Olík

Martin Horský zavřel běžecký úbor zpátky do šatníku a rozhodl vyrazit od ulic hledat lásku se srdcem na dlani. Hledal naivně, hledal kýčovitě, hledal tak trochu na jistotu……..ale znáte ho kluka ušatýho, pozitivního…….nakonec jí našel všem……i psům. Našel lásku pozdního věku (Polívka st. - Balzerová), našel lásku přitaženou za vlasy (Polívka ml.- Svarinská), našel lásku zakázanou (Vaněk – Čermák), našel lásku upřímnou (Taclík – utopenci), našel lásku, která dostala druhou šanci (Ruml – Pindrmanová), našel lásku na krátkých nožkách (Váleček – Šalina) i lásku první a druhou (Jenda Čadil and his girlfriend). Teď už snad jenom přát samotnému Martinu Horskému, aby sám našel lásku, například k jinému filmovému žánru. Ne, že by to dělal vyloženě špatně, ale znáte to……tak dlouho se chodí s mladým Polívkou pro vodu, až se………..

Tomáš Hoffman se stává takovou sázkou na jistotu…..můžeme očekávat veskrze romantickou komedii, která nebude vyloženě propadákem, jakými jsou například tematicky podobné kousky Milana Cieslara, ale zároveň laťka nastavená jím produkovanými Ženami v běhu přeskočená nebude. Poslední Hoffmanovu positive marmeládu jsem viděl v kině……nachos, cola, manželka vedle…..takže dejme tomu…..ale z pohodlí domácího gauče bych zřejmě začal mít připomínky. Proč mi celé dění okolo připadalo až přespříliš cílené na ženské pohlaví? Proč Polívka mladší víc pasuje ke své filmové dceři, než Petře Hřebíčkové?  Proč režisér dokola oslovuje stále stejné herce? Proč se průběhem vytratil veškerý humor na úkor vlhkých kapesníčků? Proč? Proč? Proč? Neurazilo - nenadchlo, ale možná by bylo načase přestat se točit v romantickém začarovaném kruhu a poohlédnout se taky po jiné látce.

Vlk z Wall Street z AliExpressu si frčí na opioidech pod dohledem J. K. Rowlingovou odkojeným Davidem Yatesem. Divoké kombo, které si myslím dopadlo víc než slušně. Činy za hranicí morálky, když jsou podány zábavně, prostě diváka baví. Ví to Martin Scorsese, ví to devět z deseti oslovených zubařů a ví to i zde naprosto okouzlující Emily Blunt, která celou kárku táhne. I když Obchodníci s bolestí nejdou úplně na kost a místy můžou působit trochu povrchně, nenáročného diváka dokážou upoutat bez sebemenších problémů a já nemůžu jinak, než ohodnotit nadprůměrem.