Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (1 941)

plakát

American Crime Story - Lid versus O. J. Simpson (2016) (série) 

Velká paráda. Z hlediska komplexnosti pohledu na daný proces a hlavně jeho neuvěřitelně košatý a rozmanitý kontext je tahle (mini)série bezmála mistrovské dílo. Už dlouho jsem neviděl tak poutavě a do hloubky zpracované téma rasismu a jeho dopadu na širokou veřejnost. Unikátní je pro mě tenhle počin i tím, jak některé jednotlivé epizody akcentují konkrétní významné aspekty případu (konspirační teorie, tlak médií a společnosti, problémy při sestavování poroty a opravdu nezáviděníhodná situace jejích členů). Jsem přesvědčen, že tohle všechno by se do jednoho dvouhodinového filmu prostě nemohlo vejít. Rozhodně ne v takto propracované a působivé podobě. Už spoustu let mám mírnou slabost pro soudní dramata a právě Lid versus O. J. Simpson je jedním z exemplárních důvodů, proč tomu tak je. 90 %

plakát

American Crime Story - Dar z nebes (2016) (epizoda) 

Emotivní až na dřeň. Přitom nikdy ne nemístně hysterické nebo přepjaté. Jeden z nejlepších dílů, především kvůli několika stěžejním momentům.

plakát

Sicario 2: Soldado (2018) 

Pro mě skoro stejná pecka jako jednička. Minimálně celou první půlku jsem si lebedil, jak tam vše náramně funguje - skvělá zápletka, luxusní atmosféra, výborný scény, perfektní casting (Del Toro a Brolin jsou prostě neskutečný machři!)... A i závěr (docela překvapivý) mě dost potěšil. ___ Popravdě moc nechápu, že to tolika lidem přijde jen jako ucházející průměr, já bych na takovýhle filmy (drsný, hutný a tematicky velice aktuální thrillery) chodil do kina klidně furt... 80 %

plakát

Šepoty a výkřiky (1972) 

Těžká, odtažitá, divácky značně nevstřícná psychologická studie několika složitých duší a jejich (ještě složitějších) vztahů. Nepochybně kvalitní umělecké dílo, zásluhou velmi specifického filmařského stylu však vhodné pouze pro velice úzký okruh publika... 60 %

plakát

Jurský svět: Zánik říše (2018) 

Zábavné od začátku do konce, akce je poutavá a napínavá a druhá půle představuje příjemný lehký odklon od předchozích dílů. Bayona na Spielberga odkazuje někdy nepřehlédnutelně (fascinace při prvním setkání s dinosaurem), většinou však spíše subtilně (sympaticky zlomyslná úmrtí některých záporáků). Nejpůsobivější moment je určitě brontosaurus přibíhající k odjíždějící lodi (asi nejsmutnější scéna série, fňuk). Jako celek je to bohužel ale jen standardní současný vysokorozpočtový blockbuster, jenž svou obrovskou konkurenci ničím výrazně nezastiňuje. A kromě Chrise Pratta nemá žádného jiného opravdu sympatického protagonistu, navíc padouši jsou ploší a generičtí až běda (všem jim jde strašně moc o peníze, což je samozřejmě velice originální...). Ale jako pátý film v řadě je to vlastně úplně ok (všechna pokračování jedničky jsou pro mě na podobné kvalitativní úrovni) a vzhledem k závěru se i docela těším na šestku... 60 %

plakát

Jan Žižka (1955) 

Dlouhé čekání na krátkou bitvu. Postavy jsou velice jednorozměrné (i když je hrají často skvělí herci) a komunistické zkreslování historie je v případě této trilogie dobře známým faktem. 50 %

plakát

Ospalá díra (1999) 

S Batmany a Edem Woodem můj nejoblíbenější film Tima Burtona. Až do morku kostí stylová směsice fantasy a mysteriózní hororové detektivky, vzdávající láskyplný hold (nejen) legendárnímu studiu Hammer. Brutální, napínavé, temně atmosférické a lahodně černohumorné. Šťavnatá zábava přesně podle mého gusta. 90 %

plakát

Phenomena (1985) 

Argento má fantastický čuch na hororové náměty a témata, ale podle mě prostě není řemeslně příliš zručný režisér (ve svých "nehororových" giallech, především v Deep Red, mi však přijde o něco šikovnější). V jeho filmech jsou často k vidění skvěle vymyšlené scény (minimálně z vizuálního hlediska - práce s barvami apod.), které ale bohužel nejsou moc dobře zrealizovány. Buďto jsou divně (nelogicky a neobratně) zkomponované, nebo v nich hraje různým způsobem nevhodná (např. přehnaně výrazná a navíc ne zrovna dobrá) hudba, nebo je kazí slabé efekty (nevěrohodně vypadající krev) a laciné masky, v nejhorším případě všechno dohromady. Naštěstí ale jak v Suspirii, tak i ve Phenomeně se najde pár scén, které jsou hororové v tom nejlepším smyslu slova... V každém případě musí být divák značně tolerantní, aby dokázal skousnout všechnu tu naivitu, účelovost, absurditu, nedotaženost a ulítlost (v Itálii je asi celkem běžné, že obyčejný člověk umí komunikovat s hmyzem a ovládat ho!), a mohl si tak tyhle kultovní italské žánrovky náležitě užít. 60 %

plakát

Nepřátelé (2017) 

Drsný, atmosférický western s chytlavou zápletkou (transport nenáviděného nepřítele), nádhernou kamerou (tolik skvostných záběrů krajiny jsem dlouho nikde neviděl) a výbornými herci (Wes Studi, Ben Foster a mnoho dalších) v čele se zase jednou perfektním zachmuřeným Ch. Balem (téměř po celou dobu je příkladně minimalistický, hrající pouze očima). Úvodní scéna přepadení farmy je určitě jedna z nejdrsnějších, co jsem za poslední měsíce viděl. Oproti tomu finální záběr po té předchozí nekonečné vlně deprese a smutku přinesl poměrně skromnou, ale v rámci možností v podstatě dokonalou katarzi... Mám k tomu jedinou zásadní výhradu - většinu času je to velmi pomalý film, subjektivně minimálně o hodinu delší, než ve skutečnosti. 80 %