Olík

Takové to, když je vám na první dobrou jasné, že půjde o béčkovou horolezandu s  jednoduchými dialogy a ono nakonec ne. Boj o přežití, únosy dětí, všudybyl Karel Roden a nakonec i ta horolezanda tam je…..ale s tím béčkem jsem nebyl daleko od pravdy.

Našel jsem si, protože zde byl presentován, jako dost možná jediný stravitelný filmového Pata a Mata v jednom Dušana Rapoše……no a asi na tom něco bude. Sice mi asi chybí slovenská mentalita (ať chceme nebo ne, jsme v mnohém jiní), abych se dostal úplně do hry, ale minimálně cením samotný nápad a vlastně i provedení.

Asi mé hodnocení není úplně férové, když jsem při sledování na pár desítek minut usnul……na druhou stranu si myslím, že by se během mé nepřítomnosti událo něco zásadního. Tady se snad nedá napsat nic jiného, než prosté „Dušan Rapoš“. To je opravdu zvláštní případ. Sto let nenatočil nic pořádného (ba naopak) a točí a točí a točí a točí a točí……a bojím se, že bude točit i nadále.

Jeden z těch podařenějších……neříkám topových, ale podařenějších…..osmdesátkových snímků pro mládež. Jednoduchý příběh o křehkosti dívčího dospívání rutinéra Josefa Pinkavy (Metráček, Kopretiny pro zámeckou paní, Kapitán Korda atd.). Normalizační duch, píseň na rtech, úsměvná nostalgie a sociální sítě v nedohlednu…..Pání kluci to nejsou, ale k mému dětství to neoddiskutovatelně patří.

Bývaly časy, kdy jsem byl skalním fanouškem strýčka Woodyho. Teď už se potkáváme spíše nahodile, každopádně tohle rendez-vous bylo více než příjemné. Alkoholem a sociálními nerovnostmi nasáklá dramedie (no, spíše drama), stojící na vynikající Cate Blanchett, Allenově satirickém popisku rozpadající se osobnosti a zástupu nesympatických postav. Takže jo. Už to sice nejsou zlatá osmdesátá léta, ale pan Allen stále umí. Budu si muset si muset doplnit jeho biografii posledních desíti let….určitě mi uniklo několik kvalitních snímků.

Ač jsou nejlepší roky této belgické akční legendy vzdáleny stovky mil a jeho obličej připomíná koláž z Pavla Kříže a Hanky Zagorové made in rok 2030, pořád umí udělat roznožku za deset bodů a poloha ala Jackie Chan mu docela sluší. Akční komedie se slabším humorem, ale slušnými bojovými scénami, která vyloženě nenadchne, ale v rámci možností pobaví. Tohle byl JVCD 60letý….jestli ho v podobné pozici uvidíme i za další dekádu….uvidíme.

Ze startu milý a zdravotně nezávadný krimedy seriál…………až časem začnete cítit, že nepotřebujete vidět každý díl.

Všeuměl s nakažlivým smíchem Patrik Hartl je dnes už zase o kroky dále, než když se pro filmová plátna snažil oživit legendární rodinku  Fan Vavřincové…….ovšem, stačí to? Mužský pohled na krizi středního věku podle knižní předlohy by se dal rozdělit na dvě poloviny. Tu seznamovací, která prakticky nemá žádný děj a jenom se snaží diváka navnadit pomocí lacinějších vtipů. A tragikomickou, která má zřejmě za úkol změnit celkový dojem z filmu. Určitě potěšila účast mnoha známých tváří v drobných až nicotných rolích a příležitost zazářit pro Martina Pechláta (nevýraznější z čtveřice hl. aktérů). Horší to už je s Hynkem Čermákem a Martinem Hofmannem, kteří se dostali do modu „Anna Polívková“ a už poněkolikáté se objevují v totožné poloze. A hlavně Davidem Švehlíkem, jenž byl bez diskuze vybrán na základě atraktivní tvářičky, ovšem po herecké stránce šlo o velký propadák. Ze mne film z ranku „zajít si do kina a pak si to za pár let zopakovat u televizní obrazovky“, ale víc asi nic.

Socialističtí „Starci na chmelu“ aneb i skladník ve šroubárně si může osedlat vysokoškolačku v originále. Na podobných „tralalajdách“ má největší kouzlo právě ona bizardnost doby. On míchá maltu, ona řeší rovnice a oba zpívají a zpívají a mažou třídní rozdíly a mažou třídní rozdíly. Na druhý i první pohled úsměvný skanzen dob minulých.

Slabší průměr co se týče tuzemské tvorby pro mládež 80tých lech. Tihle kradou, tihle jsou sobečtí, tamti zavírají oči před pravdou, ten šikanuje, ten bije své dítě…………to vše s patřičným naivním lookem doby a předabovaným Donutilem :D