Koumi

Kultovní hudební psychologické dílo Rogera Waterse má obrovskou sílu ovinout posluchače svou velmi pochmurnou náladou a beznadějí. Ačkoli bylo Watersovo nadšení z výsledného filmového produktu všelijaké, stal se důležitým prostředníkem širšího pochopení tohoto hudebního skvostu. Naprosto dokonalým animovaným sekvencím sekundují, sice o něco slabší, ale stále skvělé pasáže, podpořené texty, které jakoby někdy snad ani nesouvisely s obrazem. Opak je pravdou. Skvělé vyjádření nálady Watersových slov má nejen sílu dotknout se lidského srdce, ale i stáhnout dolů. 100%

Den cvoka je svébytný film. Je jako pokřivené zrcadlo, přišroubované v naší zevšednělé koupelně. Nebojí se zobrazovat a do detailů vykreslit to, co si vlastně jen představujeme. Zároveň lze film vnímat jako zdvižený prst. Jako varování, kam některé cesty mohou vést. Je to vyhrocená skutečnost představ. Alespoň těch mých. Nic smiesznego bylo skvěle absurdní. Tohle je ovšem tak reálné, že se absurdita rozpíjí v ambivalenci deprese, smutku, křiku, naděje i směšnosti. 95% pro jeden z klenotů polského filmu.

Pro mě osobně jeden z nejlepších skandinávských filmů. Skvělé chladné a těžce depresivní prostředí na pozadí těch nejhlubšíc emocí. Nejpůsobivější je ovšem závěr filmu. -SPOILER- Moment, kdy se Andreasova ruka zaboří do koláče skrz díru ve zdi je jedna z nejlepších scén, jaké jsem kdy ve filmu spatřil. 90%