=woody=

=woody=

Jirka Dohnal

okres Ústí nad Orlicí
miluju filmy, barvy a slevy :-D

52 bodů

Můj deníček

<< předchozí 1 2 3 4 5
  • 7.7.2018 v 09:28

    Aeroportu třikrát zdar!

    Karlovy Vary jsou poseté kluby a hotelovými bary. Je jich tu tolik, až se jeden diví jak se můžou během roku uživit. Během festivalu jejich počet ještě stoupá. Od Thermalu k Puppu jsou rozeseté stánky a stany oficiálních partnerských značek. K předraženému alkoholu dostane zákazník dáreček a stane se tak levnou chodící reklamou. Celý týden pak potkávám lidi známé i neznámé s pivem na hrudi nebo pálenkou na hlavě. Ale proč ne. Pomalu se z toho stal festivalový kolorit. 

    Tradici si vybudoval i ten jediný oficiální festivalový párty klub - Aeroport. Letos je to už po jedenácté, co se návštěvníci mohou po posledních filmech sejít v originálním klubu, vytvořeném a vybudovaném jen pro účel festivalu, a probrat důkladně všechny viděné filmy, róby hvězd i doprovodný program. Zanadávat na nekonečné fronty a poradit si, kde se dá dobře najíst. Protože jde o oficiální festivalové místo, při předložení akreditace je vstup volný. 

     

    Taneční klub není v pravdě místo pro každého. Ani hudba která duní až ven na ulici neosloví všechny. Přesto by měl každý alespoň jednou Aeroport během festivalu navštívit. Jde o jeho důležitou součást, jež se objeví s prvním dnem a mizí s tím posledním. Aeroport je pokaždé vykouzlen na jiném místě, pokaždé nový a originální. Navíc v prostorech dlouho zavřených, rekonstruovaných, nebo soukromých a jinak nepřístupných. To z něj dělá zajímavé místo pro všechny. 

     

    Za jedenáct let změnil Aeroport místo už mockrát. Mohli jsme si zatančit v budově České Spořitelny, na Goethově vyhlídce, nebo v unikátních prostorech bývalé stáčírny minerálních vod. 

     

    Do druhé dekády vstupuje tradice Aeroportu místem více než příhodným! Letos se totiž otevřel v prostorech bývalého kina Praha! To je úžasná spojitost s filmovým festivalem! Kino Praha se zavřelo už v osmdesátých letech. (Ono nebylo moc daleko od Času.) Do devadesátých let sloužil prostor jako sklad Becherovky. Od té doby, více než deset roků, se do míst pro hudební klub perfektních, nikdo nepodíval. Ať už tedy z nostalgie, kvůli výživné house music, nebo jen drinku s přáteli, do Aeroportu se musí! ;-)

     

    Aeroportu třikrát zdar!
  • 6.7.2018 v 04:41

    Brigádníkům třikrát zdar!

    S kým že je tady na festivalu běžný divák nejvíce v kontaktu? 

    Kdo že vždy pomůže, poradí a vyslechne nás?

    Kdo nás vítá s úsměvem hned po ránu a má jej i po půlnoční projekci?

    Kdo je tak blízko všem velkým filmům a nemá z nich často vůbec nic? 

    Kdo je naší spojkou s produkcí festivalu?

    Kdo je tváří a hnací silou festivalu?

    Kdo zachraňuje situaci, když se něco potentočkuje?

     

    Je to festivalový brigádník! Chlapci a dívky často ještě školou povinní, vydělávajíce pár korun na zmrzlinu a koupálko. Ne, vážně, klobouk dolů. Za těch sedm letošních dní jsem se nesetkal s jakýmkoliv náznakem negativní energie z řad brigádníků. Trhači lístků, rozdávači novin a sběrači hlasovacích lístků jsou opravdu nepostradatelnou součástí každého projekčního místa, každé samotné projekce. Jsou lepidlem, které drží festival pohromadě. Vždy dokázali s úctou a respektem i tomu největšímu blbovi nebo nafoukanci vysvětlit situaci a pomoci jí vyřešit ke všeobecné spokojenosti. To díky nim se máme v Karlových Varech každý rok filmově. Velký dík a maucta.

    Brigádníkům třikrát zdar!
  • 5.7.2018 v 03:27

    Živé hudbě třikrát zdar!

    Letos není na festivalu nouze o muziku. Již tradičním místem, kde lze denně zdarma od půl osmé vychutnat některou z českých kapel, je Dům České televize na Divadelním náměstí. Od pátku do pátku za sebou vystoupí tito interpreti: Květy, Lanugo, Živé kvety, Adrian T. Bell, Honza Křížek, Kapitán Demo, -123minut a Jamese Harrise. 

     

    Na speciálním pódiu k slavnostnímu zahájení a zakončení festivalu před hotelem Thermal zahrál první den Český národní symfonický orchestr melodie z filmů Miloše Formana. Poslední den vystoupí od osmi večer Tough3. Jazzrockové trio Adama Tvrdého. 


    Letní scéna Karlovarského hudebního divadla pod Chebským mostem obyčejně kolem osmé večerní hostí některé z pouličních divadelních představení. Dnes se tu ale bude hrát řízný blues-rock.


    V pátek večer zahraje na Mlýnské kolonádě Tomáš Klus s kapelou a hned po něm neméně slovutný Richard Müller. Akci předcházejí autogramiády a ukázka Parkouru. 

     

    Za kvalitní muzikou lze zajít i do letního kina. V pondělí hrál k výročí událostí z roku 1968 Vladimír Mišík. Dnes si docela netradičně s Národním symfonickým orchestrem zazpívala Ewa Farna. Její koncert se ale kryl s poněkud významnějším, unikátnějším a rozhodně festivalovějším koncertem Tima Robbinse a jeho kapely The Rogues Gallery Band v Městském divadle. Kdo dal přednost letnímu kinu, nebo se vypařil do Prahy na legendární Rolling Stones, udělal životní chybu, protože i valící se kameny lze vidět - a slyšet naživo častěji, než toto úžasné seskupení okolo oscarového herce. Tim Robbins je velice vytížený muž, ač to třeba tak z jeho filmografie nepůsobí. Nevěnuje se jenom herectví a režírování. Stále aktivně hraje divadlo, píše, produkuje, nu a vystupuje se svojí kapelou. Dnes večer se s ní sešel na pódiu po dvou letech (!), uzavřel tím svojí pouť Karlovými Vary a předvedl svůj všestranný talent! Svým přirozeným humorem bavil celý sál, diváky i hudebníky, neméně si užíval koncert on sám a v závěru více než dvouhodinového koncertu roztančil doslova celé divadlo! Díky Time, ve Tvé společnosti jsme se měli krásně a filmově! Woo.

    Živé hudbě třikrát zdar!
  • 4.7.2018 v 03:26

    Oscarům třikrát zdar!

    Nepamatuji, kdy by se ve Varech sešlo tolik držitelů „ceny akademie“, jako letos! Kromě toho že v porotě hlavní soutěže usedá novozélandský režisér Taika Waititi se třemi medvědy z Berlinále, pojďme si je seřadit a zrekapitulovat kde jsme mohli, nebo ještě můžeme oceněné hvězdy potkat.

     

    Anna Paquin – 1994 – Piano, vedlejší herečka
    > uvedla film Sklenka na rozloučenou

     

    Chris Overton – 2018 – Tiché dítě, režie
    > uvedl film Tiché dítě

     

    Tim Robbins – 2004 – Tajemná řeka, vedlejší herec
    > zdržel se na půl festivalu, naposledy jej můžeme vidět 4.7. večer na jeho koncertě v Městském divadle

     

    Barry Levinson – 1989 – Rain Man, režie
    > 5.7. uvede své filmy Paterno a Vrtěti psem, o půl druhé zodpoví dotazy na KVIFF TALKS v Kongresovém sále,
    > 6.7. uvede film Rain Man a 7.7. zamává z červeného koberce

     

    Greg Shapiro – 2010 –  Smrt čeká všude, nejlepší film
    > producent, jenž je pravidelným účastníkem KVIFF, letos oficiálně neuvede žádný film

     

    John Lesher – 2015 – Birdman, nejlepší film
    > producent, uvedl film Nepřátelé  

     

    Terry Gilliam – 1986 – nominace za Brazil
    > 4.7. uvede film Muž, který zabil Dona Quijota

     

    Richard Linklater – nominace za filmy Před soumrakemPřed půlnocí a Chlapectví
    > zdržel se téměř půl festivalu, už jej bohužel nepotkáme

     

    Na fotografii tentokrát momentka z velmi zábavné a neobvyklé debaty po filmu Tiché dítě s režisérem Chrisem Overtonem, scénáristkou a herečkou Rachel Shenton a producenty, tlumočené do češtiny a zároveň do znakového jazyka. :-)

    Oscarům třikrát zdar!
  • 3.7.2018 v 03:53

    Festivalovým kolům třikrát zdar!

    Jak také může vypadat festivalový den jednoho maniaka.. Poté co sesmolil pár poznámek ke shlédnutým filmům a vybral snímky na další den, odchází z Thermalu domů, tedy do ubytovny, která se na týden stala jeho domovem. Rychle vypláchnout termosku a vyčistit zuby. Kolem čtvrté nastaví budík a vypíná se. Budík je na osmou. Za půl hodiny musí být uvařená káva a přebalený batoh. Sprcha, zuby. Půlhodiny rychlé chůze na první film. Ten začíná už v devět ve velkém sále hotelu Thermal. Navazuje další snímek ve stejném sále. Zůstane jen na úvodní slovo režiséra a delegace. Za dvacet minut totiž začínají kviff talks a chce mít dobré místo. Poté nezbývá více času než na přeběhnutí zpět do velkého sálu na další film a další debatu. Čtvrt hodiny na přesun do Husovky. To je výzva. Rychlá výpůjčka festivalového kola a kličkování mezi návštěvníky. Od Thermalu sprint do vrchu a 16:30 film. Ten následující je opět v Husovce. Půl hodiny času na toaletu, chleba se salámem a vyřízení telefonu. Vše se dá stihnout najednou. Do dalšího filmu zbývá jenom deset minut, ale naštěstí se hraje v Městském divadle. Rychlý přesun a úvod. Dlouhý film končí díky úvodu tři minuty před půlnocí. Takže opět sprint zpět do Thermalu na půlnoční film. Poté sesmolit pár poznámek ke zhlédnutým filmům a vybrat snímky na další den...

     

    Festivalová kina jsou dost daleko jedno od druhého. Když nedáváme pozor, někdy nás to stojí nervy, dobré místo v sále, nebo dokonce začátek filmu. Pohybovat se mezi nimi lze několika způsoby. Festivalový autobus jezdí jednou za čas, nelze s ním počítat na poslední chvíli. Taxi je suprdrahé, pokud nejste z branže, limuzínu vám od Thermlu do Puppu nevypraví. Po svých to přece jenom trvá, ale dá se. 

     

    Nejjistější je zvolit pohodlnou přepravu na kole. Výpůjčka je rychlá a kličkovaná mezi pěšími taktéž. Jedna stanice je přímo v hotelu Thermal, druhá v parku za Puppem. Ideální. Do loňského roku fungovala ještě stanoviště u Drahomíry a Městského divadla. Ta však provozoval jeden nejmenovaný oranžový sponzor, bez jehož podpory letos obě zanikla. 

     

    Díky festivalové cyklo službě lze stihnout projekce navazující i ve vzdálených sálech, nebo třeba vyzvednout lístek na last minute pokladně a včas se dopravit třeba do Husovky. Štěstí, že odlehlý Richmond už několik let důstojně zastupuje sál Národního domu. 

     

    Detailně si tentokrát prohlédněme neodmyslitelnou součást každé projekce. FILMOVÉ PLÁTNO

    Festivalovým kolům třikrát zdar!
  • 2.7.2018 v 03:08

    Setkání s tvůrci třikrát zdar!

    Filmový festival s hlubokou tradicí a mezinárodním významem se dnes už prakticky neobejde bez důležitých hostů. Aby si přišli na své pokud možno všichni návštěvníci, hostů musí být hodně a zastoupení filmových řemesel co nejpestřejší. Vary si obé mohou dovolit. Každý rok přivážejí nejen zářivé hvězdy stříbrného plátna, ale také důležité umělce těch nejlepších kvalit, jejichž obličeje však rozezná jen hrstka nejzasvěcenějších.

     

    Letošní ročník není výjimkou. Krom notoricky známých jmen jako Tim Robbins, Anna Paquin, nebo Robert Pattinson, se o své znalosti přijíždějí podělit renomovaní i začínající, avšak nebývale talentovaní scénáristé, režiséři či kameramani.

     

    Nejlepší ovšem je, že se se svými idoly můžeme setkat doslova tváří v tvář. Nadaní umělci tu dostávají dostatek prostoru prozradit pár kouzel ze svých kuchyní. Řeč není o novinářských konferencích, které se konají denně, ale jen ve velmi malém uzavřeném prostoru pro omezený počet reportérů. Dýchat stejný vzduch s festivalovými hosty můžeme, když vystojíme důlek u červeného koberce a při troše štěstí je na vteřiny zahlédneme přes les rukou s fotoaparáty. Podobnou šanci máme na honu za lístky na vybrané projekce, které mnohdy celé delegace slavnostně uvedou a pokud jejich nabitý itinerář dovolí, zůstanou i na besedu po filmu.

     

    Chceme-li však skutečně v klidu naslouchat a ptát se na to, co nás opravdu zajímá, pak neomylně míříme na KVIFF TALKS. Diskuse, stejně jako červené koberce nebo letní kina, otevřené všem. Pár desítek minut s vaším oblíbeným tvůrcem.

     

    Už v sobotu jsme tak mohli posedět s Timem Robbinsem v kongresovém sále. Dnes se o své herecké začátky podělila dánská herečka Trine Dyrholm. Už zítra o půl druhé představí její nejvýznamnější představitelé v čele s Richardem Linklaterem Austin Film Society. Dopoledne, o půl jedenácté, zase lotyšská filmová historička promluví o pobaltských dokumentech, kterým je věnovaná celá jedna sekce letošního programu. Ve čtvrtek 5.7. usedne do zpovědního křesla oscarový režisér Barry Levinson. A další snad ještě budou přibývat. Stačí bedlivě sledovat novinky na webových stránkách.

  • 30.6.2018 v 21:34

    Letním kinům třikrát zdar!

    Není nad to, vychutnat si film na velkém plátně. Už tak výjimečný zážitek lze umocnit několika způsoby. Podělit se o něj s blízkými nebo přáteli. Dopřát blaho i ostatním smyslům. Především chuti. Vyslat své myšlenky na pochod k převratné budoucnosti, nebo je nechat brouzdat vzpomínkami. A samozřejmě vybrat správné plátno ve správném kině.

     

    Kromě jedenácti tradičních projekčních míst nabízí filmový festival jedno speciální. Otevřené. Otevřené všem pod otevřeným nebem. Pamatuji ročníky, kdy se v karlovarském letním kině odehrálo stěží jedno promítání. Letos zatím čítáme tři potvrzené filmy. Lehce se však může stát, že produkce festivalu nějaký do letního kina přidá. Buďme proto ostražití a hlídejme programové změny. Ať už na internetu, nebo v infostánku hotelu Thermal.

     

    sobota 30.6. – 22:30 – Vykoupení z věznice Shawshank (uvede herec Tim Robbins)

    pondělí  2.7. – 21:00 – Oratorium pro Prahu, Spalovač mrtvol (před filmy vystoupení Vladimíra Mišíka)

    pátek     6.7. – 22:30 – Léto (rusko-francouzské hudební retro ze sekce Horizonty)

    sobota   7.7. – 22:30 – Utop se, nebo plav (nová komedie Gillese Lellouche a zakončovací film letošního ročníku)

     

    Detailně se podívejme na ikonu nejen filmového festivalu, ale samotných Karlových Varů. HOTEL THERMAL

    Letním kinům třikrát zdar!
  • 30.6.2018 v 18:37

    Karlovým Varům třikrát zdar!

    Svátky filmu se rozjely na plné obrátky, ulice se plní lidmi, sály se plní diváky, bříška se plní dobrotami a kebule se pomalu plní příběhy.

     

    Příběhů letos festival nabízí 233. Člověk by potřeboval asi dvacet dní beze spánku aby viděl všechny. Tradiční svátek filmu ale trvá „pouhých“ devět dní. I ten největší filmožrout by tak nestihnul více jak třetinu. Připočteme-li alespoň pár hodin spánku denně nutných k přežití a hlavně omezenou variabilitu programu, dosáhneme maximálního skóre okolo šedesáti filmů. Vybrat padesátku nejlepších, kterou jsme opravdu schopni při všem festivalovém dění vidět, je úkol přetěžký. Stejně tak poté zklamání, když se na své přetěžce vybrané filmy nakonec nedostanete. ☹

     

    Krom postřehů z festivalového dění se vynasnažím zprostředkovat ve svém deníčku detailní pohled na místa, bez kterých si asi nikdo nedokáže karlovarský festival představit, přesto je ale bere automaticky jako součást celku a právě detail mu snadno unikne. Dnes: ČERVENÝ KOBEREC

    Karlovým Varům třikrát zdar!
  • 13.7.2013 v 10:35

    Smutek a radost

    Vida, na dojemné loučení dochází přesně týden po závěrečném dni, který patří k tomu nejlepšímu, co jsme mohli letos ve Varech zažít! La pardone, jak člověk není tlačen pomyslnou dlaní povinnosti, odkládá a odkládá, až je z toho týden.. :-)

    Chvíli jsem si myslel, že se vyhnu sentimentálním frázím, ale ne-e..

    Poslední den ve Varech má takovou zvláštní hořkosladkou příchuť.. Smutek střídá radost, radost smutek, tak trochu rekapitulujete, do hlavy se derou povinnosti, které vás čekají po návratu do reality..

    Letošní ročník se podařil, mám radost z osobního setkání s ikonami stříbrného plátna i nezávislé scény, z rozšířených filmových obzorů, nových přátel a neopakovatelných hudebních lahůdek.

    Smutek přichází logicky s myšlenkou, že na další ročník budeme muset čekat celý rok! Smutním i proto, že jsem zdaleka nestihnul všechny projekce, které jsem měl v plánu. A z nikoho jsem za celý festival nevytáhnul, proč zde nebyl uveden Stoneův poslední film Divoši, s Johnem Travoltou v jedné z vedlejších rolí! Ten tu přece musel být! :-(

    Loučím se tedy s pravidelným deníčkováním, loučím se s lázeňským městem a dvacetičtyřhodinovým pulsováním festivalových míst. Loučím se, abych zase za rok mohl vyhlásit: Je čas! 49.ročník KVIFF je tu! ;-)

    Už je to dlouhé - a to jsem ještě neděkoval..! Připadám si jak nějaká hérečka při přebírání glóbu.. :-)))

    Rád bych takto veřejně poděkoval Pomovi za příležitost zažít fetival z jiné perspektivy. Jsem nadšen a naplněn, děkuji též za vedení, pomoc a cenné rady při plnění agentských povinností a zvládání festivalového tempa!

    Tento velký dík však nepatří jen Martinovi - ale i ostatním agentům, se kterými jsem se potkával na akcích a filmech a čerpal z jejich zkušeností.. Za všechny děkuji a zdravím StarsFan, bez které bych nestihl ani polovinu všeho ve Varech! ;-)

     

    Jak to dopadlo, jistě víte.. Pro mě docela překvapivě.. Závěrečný ceremoniál zahájil vozíčkářský balet - už kvůli němu stálo za to se dívat! Marek Eben už nemůže být lepší! Pocta zemřelým byla snad nejdelší za celou historii festivalu, Oliver brnknul nečekaně na sentimentální strunu, ale nesahal ani na paty Jiřímu Bartoškovi, jenž by rozplakal i kámen..

    Kdo nakonec glób třímal v rukou, jsem se pokusil zachytit na fotografii.. Dále už jsme třímali jen vidličky, za cinkotu pohárů a roztančených brazilských rytmů. Krásný zbytek prázdnin a nezapomeňte se mít filmově! ;-) =woody=

    Smutek a radost
  • 6.7.2013 v 04:40

    Agnieszka a Oliver

    Dojemné loučení s festivalem si nechám na zítra - ještě nás čeká celý jeden den!

    Dnes se ale s námi, obyčejnými diváky, rozloučili pánové z Borderlines, kteří uvedli svůj poslední promítaný celovečerák Simon Killer - hned po večeři s Oliverem Stonem.

    Ano, Oliver se zdrží, zítra dostane od Barťáka a Anežky glóbus..

    Takže s trochou štěstí zahlédneme na červeném koberci jak pana O.S., tak i madam A.H. Nemluvě o J.B. :-)

    Bude tam jistě zmatek, spousta krvežíznivých sběračů podpisů, fotografů a já nevím jaké vší té senzacechtivé havěti!..

    ...pojistil jsem si proto O.S. i A.H. předem.. Chaa-Chaa! ;-)

    Agnieszka a Oliver
<< předchozí 1 2 3 4 5