Big Bear

Big Bear

,,Hammer Flight'' Leader - Ondra Pátek

okres Praha-východ
Milovník filmů - válečných zejména


58 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 27 53 78 104
    • 19.1.2019  12:04

    Tvůrci se rozhodli, že tento dobrodružný příběh musí být hezky barevný, obzvláště až výprava narazí na onu bájnou zemi. Jenže když si to pak pustili, řekli si, že je to barevné málo. Každý si tedy zobnul LSD a již tak barevný snímek se mu ještě více probarvil. Když přišli k sobě sdělili si zážitky z té rainbow jízdy a pohádku dokolorovali co to dalo. Pokud se vám tedy bude zdát, že máte při sledování barevné halucinace, chyba není ve vašem mozku. z hlediska příběhu je to taková kreslená vykrádačka indiana Jonese a všech těch filmů hledačů pokladů (včera zrovna jeden hledal v TV N. Cage .-) a Avatara. Dětem a hlavně holčičkám se film asi bude líbit. Jsou tam zlouni, klaďasové a běhají tam nejen jednorožci (dnešní obdoba mončičáků). * *

    • 16.1.2019  17:16
    Smrt ve tmě (2016)
    ***

    Tak nakonec to bylo celkem koukatelné. Pro mně bylo přínosem hlavně to, že se barákem neproháněl žádný bubák. Občas se u hororů díky tomu neubráním smíchu. Tady to bylo celkem uvěřitelné. Samozřejmě až na pár věcí. Sice téma není nijak originální, nevidomá Audrey Hupburn nám v Čekej do tmy už ve filmovém pravěku ukázala jak nebezpečný umí být slepec v prostředí bez světla je-li ohrožen a jak blbě se tam náhle pohybuje útočník. Naštěstí film nezůstal jen u honiček ve zhasnutém sklepě a ke konci divákům připravil nemalé překvapení. Mně tedy osobně přijde krapet zvláštní jak moc jistě se slepec v domě jenž by se rozhodně nedal nazvat bezbariérový pohyboval. Lang slepce zahrál docela dobře a párkrát jsem se jej i lekl. U filmu si člověk také uvědomí jak tvrdě dopadla krize na automobilové město Detroit. Ty opuštěné celé čtvrti domů tam opravdu jsou. Za mně solidní průměr a dávám za tři zamčené zámky. * * *

    • 15.1.2019  08:19
    MasterChef Junior (TV pořad) (2013)
    ****

    Jasně, vybrané dětičky prošly těžkou selekcí a do pořadu se dostala už i tak dětská kulinářská elita. Přesto když jsem dnes náhodou viděl jeden z dílů a sledoval jak devítileté a jedenáctileté dětičky vyvařují neskutečné záležitosti musel jsem smeknout. A viděl jsem, že občas i Ramsay byť je to krom kulinářství i dobrý hérec občas oněměl při ochutnání. Občas to bylo vidět v jeho pohledu na dotyčné dítko, zatímco jeho chuťové pohárky slastně sténaly. O to smutnější je pak selekce během pořadu. Slzu zatlačí při vyhazovu i nejeden účinkující v tom dospělém formátu natož malé děti zde. Přesto tady opravdu platí, že i tak mohou jít domů s hlavou vztyčenou ! No a já co jsem to vlastně chtěl?... Aha, udělat si míchaná vajíčka - snad je nepřipeču... Dávám za 4 lžíce opepřené majonézy. * * * *

    • 12.1.2019  23:37
    Outlaw King (2018)
    *****

    Eduard I.: ,,Toho Skotska mám už plné zuby !!! '' :-) ------ Dlouho, ba předlouho jsem žiznil po pořádné porci středověké akce a má žízeň byla včera plně uhašena krví anglické pěchoty a těžké jízdy tam daleko v bažinách Skotska. Hned od prvních okamžiků filmu jsem věděl, že koukám na něco s čím si někdo vyhrál. Předně děkuji příteli lioncelovi, který mně na film upozornil a pak také Netflixu, že do tak výpravného filmu šel. A film je to opravdu výpravný. Děj začíná tam kde Statečné srdce končí. Melových výkřiků když jej kat za živa čtvrtí jsme zde pravda ušetřeni, nikoliv však pohledů na části jeho těla rozvezených pro výstrahu do měst Skotska. Nejzajímavějším pak byl pro mne záběr na jakousi prodavačku poklidně nabízející své zboží na londýnském mostě, nad jejímž krámkem byla na dlouhé tyči nabodnuta hlava Williama Wallace z níž cosi velmi chutného trpělivě vyklovával krkavec :-). Prostě středověk jak má být. Děj je však věnován Robertu Bruce a jeho zprvu náročné cestě po Skotsku, kterýá skončila slavnou bitvou u Loundon Hill roku 1307. Některé postavy se možná ve skutečnosti chovaly jinak, ale já si fuilm užíval opravdu každou minutu. Jediné co mně prudilo byla na to třinácté století jasi až moc emancipovaná manželka Bruce.. Ale vem to čert. Jak říkám parádní středověk. Člověk musel ocenit všechny ty tehdejší chlapy i samotného krále Eduarda I. Krom toho, že se sám něco naválčil, neváhal když byl ve Skotsku binec (zase :-) sednout na koně a jet tam sám udělat ordung. Vlastně - order ! :-). Mně těch 121 minut uteklo jak voda v Temži. Tleskám a zapichuji do bažiny 5 naostřených kůlů a jdu někde vyhrabat cédečka skupiny Asonance! * * * * *

    • 12.1.2019  23:08

    Dneska jsem měl zase jednu ,, a simple escort mission'' do kina s omladinou. Ale přiznám, sám jsem byl zvědav protože film byl ve 4D a tento formát byla moje premiéra. Zatím jsem za nejvíc považoval 3D filmy v Imaxu. No co dodat. Možná u jiného filmu by mne kývání sedačky, foukání vzduchu a cákání vody nadchlo více, tady mi to přišlo takové o ničem... Třeba někdo ocenil, že když si malá hrdinka krkla, že se mu rozvibrovala záda sedačky...mne to nenadchlo. Já spíše uvítal u všelijakých těch automobilových závodů, že díky ofuku se v sále trochu rozhýbal zcela vydýchaný vzduch a mé plíce se dostaly k pár litrům kyslíku navíc... Film nijak neurazil, některé scénky ukazující jak to chodí na netu byly celkem vtipné. Přesto jsem jasně poznal, že nezadržitelně stárnu. Zatímco v Arabele hned jak se pan Majer ocitne v Pohádkové říši rozeznám všechny bytosti od vlka, vodníka, po trpajzlíky, tady jsem se moc nechytal. Omladina ale hrdiny znala a řádně si jejich účast ve filmu užívala. Ale tak špatně na tom zase nejsem, protože Lociku a Elsu jsem poznal ! Ke konci filmu jsem pravda díky absenci kyslíku možná i klimbnul, ale poněkud neurvalé kývání sedačky mne probralo poměrně rychle. Závěr? Ve 4D by mně zajímala třeba Tenká červená linie... Pro omladinu včetně té pubertální je film v poho a každý si tam něco najde. Přeci jen, pro ně je už internet a wifi něco, bez čehož přeci člověk dlouho nemůže nikde přežít. Dávám tedy za 3 viry. * * *

    • 12.1.2019  22:33
    Jan Palach (2018)
    ***

    Okupace 1968, rok 1969, éra normalizace... to vše mne velmi zajímá a lecos jsem o tom četl, viděl či slyšel z autentických archivních nahrávek včetně rozhovoru s Janem Palachem v nemocnici, kdy se státní bezpečnost zoufale snažila zjistit kdo jsou ty další ,,pochodně''. Byl jsem tedy velmi zvědav jak se s tímto tématem pan režisér ,,mikina Hi-tec'' vypořádal. Krom Hořícího keře mám totiž takový dojem, že se Palachovi a jeho nesmírně odvážnému činu nikdo nevěnoval. S tímto zpracováním mám však jeden problém. Film byl natočen tak, že ho budou v celém významu chápat jen ti co o okupaci něco vědí, či přímo o Janu Palachovi. Pokud má být ale film důstojným odkazem a památkou na Palacha, určitou výpovědí a vysvětlením - proč, obávám se, že mu mladší divák neporozumí. On nezná souvislosti, důvody a pak ono gesto nejvyšší oběti aby se národ probral, vůbec nebude z dnešního pohledu samozřejmé svobody schopen pochopit. Už jsem zaslechl i názor omladiny, že asi nebyl úplně normální, když se upálil...A tady vidím zcela zásadní nedostatek, zmařený potenciál. Co chválím bylo nasazení pro mne doposud neznámého Viktora Zavadila, ten se s rolí popral hodně slušně! Oceňuji též snahu o maximální autentyčnost a dobové reálie byť tam lecos uniklo (např. světlejším štukem zadělané průstřely ve fasádě Národního muzea na pozadí záběru na ruské tanky u sochy sv. Václava. Ty průstřely tam vznikly následovně když si jedna tanková osádka myslela, že budova s věží je rozhlas a začala na ní střílet.) Celý film samozřejmě směřuje ke konečnému nevratnému rozhodnutí Jana Palacha stát se pochodní a zažehnout v lidech světlo pravdy. Probrat je z apatie a počínající normalizace. Poslední záběry filmu jsou velmi silné, nicméně mám ten dojem, že dlouhý a nekončící detailní pohled na ohořelé třesoucí se tělo, trpící neskutečnou bolestí mohl být kratší. Přišlo mi to takto dlouhé jaksi až neetické vůči Janu Palachovi. Na stranu druhou jsem rád, že tenhle film vznikl. Dlužíme to. Při představě, že Ti sráči komunistický jsou dnes ve vládě a spoluvytváří zákony, že je platím ze svých daní, že mají tu drzost maximálně uznat, že se stalo pár přešlapů v minulosti... To je na tečku ! Pan režisér mikina Sedláček si může odškrtnout další velkou postavu z našich novodobých dějin a já jsem zvědav o kom dalším bude točit. Skoro se nabízí už jen Myloš Zemanů...Také trochu zamrzela hudba, ve vypjatých momentech jsem měl dojem, že zase sleduji seriál LOST a že někde se objeví přeživší z letu Oceanic 815... Ty housličky jdoucí do vysokých tónů mi fakt připomněly OST - M. Giacchina * * *

    • 11.1.2019  09:47

    Cover sice vypadá jako nějaký bollywood, ale nenechte se zmást! Za produkcí stojí HBO a BBC a již jen toto je jaksi garantem kvality. Film nás zavádí do Indie krátce po skončení druhé světové války, kdy ve všeobecné euforii ze svobody začal proces dekolonizací. Proces, který dle mého názoru způsobil hromadu dnešních problémů migrací počínaje a islamizací Evropy konče. Tehdy nejen Britové byli pod čím dál větším tlakem původního obyvatelstva, že si chce vládnout samo. Podobně na tom byli Francouzi, Holanďané atd... Věřilo se, že v případě předání bývalých kolonií zpět do samosprávy místních, budou si vládnout svobodně a demokraticky. Bohužel již záhy se ukázalo, že to nedokážou. Ne nejsme všichni stejní a jsem přesvědčen, že v té době ještě řada národů nebyla připravena převzít odpovědnost za svůj lid. Klasickým příkladem je Afrika, třeba bývalá Rhodézie, kdy z řady bohatých vyvážejících zemí jsou dnes zkrachovalé státy závislé na mezinárodní potravinové pomoci a které krom pár hodně hutných masakrů a občanských válek toho v té své svobodě moc nepředvedli. V padesátých letech Británii končí mandát nad Palestinou, po 300 letech předává svojí vládu v Indii místním a postupně tak ztrácí svůj mnohasetletý vliv na dění v tomto regionu. Pochopitelně na prvním místě (stejně jako by jste to udělili vy) hájí na prvním místě své vlastní zájmy. S ohledem na počínající studenou válku a jadernou éru je to pochopitelné a jistě do toho své řekli jako velký spojenec i USA. Problém byl, že Indie byla už v té doby velmi zalidněná a lidi vyznávali různá náboženství. Budhismus, hinduismus, sikhismus a islám... Hlavně to poslední náboženství, arogantní, netolerantní, militantní bylo příčinou mnoha zla hned po rozdělení při vzniku Pakistánu. Britové zprvu jistou dávnou nevraživost mezi jednotlivými skupinami podporovali. Tříštilo to totiž jejich síly a snahy na získání nezávislosti. Při rozdělení Indie se však toto ukázalo jako dvousečnou zbraní. Ihned po vyhlášení nezávislosti došlo na obou stranách ke genocidám a náboženským masakrům. Zároveň rozdělení vyvolalo doposud obrovskou migraci obyvatelstva, které si najednou muselo určit víru a kde chce žít. --- Děj filmu nás zavádí do doby příletu posledního místokrále Lorda Mountbattena a příprav Britů k předání Indie po 300 letech nadvlády. Jedná se o velmi výpravný film a moc se mi to líbilo. Rozdělení - anglicky - Partition je také název jiného filmu ze stejné doby z roku 2007 (točili jej kupodivu Kanaďané a JAR ! .-). Ten je však vyprávěn ne z pohledu těch, kteří rozdělovali a panovali, ale z pohledu těch, na které mělo rozdělení zcela zásadní dopad. Je to také příběh obyčejného zamilovaného páru, do kterého rozdělení Indie vrazilo ostrý klín. Doporučuji vidět i jej. A znovu se podivuji tomu obrovskému záběru Winstona Churchilla, když si uvědomím k čemu všemu a v jakých variantách měl za druhé světové války kdy měl plné ruce práce s bojem proti Německu a Japonsku připravené plány ! Dávám tedy za 4 plátky kuřecího masa ! * * * *

    • 10.1.2019  20:38
    Most! (TV seriál) (2019)
    *****

    Martin Hofmann u mně dostává o frčku navíc. Už myslím, že si ji zaslouží. Zaujal mně už v Trpaslíku (ten mně naopak nezaujal vůbec) a po minulé roli vrahouna v seriálu Rédl jsem byl rád, že do hlavní role obsadili tvůrci zase jeho. Úplně jsem zíral, co to ultrakorektní a všeliké menšiny i divnospolky chránící ČT dovolila vysílat! Sever Čech je svůj o tom žádná. Ale těch seriálů z drsného severu je už nějak krapet moc resp. vždycky se to odehrává tam. Uhelné pánve, chemička v Litvínově, Romové, nepřizpůsobiví, zdevastovaná příroda..ty kulisy by už chtělo změnit. Chudáci obyvatelé Mostu, celkem by mne zajímalo jak na ten bedekr o svém městě koukají oni .-). Každopádně seriál se nám zatím svižně rozjel a přistihl jsem se, že se u něj většinu času culím a to je u našich soudobých komedií u mne jev přímo nevídaný. Uvidíme kam se to bude sunou dál, ale zatím super i obsazení ostatních herců. * * * *

    • 10.1.2019  19:35

    ,,A co jsi dělal celou tu dobu co jsme se neviděli?'' --- ,,Zabíjel kacíře a psal básně! '' -------- :-) Tenhle film z poloviny sedmnáctého století se mi líbil. Nebylo to jen kvůli Viggovi, prostě to bylo celé pěkné. Některé záběry úplně evokoly obrazy nizozemských mistrů. Filmaři si vyhráli s detaily a tak vás film do té doby spolehlivě přenese.Ten kdo bude čekat masové scény jako v Cidovi, nebo třeba ve Statečném srdci asi nad tímhle filmem ohrne nos. Pořádná bitka je tam vlastně až na konci když pominu noční přepad nepřátelského ležení kanonýrů. Je to místy hodně konverzační a jeden se v tom rychle ztratí. Britové, Holanďané, Francouzi, Španělé... Jeden je ve spojenectví s tím, druhý s oním aby se to za chvilku zase celé přetočilo a bylo to jinak. Do toho spory katolíků s protestanty...Španělsko bylo skutečně ještě v té době velmocí a jeho lodě brázdily nejvzdálenější oceány světa aby z těch dálav přiváželi králi nesmírné bohatství. Také kdy dnes nějaký podmořský archeolog narazí na vrak nějaké lodi, pokud to nebyla loď s obilím nebo válečná je vždycky co vyzvedávat !Diplomacie, dvorní intriky, krásné ženy, již jen v tomhle prostředí bylo složité přežívat. Pokud byl člověk ovšem voják a člen španělské tercie, tedy elitní jednotky, mohl si být jist, že se alzheimra asi nedožije... Obzvláště pokud ti proklatí Holanďané stále nedávali pokoj. Pravda, místy mohl být film napínavější, ale i tak je to za 3 poctivé doutnáky. Pro Španěly to byl film jistě právem drnkající na národní strunu, hlavně na tom konci. Příjemná byla i hudba. A jelikož je tu film zle podhodnocen, rozfoukávám ještě jeden doutnák. Takže * * * *

    • 9.1.2019  08:54
    Black 47 (2018)
    *****

    V polovině devatenáctého století postihl Irsko velký hladomor. To bylo v té době součástí britského impéria a Angličané do regionu moc neinvestovali. Vlastnili však zde velké množství půdy, kterou pronajímali většinou chudým irským sedlákům. Základní potravinou v té době byly v Irsku brambory. Jelikož se však používala stále stejná odrůda, napadla brambory v důsledku enormní vlhkosti plíseň bramborová. Ta se šíří vzduchem, takže došlo velmi rychle ke zničení celé úrody. Toto se opakovalo několik let po sobě což způsobilo obrovský hladomor. Problém byl v tom, že majitelé půdy z nichž někteří sami měli dluhy dál požadovali po chudých rolnících platit za pronájem ač neměli jak a čím. Tím se dostávali do dluhové spirály a docházelo k jejich vystěhovávání z půdy a příbytků. Kdo kradl byl věšen nebo dostal jednostrannou jízdenku do trestanecké kolonie v Austrálii. Chalupy byly ničeny aby se nedaly obývat. K hladu se přidaly nemoci jako tyfus, úplavice, kurděje a cholera. Odhaduje se, že z celkové populace zemřelo 20% obyvatelstva. Kdo nezemřel, hledal štěstí v Americe nebo Kanadě kam se na vratkých často dříve otrokářských lodích vydávali hledat štěstí tisíce Irů. Dopluli však jen někteří. A ani ve vysněné Americe se všem nedařilo dobře. Po zimě roku 1845 však počet migrantů prudce vzrostl. V roce 1850 bylo 26 procent obyvatel New Yorku irského původu. Žilo zde více Irů než v irském hlavním městě Dublinu. Např. americký prezident John F. Kennedy a Henry Ford jsou přímí potomci irských přistěhovalců. ----- Děj filmu nás zavádí do kruté zimy roku 1847, kdy se z války v Afghanistánu (ano to je ta, kde i Britové dostali na prdel) domů vrací mladý voják. Zde se pak střetává s přímými důsledky hladomoru i s naprosto bezohledným a arogantním jednání úřadů podléhající koruně. Po zjištění, že již nemá rodinu, rozhodne se ji pomstít. Děj filmu je velice jednoduchý a je to takový v podstatě western srovnatelný třeba s australským filmem Tracker. I tento film je velmi syrový, temný a čiší z něj doslova zima. Velmi chválím kameru, perfektní dobové reálie i fakt, že ve velké části filmu se mluví irsky. Řada z diváků jistě už slyšela o neúrodě brambor v Irsku i o irských migrantech. Sám slavný Titanic jich ještě v roce 1912 vezl plné podpalubí. Jak ale strašná situace v zemi byla mi ukázal až tento film. Angličané se k této zemi ve svém područí v době hladomoru chovali opravdu hanebně. Trochu mi to připomnělo hladomor na Ukrajině v roce 1933, kdy Stalin nechal obylí z Ukrajiny vozit do Ruska. Rok 1847 není zas tak vzdálenou dobou v dějinách Evropy a už jen z tohoto důvodu doporučuji film vidět! * * * * *

    • 6.1.2019  20:47
    Navždy (1989)
    ****

    A víte co? Mně se to sakra líbilo a nebylo to jen kvůli letadlům. (No i když ta Catalina, C-119 Boxcar a hlavně ty A26 Invadery byly prostě skvostný!). Pochopitelně nešlo o B-26 (tedy Maraudery) jak se ve filmu mylně mluví... Piloti by sakra měli vědět na čem jim naskakují letové hodiny, nebo ne? :-). Film mně zaujal i tou romantikou. Někoho to mohlo až přesladit, ale ruku na srdce - kdo nezáviděl?! Já teda ano. Dreyfuss jakýsi klon Newmana, Costnera a Travolty (dle vizáže) mi do filmu dokonale sednul. A samozřejmě i Holly Hunter a Goodman, kterého mám moc rád už dlouho. Sice to tak trochu čpělo osmdesátkama, praštěnou módou té doby atd... ale obsah byl silnější. Mám rád tyhle filmy s životem po smrti, s anděli, posledním úkolem atd... Město andělů, Jak přicházejí sny... Vždy mně to velmi zajímalo. Třeba něco takového je! Třeba to, že zde zemřeme není konec a teď nemyslím křesťanské nebe. Třeba člověk dostane šanci ještě neco dokončit, rozloučit se, omluvit se... Docela by to bylo fajn. Al byl učiněnej klaďas takže chápu, že tam nahoře měl velká privilegia a měli s ním dost trpělivosti. Letecké scény byly ve filmu natočeny velice zručně a zejména všechny ty průlety nad hořícími lesy stály fakt za to. Musel jsem obdivovat ty hasiče tam dole co se k kompletní výstroji s vercajkem rvali o každý hořící strom což se děje ve skutečnosti velmi často! Tenhle film by si rozhodně zasloužil modernější zpracování, protože scénář je nádherný a dostalo mně to. A že to točil pan S jsem si všiml až ze závěrečných titulků ! :-) . Tímto končím a jdu si pustit The Platters : ,,They asked me how I knew - My true love was true, I of course replied...'' Jo a dávám za 4 přesné průlety nad požářištěm. V A26 pochopitelně! * * * *

    • 6.1.2019  20:26
    Bourák (1977)
    *

    Sedmdesátkové filmy zejména ty americké mají takový svůj nezaměnitelný feeling. Hrdiny jsou většinou tvrdí chlapi často s knírkem, bránící bezpráví či berou zákon do vlastních rukou, to když ten oficiální nefunguje. Jsou to vlastně westernoví hrdinové pozdější doby. Nemají však už na botách ostruhy a nepobízejí s nimi do trysku mustangy na nichž sedí... Sedmdesátkoví hrdinové už koně mají spoutány pod kapotami mustangů, chevroletů nebo silných trucků. Truckeři byli v této době oblíbenými hrdiny až se divím proč zrovna oni. Snad je to ta romantika dálek a nebezpečí na dalekých štrekách, kdy za zády táhli náklady často přes celé Státy. Hned si vybavím třeba film Conwoy... A samozřejmě si vybavím i všechny ty kamiónové angličáky, které jsem tehdy jako poklad z Tuzexu a vyjížděk známých do zahraničí vlastnil od Matchboxu. Jen díky této firmě jsem věděl, že v zemi jako Amerika jezdí překrásné tahače exotických jmen Peterbilt, Kenworth, Mack, Freightliner ad... Tehdy jsem si přředstavoval jací asi obři to jsou proti těm našim Liazům, Tatrovkám, Romanůn a dalším tahačům... Až nedávno jsem zjistil, že jsem se docela zmýlil, protože vyjma verzí tahačů ,,3+1'' kdy řidič má za kabinou pomalu celý byt se jednalo o skoro stejně velké stroje. Jen krásnější, blyštící se chrómem, s množstvím všech možných pozičních světýlek, originálních kreseb a s dlouhými komíny za kabinami... Od tohohle filmu jsem čekal, že se mi té radosti vidět zase tyto krásné trucky dostane a skutečně se tak stalo. Opět dojde k menšímu konvoji rozezlených řidičů a opět dojde na honičky s policií v černobílých křižnících s velikými majáky na střechách a s obrovskými chvosty prachu za záděmi. Příběh sám je trochu jak to jen říci... přiblý. A pochopitelně neuvěřitelný. Jakási komunita vedená šílencem vezme ve svém zapadákově spravedlnost do vlastních rukou a rozpočet města se snaží navýšit vybíráním neoprávněných pokud. Městská policie řidiče schválně odklání z dálkových tras na cestu k městečku s poukazem na objížďku kvůli nehodě. Ve městě je pak řidič policií a starostou, který je zde i soudcem ždímán za překročení rychlosti v obci. Většina lidí je vyklepaná a zaplatí. Někteří se ale brání jako brácha Chucka Norrise. Dojde k potyčce a bratr zmizí. Když se zjistí, že on i jeho truck jsou nezvěstní začne Chuck sám pátrat. Dopátrá se lecos a jelikož se s ním v městečku nechtějí moc přátelit dojde na všechny jeho hmaty, chvaty, obraty i pirulety s výkopem. Chápejte, tehdy se ještě málo vědělo, že nasrat Chucka je horší než Pánaboha. Tady jsou ale na Chucka v přesile a tak mu díky nové známosti díky volání o pomoc do vysílačky přijedou helfnout všichni nejbližší truckeři. Ti jej zprvu při zuřivým průjezdem stepním městečkem nemohou najít, tuší, že je možná někde uvnitř a tak začnou projíždět domy... :-). Z městečka je tak rázem hromada prken. Největší zloun a záporák mexickej polda ale na Chucka čeká v ohradě s divokým hřebcem. Chce si dát férovku chlap proti chlapovi. Jak to dopadlo nebudu spoilerovat, prozradím jen, že hřebec vyvázl bez újmy! Dávám tedy z 1 koblihu a radši ji ani nebudu jíst. ! *

    • 6.1.2019  14:04
    Pohřeb (1996)
    ***

    Ačkoliv mám rád gangsterky ze třicátých a čtyřicátých let, tohle jsem léta nechával v knihovně bez povšimnutí. Nějak mi necvaklo, že i tohle je mafiánská záležitost. A jelikož jsem po čase dostal chuť na Walkena tak jsem na film koukl. Hned jsem byl zase v Mafii 2 krátce po válce, kdy si ,,rodiny'' ve velkoměstech dělily své rajóny a běda jak jim tam někdo lezl do zelí. Jedna z takových italských rodin má úmrtí. Johnnyho Tempica někdo zastřelil z auta na ulici. Musel to být někdo od konkurence to je jasné. A tak zatímco u vystavené rakve rodina truchlí, muži se už dohadují kdo to byl a jelikož mají podezření, chystají pomstu. Jisti si ale nejsou navíc Johnny si zbytečně dělal nepřátele svojí nákloností ke komunismu i v rodině. Přeživší bratři Ray a Chez také dobře vědí, že jakákoliv pomsta přivede zase jen další pomstu do rodiny a kolotoč vraždění se bude točit dál a dál... Christopher Walken byl tračně skvělý a i ostatní hráli dobře. Nemělo to formát klasických mafiánských filmů, byla to jen taková jedna epizodka z jejich života. Rozhodně to ale stálo za vidění a chválím i zpracování prostředí Ameriky na konci čtyřicátých let. Dávám za tři prázdné nábojnice. * * *

    • 5.1.2019  09:37
    Hastrman (2018)
    ****

    Ach škoda přeškoda zpívá se v lidové písni, protože tohle mělo velký potenciál ! Již před nedávnem mne nadchl dokonce studentský film Lesa pán o hejkalovi a máme tu další tajemnou bytost z říše mýtů a pohádek - hastrmana. Nečekejte však žádného pana Puškvorce či Česílka, tedy jakéhosi zeleného mužika v zeleném kabátku s dlouhou fajfkou a pentlemi jak je známe z obrázků Josefa Lady. Baron de Caus vypadá jako úplně normální baron. Je dobře vychován, vzdělán, zná mravy, je finančně zajištěn a na panství v Čechách kam se vrací podporuje češství, tedy netrvá na němčině. Jeho specializací jsou vodní díla. Z mokřadů ležících ladem dělat soustavy rybníků aby voda zůstala v krajině, ale byla ku prospěchu všem. Tuto zálibu sdědil po otci stejně jako tajemnou bednu vystlanou slámou... Topení lidí bere jako přežitek a nehodlá se tím zabývat. V Čechách se mu líbí ač už viděl kus světa... Jenže i vodník se zřejmě může zamilovat a tak když potká Katynku, je zle. Když se totiž vodníkovi začnou zapalovat lýtka, vyschne mu šos :-). A to je jaksi problém. Upřímně jsem se muc nedivil, zakoukat se do očí divoženky Simony Zmrzlé asi bych taky zapomněl na hráze a stavidla... Nevím kde ji pan Havelka našel, ale za to klobouk dolů, protože ona je vážně zajímavá ! Hastrman samozřejmě nemůže prozradit svoji identitu a tak se trápí nenaplněnou láskou, protože se zdá, že Katynce jeho přítomnost není nepříjemná... To vše však vyvrcholí v pořádné drama. Máme tak zde romanticko poetickou baladu plnou krásných záběrů na vodu i na procházející se pár po březích rybníků a potůčků. Lehce si to nese ducha viktoriánských filmů, starých sídel a romantismu. Bohužel Havelka neukočíroval vyváženost mezi tímto a drama, které nastane. Některé filmové sekvence totiž byly točeny naprosto amatérsky, navíc k nim byla přidána příšerná hudba, takže to působí jako by jste najednou dostali z obrazovky facku. Přitom Karel Dobrý hned po Danu Bártovi aspiruje na českého filmového hastrmana ovšem pominu-li éru vodníků osmdesátých let v podání udavače STB Josefa Dvořáka nebo vyvedené rodinky v Dr, Mráčkovi. Dobrý byl prostě typově vybrán dokonale! Atmosféru to mělo také pěknou včetně všech těch lidových zpěvů... Jak říkám, je to škoda. Mohli jsme mít svojí vlastní tajmenou bytost z jezera pod Bezdězem, podobně jako v Transylvánii mají svého Drákulu. Za vidění film ale rozhodně stojí, protože v českých vodách kinematografie a to značně stojatých a zahnívajících se objevil zcela nový a velmi zajímavý tvor ! Dávám tedy za 3,5 resp. 4 porculánové hrníčky s pokličkou, ale ten jeden je ještě prázdný ! * * * *

    • 4.1.2019  21:20
    Bird Box (2018)
    ***

    A zase mně jednou tvůrci dostali. Né však kvalitou jak by se mohlo zdát. Ačkoliv mám postapo filmy ve velké oblibě, tady jsem chvilkami zíval a pokukoval po display přehrávače. Měl jsem totiž pocit, že sleduji něco co jsem už viděl. Bylo to v loňském roce a tehdy jsem byl nadšen. Film byl prakticky navlas stejný jen se jmenoval A Quiet Place. A jelikož Tiché místo i tento snímek vznikly v roce 2018, nevím kdo koho vlastně vykradl. Každopádně Tiché místo jsem viděl jako první, tak Bird Box je halt v nevýhodě. Navlas stejné vlastně snímky nejsou. V tichém místu jde spíše o sluch resp. o zvuky které vydáváte. Stačí sebemenší kravál a žlababa si vás nepěkně podá. Tady je to pro změnu zrak. Kravál si dělejte třeba mlácením do hrnců, ale žlababě se nemíte podívat do očí. Také si vás pak nepěkně podá způsobem velmi originálním. Takže teď už zbývá jen natočit na závěr emzácké trilogie sci-fi /drama/ horor kde se nebude smět čichat (nebo smrdět) - vyberte si. A pokud se někdo popere s tématem, že se nesmíte emzáků dotýkat, pak nás čeká možná i čtvrtý díl této ,,smyslové série''. Na jednu stranu musím uznat celkově genialitu scénáře, kdy si díky ní tvůrci vystačili s minimem prostředků... Nečekejte žádná na pécéčkách digitálně renderovaná hořící města, padající mrakodrapy, kolony vyrabovaných aut na dálnicích vedoucích z velkých metropolí... Tady stačilo pár baráků, les, tři kanáři a několik šátků na oči, jo a ještě balík starých novin. To je celé! Vysavač listí s přepínačem na ofuk měl rejža určitě doma v garáži, stejně tak člun. Zprvu mne film zaujal, ale pak to začala být nuda. A to zhruba od řeky až do konce... No konce... Divák si na konci říká a co to jako bylo??? Takže za mně je to za ty tři promoklý kanáry a to jim pár pírek tedy sakra chybělo ! * * *

    • 1.1.2019  13:17
    Zeměkoule (TV pořad) (2000)
    ***

    Golfista tento pořad srovnává s Tele Tele a dokonce si myslí, že jej kopíruje... to je vtipné, protože to byli Genzer se Suchánkem kdo se zcela jistě jak bych to jen řekl... ,,inspirovali'' nekonečným seriálem Tlučhořovic. Tenhle pořad byl celkem zajímavý, bavili mne ty obličeje Kaisera i Lábuse v podání jednotlivých postav... Některé výstupy byli lepší, některé slabší. Ono samo o sobě dost ovlivňuje to, zda divák má pány v oblibě či nikoliv... Za mně průměr, ale už nikdy nechci vidět striptýz Lábuse :-) ! * * *

    • 1.1.2019  12:44

    Tak včera jsem na to vskutku retro koukal a musím říci, že už je trochu cítit zatuchlinou. Samozřejmě oproti Nova Silvestrům je to jiná liga. To co dnes považujeme za výkvět herců a mnohdy i zpěváků tehdy nahnal soudruh povinně do jednoho studia a udělala se šou. Znormalizovaný lid se musel bavit a chléb a hry vždycky spolehlivě fungovaly to už znali ve starém Římě. Bylo tedy koho nasadit a už to garantovalo jistou úroveň. Na stranu druhou je z četných záběrů do publika složeného ze samých celebrit vidět, že se docela bavilo. Beru to tak, že to brali jako přátelské setkání s hereckými kolegy, takový větší firemní ,,silvestrovský'' večírek jaké se dnes pořádají. Kdo tu dobu zažil, chápe Menšíkovi narážky na Ikarův pád, Ženu za pultem atd... Rád okem spočine na panu Kopeckém atd.. A své dělá i živý orchestr, který poctivě doprovázel živě všechna čísla. Na tom zvuku je to stále znát. Přesto když na to dnes koukne někdo narozený později, bude si asi ťukat na hlavu na co to jeho rodiče tenkrát koukali a proč vlastně? To jako museli? Včechny ty tanečnice ve třpytivých podprsenkách s pavími pery, napodobeniny to velkých západní revue jsou dnes už jen pouhým odrazem tehdejších časů a působí až neuvěřitelně... K tomu neostrost obrazu, špatné barvy, ruchy od světel v kamerách při záběrech na lesklé věci i samotná móda diváků i účinkujících z tohoto pořadu dělá dnes už jen pouhé retro. A je smutné, že ČT na Silvestra mezi dechovkou na jednom programu a cimbálovkou na druhém programu (o pekelném pořadu Zedníčka a Paulové i s jejich ,,exkluzivními'' hosty se raději nebudu vyjadřovat stále sahá po takovémto formátu jako jakési kvalitní klasice a nebyla schopna udělat něco novějšího. Dyť je to už sakra 42 let ! * * *

    • 1.1.2019  12:29
    Hotel Hvězdář (TV pořad) (2018)
    **

    Tak nevím.. Asi jsem už starej. Vždycky jsem byl proti přezpívávání starých fláků omladinou... Ať má vlastní geniální věci a ty ať si pak zpívá. Dobrý hlas má dnes leckdo, ale dobrého skladatele a textaře skoro nikdo. A tak jsem u otázky... Legendární zpěváci nám stárnou a mají nárok na odpočinek a noví nemají pořádně zpívat co (bavíme se o popu a mainstreamu). Nechat odeznít klasiky a pouštět si je jen v MP3 a na CD a nebo dát možnost mladým hlasům, když už nemají vlastní písně je zazpívat jinak a třeba v jiném aranžmá? Doteď neznám odpověď. Když jsem včera koukal na ty mladé tváře a nepopírám šikovnost mladých zpěváků (až na šíleného Bártu!), říkal jsem si já ortodox - a vlastně proč ne. Ale zároveň jsem měl takový pocit jakoby se prznilo cosi krásného a to jen proto, že pořádné nové písně prostě nejsou. Také si říkám co by tu asi všechno vzniklo a rozkvetlo v těch našich šedesátkách, kdyby potenciál a chuť umělců nešrktili nebo rovnou nezadusili rudý komunisti ve všech těch schvalovacích komisích, kde se určovalo kdo bude zpívat a kdo ne a případně co se bude moci zpívat... Dávám tedy za dvě hvězdy už jen z nesmírné úcty k panu neckářovi, nejen protože je legendou a jeho písničky mám rád, ale také pro to jak se na stará kolena porval s nemocí ! * *

    • 1.1.2019  12:19

    Docela vtipná parodie na westernové filmy. Pravda trochu přeplácané, ale ten konec divokého západu - tedy světa koní a kovbojů zvolna nahrazovaný párou mně bavil. I ten rozestavěný Bílý dům ! :-) No a všechna ta udělátka - jakoby se jednalo o zdigitalizované přestavy J. Vernea :-). Smith i Kline mi ve filmu dobře sedli, ba co víc, film byl místy vtipný. To se u amerických komedií už dlouho dobu nedá moc říci... On byl také na konci devadesátých let svět ještě normální. Černoši si mohli v komediích ze sebe utahovat a nikdo neměl problém. Nakonec celý tenhle film si vlastně utahuje z Američanů a co by asi na něj ai řekl americký prezident Ulysses S. Grant? Takže jako Tv zábava po silvestrovské noci, proč ne ! Dávám za 3 kulečníkové koule. * * *

    • 31.12.2018  10:42
    Mlčení (2016)
    *****

    Uf, tak tohle bylo něco ! Připomnělo mi to Zajatce japonských ostrovů, kde jsem měl s podobnou tématikou a také pověstnou japonskou krutostí své první setkání... Japonsko se zkrátka bránilo křesťanství o němž tušilo, že jej může zevnitř rozložit podobně jako se to stalo v dávném Římě. Japonci už toto pochopitelně věděli a také věděli, že by se přeuspořádal celý společenský systém včetně dosavadního hlavního budhistického náboženství. Císař a správa země toto samozřejmě nechtěla dopustit a tak začali být křesťané pronásledováni podobni jako ti první v antickém Římě. Jít do takového místa na misijní cestu, to už tedy řekvu vám chtělo hodně velkou kuráž a víru. Jenže on svět vypadá jinak ze stinných chodeb jezuitského kláštera v ,,civilizovaném'' Portugalsku poloviny 17. století a jinak obalen otepí slámy na připravené hranici kdesi v Nagasaki. Kdo zná historii uvědomí si ten podivný paradox. zatímco v Evropě a hojně i v Portugalsku tou dobou probíhají hony na čarodějnice a tisíce lidí jsou upáleny na hranicích ve jménu křesťanství, na druhé polovině světa jsou upalováni křesťané a misionáři jakožto šiřitelé bludů ohrožujících řád země. Film má však i duchovní rovinu. Rovinu osobní odvahy, rovinu víry v Boha. Je tu se mnou když trpím? Proč shlíží na masakry a nezasáhne? Trpí mučení a popravovaní šeptajíc modlitbu či přímo Kristovo jméno méně? Ulevuje jim než je přijme tam nahoře, kde už není bolesti a strádání? A co když člověk opravdu věří bludu. Co když žádný Bůh není a všichni ti mrtví jsou jen zbytečné oběti vlastního omylu a hrdosti? Stačí odvolat. Stačí šlápnout na podobiznu Krista a skončí věznění i kruté popravy křesťanů sloužící jen a jen ke zlomení vlastní víry... Jak říkám, bylo to skvělé. Moc se divím zdejšímu chabému hodnocení. Zpracování bylo naprosto dokonalé, užíval jsem každičký jednotlivý detail oděvů, zbraní i budov. Také jsem si uvědomil jak je Japonsko krásná země co se týče přírody. Scorsese nám zase jednou naservíroval parádní velkofilm a snad jen proto, že se týká křesťanství jej někteří zavrhli či nepochopili... To je ale jen a jen jejich škoda. Pro nás by z toho mohlo plynout ponaučení. Podobně jako tehdy Japonsko, postupně se u nás uchytává také jedno náboženství. Na rozdíl o křesťanství si zatím ještě neprošlo vývojem a transformací, je stále kruté a netolerantní jako ve středověku kdy vzniklo. Jmenuje se islám a i ono to tu může zcela rozložit vše jak doposud známe a to k horšímu. Já dávám za 5 korálků růžence ! * * * * *

    • 30.12.2018  10:50

    Tak tohle byla zase slušná jízda ! Ethan Hunt, americká obdoba Jamese Bonda opět zachraňuje svět. Tentokráte to jsou šílenci zvaní Apoštolové, kteří chtějí pomocí atomových bomb změnit řád světa. Čím více bolesti a utrpení, tím více míru je jejch heslo. Vlády velmocí se je pochopitelně snaží zastavit a nasazují své nejlepší muže a ženy. A jelikož se neví kdo tím hlavním zlounem vlastně je, dojde k podezřívavosti a rozkmotření i mezi tajnými službami, takže o zvratové situace zde není nouze. Akce střídá akci a fakt se mi to líbilo všechny ty honičky a přestřelky... škoda, že jsem to neviděl ve 4D nebo alespoň ve 3D. Dokonce bych řekl, že to bylo lepší než poslední Bond. Ten se dost zklidnil a už to není co to bývalo... No a pokud je pravdou, že v rámci korektnosti má dalšího agenta královny hrát afroameričan, tak už asi zůstanu jen u T. Cruise a dalšího pokračování Mission Impossible. Podle listopadového průzkumu časopisu The Hollywood Reporter totiž téměř dvě třetiny Američanů podle průzkumu podpořily myšlenku, že by legendárního britského agenta 007 mohl hrát Idris Elba. No potěš koště!!! Zásadně nesouhlasím ! Něco by se totiž v rámci korektnosti prostě měnit nemělo a navíc mi ta korektnost už leze krkem ! Šíří se jak rakovina, bují a dávno už nechrání či neodstraňuje křivdy. Naopak! . Ano, jsem běloch a stydím se za to, jen ctěný soude na svoji obhajobu podotýkám, že jsem žádné kolonie nevlastnil, ani pole s bavlnou a chtěl bych svět takový jaký jsem znal ještě před posledními deseti lety ! No, zpět k filmu, on mi zatím trochu sedne tlak... Cruise jeevidentně ve formě, ač mu bude za 4 roky 60 věk by jste mu skoro nehádali a ve filmu běhal jako Věra Čáslavská ! Místy té akce bylo až moc a vždycky mi štvě to likvidace detonátorů na poslední chvilililinečku ale což... Tasy se na konci filmu alespoň pěkně rozsvítilo ! :-) No nic, nebudu spoilerovat! Sám to nesnáším! :-) Dávám za 4 čipy s lokátory GPS! * * * *

    • 30.12.2018  10:35

    Krásná pohádka, která však kupodivu zůstává trochu stranou Popelky a dalších vánočních pohádek a to i ve vysílacích časech televizí. Je to asi tím, že je to letní pohádka. Pamětníci si dodnes vybaví chytlavou písničku Honzy - Jirky Korna ,,Svítí, svítí slunce nad hlavou...'' a recept na ,,sekyrkovou polívku '' od těch dob zná jistě nejedna řádná hospodyňka ! :-) * * * *

    • 29.12.2018  14:15

    Válka mně zajímá. Hodně o ní čtu. O slavných bitvách napříč staletími, o důvodech proč konflikty vypukly, o zbraních a hlavně o lidech. Lidské příběhy mne zajímají nejvíce. Snad proto mám rád denníky či autobiografické vzpomínky všech těch, kteří se nějakého toho konfliktů zůčastnili. A i když je to pohled jednotlivce, často značně subjektivně zabarvený, má to pro mne mnohem větší výpovědní hodnotu než tucet děl věhlasných historiků, kteří píší fundovaně o něčem co však sami neprožili. A proto mne tento dokument doslova uhranul. Ne těmi kolorovanými záběry. Už jsem viděl fantastický dokument I. světová válka v barvě, tam poprvé na člověka dopadla rudost krve i odporná jednotvárná hněď krátery a vodou roblemcaných kdysi úrodných polí Belgie a Francie.... Byl to ten způsob jakým byl dokument podán. Ta výpovědní rovina jednotlivců, upřímná i po tolika letech. Trochu mne mrzí, že když už byly ve filmu i tanky , zapomnělo se na letectvo :-). Ale základem tehdejších armád byly tři zbraně. Artilerie, kavalerie a pěchota a o mužích těchto složek je dokument především. Od Jacksona je to skvělý počin nejen k nedávnému výročí 100 let od Great war, ale je to také skvělá pocta těm co tam bojovali a umírali. Dnes už se zapomíná i na hrdiny té druhé války, natož té první. Je třeba mladým neustále zdůrazňovat, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo. Tady je to za 5 vlčích máků ! * * * * *

    • 29.12.2018  12:14

    Nádhera. Miluji tyhle filmy odehrávající se na anglických sídlech. Tohle mi sedlo od prvního okamžiku a vážně se divím zdejšímu nízkému hodnocení! Když pak do filmu ještě přibyla Rachel Weiszová, nechybělo mi už nic. Tuhle skvostnou herečku zbožňuji a málokdo by hádal, že jí táhne na pátý křížek ! Film celkem skvěle roztáčí kola podezření, paranoi i napětí. U mně to tak tedy fungovalo stoprocentně. Co je neuvěřitelného na mladém 25 letém muži, který se poprvé a opravdu vášnivě zamiloval? Takový muž by lásce dal na oltář cokoliv a jmění je to poslední nad čím mladý a chemií zblblý mozek v takovém stavu uvažuje... Takový mlaďoch bez zkušenosti se pak ale může stát snadnou obětí zkušené a po majetku jdoucí ženy... Jak říkám byl jsem okouzlen. Už jen ty lokace! Film byl natáčen u Torpointu v jižním Cornwallu a ty výhledy na záliv byly úžasné, stejně jako samotné sídlo Philipa. Směji se těm co se tu nad ním opovrhují. Řada venkovských sídel chudší šlechty v té době tak zkrátka vypadala! zatékalo tam, tapety plesnivěly a nikdo tam neuklízel. Tohle je doba, kdy bohatí Američané po celé Anglii od zchudlých šlechticků odkupovávali vše od obrazů, knih, soch po celé domy. Některé si dokonce nechaly odvézt domů a např. knihy jsou dnes základem nejedné národní knihovny v USA. V podstatě se dá řící, že bohatí američtí průmyslnící zachránili hodně z britského národního dědictví, byť jsou dnes artefakty deponovány v USA. Parádní byl i český dabing. Tohle je za 4 poctivé bylinné odvary ! * * * *

    • 29.12.2018  12:00

    No přiznávám, že jsem se na chatu těšil. Nepolíben obsahem ani recenzemi jsem se na ni dnes podíval a řeknu vám rovnou, koukal jsem na to a ty filmové hrdiny jako ten Němec. Co Čech, to pacient řekl by si asi. Postavy se chovají naprosto iracionálně a i když základní dějovou linku chápu, to co na to všechno bylo našroubované je jednoduše přitažené za vlasy a neuvěřitelné. Malý plusem pro film je účast terezy a hlavně Judit na nichž mé oko vždycky rádo spočine (Terka by už ale měla něco dělat s tou pihou u obočí). Kdo chce, může tu psychologicky rozklíčovávat jednotlivé postavy či hledat ve filmu nějaký další význam či dokonce společenskou satiru. Já si myslím, že je to maglajz, který ze scénáristické propasti vytahují jen slušní herci. Pro mně tam byl nejpřirozenější Kopta. Ano, chaty jsou našimi soukromými moři. Zaslouží si pro to krapet lepší komedii než byla tato podivnost. Dávám za tři malé LP singly a to mírně nadhodnocuji ! * * *

    • 28.12.2018  17:37
    Gauguin (2017)
    ****

    No, leckdo si ten pobyt mistra na Tahiti asi idealizoval, včetně mně. Koukal jsem jak blázen, že to tam neměl vůbec jednoduché. Zpracování bylo skvělé a pro tuhle roli se báječný Cassel snad narodil. Jenže on zahraje kohokoliv, tak je dobrý. Jen se mi to zdálo krapet romantizující hlavního hrdinu. Prý se občas rád napil a také rád proháněl ženské. Koneckonců ač ženat nabrnknul si dalejo od Paříže Tehuru. Ve filmu to vypadalo jako kdyby umělec byl v podstatě morálně skvělý člověk, který byl podle podváděn. Ono to asi ve skutečnosti bylo trochu jinak a už jen to, že Tehura s ním večer při jedné scéně nechtěla mít ani mechtle a dokonce ani techtle, protože měla hlad hovořila za vše... Když jsem tak koukal na ty skycy a obrazy v mokré chtrči, či na vyřezávané plastiky prodávané v podstatě jen za pytlík rýže a plátno, říkal jsem si - kdyby tak chudák věděl... Dnes by se o to v aukčních síních strhla nejedna bitka...:-) To jsou ale holt osudy géniú. Jen málokdo si užil slávu ještě za svého života. V jednom měl ale pravdu, když sliboval, že jméno Gaugin bude jednou slavné, protože on je dobrý malíř a bude všechny jeho potomky chránit. Od tohoto filmu nečekejte nějaké velké emoce, zvraty, napětí... Je to film o druhé polovině života slavného malíře, který tou dobou byl už nemocný a jehož obrazy nešly v té době moc na odbyt. A tak aby bylo na plátna a barvy a často dokonce na kus chcleba musel například pomáhat nosit zboží v přístavu, nebo jít často spát s prázdným žaludkem, protože žádný šek z daleké Francie za prodaná díla nepřišel... * * * *

    • 28.12.2018  17:26

    Po Dobrých holubech a Ikarovu pádu tu máme další film o alkoholismu. Je to o té poslední úrovni, když už člověk o sobě nerozhoduje, kdy tělo potřebuje drogu za jakoukoliv cenu, kdy když na to přijde je člověk schpný pít i vodu po holení nebo benzín... Kdo si to nezažil na vlastní kůži nebo jako někdo blízký závislého asi jen těžko může ohodnotit herecké výkony či váhu filmu. Pro takové lidi je to asi o něčem jiném než pro nás co si tím bohudík neprošli. A tak hodnotím jen laicky. Švehlík byl skvělý, skvělý byl i Jarda Dušek a jsem moc rád, že pan Malý zase dostal pořádnou charakterní roli. Mám totiž dojem, že po Poutech, kde se mi zjevil poprvé jak přízrak a já jím byl ohromen pak všechny další filmy a seriály resp. jeho role v nich nestály za nic. Tak konečně! Tohle je dost smutný film. Naděje vždycky je, ale u stoprocentních alkáčů je fakt maličká. 4 flašky ginu. * * * *

    • 27.12.2018  18:19

    Vskutku úžasná záležitost! Děkuji tímto ještě jednou kamarádovi lioncelovi, že mne na něj upozornil. Kdo mně zná, ví, že válečné filmy z oblasti Tichomoří a Asie mám raději než ty z evropského bojiště. Sám nevím proč to tak je, snad je to těmi exotickými lokacemi, kde se boje a bitvy odehrávaly. Tady jsme v období japonské rozpínavosti, kdy pod maskou ,,osvobozování od kolonialismu'' postupně začala japonská armáda zabírat sousední země s tichým přihlížením celého světa. Postupně to byla i Korea, Čína atd... Že v oněch zemích šlo o prachsprostou okupaci a o nerostné zdroje s levnou pracovní (většinou dokonce otrockou) silou se asi nelze třeba více rozepisovat. Ostrovy Nipponu byly na zdroje chudé a vše se muselo dovážet a draze platit. Kdo spolupracoval, měl se relativně dobře pokud daná oblast neměla být důsledně vyčištěna od místních... Odboj byl tvrdě potlačován se vší brutalitou jakou byla císařská armáda v těch časech schopna. Přiznávám, že o bojích na Tchaj-wanu jsem doteď neměl tušení. O to více jsem zíral na tu nesmírnou odvahu náčelníka Seediků a jeho můžů, kteří byli jakousi novodobou asijskou obdobou Williama Wallace. Opět jsem se přesvědčil, že odvaha, značná dávka naštvanosti, znalost terénu a těžkopřístupný terén sám, mohou dát těžce zabrat mohutně přečíslenému a moderně vybavenému protivníkovi. Zde několik set mužů s lehkými zbraněni a převážně s šípy, luky a mačetami odolávalo v džungli Japoncům s kulomety, minomety, dělostřelectvem a letectvem. O pěchotě s granáty a mnohem lepšími puškami ani nemluvě. Více se dočtete ve vyčarpávajícím komentáři lioncela. Já jen dodám, že ač film měl 276 minut, nenudil ani minutu. Užasle jsem zíral nejen na krvavé boje ztvárněné na jedničku, ale i na všechny ty tance a zpěvy domorodců. Jediné co bylo slabší byly digitální efekty, ale vem to čert! Já statečným bojovníkům pokládám na duhový most za 5 červených květů! * * * * *

    • 27.12.2018  17:56
    Mine (2016)
    ***

    Kdybych neviděl film z roku 2014 Piégé, asi bych byl dějem filmu nadšen. Takhle se ale neustále vkrádal pocit, ž už jsem to viděl a že je to prachsprostá vykrádačka. Samozřejmě to bylo krapet jiné a neříkám, že to bylo špatné. Např. rozhovory s Berberem a všechny ty halucinace byly docela zajímavé. Já osobně bych zřejmě využil tělo mrtvého kolegy, když už bych se rozhodl z miny odskočit. Překvapuje mne, že to hrdinu nenapadlo. Je vidět, že film netočili Amíci. Z hrdiny by se na konci stal ještě větší hrdina, tady se vrací rozsekán na maděru... Vezmem-li v úvahu, že každý druhý voják jezdí na mise aby zdrhnul z domova a každý třetí má nějaké trauma z minulosti, pak po takovémto zážitku s nimi asi už armáda nemůže počítat... Ke konci se film už dost táhnul a já si začínal přát aby si to rozmyslela buď mina, nebo Mike. Hammer mně v hlavní roli celkem bavil, jen mně krapet štavlo, že jsem to viděl v italském dabingu.. Přeci jen šlo o Amíky a tak ta italština mi tam úplně nesedla. Celkově dávám filmu za tři plastikové vojáčky. * * *

    • 23.12.2018  21:58
    Čertí brko (2018)
    *****

    Tak mne rodina vytáhla na vánoce do kina a na co jiného než na tu novou pohádku. Podobně jako piloti Mustangů a Lightningů otráveně létali eskorty (doprovody pomalých bombardérů), cítil jsem to dost podobně. Pohádky poslední doby moc nemusím, protože nejsou zkrátka ono. Snad až na Anděla páně 1 + 2, ale ten film má pro mne trochu jinačí váhu než všechny ostatní pohádky kvůli Kašperku a Krumlovu a tak v podstatě ano, pohádky poslední doby nemusím. Hlavně ty naše hrané. Po posledním provaru dokoce páně Svěráka jsem se zapřísáhl, že už na žádnou další vybarvenou pohádku v HD, ale bez myšlenky koukat nebudu. Stále přemýšlím čím to. Zda pohádky jsou dnes tak hloupé, kýčovité a to skutečně a nebo jsem jen zestárl. Čím to, že Popelka, Zlatovláska, S čerty nejsou žerty, Šíleně smutná princezna, Honza málem králem, Jasněnka a dokonce Princezna ze mlejna se staly legendami a to i u dnešní drobotiny a nové věci ne? Vždyť jen sama ČT aby dokázala jak dobře nakládá s koncesionářskými poplatky na nás chrlí každého 24.12. novou pohádku! Nejprve jsem si myslel, že obliba nás starších u pohádek našeho mládí je proto, že jiné prostě nebyly. Konkurovat jim mohly jen ruské kreslené animované pohádky nebo naše studiovky, kterými jsem již tehdá právě díky studiu a kresleným kulisám mírně opovrhoval. Jenže co by jste pro droboť neudělali? Zkrátka najednou jsem seděll v kině a musel jsem uznat jak moc jsem se zase jednou mýlil. Od prvopočátku jsem viděl, že pohádka je to moderní, moderně pojatá a velmi inteligentní. Sice jsou tam odkazy na českou klasiku, ale jak zde padlo v komentech lehce je to i lehce politická satira. Své si tedy najdou nejen děti, ale i ,,eskorta''. To jsou vždy body navíc. A jelikož pohádku stvořili tvůrci Blaníka, máme tam Tondu i Žížalu, avšak jen ve vedlejších rolích. Tu hlavní si střihl Marián Geišberk (velká škoda tohoto talentovaného člověka!), Judit Bárdós byla po čertech nebezpečná nehříšnice z níž by jeden mohl dostat nejen poezii ! :-). Záporáka si střihl Honza Budař. Kdo tohohle božana zná, ví co on umí. Už v jeho klipu písně Šťasná jsem si všiml, že mu docela sluší historické kostýmy, nu tak tady se to skvěle využilo... A super byl i mladý Cina, který se opravdu na slunce dere celkem svižně a přeji mu to, protože umí. Lucifera se zhostil Ondřej Vetchý a i když asi už nikdo nepřekoná Karla Heřmánka (jemuž pravda na záda dýchá Kiří Dvořák chi chi chi!), byl také super! I ostatní herci byli skvělí, třeba ,,vdova'' Jana Plodková :-). Musím přiznat, že jsem si pohádku moc užil i těch pár písniček, které věřím mají šanci zlidovět podobně jako Zlatovlásko krásko kdo ví co bude dál... Nebo Kujme pikle... Dostala mne i filozofická rovina filmu, kdy čerti řeší kam se dostanou v případě, že budou popraveni... Do pekla? :-). Za mně prostě spokojenost, asi dám našim pohádkám ještě šanci. A protože je to tu značně podhodnoceno a některým asi ve filmu chyběla Bohdalka či co, dávám plnou sazbu. Za mne je to 5 plně popsaných papírů. Vašich hříchů pochopitelně! :-) * * * * *

<< předchozí 1 2 3 4 27 53 78 104
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace