíněn svou nemesis, tentokrát, jak už název napovídá, dostává více prostoru než kdy předtím, a aby mohl zachránit své město, bude si opravdu muset sáhnout až na dno. A najít to, co ztratil už tak dávno. Díky Baleovu mistrovství je z Batmana opravdu jenom člověk, který se v jednu chvíli potácí nad propastí a zatracením, nechce a přitom to chce vzdát (dialogy s Alfredem jsou další čárkou pro všestrannost bratrů, pevně doufám, že to nenapsal Goyer :), ale když se z temné jámy pekelné vynoří čisté zlo, bude muset najít poslední kousky sil a stát se něčím víc, jinak svět padne do anarchie, revoluce pohltí Gotham a vše se promění v popel. Politická myšlenka filmu jakbysmet velmi svíravá, hlavně když si zcela jasně uvědomuju, jak špatně je tahle konzumní kapitalistická společnost uzpůsobená na budoucnost. Proslovy Banea na hřišti a před věznicí by v jiném filmu a jiném provedení mohli působit zbytečně klišoidně a pateticky, ale tady jsem doslova nedýchal a zíral na tu monstrózní energii, kterou vytváří zkombinování převrácení ustáleného řádu, prostřihy a hlavně Zimmerova uši naprosto trhající hudba. Nu, to by bylo asi k mým pocitům po druhém shlédnutí filmu. První jemně rozpolcené pocity byly zcela eliminovány a i díky IMAXu se tento film v mých očích bude překonávat jen stěží. Nicméně i tak nejsem proti dalšímu zpracování Ochránce nejzkaženějšího města na Zemi. Ta postava má obrovský potenciál. Jen se trochu bojím, že at to dostane do rukou kdokoliv, už nikdy to nebude takto komplexní, velkolepé a... legendární. UPDATE: Batman v Superman v rukou Zacka Snydera. Dobře, bude to možná ještě velkolepější a legendárnější. PS: Co se týče úplného závěru, takhle jsem si to představoval od začátku. :)

A Whedon skóruje tento rok podruhé a znovu splněným vlhkým snem všech fanoušků, tentokrát ovšem ne komiksových, ale hororových. Něco tak šíleného, ale přitom do puntíku podloženého a propracovaného, s asi miliardou pomrkávání (možná pro zrychlení procesu používali cibuli nebo možná proto to trvalo dostat do distribuce tak dlouho), vyvrácením za..ojetých kolejí (a když se dívám na stav hororu, je to opravdu tak), bořením klišé a všeho, co někdo někdy vynalezl a vytvořením zcela nového typu filmu - fanouškovské nirvány. První hodina jakž takž drží typickou zápletku, až na to, že není vůbec typická (pochopíte), rejža si hraje s divokými prostřihy (a to vlastně už od úplného úvodu), které vystřelují některé scény až do atmosféry planety Absurd-1, nechybí však ani pravděpodobně vůbec nejvíce sexy scéna, jakou jsem kdy v hororu viděl, samozřejmě zase bezchybně obrácena naruby. No a pak příjde závěrečná půlhodinka/dvacetiminutovka a to už jste zcela pod vlivem, v extázi, zavalující vaše smysly tím nejlepším, co tu tento rok zatím bylo. Obrovsky originální, úžasně geekovské a šíleně odvyprávěné. Kéž by mohl být druhý díl, ačkoliv chápu, že po odhalení karet by to už vůbec nemuselo vyjít. Ale... Lepší, zábavnější, originálnější, nadsazenější, větší a natřískanější film/horor už jen tak neuvidíme. A to trochu kazí moji nesmírnou radost. Radost, že se občas stále najde něco nového, nebo alespoň zcela jiného. "Let's get this party started!" Znovu. PS: Jasný adept na film roku. Nikdy bych neřekl, že to jednou bude i horor. Ačkoliv, jak jsem napsal, film je tak všeobsažný a hranice překračující, že jednoduché zařazení do žánru tu podle mne není zcela košer. PPS: Nechápu lidi, kteří filmu vytýkají, že není dostatečně hororový.. Ale come on!! Když se chcete opravdu bát, vyhledáte si přece zcela jiný druh hororu. Whedon umí točit strašně zábavné filmy (myšleno jak ve smyslu "pobavit", tak ve smyslu "nenudit se") a že mu to po Avengers vyšlo znovu, jsem už napsal nahoře. Jen ten závěr tentokrát přidal ještě několikanásobný orgasmus