Big Bear

Big Bear

,,Hammer Flight'' Leader - Ondra Pátek

okres Praha-východ
Milovník filmů - válečných zejména


49 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 25 48 72 95
    • 18.2.2018  17:54

    ,, Myslel jsem, že máme šanci.. '' ---- Dvojka plynule navazuje na Zrození planety opic a v té - planetě - věru nehledejte nic vesmírného! S originálem ze sedmdesátek už film nemá společného nic ani domnělý konec. Lidstvo se totiž nevymlátilo atomovkama, ale viry co si vykřížilo v laboratořích. A zatímco téměř vyhynulo, populaci opic v lesíku na dohled od Friska se to nijak nedotklo. Nepotřebuje energie, lovit v tlupách umí a včechny vede inteligentní Caesar, co opustil lidi pro svůj druh. Občas vzpomene na své dva lidské kámoše co asi dělají, ale hlavní starosti má s tím jak co nejlépe zajistit svojí mohutně se rozrůstající tlupě spokojenou a bezpečnou budoucnost. Navíc posledního člověka potkali před dvěma lety a tak kdo ví, jak to s lidmi vlastně je... Přemítání však naruší vetřelci. Do lesa pronikla z města se dvěma teréňáky průzkumná skupinka lidí. Jsou zdraví, viru evidentně imunní a ozbrojení střelnými zbraněmi. Snaží se dostat do elektrárny v kopcích, která by mohla jejich malé kolonii přeživších dole ve městě zajistit nejen světlo, ale i energii pro nouzové vysílání. Vždyť muselo přežít určitě více lidí i někde jinde! nenadálé lesní setkání s tlupou opic ozbrojených oštěpy, pod vedením opice, která navíc mluví je pro lidi šokem. Navíc je jim bylo zcela jasně Caesarem řečeno, co mají dělat: ,,Vypadněte!'' . Tím se sen o světle pro kolonii tam dole v ruinách města a energii pro vysílačku stal velmi vzdáleným. Jejich vůdce se však rozhodne, že s tou inteligentní opicí zkusí promluvit a požádá jí o souhlas s přístupem k elektrárně. Jenže na rozdíl od Caesara ostatní opice zejména Koba, který z laboratoří nemá na lidi nejlepší vzpomínky o jakémkoliv bratříčkování s tímto druhem nechtějí ani slyšet. Mají Caesara za slabocha, který má raději lidi než vlastní druh a nejraději by na město ihned zaútočili a hrozbu provždy eliminovali. Caesar však nechce válku čímž dojde k roztržce v jeho tlupě. Jeho pozice vůdce začíná být oslabena a to obzvláště poté co lidem umožní zprovoznit vodní elektrárnu v kopcích... ----- První půlka filmu byla fantastická, nejen pohled na mrtvé město,a le i to první setkání lidí s opicemi ve městě jsem sledoval s otevřenou pusou ! Od půlky se to trochu táhlo a konec se zase nesl v akčním duchu, kdy zejména starej Koba by mohl dostat přezdívku opičí Rambo ! .-). Konec zůstal perfektně otevřený pro třetí díl, na který se už chystám !!! Dávám za 4 stránky obrázkové z knížky. * * * *

    • 18.2.2018  17:36
    Křtiny (1981)
    **

    Na někoho z toho dýchne retro, hlavně z těch interiérů zasedaček s nezbytnými popelníky a interiérů žigulů a stodvacítek... Na někoho zase ta unylost v té době již povětšinou ,,znormalizovaných'' životů nás všech, které mohla těm na vsi okořenit maximálně tak návštěva či kontrola z Prahy! Ačkoliv v hlavní roli v celé zašmodrchané komedii o jednom zdrhnutí z práce hraje v hlavní roli můj oblíbenec Kopecký, ani s ním se mi to nijak extra nelíbilo... Ještě, že už je to pryč. Dávám tedy za dvě štamprdle nijak extra dobré slivovice. * *

    • 18.2.2018  01:06

    Zrovna nedávno jsem viděl několik klipů se skupinou The Carpenters a jak jsem tak na ně koukal, napadlo mně, že to je přesně doba Planety opic... Všichni byli takoví chlupatí, vlasatí, divní... K tomu ještě ty ohozy... Inu začátek sedmdesátek. Je to už hodně dlouho co jsem ten původní film a jeho další díly viděl a ještě více let uplynulo od doby kdy mi můj táta doporučil k přečtení stejnojmennou knihu Pierre Boulla. Už tehdy mne fascinoval ten obrat. Jak by asi bylo lidem v klecích, kdyby na nich primáti dělali pokusy? Byl to velmi zajímavý námět k zamyšlení a já nad tím pak během knihy často přemýšlel. Jak jsme na tom my versus zvířata, obzvláště při vědomí, že nejen léky (kde bych to ještě pochopil) ale zejména různé farmaceutické sajrajty dermatologicky testované, jsou třeba jen aby nějaká přestárlá madam neměla komplex z vrásek či laloků pod očima skutečně testovány na zvířatech a třeba i opicích a primátech... Film se od knihy zcela dějově odpoutal i když pravda k tomu závěru původní Planety opic by mohlo klidně dojít v budoucnu i při této dějové lince. Všichni ti šimpíci a orangutáni byli uděláni na pécéčku skvěle, zejména pak sám Caesar. Film si drží výborné tempo, škoda toho akčního finále, kdy jsem se už jen bál, že tlupa cestou do sekvojového lesa ještě shodí z nebe Air Force One, nebo pošle do vody celej ten červenej most.... Ale to jsou holt Amíci. Ještě, že na konci netleskali hasiči a starosta na ruinách San Francisca... Už se těším na další díl z této nové trilogie. Za sebe dávám za 4 ampule nové testovací látky XY * * * * .

    • 17.2.2018  22:51
    Siréna (1947)
    ***

    Konec devatenáctého století na Kladně, ve kterém se film odehrává dával tušit, že spíše než o cokoliv jiného se bude jednat o drsné sociální drama. Drama chudých prostých lidí, žijících ze dne na den, pro něž je práce na šachtách či kolem nich jediným možným zdrojem obživy. Ačkoliv jsem se těšil na zábavu, kterou propagandistické filmy z padesátých let dnes diváku povětšinou jsou, dostalo se mi studené sprchy. I kdybych si odmyslel jakékoliv politické znárodňovací zabarvení a že to tam občas sem tam nějaký dělňas pronáší - šak počkejte ... jednou bude důl náš..., pořád z filmu budou silně vyznívat reálie tehdejší doby. Doby před první světovou válkou, kdy panem uhlobaronem nebo velkotovárníkem nemohl být každý. Více bylo těch, co na tyto podnikatele dřelo někdy opravdu za dost šílených podmínek. Více dětí mělo zajistit rodiče na stáro, ale paradoxně tak každý rodina měla o to více hladových krků. Úmrtnost dětí byla vysoká... Tisíce lidí žilo nuzně a nejen u nás, proto také svět zachvacovala revoluce a socialismus se jevil zvláště té chudé většině jako dost dobrý nápad a forma zřízení...Vždyť už necelých 20 let od doby, kdy se film odehrával byla v Rusku zalořena komunistická strana... Možná, že tady někde v těch dělnických koloniích, manufakturách, dolech atd... po celé Evropě začaly všechny ty průsery co napáchal bolševik nejen u sebe doma, ale i všude tam, kam zavlekl rudý mor... Dávám tedy za tři volné neděle svým zaměstnancům a jdu si pustit Hospodu na mýtince, zejména pasáž o tom, jak se přeci nedá ukrást důl - dyť to jsou šachty tak a tak ...! :-) * * *

    • 16.2.2018  14:50
    Definice lásky (TV film) (2012)
    ***

    Z nějakého důvodu jsem si myslel, že tohle budou jen další šílené Decibely lásky - snad jen s výrazně lepším hereckým obsazením a bez tanců se zpěvy. To byl omyl. Ze scénáře je Viewegh celkem dobře cítit a řekl bych, že je z toho cítit i jakési možná dokonce jeho osobní bilancování. Bilancování nad vztahy a i nad přihlašujícím se stářím. To si leckdo začne uvědomovat zhruba tehdy, když se koncovka ve čtyřicet -cet mění v na -sát. padesát, šedesát, sedmdesát, osmdesát... :-) . Těm co to mají doma nebo v životě v pohodě, budou ti televizní hrdinové připadat jako partička exotů co se jen tak ,,plácají'' ve svých existencích aniž by se snažili o jakoukoliv změnu. Ti co jsou na rozcestích a to na jakýchkoliv možná ve filmu najdou hlubší smysl a lépe pochopí onu větu, která ve filmu zazní. Život není to co chceme, ale to co máme. Většina normálních běžných lidiček nejsou střelci. Není to o neodvaze, ale spálit za sebou mosty a začínat znovu nedokáže každý. Nedokáže to většina. A střelci nejsou ani hrdinové tohoto snímku. V tom je uvěřitelný. Žijí, bilancují, sní, váží pro a proti... Leckdo z komentujících by rád viděl nějaký drsný zvrat v příběhu a že se to tam mohlo dramaty jen hemžit! Ale tvůrci se rozhodli film udržet v romantických kolejích a udrželi ho tam. Pravda některé okamžiky byly krapet za hranou, například zabouchnuté ruce v kufru auta ale což... Pavla Ptáčková je pořád pěkná baba a Báru Polákovou bych taky rád vydrbal ve vaně :-) ! Film mi sednul, velmi příjemná byla hudba talentovaného Jana Maxiána. Já tedy dávám za 3 odpreparované hákové kříže z předloktí ! :-) * * *

    • 15.2.2018  16:02

    ,, Když jsem byl malý, musel jsem poslouchat rodiče. Teď zase musím poslouchat ženu... kdy už zestárnu? '' :-) ----Myslel jsem, že to bude taková ruská obdoba desítek podobných komedií, kdy parta taťků jede spolu někam pryč vypustit páru, zavzpomínat jak se žilo v tlupě a dokázat si, že stárne jen ten svět kolem, ale oni ne. Cestou někam je samozřejmě potkávají veselé příhody a tak je o zábavu postaráno... Zde tedy vše navíc v ruském podání, které může být všelijaké... Ale to byl omyl. Tady vlastně byla cílem sama cesta. Po hektickém začátku, kdy 4 hrdinové musí na krátko zpřetrhat všechny ty tepny a žíly co je neustále pojí s rodinami, zaměstnáním, přítelkyněmi a ocitnou se v autě se nám postupně odkryjí světy 4 čtyřicátníků. Kamarádi jeden druhého dobře znají a tak cesta probíhá v družném rozhovoru o chlapských záležitostech, o manželství, dětech... Řeší mezi sebou názory k nevěrám i příklady jak by to bylo opačně atd... Padne i pár životních pravd a sem tam se divák zasměje. A jelikož cesta za vzdáleným koncertem je dlouhá, je co řešit, na co se vzájemně ptát, o čem filozofovat... Bohužel na mně to bylo zase takové rusky rozšafné, rozmáchlé... Herci mi ale seděli, typově byli vybráni skvěle. Závěr byl fajn, ze života... K čemu cesta, když nikde není žádná stařenka k převedení? :-) ...a když už si fakt nevíte rady, řekněte si na co by se ptali Němci ! Dávám za 3 moderní obrazy. * * *

    • 14.2.2018  22:28
    Soumrak templářů (TV seriál) (2017)
    ***

    Tohle je moje nejoblíbenější část středověku. Věk rytířů, chlapů co byli fakt třída. Elita. Žádný oplechovaný panáci v turnajovém brnění, ale do drátěnek oblečení skuteční zabijáci. Na seroš od HBO jsem se moc těšil, ale pak měl tak nějak pocit jako bych sledoval středověkou PC hru Medieval total War II, kde kromě naskriptovaných masových scén (a že jich tam moc není) jsou jen krapet lepší hraná intra. Celkově to na mně i z hlediska děje (a to mám o tomto řádu i jeho konci něco načteno) působí velmi lacině a jako takový dobrodružný film pro odrostlejší mládež, něco ve stylo Robina Hooda co běžel v TV v osmdesátých letech... Dnes dokoukán poslední díl a zůstanu u průměrného hodnocení a to dokonce slabšího! Poslední díl byl historicky hodně volný a kdo by čekal něco víc o tom jak a proč skončili Templáři, tak se to nedozví vůbec... Je fakt, že od poloviny začal být film i napínavý, ale porovnání se skutečností ať raději nikdo nědělá! Ano, Navarra resp. hrad tam byl náš Zvíkov. Od HBO jsem čekal jiný level... :-( . Tři jednoručáky. * * *

    • 12.2.2018  14:45
    Dívka za zrcadlem (TV film) (2018)
    ****

    Krize jedné čtyřicítky aneb jak se točí Vilhelmíny... tak by se to také mohlo jmenovat. Zprvu jsem od filmu moc nečekal, ale celkem slibně vypadalo herecké obsazení a tak jsem k filmu usednul. Nevím jestli jsem si to vsugeroval, nebo nikoliv, ale životní partnerství Vojty Dyka a Tatiany Vilhelmové filmu velmi prospělo, ta jejich ve filmu hraná láska i to jiskření mělo o to větší punc uvěřitelnosti. Jinak Táňa se mi moc líbila! Výborná byla i Eva Josefíková, které věštím velkou hereckou budoucnost. No a kdo na sebe právem opět upoutal pozornost byl charismatický Olda Kaiser, který když je dobře obsazen udělá z obyčejné postavy neskutečného sympaťáka. Samo točení o točení mně moc nebavilo neřku-li ona zápletka z dob šedesátých, kterou jsem nijak ani podrobněji nesledoval. Zajímavá byla postava Renáty. Její postava byla velice uvěřitelná a bylo zajímavé sledovat jak postupně zabředává do scénáře a ten se jí míchá s jejím skutečným životem. Zralá žena, šťastně vdaná, matka malé dcery, které vlastně absolutně nic nechybělo najednou zblbla a začala bořit svět o němž jiní často jen sní. Nejvíce škody pak páchá na svém dítěti což jsem bral za naprostou sobeckost... Jsou takové mezi námi. Rybářky. Chtějí víc a víc. Nejsou spokojeny s tím co mají, stále je to pudí někam dál, něco měnit, za lepším... Jenže ne vždy to tak konči. Někdy si pak u ztráty všeho uvědomí, že to za čím se celý život hnaly vlastně měly hned od začátku, jen jim to nedocházelo. A některým to nedojde nikdy. Bohužel pro ně, bohužel pro okolí. Zůstanou samotné se svojí hrdostí a nezávislostí, která je k stáru, když je člověk vetchý a sám spíše k smíchu i pláči. U Renáty bych ale tak krutý nebyl, její muž si asi také nesl svůj díl tím, že jí nedopřával intimnosti, byť jeho lásky měla hojně... Film naštěstí končí velmi rozumně, protože rozumní byli i oba hrdinové. V životě to bohužel bývá jinak... --- Jinak jsem byl také jako ostatní naprosto ohromen tím domečkem s terasou a lomem. Ty večery tam musejí být skvostné ! 4 otočení kolečkem na trezoru. * * * *

    • 7.2.2018  20:37
    Mušketýr (2001)
    **

    Nudná blbústka o mušketýrech, stokrát ohrané téma. Mění se jen herci a kvalita kostýmů a výprava. Musím smutně konstatovat, že Tim Roth se tu vůbec neměl vyskytnout a to samé platí o Catherine Deneuve ... Co bylo slušné byly šermířské souboje, třeba ty na voze s královnou byly celkem zajímavé a opravdu nechápu ty držkopády na zem. Podle mně normální člověk by zemřel jen kdyby spadl na záda na zem z té výšky střechy a to stojícího vozu... Nepřátelé z vozu za plné rychlosti lítali jak kuželky, to smekám! Jiak ale nuda, herci nesympatičtí... Zlatá Angelika ! Dávám za dvě muškety .. * *

    • 7.2.2018  20:26

    Tenhle film jsem chtěl vidět ze dvou důvodů. Jednak mně zajímalo jak se tvůrci popasovali s dinosaury v předpočítačové latexové éře a také jsem chtěl vidět jak dopadlo další knižní zpracování E. R. Burroughse - mimochodem literárního tvůrce slavného Tarzana. No, na druhou otázku už asi znám odpověď. Čím lepší byl román, tím méně se mu rovnají filmová zpracování jeho dobrodružných příběhů. Zápletka v tomto filmu dává tušit, že o dobrodružství tu nebude nouze. A milovníci Cesty do pravěku, Plutonie, Ztraceného světa atd... se mohou těšit i na množství jurských ještěrek a nejen jich. Začátek celkem ušel, zejména německá ponorka byla udělaná celkem slušně a uvnitř si někdo pohrál s interiérem celkem solidně ! protože měla nejen německy po staru popsané budíky, ale dokonce měla na stěně obrázky siluet nepřátelských letounů! Oko válečného fajnšmekra toto vždy potěší. Celkem dobré byly i útoky torpéd na lodě, až potud byl film celkem trikově poplatný své době a slušný. Jinak film se neodehrává v roce 1918, ale 1916, obsah je jako už tradičně nepřesný... Ve chvilku kdy ponorka dorazí na Capronu, začne ten pravý mazec. Hned v úvodu sežere gumový plesiosaurus jednoho z osádky ponorky a pak už divák z gumového rauše nevyjde. Tohle byla prostě taková doba :-) Doba fantastických filmů o tajuplných ostrovech, drsných chlapech a sličných děvách. To se bohužel odráží i v celkové vizáži hrdinů, opravdu nevypadali jak z konce secese s těmi knírky a kotletami :-). Když kousek z filmu viděl dospívající syn, němě zíral na obrazovku a chvilku trvalo než ze sebe vypravil - proboha na co to koukáš? Bylo to ve chvíli, kdy AO posledního neandrtálce lovil dvoumetrový gumový pterodactylus. Já se bavil a věděl jistě, že dnešní youtobu generace nemá a nebude mít nikdy žádnou optikou možnost, tyhle filmy jakkoliv ohodnotit... Místy byli dinosauři zajímaví, co ale zaujalo nejvíce byly pyro efekty na závěr, kdy ostrov zachvátila sopečná činnost. V souhrnu tedy dávám za 3 barely surové nafty a vpomínám na pana mistra Karla Zemana, díky kterému bylo možné skvělou Cestu do pravěku podniknout už v roce 1955 tedy celých 20 let před Capronem ! * * *

    • 6.2.2018  23:23

    Po nedávno viděných parádních Vlčích dětech další pecka! Němci a Poláci fakt umí a vynahrazují nám těmito válečnými dramaty absenci nových válečných snímků... Znovu tímto děkuji kamarádovi desade, nejen že mi o filmu řekl, protože mými radary nějak záhadně proklouzl a také proto, že jej otitulkoval. Letní slunovrat je náročnějším filmem. Ačkoliv na první nádech voní prosluněným pozdním létem, párou lokomotiv, kouřem z hořícího uhlí a horkým olejem z mazacích soustrojí vlakových kol, při tom druhém z něj cítíte zápach co zanechala smrt v dobytčích vagonech po židovských transportech z Varšavy. Divák má možnost sledovat několik příběhů, které spojuje jen místo kde se odehrávají a válka. Tím místem je sanitární zóna, kde se nakládají transporty - ostře střežená místní posádkou německých četníků a železniční trať vedoucí kamsi odkud není návratu. Podél hlídané trati lze najít nejen kusy oblečení a kufry, ale i zubožené lidské bytosti... Jenže za pomoc hrozí smrt a za udání odměna, tak jak se rozhodnout? Konec války se blíží, formace amerických bombardérů skoro každý den vysoko brázdí oblohu, ale někdy i jedno špatné rozhodnutí může znamenat okamžitý konec. Teď hned. --- Ačkoliv opravdu Němci nevypadali zrovna árijsky, mně to nevadilo. Nemusí být hned každý film z druhé světové plný modrookých blonďáků. A na rozdíl od Pttaka mi nový německý velitel naopak přišel velmi zajímavý! Co bylo dokonalé, bylo celkové zpracování. Tohle nebyla žádná hra na retro, tady všechno sedělo do puntíku, jako kdyby jste koukali na skutečnou věc ze čtyřicátých let. Já tedy dávám za 4 šelakové desky se zakázanou pokleslou hudbou - jazzem a swingem! * * * *

    • 5.2.2018  16:02

    ,,Čertovi padre řekněte, že jedu do Mexika'' ----- Koukám, že snad na stará kolena začnu s westerny. Pravda nejsem na tento žánr expert tak jako jiní zde a tak hodnotím zcela subjektivně dle jednoduchého klíče líbilo/nelíbilo. A líbilo a dost. Pravda, námět žádný originál. Obzvláště pro ty kdo viděli Johna Wicka. Tam také jaksi nedopatřením naserou zabijáka v depce. Zde je to stejné. Vojenský zběh na cestě do Mexika se potřebuje stavit v zapomenutém těžařském městečku, odkud po vytěžení střibra všichni prakticky odešli. Potřebuje napojit koně, psa a sebe trochu vzpamatovat v lázni po dnech v poušti. Do Mexika je to už jen kousek. Bohužel ačkoliv nijak neprovokuje cestu mu zkříží šerifův syn se svými kumpány což je ústřední zápletkou filmu. Od této chvíle se roztáčí kolo násilí. Banda totiž udělala chybu. Ten koho naštvali nebyl jen tak nějaký tulák, ale zběhlý kavalerista z elitní jednotky, která ,,čistila'' oblast od Indiánů včetně celých vesnic. Kavalerista, který si slíbil, že po těch hororech co zažil už nebude zabíjet. Nikdy ale neříkej nikdy.... Film si vystačil s minimem herců a mně sedl. Fajn byla i hudba i když jsem měl u některých melodií v náznaku pocit, že už jsem je slyšel jinde. Potěšil i šerif Travolta! Takže za mně je to za 4 seky ostruhou! * * * *

    • 5.2.2018  11:41

    Nádherná pohádka. A hádejte kdo byl producent? Steven Spielberg. Zdá se, že se rozehříval na později na ty svoje filmy o Ostrozubech :-) Zdá se, že období jury mu nějak už na konci osmdesátek učarovalo! Já si tuhle pohádku pamatuji ještě z dávných dob, kdy jsme ji měli samozřejmě v prachbídné kvalitě na videu. Už tehdy jsem jí byl naprosto okouzlený. Včera jsem ji viděl po hodně a hodně letech s dětmi a fungovalo to na mně stejně. Jednak je to díky samotnému příběhu o putování Nožičky s přáteli za spásným údolím a pak také díky symfonické záležitosti Jamese Hornera, který z hudebního doprovodu animované pohádky udělal umělecké dílo. Fakt. Ta hudba je opravdu geniální navíc s těmi chorály ty žestě znějí dokonale... Však ji mám také zařazenu do své databáze OST. jediné, čemu na těchto pohádkách nerozumím, je vždy smrt nějakého blízkého hlavní postavy. V Lvím králi je tatínek Simby, tady je to maminka Nožičky. Nevím jestli to má dětem něco dát výchovného, třeba aby si uvědomili pocit samostatnosti, toho, že teď jsou hrdinové zodpovědní sami za sebe.. netuším. S těmi nejmenšími však jakákoliv filmová smrt v pohádce (natož maminky) zle zamává... No ale to je asi jediná výtka, navíc to mohu subjektivně brát jinak než ostatní. Tuto pohádku rozhodně doporučuji a osobně ji řadím k top 50 nejlepším animákům. Dávám za 5 zelných šťavnatých lístků. * * * * *

    • 3.2.2018  19:19

    Dětem se to líbilo a to je hlavní. A dětem byl film určen, takže dospěláci tu sice mohou dávat hvězdu sem i hvězdu tam, nejsou však cílovou skupinou :-) ! Příběh celkem zaujal i mne a zejména sama ta stará plechová hra. Celkem by mne zajímalo, zda byla vyrobena jen kvůli filmu, nebo zda na konci padesátých let v éře kosmického věku kdy všechno související s astronauty a raketami bylo in, protože vesmír právě otevřel lidstvu svá vrátka dokořán - tak zkrátka zda taková hra opravdu byla k mání. Já měl totiž cosi podobného jakousi plechovou vláčkodráhu z Maďarska a také jakési městečko se dvěma autíčky a autobusem na klíček, kde vozidla jezdila plechovými kolejemi a díky západkám v podvozku a prohlubním v kovové dráze dokonce zastavovala na červenou (nakreslený semafor na podložce). Vybavuji si i ten radál když ta plechová kolečka rachotila po plechové dráze zvuků odvíjejících se pružin v každém ze 3 jedoucích autíček.. :-). Začátkem sedmdesátek ještě hodně hraček bylo děláno z plechu. Zathura vypadala ještě starší. Ačkoliv je film celkem starý a samozřejmě jsme dnes zvyklí na jiný level digitálních efektů, myslím, že na svoji dobu to bylo slušné. A slušná byla (tehdy teenka) i Kristen Stewart :-). Z bráchů mně pak herecky zaujal zejména Jonah Bobo, který mi byl velmi sympatický a do role nejmenšího se dobře hodil. Za sebe tedy dávám průměr a posunuji raketku o tři políčka vpřed! * * *

    • 2.2.2018  14:55
    Prezidentský duel – finále (TV pořad) (2018)
    ****

    Důstojné, na rozdíl od toho předešlého bengálu, kde už chybělo jen házení pukavců a shnilého ovoce a kde se dalo maximálně tak koukat na Kláru Doležalovou. Paní Witowská to kočírovala skvěle a bylo vidět, že Mylošovi kultivovaná diskuse, kde navíc nemá zaplacený komparz jako publikum nesedí. Bohužel to dopadlo jak to dopadlo. Drahoš nebyl ideální, ale než dalších 5 let ostudy a hradních strašidel typu Ovčáček, Mynář, Nejedlý, to už radši jakoukoliv změnu..... Snad zasáhne příroda. Myloš není junák jakým se dělá, musí si to uvědomovat snad i fanatik typu Veleba a těch 5 let nedá. Doufejme.

    • 2.2.2018  14:42

    Přiznávám, že jsem se na tento film těšil. Jednička dá-li se to tak nazvat byla vážně ulítlá a sedla mi. Těžko se to pak navazuje, když laťka je vysoko. A nebudu napínat. Dopadlo to dobře. Nebylo to už tak dobré, ale bavil jsem se výborně. Záporačka Julianne Moore byla kouzelná a její záliba v designu padesátek :-) stejně tak i celá ta americko-britská patička zachránců světa. Ono už jen to UK versus USA nabízí celou řadu jiskřících ploch mezi starým kontinentem a vidláky z Nového světa :-). Diváka tak opět čeká porce slušné akce s výbornou kamerou i humoru. Toho mohlo být více! Hvězdu navíc dávám i za to, že ten humor je místy nekorektní a toho si v dnešní přiblblé době třetího pohlaví a celospolečenského uznávání jakékoliv úchylky jednotlivců - vysoce cením. Dnes jsem se např. v novinách dočetl, že vláda v Kanadě rozhodla, že jejich hymna bude genderově neutrální...Musí si změnit slova, mají tam ,,syny'' - a to je špatně!!!/ :-( !!!! No nic proti Kanaďákům, ať si doma třeba sází javory korunou do země kořeny vzhůru, ale o to víc potěší když si v takovémhle filmu ze sebe inteligentně utahuje velmi známý homosexuál nebo když se ve filmu celkem tvrdě pere do drogově závislých nebo si za to můžou sami.. mají žít slušně :-). Obávám se, že za pár let za tohle už někdo zažaluje štáb a to klidně i hodně let dozadu v nějaké podobně přiblblé kauze jako je meetoo ! Dnes jeden nikdy neví, komu to udělá bebíčko a kdo z toho bude chtít vysoudit majlant za újmu! Osobně bych u filmu zkrátil stopáž, bylo to zbytečně dlouhé a jak říkám, kvality jedničky to už nedosahovalo. Dávám tedy za 3 hvězdy a tu jednu navíc za nekorektnost, takže ode mne je to za 4 motýlky! * * * *

    • 2.2.2018  14:25
    Invaze 1968. Ruský pohled (TV film) (2011)
    *****

    Skvělý dokument. Na můj vkus tam však těch dotazovaných Rusůmohlo být více. Chápu však, že najít tehdejší aktéry nemuselo být snadné. V roce 1968 měl můj táta vážnou známost v Praze na vysoké. Byla jí zde studující Ruska Zoja. Jemu invaze tenkráte přetrhla vztah, studenti z Ruska zde už dále nesměli studovat a všichni odjeli domů... Do Prahy se pak podívala až v osmdesátých letech. Ona se na okupaci dívala tou naší optikou, nezbarvenou propagandou. Bylo moc zajímavé vidět názory dalších. Překvapil mně zejména generál Kosenko, který si dodnes myslí, že splnil úkol, potlačil kontrarevoluci a zabránil třetí světové válce... To ve mne vyvolává zároveň strach z Rusů samotných, z jejich nevzdělanosti a snadné možnosti jejich zmanipulování což spolu souvisí. Když i dnes je možné slyšet toto, když i dnes zase opěvují Stalina, je cosi retardovaného v ruském myšlení. A retardovaní jedinci dělají neočekávané a většinou nebezpečné činy... Nesmírně si vážím té drobné skupinky lidí co šla za nás protestovat. Byla to holá sebevražda. Přesto to za nás (pro svůj klid) udělali. Opravdu smekám! A jsem rád, že všichni dnes žijí v zahraničí. Dokument je to zkrátka parádní, navíc komentovaný mým velmi oblíbeným Viktorem Preissem. Bohužel opět si kladu základní otázku. Pro koho byl natočen? Ti co vědí a mají to v hlavě srovnané se z něj dozví možná pár nových zajímavostí, ale ta základní osnova událostí je pořád stejná. Ti co nevědí bohužel většinově dnes nemají potřebu na takovéto dokumenty koukat. Nějaký Dubček, Černík a spol... To jsou pro ně dnes neznámá jména. Je to už dávno a jim je to jedno. Proč se v tom hrabat? Letos budeme slavit 50 let od invaze a okupace. Není to jedno. Naopak. Při pohledu na vládu, při pohledu na Hrad, na to jak se u nás zase lže, jak jsou snahy ze strany Rusů tuto temnou kapitolu našich dějin zlehčovat a měnit, není to jedno. Byli jsme zákeřně napadeni a jakýsi náznak svobody zde byl tvrdě zadušen. Je otázkou co by nakonec ,,vyrostlo'' z toho socialismu s lidskou tváří (avšak stále pod vůdčí rolí KSČ)... Ale možná by to tu nakonec opravdu vygradovalo do nějakého podobného ,,sametu'' jako byl v roce 1989. Kdo ví. Takhle se z návštěvy bratrských armád a komunismu a normalizace s nelidskou tváří vzpamatováváme dodnes. Je to jen na nás. Vyprávějme o této době našim dětem, pouštějme jim tyto dokumenty. Ať i ony ví. * * * * *

    • 2.2.2018  12:28
    Kruté moře (1953)
    *****

    Je to tak 25 let, možná více, kdy jsem hltal knihy jako Konvoj do Murmunska, Kapitána Harinxe a pochopitelně i Kruté moře od Nicholase Monsarta. Zatímco v té první to byl příběh ladného torpédoborce, v těch ostatních to byl příběh korvet. Lodí, které byly díky válce přestavěny na eskortní plavidla pro konvoje. Většinou se taková loď oděla do válečného nátěru, někdy s arktickou kamufláží, na palubu se přidělaly vrhače hlubinných pum a několik boforsů, případně nějaké to dělo střední ráže. A samozřejmě sonar. Námořníci pokud vůbec měli zkušenosti z obchodního loďstva a jen díky válce najednou pluli na lodi spadající pod válečné námořnictvo. Po krátkém proškolení na nové vybavení je většinou záhy čekal křest skutečným ohněm. Nebyly to však jen tiché ponorky v hlubinách, byla to i Luftwaffe, která zdatně decimovalo lodní konvoje a to dokonce na arktických trasách pomocí dálkových bombardérů Condor. Posádky těchto plavidel vždy trochu žárlivě pokukovaly po štíhlých a rychlých torpédoborcích, které byly pro válečnou službu na rozdíl od těchto lodí přímo pro válku vyrobeny a modifikovány. Příběh H.M.S Compass Rose je příběhem jedné z takových korvet. Příběhem ze stovek podobných nebo dokonce stejných příběhů. Británie byla za války přímo závislá na surovinách i potravinách a nebýt konvojů, bylo by s ní ámen. A to vůbec nemluvím o Rusku kam v rámci Lend and lease severní arktickou trasou právě díky spojeneckým konvojům proudil životně důležitý materiál. Auta, tanky, letadla, munice, potraviny... Rusové dnes mají tendenci tuto pomoc, kterou si také ovšem zaplatili - zlehčovat. Ale je faktem, že bez ní by na začátku napadení SSSR asi Němci postupovali Ruskem mnohem rychleji a snáze. A tak s posádkou Compass Rose máme možnost absolvovat běžnou rutinu i protiponorkové patroly, klidnou plavbu i plavby v naprosto šíleném počasí, kdy spadnout přes palubu znamenalo jistou smrt. Zažijeme i těžká rozhodnutí, kdy čistě matematicky je nutno menší počet lidí obětovat pro záchranu většího počtu. Válka však nebyla jen na moři. Odehrávala se i na souši prostřednictvím nočních náletů Luftwaffe a barbarského bombardování civilních čtvrtí anglických měst. To se pak z moře nebylo kam vracet, protože domov už nebyl. A nebo byl, ale žena v něm žijící už nebyla vaše, ale patřila jinému. Nevydržela zkrátka čekat až a nebo dokonce zda se vrátíte z druhého konce světa nebo ne. Ta žena, jejíž obrázek jste měli jako pevný bod na poličce v kajutě... Film byl točen krátce po válce a tak má divák možnost vidět víceméně dobovou techniku. HMS Compass Rose si ve filmu zahrála skutečná válečná korveta třídy Flower - class corvette a fiktivní HMS Saltash Castle byl ve skutečnosti HMS Portchester Castle třídy Castle - class corvette. Filmu samotnému nemám moc co vytknout a herecké výkony byl jedním slovem skvělé!. Samozřejmě, je z něj znát to stáří 65 let, zpracování však nijak neubírá výpovědní hodnotě toho jak vypadala reálná válka o Atlantik. Dávám za 5 farmářských párků! * * * * *

    • 31.1.2018  21:23

    Tak tohle bylo hodně podivné, byť obsazeno herci známých jmen. Jen stručně nastíním děj, neb si myslím, že někteří film ani neviděli soudě podle komentářů. Je konec války, Německo podepisuje kapitulaci a partička slavících vlastenců v čele s prvorepublikovým důstojníkem jde krumpáčem rozbít zeď od sklepení, kde má kapitán ulité sudy archivních vín, které nesměly padnout do rukou okupantů. Když se probourá otvor do zdi a narazí první sud, zjistí se, že je komplet prázdný. Stejně tak ostatní. Do sklepa se ale celou válku nemohl nikdo dostat a tak je to velká záhada. Večer se jde znovu podívat do sklepa, protože tam slyší šramot a zpoza sudů vytáhne prapodivnou postavu s dlouhým vousem. Zjistí se, že je to jakýsi pan Příhoda, který do tehdy přístupného sklepa prchl od partičky šachů před gestapem, praštil se v něm do hlavy a když se probral, byl už zazděn. A tak celou válku prožil v oné uzavřené místnosti jen o sudech dobrého vína... Svůj předválečný příběh obchodníka se starožitnostmi začne postupně onomu důstojníkovi vyprávět a my se tak dozvídáme, kdo je a proč ho honilo gestapo... Hlavním důvodem je dělo ze sedmnáctého století, které si přál sehnat jeden milionář. Jenže začala válka, Němci vydali zákaz držení zbraní pod trestem smrti a co najednou s dělem? Milionář jej pochopitelně již nechce a tak je nutno jej schovat do kůlny pod seno. Tam jej ale známý pana Příhody nechce mít moc dlouho a tak se pan Příhoda ocitá v nepěkné situaci... (že by se však skrýval s dělem ve sklepě jak uvádí obsah nebo MickeyStuma je blábol!). Věřte nebo ne, pár dialogů tam bylo vcelku vtipných, i když logiku ve filmu hledat nelze, to opravdu ne. A konec, ten byl úplně nepochopitelný. Navíc na rok 1982 už je to z hlediska námětu hodně slabé a jako komedie už vůbec! Od normalzačních filmů jsem zvyklý na lecos, tohle se ale vymiká :-). Dávám tedy za dvoje rokokové hodiny. * *

    • 29.1.2018  08:45

    Tenhle film je sice válečným drama, ale válka jde jaksi mimo něj. Celý příběh je vlastně příběhem mladé Nasti žijící v chudé vesničce spolu se starci a ostatními ženami, protože všichni mladí muži odešli bojovat na frontu. Jednoho dne se Nastě vrátí domů potají Andrej. Je sice ověnčen metály, ale v poslední bitvě mu selhaly už nervy a on zběhl. Ví co jej čeká, když jej chytí. Pro zběhy má vojenský soud jen jediný trest - trest smrti zastřelením. A tak se Andrej usadí na opuštěné polorozpadlé usedlosti za řekou, ze které byl v době kolektivizace vyhnán majitel, ale která díky své poloze nikomu k ničemu nebyla a tak zůstala opuštěna. Nasťa mu tam nosí jídlo, milují se a na pochmurnou budoucnost raději nemyslí. Situace se zhorší když v chalupě Andrejových rodičů začne pátrat jeden z vojáků po Andrejovi. Už se ví, že zmizel a armáda hledá zběha na prvním možném místě - u něj doma. Nasťa však jeho přítomnost tají, dokonce před Andrejovými rodiči. Měsíce plynou, válka skončila a Nasťa zjistí, že je těhotná. Chvíli těhotenství tají, ale když už je to na ní vidět, začne ji vesnice podezřívat, že to má se svým mužem, kterého někde ukrývá... ---- Žij a nezapomínej je smutným filmem. Je to film o lidech v chudé vesnici, drsném životě v Rusku a člověk tak získá představu jak nuzně se tam za války lidem žilo. O tom, že dostat do úst kousek masa se rovnalo zázraku. Navíc ty dlouhé zimy, udavači a úřady, pro něž lidský život neměl žádnou cenu... Navíc těmhle lidem konec války prakticky nic nového nepřinesl... Brrr. Dávám za 3 ryby. * * *

    • 24.1.2018  20:29
    Policie v akci (TV seriál) (2017)
    odpad!

    Prima poslední dobou těžce testuje diváka co všechno ještě vydrží a tak po vskutku pekelných Nebezpečných vztazích s áčkařem Honzou Musilem u nichž si snad jen ti nejhloupější myslí, že se jedná o skutečné příběhy, nasadila krapet akčnější formát. No, za Husáka jsme tu měli pořad o VB - Maják, dnes máme na Primě Policii v akci. Přiznávám, kouknul jsem dnes na to se zájmem. S policisty spolupracuji při své práci a vážím si jich. Chvilku trvalo, než si u lidí získali ztracenou úctu z dob, kdy nosili zelené uniformy s červenými výložkami, ale pomalu ale jistě se jim to daří. Tak jsem si říkal, pořad o jejich práci, proč ne. Ať občan vidí, čím se taková hlídka každý den musí zaobírat a že na ulici to opravdu není zašívárna po které když to člověk pár let přečká čeká pěkná výsluhová penze o níž si běžný pracující smrtelník může nechat zdát. Jenže místo toho aby tento pořad důstojně přistupoval k práci PČR, svojí naprostou amatéřinou a debilitou ji naopak dehonestuje... Všechny scénky jsou pochopitelně sehrané, (snad) skuteční policisté jako dostanou vysílačkou hlášku ,,o případu'' a tak zapnou modré led stroboskopy a mažou ve smyslu hesla pomáhat a chránit - pomáhat a chránit. Na místě většinou naleznou partičku debilních herců-neherců z nichž někteří jen těžko před kamerou skrývají smích a které přivolaní policisté pacifikují či jim naopak pomáhají. Policisté také vše ,,hrají'' a všechny ty hmaty a chvaty s takovými těmi klasickými policejními průpovídkami a slangem působí spíše srandovně až pitomě než nějak úctyhodně. Ve finále se pak člověk nemůže ubránit dojmu, že někdo od Primy si z těch policistů snaží dělat blbce a mrzí jen, že to oni neprohlédli... Měl by jim to někdo říct. Než tohle, tak to raději nic. - ODPAD

    • 24.1.2018  00:05

    Jak jsem se těšil, tak jsem zklamán. Poetika a humor Obecné školy se tentokráte nekonaly a pokud tak jen v prťavočkých náznacích. Přemýšlím čím to je, že se mi poslední dobou humor Zdeňka Svěráka tak nějak vzdaluje. Buďto jsem já už někde jinde na jiné vlnové frekvenci, nebo on už tak nějak vyhořel a teď už jen poblikává jak doutnavka, jen jako chabý odraz zářícího slunce... zkrátka a dobře ať už jde o divadlo, tak o jeho filmové počiny, nějak to už není ono. Už to není jako tenkrát. Filmu samotnému co se týče řemeslnému zpracování nelze nic moc vytknout. Je doslova napěchován známými herci, ty dětští hrají celkem solidně, je plný krásných záběrů a příjemné hudby. Nahlíží vzpomínkovým kukátkem dnes již starého muže Zdeňka Svěráka do jeho dětství, kdy i přes válku se mu do duše hezky vepsala nejedna vzpomínka, nejeden zážitek. A protože to zlé člověk zapomíná, zůstává z toho takové to lehce dojaté vzpomínání na tenkrát. Problém je v tom, že to jak to vidí Svěrák nemusí stejně vnímat divák. Je to jako když někoho přivedete na pro vás důležité místo a vypravujete mu tam o tom proč je to místo důležité. Dotyčný se vás může snažit chápat, může být třeba i místem okouzlen, ale nikdy to na něj nezapůsobí jako místo působí na vás. Tu snahu vyprávět vzpomínky mladším chápu, každý to nutkání zná a čím je člověk starší, tím je ta potřeba alespoň u někoho a obzvláště literárně činného stále palčivější. A tak tu máme možnost vidět kousky Svěrákova dětství, zručně natočené jeho synem Janem. Jako by nám ukazoval rodinné album a my se dozvídali kdo je na té a té staré fotce. Kdo jsou ty dávné tváře, že ten a ten je strýc, to je babička, tohohle rodina zavrhla, ten a ten zemřel tak a tak... Posloucháme se zájmem s úctou, usmíváme se když víme, že ten malý nezbeda na fotkách je malý Zdeněk, ale je to Svěrákovo album. Nějak hlouběji mně to vyprávění zkrátka nezasáhlo a ani jsem se u filmu moc nenasmál snad kromě Štědrého dne .-) . Perfektní byl Kaiser s Třískou jejich sedláci byli prostě jedineční! Skvělé role pro skvělé herce. Horší mi přišel pár Vetchý - Voříšková, kde ten věkový rozdíl prostě byl vidět. Ondra Vetchý šel párkrát s komičností až na hranici trapnosti a to u Svěráků věru nevidím rád. Ono celkově tam došlo k jakési recyklaci sebe sama a sám Svěrák svými průpovídkami nijak humorně nepůsobil, a to už nemluvím o ,,rorýsovi'' a napodobování jeho pískání... Třeba takového kantora i Svěrák měl, tady se ale moc tlačí na pilu i když se jeho třídní snaží přehlušit projev o Hitlerovi ve školním rozhlase. Tereza ale byla opravdu krásná, v outfitu let čtyřicátých s tím účesem jí to moc seklo i v domácím úboru na dvorku mezi slepičincema byla božská. Válčit někde nad Evropou hned bych si jí nakreslil pod kabinu svého fortressu :-) .V souhrnu jsem tedy zklamán. To, že to bude dobře natočené jsem věděl, od Honzy Svěráka to čekám, ale od scénáře Zdeňka Svěráka jsem očekával víc..resp. jsem zvyklý na víc. Škoda. Takže za mně je to jen za 3 galony leteckého benzínu z přídavné nádrže nějaké stíhačky z eskorty ,,velkých bratrů'' co tenkráte jako stříbrné tečky hučely tam nahoře v modři a psaly na oblohu nad protentokrátem. * * *

    • 22.1.2018  23:12

    Zlo plodí zase jen zlo... Hodně dobrá záležitost z amerického zapadákova, tedy městečka s německy znějícím názvem Ebbingem. Je to drama matky prahnoucí po dopadení vraha své dcery, který byla před smrtí navíc znásilněna a pak polita hořlavinou a zapálena. Vyšetřování nikam nevede a tak se matka rozhodne činnost policie, kterou považuje za nedostatečnou krapet katalyzovat provokativním výlepen tří billboardů. To se jí také nakonec povede, jenže vše není jen černo-bílé a tak se divákovi na dokonale připravené scéně rozprostře nejeden osud místních lidiček, kde co kus to originál. Touha po pomstě či odplatě je palivem, které mámu žene vpřed, ale zároveň ji spaluje. Navíc v komunite, kde se každý zná s každým, je složité vyhlašovat válku oblíbenému šerifovi o kterém se navíc ví, že je vážně nemocen a potřebuje hlavně klid... Film jen zvolna odsýpá a nijak mu to není na škodu, k tomu zapadákovu to perfektně sedí víc než nějaké přestřelky a akční scény. Co z filmu dělá vyjímečnou událost jsou skvostné herecké výkony prakticky všech zůčastněných. Nejvíce září samozřejmě McDormandová, Harrelson a Rockweil. Woody na stará kolena zarkoval v rolích poldů, tohle je už několikátý film kde poldu hrál a tady opět ukázal, že zraje jak víno a z počátečních krapet přiblblejších rolí se postupně profiluje mezi super herce. Tenhle film byl hodně dobrý !!! Dávám za 4 molotovy! * * * *

    • 21.1.2018  17:13

    Tahle jízda rozděleným Berlínem zóny nezóny jednou v Carreře 911 a podruhé zas třeba v policejní Ladě se soundtrackem osmdesátkových hitů Neny, Schillinga, ale i Depeche Mode ad...mi velmi sedla. Žánrově je to pravda mišmaš. Jedná se o thriller z prostředí tajných služeb motajících se v Berlíně před rokem 1989 a to těsně před pádem zdi. Jelikož obsah je tentokráte hodně skromný, krapet nakousnu o co jde,a le spoilerovat nebudu!!! Město se v tom revolučním kvasu hemží agenty CIA, MI6, KGB, DGSE a kdo ví jakých ještě dalších služeb a agentur... A jak to tak bývá, unikl důležitý seznam západních agentů, po kterém jde samozřejmě nejen KGB, ale i západ ve snaze zabránit kompromitaci a smrti stovek statečných mužů i žen... Jenže nový majitel seznamu nemá potřebu s tím za Rusy jít, protože ví, že na trhu s informacemi má tento seznam mnohem větší cenu a tak vyčkává na nejlepší nabídku. Proto je do Berlína britskou tajnou službou vyslána agentka Lorraine Broughton aby se snažila seznam v tomto krátkém mezičase získat. Lorraine hraje samozřejmě Charlize a řeknu vám, že i když zestárla, těch jejích 42 by jste jí nehádali. Před kamerou se nestydí (to platí bohudíky pořád :-) a tu její postavu a prsa by jí mohla závidět nejedna čerstvá třicítka. Přesto nám bohužel (stejně jako my s ní) stárne. Jo, kde jsou ty časy čertovského Ďáblova advokáta, nebo jablky vonících Pravidel moštárny... Z rozkecaného začátku se film přehoupne do druhé půlky a jestli někdo na začátku občas zívl, v druhé půlce se mu to už nestane. Akce střídá akci ať už jde o ,,ruční práci'' nebo honičky v autech (docela bych chtěl vidět jak se ocelový žebřiňák Lada Niva po nárazu do Wartbugu vymrští a převrátí jak v Kobře 11 ! :-). Charlize si asi pěkně při natáčení mákla a nejeden hematom na té její bezchybné pleti bych jí věřil i ve skutečnosti. Konec je pak jedna velká špionážní jízda a dost mi spravil chuť po nevýrazném začátku, zejména pak hlavně celkem nečekaný závěr. Trochu mi vadilo, že KGB byla ve filmu znázorněna něco ve stylu dagestánské mafie a jeden agent měl na těle kérky jak Řepka, což na konci osmdesátek nevím nevím... U těchto filmů si vždycky říkám, co tomu asi říkají všichni ti skuteční borci co jsou někde na nějakém skutečném seznamu. Ti co tenkrát skutečně svojí prací pomalu ale jistě vnesli průvan do toho komunistického hnojiště východu Evropy a pomohli tak s tím, že se jim to v tom roce 1989 celé složilo jak domeček z karet. Smějí se těmhle filmům doma jak skuteční lékaři u Ordinace v růžové zahradě? Nebo skutečně to bylo v té nárazníkové zóně na samé hranici Železné opony opravdu tak drsné? A pokud ano, jak moc? o vědí jen oni. Film je jen film. Každopádně za něj dávám 4 vodky s ledem a jsem spokojen ! * * * *

    • 20.1.2018  11:50

    Kdyby jste se mne zeptali, jaký rumunský film jsem doposud viděl, až donedávna bych mohl říci jen že film Veronika znovu přichází (1973). :-) A to jen kvůli dětem.Teď už mohu prohlásit, že jsem viděl dva. Tím druhým je film o ,,Draculovi'' Vladu Tepesovi, který si svou nehynoucí slávu získal v podobě krvelačné příšery sající krev díky románu britského spisovatele Brama Stokera. Svůj skutečný otisk do dějin ale udělal jako tehdejší vládce Sedmihradska, který turkům zle zatápěl. Pořád se tu řeší jeho krutost a zejména ono slavné nabodávání na kůl. Jak takový proces probíhá? Přiostřený kůl, rozumného průměru je do oběti vpraven řitním otvorem a prostrčen tělní dutinou. Posléze je oběť vztyčena kolmo do výšky a kůl vahou těla projde ven někdy v úrovni ramen, úst atd.. Oběť umírá při krutých bolestech a někdy i velice dlouho. Utrpení dotyčného šlo zvýšit zaoblením hrotu kůlu a jeho pomazání lojem přičemž zkušený kat prý uměl kůl ,,aplikovat'' s minimálním poškozením důležitých tělních orgánů. Takový ubožák měl pak jistotu, že oproti těm s vnitním krvácením ,,vydrží'' na kůlu mnohem déle. Tento způsob poprav byl v oblasti Balkánu, Orientu a východu Evropy celkem rozšířený a dosti odstrašující protože sama poprava je ponižující a popravený na kůlu resp. jeho ostatky vydržely opravdu dlouho. Jak to vím? Ne nejsem úchyl, ale když jsem se věnoval archeologii občas jsem v zemi narazil na jedince u nichž jsme si nebyli jisti jak z tohoto světa odešli (např díky zářezům na krčních obratlích) a tak jsem si přečtl knihu Dějiny trestu smrti, kde Martin Monestier popsal snad všechny možné i nemožné způsoby poprav, které lidé během věků na sebe vymysleli.... Napichování na kůl bylo kruté. Ale bavíme se o polovině patnáctého století. Tedy době kdy se i u nás běžně čtvrtilo, lámalo kolem a upalovalo... Mimochodem upalování nepřátel v chalupách byla oblíbená záležitost našich! husitů a jak víme husitství skončilo jen krátce před nástupem Vlada Tepese k vládě. V kontextu doby se tedy jedná svým provedením spíše exotický trest smrti, protože kruté byly všechny a když už vás ,,jen'' věšeli, nechali vás se celé minuty škrtit, žádné zlomení vazu jak to známe dnes... Proč to celé rozepisuji. Chci jen říci, že Vlad možná kruťák byl, ale nijak se nevyjímal z vládců té doby. V zemi měl velký binec, (který je v Rumunsku dodnes) a tehdy to fungovalo jen a jen silou. Chceš-li mír, chystej válku. Kdesi jsem četl, že měl zálibu v napichování snad proto, že byl na tureckém dvoře za mlada zneužíván (čemuž lze možná i věřit) a tak se za toto ponížení mstil... Těžko říci. Já si myslím, že ty známé rytiny, kterak hoduje u čtvrcení s lesem kůlů za zády jsou německé báchorky pro senzacechtivé Evropany. Je to stejné jako bulvár dnes. Film se snaží Tepese od tohoto očistit a mně to ani nijak nevadilo. Je otázkou zda byl takový filozof a měl takové charisma jako má ve filmu Stefan Sileanu. Film byl velmi výpravný - to jsem od Rumunů vážně nečekal. Nedávno jsme v novém dvoudílném seriálu ČT viděli jak o mnoho, mnoho let později to měla složité Marie Terezie a to měla za sousedy ,,civilizované'' národy. Vlad Tepes to měl v tomto ohledu myslím mnohem složitější a v této zkoušce ustál. Co kdyby Osmany opravdu pustil do Uher? Takto si Mehmed II. nemohl nárokovat Sedmihradsko a Valašsko, ale i další území Evropy... Já jsem rád, že jsem film viděl a můj pohled je díky tomu na Draculu krapet rozšířen. Mimochodem scéna jak sami Turci prochází s šokem a ohromením kolem lesu kůlů s práchnivějícícmi mrtvolami byla z filmového hleiska opravdu nezapomenutelná ! Zajímavá je u filmu i absence žen! Nezbývá než v kontextu dnešní doby si povzdechnout, že Evropa má dnes takových Tepesů zatraceně málo. Muslimové už nemusí válčit o nová území a šířit korán mečem, Evropa si je sama zve, do svých zemí vozí a do dlaších chce násilím rozdělovat! Co by tomuto počínání dnešních politiků asi tito vládcové, obránci kříže a křesťanské Evropy řekli dnes? Myslím, že Vlad Tepes by to vyřešil rychle a Juncker, Merkelová a spol. by ty své kůly, pěkně zaoblené měli jisté ! Dávám za 3 kříže. * * *

    • 20.1.2018  11:14

    Na tenhle film jsem se dlouho chystal. Jednak mne zajímal z hlediska mého dřívějšího povolání (ne neandrtálce jsem nenašel, ale nejeden ,,skrčenec'' mi rukama ať už pod ,,škrabkou'' v terénu, či v laboratoři prošel), tak i proto, že dohrávám Far Cry Primal :-). Neandrtálce prý vyhubil náš druh. Jeden čas tu však ještě po zemi chodily oba druhy pospolu a dokonce se prý křížily mezi sebou. Proč neandrtálci zmizeli se neví, přikládá se to nějakým chorbám či nemožností konkurovat novému druhu člověka, jeho způsobům lovu i začátku zěmědělství. Možná byli námi dokonce záměrně vybíjeni... Faktem je, že i tito lidé nebyli hloupí tak jak si je dnes leckdo představuje. Jejich znalosti přírody byly neskutečné. Pochopitelně, záviselo na tom přežití celého rodu. Kdesi jsem četl, že takový lovec mamutů což už mohl být samozřejmě i homo sapiens sapiens měl podobné IQ jako my dnes. Pochopitelně neznal matematiku, fyziku atd... ale v hlavě měl znalosti o stovkách druhů rostlin, zvířat, přírodních úkazech... prostě znalosti o kterých my nemáme ani šajn. AO je film z té doby. AO je neandrtálec. Má svoji ženu i svoji tlupu. Moc jsem se smál komentu livingdeada o skřecích... A co čekal? Veršovaný příběh? 30 000 před. n.l. ??? Chachháá. Směju se znova. Jistě masky nebyly úplně dokonalé a celkově byl film jak bych to řekl... no... prost ochlupení :-), bitka s ledním mědvědem byla úsměvná a já sám také nechápal jak se AO dokázal vrátit přesně do do toho svého rodiště což vrtá hlavou i Verbalovi :-). Čekal jsem i nějakého toho mamuta nebo alespoň srstnatého nosorožce, o což nás bohužel tvůrci ožebračili i když z mamutů uvidíme alespoň mršiny (ne, že bude jezdit na smilodonovi jako v Primal jsem nečekal :-) ! Jinak jsem byl ale spokojen. Nádherné lokace a sám příběh o dvou uprchlících byl zkrátka zajimavý a kromě našich několika pravěkých filmů nevím o žádném jiném, který by toto období úsvitu lidských dějin zpracovával. A tak už jen z hlediska jakési širší osvěty film význam bezpochyby má. Tři pazourky. * * *

    • 16.1.2018  19:59
    Collateral (2004)
    ****

    Celkem svižný thriller, ničím však vyjímečný. Herci hrají jak mají a vše solidně šlape. Mně film zaujal hlavně nápadnou nepodobností si sama sebe u dvou hlavních herců Cruise a Bardena. Přeci jen je člověk má zafixované krapet s jinou vizáží :-). Bavil jsem se ale dobře a Foxxovi přál aby se mu nakonec podařilo noc přežít. * * * *

    • 16.1.2018  19:49
    Můj strýček Archimedes (TV film) (2018)
    ***

    Komediální drama nebo dramatická komedie? Zkrátka kočkopes. Tyhle filmy mně osobně už začínají nudit. Nic podstatného nesdělují, na nějaké hlubší antikomunistické poselství je sráží lehce přiblblý humor a zároveň nejsou ani moc komedií, protože padesátá léta u nás byly fakt něco odporného a kdo o nich něco ví, těžko tam hledá snad kromě Černých baronů veselé momenty. Nechat to v rovině drama, neřekl bych ani popel. Ale to by tam nešel strčit ,,mistr'' Donutil a jeho průvpovídky. Tenhle film byl vyjímečný snad jedinou věcí a tou je vlastně sám příběh řeckého komunisty. Docela jsem se divil, proč má dneska někdo potřebu točit film o tom jak to tu měl řecký komanč těžké a jak musel se soudruhy emigrovat k nám do spřátelené socialistické země, kde se mu pak stýskalo po teple, olivách a moři. Vetchý naštěstí záhy procitá u prohlašuje, že u nás komunista zlý... Od poloviny film také zvážní a na konec se snaží být vážný už zcela což na mne působilo značně nevyváženě. Scénář celkově vždy něco načnul a pak nedokončil. Buď to mělo mít dva díly, nebo se něco mělo rovnou vynechat... Celkem oceňuji snahu hodit film z hledisky výpravy do padesátých let, spíše však než vyvěšené vlajky a mega Stalinův portrét zaujme poválečné vybavení domácností a třeba i vily ,,po Židovi'' (mimochodem ty lehké děvy v té vile ubytované tam se souhlasem úřadů byly co ?). Přejezd do Vídně, útěk v balónu (ona už sama návštěva Töpfera) i ve vlaku (který jel mimochodem na druhou stranu) už byl hodně za čarou. Někomu to možná přijde romantické, ale kdo četl Útěky přes Železnou oponu, ví jak se stát opouštěl těžko a kolik lidí na hranicích bylo lapeno, nebo rovnou zabito... Takže ano, beru jako novou informaci, že nám sem do republiky po válce do Brna prchlo na 300 Zorbů, ale tím to hasne. Ondru Vetchého mám rád, ale ani jemu ani Daně Černé jsem jejich řeckou národnost nevěřil i když mateřtinu vydatně šišlali. Tři husí brka. * * *

    • 16.1.2018  09:23
    Lord Jim (1965)
    ***

    Mohl bych začít o tom, že tento film je o hledání sebe sama. Že před sebou člověk neuteče. Lord Jim je příběhem o zbabělosti a hledání celoživotní cesty k znovuzískání odvahy a respektu k sobě. Proč ne, námět dobrý, ale to zpracování! Filmaři evidentně chtěli natočit dobrodružný a akční film s množstvím bojových scén v exotických lokacích a zároveň hloboce filozofující dílo o člověku. Vznikl tak prapodivný pletenec, který mne zprvu právě tou exotičností přitáhl k obrazovce abych pak již jen ze zvědavosti a se sledováním zbývajícícho času zjistil, zda hrdina v závěru zase zbaběle uteče či nikoliv. O co vastně šlo? Mladý anglický námořník, toho času první důstojník na jednom stařičkém parníku, který se za bouře začne potábět zanechá loď plnou cestujících uprostřed bouřícího živlu a prchne s celou posádkou na jednom ze záchranných člunů. Po pár strastiplných dnech doplují do přístavu, kde zjistí, že tam kotví i jejich parník, který zachránil jeden francouzský kapitán. Všichni cestující byli zachránění a zbabělá posádka jde před námořní soud. Angličanovi je odebrána licence, je s ostudou propuštěn a on se už jen plouží přístavy v Asii jako námezdní dělník. Ze smrti strach nemá, považuje ji za menší zlo než zbabělost, kterou si vyčítá. Proto přijme nebezpečný úkol dopravit sudy střelného prachu po řece do jedné z nebezpečných oblastí, kde se bojuje. Tam pak najde svůj osud... Co se týče lokací, nemám výhrad. Filmaři evidentně nešetřeili na ničem a točeno to bylo snad kdesi v Barmě či Thajsku. Horší jsou postavy samotné. Já nevím proč, ale nějak nemusím O´Tooleho. Beru ho jako dobrého herce, ale nevím.. působí na mne divně. Ještě podivnější byla postava ,,generála'' jehož angažmá tam v džungli jsem vlastně vůbec nepochopil. (To jako bránil nějakou kolonii? Čí? V tom pirátském mundůru??!!) Byl to pravda záporák se vším všudy, ale fizofující záporák! A vlastně každý v tom filmu neustále o něčem filozofuje až je to k uzoufání. To asi dalo vzniknout i té vražedné stopáži. Bojové scény jsou jak z Vinetua a v podstatě se jedná o takové zfilmování dobrodružného románu. Mně to od poloviny dost nudilo. Dávám za 3 pohřební hranice. * * * PS. Mimochodem, - zlaté kolonie !!!

    • 16.1.2018  09:06

    Včera jsem byl smutný. Totálně mně odrovnala zpráva, že zemřela Dolores O'Riordanová a tak jsem si pouštěl její písničky, vzpomínal a uvědomoval jsem si, že jsme si těch krásně klidných normálních devadesátých let tak nějak neuměli vážit... žádní teroristé, muslimové, uprchlíci, meetoo, třetí pohlaví, cenzůra a další šílenosti dnešní doby... Proto jsem celkem uvítal, že včera večer běžel v TV druhý díl tohoto seriálu od nějž jsem si sliboval zlepšení nálady. Jedničku jsem neviděl, ohlasy na ní od přátel nebyly nic moc a tak jsem byl zvědav... A rovnou říkám, že se žádný léčebný efekt od hromady humoru nedostavil. Zelenka s inteligentností humoru tak trochu zařadil o jeden rychlostnístupeň dolu asi aby tomu i rozuměla široká divácká obec a tak je děj skutečně jednoduchý. Tam kde chybí humor si leckdo leckdy vypomáhá vulgarismy, protože si myslí, že u slova ,,prcnout'' se všichni válí po zemi. No, není to tak. Fakt mi nevadí, když se ve filmu mluví sprostě, ale musí to mít nějaký koncept. A toho vulgárna bylo konkrétně v tomto dílu plno. Herci fajn, všichni do jednoho, ale nechápu proč Čermáka když jel za Krobotem ohákli jak blbečka atd... Krobot samozřejmě super, ale ruku na srdce, čekal někdo něco jiného než nevřelé přijetí a nevraživého Krobota? I ty vidle v kapotě jsem předpokládal - a byly tam! Takže po jednom dílu asi zatím brzo dělat soud, ale včera to byl sotva průměr. Rozhodně žádné překvapení typu Kosmo. Uvidíme co dál a koho Voříšková ještě ,,oprcá''. * * *

<< předchozí 1 2 3 4 25 48 72 95
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace