Big Bear

Big Bear

,,Hammer Flight'' Leader - Ondra Pátek

okres Praha-východ
Milovník filmů - válečných zejména


55 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 27 52 78 103
    • 17.11.2018  12:35

    ,,Proč ti Američané nejdou? - Asi se jim nechce! '' A kde jsou Rusové? - V Berlíně a na Moravě, rvou se o každý kilometr... ! '' ---- Doba kdy snímek vznikl dává tušit, že se nebude jednat o věrnou rekonstrukci několika květnových dní v Praze roku 1945. Ti co bojovali v RAF, u Dunkirku, u Tobruku a všude jinde než ne ve Svobodově armádě už byli zavřeni nebo začínali své životy opět od nuly někde na západě... Ve filmu mohlo jen těžko zaznít, že Americká průzkumná jednotka dorazila do Prahy ještě před povstáním i to že US velení muselo Pattona držet stůj co stůj aby respektoval dohodnuté zóny budoucí sféry vlivu a do prahy nevjel se Shermany. Prahu měli zkrátka osvobodit Rusové. Povstání tak trochu zamíchalo kartami a nikdo s ním moc nepočítal. Ačkoliv jej mělo na starosti podzemní hnutí včetně komunistů (tedy nezačali jej jen komunisté) s osvobozením se moc nepospíchalo. Nově příchozí měli jasně dané noty z Moskvy a o těch ve městě a to se dokonce týkalo i komunistického vedení nic moc nevěděli. Bylo tedy lepší nechat Němce tyto řady výrazně oslabit podobně jako se stalo ve Varšavě a poté přijít jako jediný velký vítěz s novým vedením. Jenže aby toho nebylo málo, začala k Američanům s jasným vědomím co ji čeká v případě zajetí Rusy ustupovat přes Prahu armáda generála Vlasova. To ona nejvíce pomohla povstalcům, to ona zachránila město před obrovskými škodami a ještě většími ztrátami na lidských životech. --- Tohle všechno se ve filmu pochopitelně neobjevuje ani se o tom nehovoří. Američané jsou ve filmu zmíněni asi 2x a z Londýna je v rozhlase puštěn projev o konci války z 8.5. během veliké přestřelky u jednoho z mostů. Divákovi je tak podsouvána jakoby další zrada západu a závěrečný pohled na Rudou armádu mu má vštípit dojem, že jen s Rusy nás pojí bratrské pouto. Je vtipné, že na dobových snímcích jsou vidět Jeepy, M3A halftracky, náklaďáky Studebakery a GMC... To vše Made in USA a převezo do Ruska v rámci Lend and Lease... Samozřejmě všechna ta Téčka, Kávéčka, Iska atd... to byla pravá ruská ocel. Film je tedy tak trochu blábol. Na stranu druhou pokud víme jak co bylo jistou výpovědní hodnotu má. Jednak je to zachycená Praha té doby a pak je to přiblížení pocitů, jaké asi všichni ti stateční Češi na těch barikádách často s jednou puškou a pár náboji měli. A nejen tam. Praha je plná pomníčků a pamětních destiček s dnes už neznámými jmény neznámých lidí jejichž životy vyhasly v prvních květnových dnech roku 1945. Vždy když kolem nějaké jdu tam postojím a zkusím si představit ten pro ně osudný den , kdy válka už skoro skončila, ale přesto se Prahou ještě valila německá vojska... Dávám tedy za tři panzerfausty. * * *

    • 17.11.2018  00:20

    Televarieté točené U Hybernů... Na konci osmdesátých let byla Kaiser s Lábusem na vrcholu popularity socialistických estrád a soudruh byl rád, když se co nejvíce tehdejších herců a umělců zapojovalo do bavení pracujících. To co se dělo v televarieté a různých zábavných pořadech kdy kamery rády a zhusta zabírali v publiku známé tváře se v postatě dělo i zde, byť toto měla být filmová komedie. Já bych to viděl spíše jako takový fimový kvíz, protože někteří herci se filmem jen mihnou a často pronesou jedinou větu, jedinou repliku, která je však pro jejich postavu či film klíčová... Od diváka se čekalo, že si vzpomene... Tenkrát to asi bylo snazší, dnes člověk se občas musel zamyslet .. Na té výstavě jsem tenkrát také byl. bydleli jsme tehdy v Revoluční a tak jsem to měl párk kroků. Mně naši nalákali na Golema... :-). Dnes jsem to tedy viděl znovu s velkým odstupem a nebylo tam vtipného nic. Bylo to takové šedivé, odporně osmdesátkové a ten dojem umocňoval opuchlý soudruh Pláteník Moučka s obočím ala Brežněv a vyžraní papaláši vystupující z tatrovek ... Hvězda za vzpomínku na mládí . *

    • 16.11.2018  20:38
    Pamětnice (2009)
    *

    Když si přečtete obsah, řeknete si hmmm - to bude slušné psychologické drama! A když ještě k tomu vidíte tu plejádu hereckých jmen, očekáváte skvělý zážitek. Jenže Magnusek je Magnusek a Štancel je Štancel. Dlouho jsem nad filmem přemýšlel a pak jsem si uvědomil, že točit to někdo jiný s jinými herci (a třeba úplně neznámými) mohlo to dopadnout mnohem lépe. Ačkoliv si většiny herců které Magnusek až zázračně sehnal na natáčení vážím, přeci jen už mají svá léta. Mám úctu ke stáří, ale i když se někdo cítí vitálně, dopřál bych mu už raději spíše klid, protože jeho výkon už nemusí být tím čím býval před 30 lety... Přičteme-li k tomu navíc špatně napsané dialogy, leckdy trapné byť zamýšlené jako vtipné je ten kontrast stáří s neherectvím ještě markantnější... Přitom příběh sám je napsán opravdu zajímavě i ona zápletka z padesátých let byla uvěřitelná. Je to tedy celkem škoda. Dávám za jeden výstřel z pušky. *

    • 16.11.2018  20:30

    Z tohle filmu se vám do hlavy vpije tma, bahno a déšť. Celý film tak nějak tone ve tmě a to i ve dne. Prý je to tím, že stále nevyšlo slunce... Mně osobně překvapilo, že ještě v roce 1960 měl někdo potřebu točit film o statečném bagristovi, který spolu s komunisty na které je vždycky spoleh když brigádníci kvůli dešti prchají z brigády odvodní staveniště čímž zachrání stavbu a snad i celou pětiletku... Některé herce slavných jmen budete mít problém ve filmu identifikovat pro jejich mládí i jinou vizáž. Nejvtipnější na tom všem je, že řada míst, která tehdy soudruzi pracně odvodňovali či kde toky zausťovaly do rour dnes trpí suchem a při deštích záplavami a leckde se zase za hodně a hodně peněz blata a meandry toků vytváří! :-). Tehdy to musel být mazec, když jsem viděl v čem se každý den herci a možná i opravdoví brigádníci a stavbaři pohybovali... Brrr. Dávám za dvě holínky. * *

    • 16.11.2018  20:10

    ,,Pánové, vlast nás volá ! '' ---- Propagandistické? Ano. Naivní? Ano! Špatně natočené? V podstatě ano... Přesto film i dnešního průměrného vlastence musí chytit za srdce. Už jen ty úvodní titulky... Kdo si to spojí do souvislostí, kdo si uvědomí v jakém roce se film horkou jehlou točil.. Musí mu chtě nechtě skrze ty titulky vystoupit všichni ti stateční co odešli bojovat do Polska, Francie, Anglie, Afriky, Ruska... a také ti co zůstali doma, ale bojovali jinak v různých podzemních hnutích odporu... Příběh sám je takový lehce internacionální, Čech, Slovák a Moravák se sejdou ve vojenské akademii. Ne náhodou jsou každý u zbraně, které dohromady tvořily páteř naší předválečné prvorepublikové armády... Pěchota, dělostřelectvo, letectvo... Během výcviku má divák možnost zlehka nahlédnout do kasáren i učeben a je mu ukázán i nevojenský život mimo zdi akademie. Film končí mobilizací a stažení se zpět do už okleštěného nového útvaru zvaného ještě chvilku Československo. Naši hrdinové, si slibují přesně v duchu tehdejšího chlácholivého hesla: Malá, ale naše!, že ten nový útvar si už vzít nedají, že ačkoliv nás všichni opustili, tuhle zem bez přirozených hranic v podobě hor, bez pohraničních opevnění, továren... že už si ji vzít nedají. Ať žijí Češi, Slováci a Karpatorusové ! ---- Bohužel tehdá nikdo ještě netušil snad kromě našich pár vojenských specialistů a samotného Hitlera co přijde v roce 1939... Přes všechny zápory filmu z nichž asi nejhorší jsou ty studiové scény kdy se herci dívají na stěnu, kam je posléze vkládán film např. s jedoucí jízdou po louce, i přes leckteré herecké výkony, připomínající spíše ochotnické hraní kdesi na hospodě na mne film zapůsobil. Ale ta míra zapůsobení asi bude na každého účinkovat jinak. Já dávám za 3 zlaté lipové listy na výložky uniformy. * * *

    • 14.11.2018  08:08

    Už se v tom krapet ztrácím, ale trochu mi to připadalo jako mix Transformerů a Pokemonů. Transformace je u téhle legendární stavebnice vlastně hlavní filozofií a vzhledem k tomu, že každý z hrdinů měl své vlastní zbraně a útoky, tak nějak se mi vybavil žlutý vřískající pika pika ču... Naštěstí tohle má k těm japonským mytologiím poměrně daleko byť se příběh odehrává kdesi v Legasii ve městě Ninjago City. Oproti ale LEGO: Clutch Powers zasahuje mi to přišlo slabší. Hlavní slovo k filmu po skončení pak měly děti a těm se to líbilo. Lego to dělá dobře. Udělalo animák pro kina čímž si plní kasu a zároveň je to dokonalá reklama na všechny ty nové stavebnice vydané k filmu. Jelikož jsem ale na legu sám odrostl a dodnes jej považuji naprosto geniální stavebnici podporující kreativitu nemám nic proti tomu a budu své ratolesti podporovat ve skládání kostiček i když pak budu ze sáčku vysavače vyndávat paňáčky a kostičky jejichž cesta hubicí do hadice a sáčku je vždy provázena klasickým typickým klepáním o stěny... Dávám za tři sopečné vyhazovy ! * * *

    • 13.11.2018  23:38
    Grandhotel (2006)
    ***

    Grandhotel mi nějak unikl a jelikož jsem měl chuť na komedii a ty české současné jsou na úrovni Babovřesek, říkal jsem si, že rok 2006 by ještě mohl být cajk. Navíc to obsazení: Dulava, Tácek, Plesl, Mrkvička... A rozhledna a hotel Ještěd, to nádhorné zakončení kopce tam nad Libercem k tomu... Bohužel zdejší hodnocení moc nelže. Ondříček nám sice předvede, že na Ještědu co kus to originál, ale tak velký, že se až věřit nechtělo... Postavy byly fakt podivné. Co rozhodně zaujalo bylo mládí herců a také ona věž a všechny ty záběry z ní a to i z míst, kam se asi smrtelník nepodívá. Pokud něco zaujalo pak to byl Plesl, který na sebe pozornost strhával více než Taclík a ten jeho žárlivý výstup v kuchyni fakt stál za to... :-). Halt se už tenkrát profiloval... Co říci závěrem? Koukat se na to dalo, kamera nádherná, u Issové si doteď nejsem jist, jestli je ošklivá, nebo vlastně fakt hezká ženská... Takže nakonec dávám za tři tlakové níže. * * *

    • 13.11.2018  06:49

    ,,Koho má š raději Andreji? Mně, nebo Stalina???'' --- ,,Stalina přeci ! ''-------------- Když zemřel diktátor Kim Čong Il, vládce komunistického skanzenu jménem Severní Korea, leckdo byl ze západu udiven projevy smutku lidu Korei. Miliony Severokorejců žalostně plakalo, rvalo si vlasy, bouchalo hlavami o zem a bylo zcela zlomeno odchodem milovaného vůdce. Kupodivu, jednalo se dokonce často o pláč upřímný, ovšem někdy i hraný, protože tajná policie je bdělá a v každé totalitě sleduje všechny a eviduje si kdo žije pro režim a kdo s ním má problém. Ač je to jen pár dekád, naštěstí jsme si odvykli tomu čemu se říkalo kult osobnosti a co vedlo někdy až ke zbožšťování diktátorů. Dnes se trochu culíme, když se ve filmových týdenících z padesátých let mluví o Stalinovi jako vůdci lidstva, velikém otci, učiteli a příteli s naším Klementem v závěsu. Tehdy se to ale bralo jinak, zcela vážně a obzvláště v Rusku. Jak praví citát desetkrát opakované začne se líbit a voda hloubí kámen tím, že dopadá často... Tenhle film na mne působil jako zjevení. Naprosto reálně pokryl éru Stalina a byla to opravdu strašná doba. Nejprve éra čistek, udávání a pak válka krutá tak, jako ještě žádná nebyla. Nechtěl bych v té době žít v Rusku ani za nic. Rodiny bydlely v jedné cimře často s dalším nájemníkem...jakékoliv intimnosti tak byly částečně věcí veřejnou, nehledě na to, že si člověk nemohl ani v klidu promluvit, protože uši spolubydlícího mohly být prostředkem udavače k té či oné výhodě u tajné policie... Lidé mizeli, celé rodiny mizely... V lepším případě daleko na východě v pracovních táborech... Děti udávaly své rodiče jako třídní nepřítele... A v tomto prostředí se odehrává příběh našeho promítače. Ten je souhrou náhod katapultován až do Kremlu jako osobní promítač Stalina. Kreml je tu dokonale předveden jako takové obrovské mraveniště s pevně danou hierarchií se všemi dělnicemi, vojáky... To vše pro krále mraveniště - mocného Stalina. Ale ať se jednalo o jakékoliv patro včetně těch nejvyšších, všechna postupoval strach a hrůza ze smrti. Každý další den se počítal... Náš hrdina si zprvu užívá výhod, které mu nová funkce nabízí o to více zaslepeně miluje svého vůdce. Když se mu rozsvítí, je už v podstatě pozdě. Ovšem těžko tu kohokoliv soudit. Nemáme tu optiku tehdejších dní a i když o tom hodně čtu, jsem si jist, že jsem schopen nasát jen pár procent té doby... Tehdy asi opravdu nešlo Káťu vytáhnout ze sirotčince v době kdy žil Stalin i Berija. Konec je až neskutečný a je zvláštně fascinující, že Stalin vlastně zabíjel i po své smrti... Devadesátá léta byla léty nádechu čerstvého vzduchu. Nejen u nás, ale i v Rusku. To dalo možnost vzniknout takovým snímkům jako byl tento nebo například hrůzostrašný Čekista (1992), nebo drsná Baltazarova hostina aneb Noc se Stalinem (1989). Obávám se, že dnes by už v Rusku nic takového nenatočili. Opět se vydali cestou pokřivování historie a lhaní (konec konců to už dělají 100 let v kuse) a Stalin pro mnohé zase začíná být otcem vlasti... Dávám bez debat za 5 nových ocelových pérek do promítačky. * * * * *

    • 12.11.2018  11:56

    Ačkoliv má naše skvadra novou kremační pec, která při kremaci ,,si zpívá'' jak tvrdí zasněně Čtvrtníček, náklady na plyn neustále rostou. Ředitel Županič si z toho chce pustit plyn a je třeba zjistit jak k nadměrnému odběru dochází ! * * *

    • 12.11.2018  11:54

    ,,Až mně andělé, zavolají k sobě ! .. '' :-)

    • 12.11.2018  11:31

    Možná se tomu někdo podiví, ale i v krematoriu lze dostat syndrom vyhoření :-) !

    • 11.11.2018  23:51

    Ford si krom slavného Indiana Jonese už v životě zahrál i pěkných pár pošuků a Fox je jedním z nich. Ačkoliv jsem tyhle lidičky co odešli žít někam jinam mimo civilizaci, blíže přírodě či Bohu (jak chcete) vždycky obdivoval a rád o nich četl knihy, vím, že bych do toho nešel. Civilizace si mně už zkrátka naplno podmanila a ano možná jsem i srab a pecivál :-). Sebrat děti, manželku a odjet kamsi do džungle jen kvůli svému osobnímu problému s civilizací chce notnou dávku sobectví a neskutečnou dávku pochopení nejen manželky, ale i dětí. Manželka Foxe mu byla tak oddaná, že to hraničilo s hloupostí a chvilkami jsem pokukoval nad její hlavu zda jí tam už neraší svatozář. Začátel filmu byl celkem sympatický a já mám tyhle filmy z džungle rád, takže jsem byl nadšen i exotickými lokacemi. Jenže pak Fox začne po vzoru Járy Cimrmana vymýšlet jeden vynález za druhým a z poházeného smetí po prchnuvších osadnících sestrojí rodině prakticky vše, chyběla tam snad jen mikrovlná trouba... Domorodci samozřejmě nemají nic jiného na práci než mu radostně postavit dům, to vše za příslibu jakéhosi socialistického vlastnictví všeho až to vyroste, nebo se to řádně vykrmí... Nebudu spoilerovat, ale od mega vynálezu jsem už na film koukal mírně skepticky a druhá smeťáková lokace na pobřeží to už fakt nemohla zachránit. Konec je prapodivný a já já tomu všemu prostě nevěřil. Takže sorry Harrisone ač jsi se snažil co to šlo, 3 kostky ledu jsou až až... * * *

    • 9.11.2018  23:47

    Je s podivem, že někdo měl potřebu v časech normalizace točit takovéhle filmy. Jejich ,,zlatá éra'' byla v padesátých budovatelských letech. Ale není se co divit když film měl ideově pod taktovkou soudruh Toman... Tak konečně chápu o jakém to filmu mluvil Kraus ve své show, když občas s někým zavzpomíná na svá filmová léta jak hrál pohraničníka... Absolutně nechápu jak téhle splácanině tu někteří mohli dát 4 hvězdy! Celá rota pohraničníků je jedním slovem srandovní. Na jednotce absolutně neexistuje kázeň, velící poručík má prakticky nulovou autoritu a jen tak filmem bloumá, vojáci se před ním nehlásí, do kanclu mu vstupují bez zaklepání a bez vyzvání... Ústrojová kázeň strašná. Všechny vlastně zajímá hlavně kdy přijedou nějaké ženské a zda s nimi budou mít čas strávit v domečku lásky. Jo, sem tam zastřelí někoho kdo přecházel k nám. Západní agenti jsou dementní. Přechod agenta přes hranici vždy ohlásí třemi dávkami z těžkého kulometu! Tak snad chyběl už jen ohňostroj a rozsvícená baterka... A i když agent projde, má jeho odlité stopy naše rozvědka v databázi !!! Pche :-)!!! Kampak na naše soudruhy! Humoru jsem si ve filmu nevšiml, zato jsem si všiml velkého množství předabovaných herců. Proti tomuto je Drsná planina snímek o několik levelů výš. Mladej Korn mně bude ještě dlouho strašit, stejně tak Vízner... Říkal jsem si, že ještě jednou vysloví nějakého řeckého filozofa a vypínám bez milosti ! Za mně je to za dvě kobylky, teda až postavím tu maštali.. * *

    • 6.11.2018  17:17

    Tahle pohádka mně velice překvapila svým poctivým zpracováním. Děj je něco mezi Tarzanem a Jak vycvičit draka, ale to digitální zpracování i výběr nádherných lokací severoamerických pralesů mně přenesly hodně zpátky k seriálu, který je dnes už pochopitelně technologicky překonán, ale přesto si však nese jistá prvenství a jím je seriál BBC - Putování s dinosaury. Klidně se smějte, ale drak, to je vlastně také takový dinosaur a jak tam tak dováděl v říčce s Petem a já sledoval ty dokonalé šplíchance a zcela přesně rozráženou vodu digitální obludou (ano vím, byl roztomilý), navíc ještě s částečně suchou a částečně namočenou srstí, vzpomněl jsem si na všechny ty alosaury, stegosaury, iguanodony atd... Možná se budete divit té namočené srsti, ale Elliot není drak šupinatý, ale srstnatý. Zprvu mi to přišlo zvláštní, plyšový drak, ale pak jsem si vzpomněl na Nekonečný příběh a létajícícho jezevčíka Falca a přestal jsem srst řešit. Konečně, děti se za ni rádi drží při létání a ze šupinatého by mohli sklouzávat... :-). Příběh začíná celkem drsně, až se můj potomek krapet zajíkl a já si v duchu řekl...krindapána co jsem to zase pustil, teď budu půl hoďky utěšovat plačící ratolest, ale než se něco strhlo přiletěl drak sympaťák, zahnal smečku hladových vlků a pozornost strhl zcela na sebe. Krom příjemné Dallas Howardové (viděli jsme ji i v Jurském světě) co se na potvory asi začala specializovat si ve filmu zahrál i skutečný filmový veterán Robert Redford a sedl mi tam jako ve všem. Že se ale objeví v pohádce s drakem, to bych do něj skoro neřekl :-) ! Z filmu mám dost dobrý pocit. Jak je vidět jde skvěle skloubit dnešní digitálno a až neuvěřitelné možnosti s krásou skutečné přírody a když se toho chopí někdo kdo ty váhy v sobě má, může vzniknout skvělá hraná pohádka o drakovi. A právě za to přidávám ten čtvrtej plamennej zášleh ! * * * *

    • 6.11.2018  08:58
    Ornitolog (2016)
    ****

    Odhaduji, že na tenhle film budou koukat takové tři základní skupinky lidí. A napadlo mne to u tabulky hodnocení uživatelů. Rozdělme si je na A, B a C. Skupinka A jsou věřící lidé znající životy Svatých, případně ještě navrch k tomu znají tvorbu João Pedro Rodriguese. Ti asi hned pochopí souvislosti, podobenství, katarzi hlavního hrdiny, transformaci... A zřejmě budou filmem opojeni a nadšeni. Pak je tu druhá skupinka B, která vůbec netušila do čeho šla a pak už jen a jen zírala co se to před nimi vlastně odehrává. Řadím se k této skupince, ovšem jen částečně. Tato skupinka z šoku prakticky po celý film nevyjde a na konci bude sedět a říkat si.. eh, co to, viděl jsi to taky ??? Skupinka C jsou ti co ve filmu tušili něco víc než ti ze skupinky B a i když ne vše pochopili, film je jako celek velice zaujal. A sem se řadím já. Film zaujal a to moc. On je to vlastně takový neskutečný žánrový mišmaš od téměř klasického dokumentu o hnízdících roháčích, po survival drama se vším všudy. Ale aby toho nebylo málo máme tu i horor, gay zápletku a nakonec spiritisticko mysteriózní záležitost se silně náboženským podtextem. Jestli jsem všemu rozuměl? Ne. Ale protože jsem tušil, že se to točí kolem Archy Noemovy a hlavně kolem Sv. Antonína z Padovy, dohledal jsem si o tomto muži na konci filmu informace a leckde se mi rozsvítilo... Jestli mně film zaujal? Rozhodně. Krásná kamera a one man show Paula Hamy udělaly z filmu silně nadprůměrný zážitek. K tomu samozřejmě překrásné prostředí a příroda... Co mi tam vadilo byla ,,milostná scénka'' na pláži, eh.. kdyby to alespoň byly ty Číňanky... No, ale tak si alespoň dámské publikum přišlo na své .-). Shrnu-li to, čím více nad filmem přemýšlím, tím více si říkám jak to bylo zajímavé. Byly momenty, kdy jsem ani nedutal... Proto i když jsem z céčka a ne áčka, dávám za 4 zahozené pilulky u opuštěné nádrže se špinovou vodou a rybami... * * * *

    • 4.11.2018  23:06

    Čtu komentář emmy53 a musím se smát. ,,Předigitalizované, to je jedna věc, která mě rušila a druhá jsou neskutečné podmínky, týrání a surovost. Nechtělo se mně tomu tím pádem věřit do puntíku i když chápu, že pro komerční účely se musí něco přibarvit''... Ne nechci tu šít do emmy53. Chápu, že každý nezná vše a už jen to, že film viděla ji šlechtí, protože třeba moje manželka by na to ani nekoukla. Chci jen říci, že i kdyby nějaký režisér měl gule a natočil ten nejbrutálnější film o Japoncích, o jejich zajateckých či pracovních táborech (ono to často bylo to samé) nebude to nikdy tak brutální jaké to ve skutečnosti bylo a jak se Japonci chovali. Tady jsme si zvykli na fakt, byť se to musí mladým stále opakovat, že Němci vyhlazovali miliony lidí v továrnách na smrt. Válka v Asii tudíž leckomu přijde vzdálená. Jenže než Amíci začali obsazovat trpělivě atol za atolem, ostrov za ostrovem, obsadili Japonci ohromné území... Čína, Filipíny, Korea... Byť svůj boj nazývali osvoboditelským, k porobeným národům se chovali straně a miliony lidí zahynuly během obsazování území, okupace či v podobných zařízeních, protože Japonsko potřebovalo suroviny. Samo jich moc nemělo a jen díky tomu se rozhodlo k okupaci a útoku na Pearl Harbor. Film samozřejmě trochu schematicky seznámí diváka s několika hlavními postavami jejichž story pak sleduje dále. Kdo zná asijské filmy, ví, že je to občas dost melodramatické, občas afektované, občas je pro efekt záběr zpomalen. Kupodivu tady nikde nebyl ani jeden jediný flashback (tolik typický pro umírající hrdiny v těchto filmech). Těžko říci co bylo z oné skutečné události ve filmu přesně. Každopádně dost zaujal i ten závěrečný výbuch nad Nagasaki... Co je typické je skutečnost, že Japonci do dnešních dní mají velký problém se sebereflexí a k těmto zvěrstvům se nejen nedoznávají, ale odmítají se za ně omlouvat. Nedivím se Jižní Korei, že se teď odmítla zůčastnit námořního cvičení, protože Japonsko mělo na lodích stejnou vlajku s vycházejícím slunce, jako tenkrát. Holt, Japonci jsou jiní a trochu pokory by jim neuškodila. * * * *

    • 4.11.2018  22:52

    Do filmu jsem šel nepolíben obsahem jen s vědomím, že tam hraje MCGregor a Kristin. A to mi stačilo, oba mám moc rád. Od prvních minut se film fakt slušně rozjel jako dobrá konverzační britská komedie, dokonce velmi dobrá. Co se týče komedií, už dlouho hledám něco k smíchu a tady to skoro vypadlo, že jsem to mimoděk našel. Ovšem humoru je vyhrazen spíše začátek. Jakmile se ocitneme ve Skotsku, ocitá se na scéně milionář šejk z nějž prýští moudost a poznání. Od půlky film sklouzne k romantickému ději hlavně díky jiskření mezi Ewanem a Emily Blunt. Nedivím se s ní bych na lososy taky klidně jel do Jemenu. Konec je skoro až drama a možná zcela zbytečné. Jenže když běžely závěrečné titule, uvědomil jsem si, že celý film byl vlastně fajn a že i když to byla limonádka, dalo se u ní pěkně vydržet a bublinky vám z ní nešly do nosu! A to se počítá. Takže já dávám za 4 chrostíky . * * * *

    • 4.11.2018  22:12
    Balada o pilotovi (TV film) (2018)
    ***

    Zmařený potenciál... Škoda. Kdo mně zná, ví že už od mala jsem blázen do letadel i těch, kteří v nich hlavně v RAF a USAAF létali za války. A ví také jak strašně nesnáším komanče nejen za to co jim po jejich návratu do vlasti provedli. Proto také vítám každý takový počin, který tuto dobu připomíná i s jejími zločiny a nespravedlností. Padesátá léta byla nejodpornější období našich dějin a jak už jsem to někde psal, byla dle mého názoru horší i než léta válečná. Tak nějak mi připadá přirozenější, když naše vlastence a výkvět národa týral a leckdy i popravoval nacistický okupant, než v padesátých letech zfanatizovaný český bolševik dirigovaný z Moskvy. Začátek filmu zaujal. Přílet našich letců Liberátory a pak pochod před jedním z nich v markingu Coastal Command naší 311. perutě dával tušit, že filmařům radil někdo kdo znal a měl jsem z toho radost. To potvrdily i Spity poslednějších verzí se čtyřlistými vrtulemi tak jak se na konec války slušelo... Už tehdy kvůli Rusům našim dovolili z Anglie návrat až v létě. Do té doby často plnili další úkoly jako třeba shozy potravin, nebo shozy mnoha tun pum do oceánu. I při těchto již nebojových letech docházelo k nehodám a tak byť po válce se pár našich návratu zkrátka nedočkalo jen díky této prodlevě.. Návraty těch co přežili 6 let krutých bojů a to často už Polska a Francie nebyly snadné. Leckdo doma čekat nevydržel, leckoho umořil koncentrák, někdy se staří rodiče nedožili. I ti co měli štěstí a shledali se těžko navazovali kontakty včetně těch intimních po tak dlouhé době. Národ je však vítal jako hrdiny, modré battledressy na ulicích oprávněně budily rozruch a někdy budily skutečně i negativní emoce, protože nejhorší dvě bombardovýní zažila Praha na jaře roku 1945. To, že se jednalo o americké nálery a ne britské místní pochopitelně nevěděli. Letec jako letec, bombarďák jako bombarďák. Film pak celkem zajímavě začne ukazovat ten krátký čas před rokem 1947, kdy už většina těch co neutekla byla pozatýkána, propuštěna od letectva a kdy už bolševik tvrdě ukázal, kdo tu teď bude pánem. Ve filmu mi trochu vadilo jak onen ruský záporák byl zkrátka všude a u všeho... To sorry, ale ten jeho poslední výstup na letišti.. to už byla hrůza. Jinak film celkem ušel, Švehlík měl charisma, Dvořák standardně také a Žáčková (známá hlavně z reklamy jednoho operátora) jak mi zprvu neseděla, tak jsem si na ni nějak zvykl. Co mně zvedlo ze židle bylo, když syn Malíka si létá na Štědrý den s kovovým letadélkem a dělá s ním výkruty... Malík si ho vezme na klín a povídá, že to je bombarďák, Wellington a že by s tím takovéhle výkruty dělat nešly... a následuje vyprávění jak je nad Maltou ostřelovala ponorka... Jenže syn měl v ruce Mosquito a s tím samozřejmě dělat výkruty šlo, protože to byla sakra obratná stíhačka... Tohle bylo nějakému poradci filmařů na pohlavek! Celkově jsem filmu docela zklamán. Doslov pana Stránského byl zajímavý, ale bohužel film skončil fakt divně. Co mi v hlavě zní jsou ony tři zásady NKVD: Jsme trpěliví, nezapomínáme a neodpouštíme... Ano, na tohle bychom neměli ani dnes zapomínat i když NKVD se dnes už jmenuje jinak. Každopádně ČT celkem překvapila. Dávám tedy za tři sklenky whisky v letecké klubovně. Každopádně pokud to někoho zaujalo, doporučuji raději než toto dosud nepřekonaný TV film z roku 1991 - Hřbitov pro cizince. * * *

    • 3.11.2018  17:54
    Escobar (2017)
    ***

    Jako životopisný snímek dobré, proč mám ale poslední dobou pocit, že se filmaři víc věnují gaunerům než lidem jejichž životy jsou hodné filmového zpracování a připomenutí? To fakt raději chodíme do kin na masové vrahy než třeba na geniální vědce? Umělce atd.. ? Kdo viděl Nebeského gaunera s T. Cruisem, bude mít u tohohle filmu pocit déjá vu. Já neviděl ten starší kousek s Del Torem a tak mi i tak Barden přišel super. On vypadá jako brutální zabiják i tak nějak normálně:-). Mám ho takhle zafixovaného od dob co jsem viděl film - Tahle země není pro starý, i ten jeho lehce nepřítomnej pohled a tak už tak nějak neočekávám, že s ním uvidím pohádku, kde bude hrát hodného prince nebo romantickou komedii... Ačkoliv byl Pablo továrna na nebožtíky a leckdo než zemřel si to ještě dost často nepěkně ,,užil'' z rukou členů gangu, filmaři nás celkem nějaké větší krve a brutalit ušetřili až na ty dvě popravy... Jestli je to dobře, nebo ne, posoudí divák sám. Na téhle podivné postavě je vidět ten zvláštní jev, kdy často nemilosrdní a masoví vrazi uměli být ke svým nejbližším nesmírně laskaví a své rodině oddaní. Ten konec byl ve filmu na točen zvláštně. Ačkoliv o jeho smrti se toho moc neví a spekuluje se o sebevraždě, zastřelením policisty či dokonce americkým sniperem, ve filmu to vypadá jako by to zabalil. jako by ho věda, že odříznut od rodiny už nebavilo prchat... Sedmdesátky v Kolombii byly natočené zručně a neměl jsem nějaký pocit falešného retra z Lidlu. Penélope Cruz se ve filmu taky skvěle rozjela a řekl bych, že to byl Barden a ona, díky komu to bylo i ty dvě hodiny koukatelné. Přesto tomu něco chybělo. Proto dávám za 3 kilové balíčky bílého prášku co se ještě v USA naředí... * * *

    • 30.10.2018  18:57

    Dneska byl sakra dobrej den. Koupil jsem si na zimu pěkně teplounkoui bundičku B3 amerických osádek z beránčí vlny a jako dortík na závěr jsem k ní viděl tenhle film ! :-) -- Padají tu srovnávání s Tmavomodrým světem a je to pochopitelné. Naši i Poláci bojovali v té samé Bitvě o Británii. Stejně jako naši se museli do Anglie nejprve nějak dostat a stejně jako naši museli projít výcvikem a přesvědčit podezíravé Brity, že Slované jsou stejně dobří bojovníci jako Angličané. A touha pomstít se umí někdy katalyzovat k neuvěřitelným výkonům což předvedly oba naše národy. Kdo se tomuto období věnuje, prakticky nic jej ve filmu nemohlo překvapit a celkem věrně ztvárnil život v peruti i mimo ní. Kryštof Hádek si opět oblékl modrý battledress s okřídleným RAF na prsou a dostalo se mu pocty nejvyší - zahrát si Josefa Františka. Občas jsem zaslechl, že to byl Polák! Tak ne. Byl to Čech, ale u Poláků se mu fungovalo lépe a více mu tam tolerovali jeho nedisciplinovanost, kdy se občas utrhl a sám se hnal na nepřítele. Co je fakt, je že u polské peruti měl pochopitelně na nárameníku Poland a ne Czechoslovakia jako naši. Byl svůj, ale to každé letecké eso a on jím byl bez debaty se svými 17 sestřely. Ačkoliv je tedy film o polské peruti, máme tam své želízko v ohni a můžeme být nač hrdí! Jeho smrt však ve filmu byla udělána krapet umělecky, ve skutečnosti to nebylo tak jak bylo možno vidět... Nemám moc co bych vytkl, důraz byl kladem prakticky na vše včetně cigaret Playersek atd... Je fajn, že Britové přenechali velký prostor polštině a i češtině v originálním znění a film raději anglicky dotitulkovali, když mluvil někdo jinak než anglicky. Vždy je tohle nejlepší řešení, lepší než třeba anglicky hovořící Němec, nebo Angličan šišlající angličtinu jakoby do Polštiny (pořád slyším britské ,,kurva'' v Anthropoidu...). Co mne trochu mrzelo byly letecké souboje. V dnešní době opravdu až neuvěřitelných digitálních kouzel známých například World of Warplanes nebo War Thunder, kdy už k reálnosti chybí jen krůček, přeci jen mi souboje přišly slabší. Letadlům a to ani v blýzkých záběrech např. nevylétávaly nábojnice z křídel. Každý zasažený německý stroj vždycky vzplál jako by vezl cisterny benzínu... Ne vždycky letoun chytl. Někdy do něj stíhači a to hlavně do bombardérů vytřílely zásobníky a letadlo třeba čadilo ale dál letělo... Také těch odletujících trosek po zásazích bylo pomálu. Vetšinou byl zásah znázorněn sprškou jisker a dírek v trupu... Trochu mne i mrzelo, že z luftwaffe tam při soubojích vidíme jen Me109 a Do17. Žádné Stuky, žádné He111, Ju88 nic... Dokonce tam ani ty Blenheimy co měli kucí eskortovat neukázali... No nic. Herci byli fajn, WAAF byly vnadné a svolné ke všemu (přesně jak to v té době bylo) a celkově se mi to dost líbilo. Je smutné, že s Poláky jsme měli smutný a podobný i ten konec války. I nás odstrčili a naši letci nemohli hned domů, protože by to naštvalo Rusy. Britové tu celkem dobře v rámci sebereflexe na jistou přezíravost těchto hrdinů, když už jich nebylo třeba poukázali. Na rozdíl od Poláků naše statečné chlapce čekaly necelé 2 roky klidného poválečného života často v roli důstojníků u vojenského letectva nebo ČS aeroliní. V roce 1947 pak bolševik se zblblým národem tyto lvy zavřel do klecí a ukázal jim jak hnusně a odporně se umí zachovat k hrdinům zasranej sráč když má moc. A jelikož je těchto filmů jako šafránu a jelikož je tu film zle podhodnocený, dosypávám dávku z kulometu Hawker Hurricanu na tu pátou hvězdičku a dávám za 5 sestřelů skopčáků! * * * * *

    • 29.10.2018  21:59

    Tak nějak mám dojem, že většině komentujícíh ušlo, že je film točen podle skutečnosti. Krátce po válce ještě stále byla Británie impériem (na rozdíl od toho čím je nyní a to se od ní ještě brzy odtrhne Skotsko..) a držela si vliv ve svých koloniích. Pod svým mandátem měla i Palestinu a zcela samozřejmě z tohoto titulu rozhodovala o tom co se kde bude dít hlavně aby to bylo ve prospěch koruny. Potřeby zemiček byly vnímány až pak. Ve filmu to bylo skvěle řečeno Seretsemu toho času internovaného v Londýně Sirem Alistairem Canningem: ,,vyhlásíme přímou správu Bečuánska, přičemž se oblastní komisař Lancaster stane státním správcem. Vznikne i kmenová rada, aby vaši lidé měli jistý vliv na naše řízení vašich záležitostí''..:-) !!! Z toho je myslím zřejmé vše. Ten příběh o bílé Angličance a černém králi a vládci zemičky uprostřed Afriky zní opravdu až neuvěřitelně. Neuvěřitelný je o to více, že poválečná doba byla dobou dekolonizací a usilování nejedné kolonie o nezávislost. V JAR začal tvrdý apartheid a do toho si černoch přiveze ke svému kmeni bělošku... Musela to být od Ruth Williamsové neskutečná odvaha a věřím, že v Anglii z toho šíleli. Zdá se to tedy jako taková pohádka, navíc s dobrým koncem. Dnešní Botswana patří v Africe k těm bohatším zemím a měla opravdu velkou výhodu v tom jak Seretse Khama úspěšně spojil úctu k tradicím s demokratickým systémem západního střihu. Velkou pomocí mu byla velká naleziště diamantů, to se pak hned lépe vládne. Škoda, že se podobný zázrak nekonal v ostatních zemích Afriky. Ze sousední Rhodésie (dnešní Zimbabwe) je zkrachovalá země, která dříve exportovala a nebýt mezidnárodní pomoci jsou tam dnes hladomory. Podobně jsou na tom i ostatní státy kde po odchodu (nebo přímo vyhnání) bílých došlo ke zhroucení ekonomik, státním převratům a bídě. Netvrdím, že se bílý muž choval v těchto zemích k původnímu obyvatelstvu vždy slušně, dokonce že je nevykořisťoval... Ale jak to tak vypadá Afričané si sami vládnout neumí. Nízká životní úroveň a vysoká porodnost je pak žene hledat si štěstí jinde, třeba v Evropě. Film byl úžasný, Rosamunde Pike krásou předčila Ruth o několik řádů. Sympaticky hrál i David Oyelovo, který svému vzoru jako by z oka vypadl a Jack Davenport coby prototyp Brita se skvěle zhostil fiktivní postavy Sira Canninga (fiktivní postava byl i Lancaster). Dávám tedy za 5 LP s jazzem. * * * * *

    • 29.10.2018  19:03

    Uf.. tak tohle mně fakt dostalo. O první světové mám lecos načteno, nikdy nezapomenu na to jak se mnou zamávala kniha Daltona Trumba - Johnny si vzal pušku. Snad proto to na mne tak zapůsobilo, protože i tady hrdina je svým způsobem uvězněn sám v sobě, byť na rozdíl od knihy je obklopen přáteli. Tenhle film bych komedií jen těžko nazýval, bylo to drama a v jednom místě jsem musel i slzu zamáčknout. Jak to, že jsem se k tomuhle filmu dostal prakticky náhodou??? Opravdu nemám slov, celé to poctivé zpracování, příjemné herecké obsazení, řada vypjatých momentů, skvěle zpracovaný válečný úvod, hudba... Navíc super český dabink kdy a teď ať se na mně prosím Igor Bareš nezlobí mám čím dál větší dojem , že jeho hlas je pro dabink ten pravý a měl by se mu věnovat více než herectví. Zkrátka a dobře tohle si umně vysloužilo 5 lahviček morfia, bez diskuse! * * * * *

    • 29.10.2018  16:07

    ,,Sparťané! Pořádně se dnes nasnídejte, protože večeřet už budeme v pekle ! '' --- Tahle verze bitvy u Thermopyl (Teplých bran) mi dlouho unikala a dnes na ni konečně došlo. Vizuál byl opravdu zajímavý, vše v sépiových filtrech jen červeň plášťů a krve tam dostala své místo... Začátek byl úžasný. Jakmile dojde na boj s vojsky krále Xerxa je to pořák trochu dokolečka to samé, divák jen zírá co všechno na Sparťany vytahuje ze svého arzenálu... Každá bitka je dokreslována doslova gejzíry a šplíchanci krve, Sparťané jsou však až na vyjímky celou dobu čisťouncí přitom by měli mít krev opravdu všude... To je ale detail. Butler zcela a právem strhává pozornost na sebe a myslím si, že si ho leckdo navždy spojí s králem Leonidasem. Jeho manželku hrála Lena Headeyová a i když už je jí nějaký ten pátek, klidně bych s ní plodil malé Sparťánky! Je to jedna z nejhezčích anglických hereček. Závěr je dechberoucí a nese si sebou poselství do dnešních dní. Tehdy se západní civilizace bránila a ubránila té perské. Ubránila se invazi. Díky tomu mohl vzniknout Řím a naše civilizace. Západní křesťanská jak jí dnes nazýváme. Kladu si otázku co dělá Řecko dnes? Co dělá Evropa dnes? I my dnes čelíme invazi, zatím nenásilné jen početní. Leonidas není figurka z řeckých bájí. Leonidas je skutečná historická postava. Král, válečník, velmi čestný a statečný muž, který se obětoval za svůj lid. Oběť těch 300 tam u Thermopyl dodala sílu Řekům a ti sestali mocné vojsko, které nakonec podobně jako Dáreia u Marathónu tak i Xerxa definitivně porazilo. Řecký básník Simónidés z Keu složil k této bitvě oslavný epitaf, který je dnes na místě bitvy vyrit na pomníku: Jdi, poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám. Ani my bychom neměli zapomínat a brát to jen jako zajímavou epizodku ze starověkých dějin. * * * *

    • 29.10.2018  11:09
    Této noci v tomto vlaku (TV film) (1984)
    **

    Noční rychlík se řítí zasněženou krajinou ze Slovenska do Prahy... Silvestrovská noc k tomu a ozbrojené přepadení poštovní Avie (ne distributore, nebyl to skříňový Robur). Aby toho nebylo málo vlakvedoucí Luki Vaculda hodlá shánět prachy na bydlení jakkoliv a tak si vezme do vozu domácí samohonku, to až zavřou jídelní vůz a cestující se budou se zelenejma stovákama s Hradčanama trousit za ním zda něco nemá... Celé to bylo (až na tu kriminální zápletku) o tom, jak se jezdilo na dálkových štacích s naším Národním dopravcem za socíku. Šmělilo se všude a dát si ohřívanou sekačku v nádražním bufíku byla leckdy odvaha... Krom dobobových reálií, které stojí za to, film spíše působil lacině až hloupě. Hlavně když došlo na gangstery. Co bilo do očí byl pokaždé venkovní záběr na jiný projíždějící rychlík i fakt, že se chvilku točilo když vlak stál i když jel. Pražce ale jako podkres drnčely jak zpívá Mirek Hoffmann v Oranžovém expresu pořád.. důdlaj důdlaj dů dá... Také ty neustálé návštěvy lůžkových kupé všech a všemi, to nebylo obvyklé ani tenkrát... :-) . Divák uvidí i dnes už zaniklou železniční policii v modrých uniformách ... Jak říkám, jako retro dobré. ČD s mohutnými státními a ne vždy fér dotacemi naštěstí od těch dob ušly resp. spíše ujely pořádný kus cesty a tak dnes už nikomu při snaze na rychlo získat kupé nemusíte cpát pětikilo s partyzány... Ono už ani naštěstí neplatí. Oproti studiovým TV inscenacím té doby to ale bylo díky prostředí celkem originální. Dávám tedy za 2 plné porcelánové hrnečky Johniho Walkera. * *

    • 29.10.2018  10:54
    V kleštích (TV film) (1987)
    ***

    Mně vždycky bavily ty socialististické TV inscenace, které se odehrávaly v zahraničí. Děsně mně vždycky bavilo jak je z Adamíry, Moravce, Haničince atd.. třeba inspektor Meyers, který právě přijel z Londýna do Herefordu vyšetřovat smrt Jenny Backingové, to vše v kulisách Kavčích hor se snahou alespoň trochu diváka dostat prostředím do Anglie. :-) Tady šli tvůrci ještě dále a krom Paříže se chvilku ocitáme na ostrovu Réunion v Indickém oceánu a v nemocnici v Djibouty. Zápletka je jednoduchá. Po pádu letadla je bohatý magnát ve špatném zravotním stavu a ztratil paměť. Blízcí příbuzní se ve snaze dědit po jeho předpokládané brzké smrti rozhodnou vydávat za jeho zesnulou dceru, která katastrofu nepřežila jeho další příbuznou. Ze začátku vše klape jak po másle, ale starý pán en a ne zemřít a co víc, občas má záblesky zdravé paměti. Do toho se navíc ukazuje, že zesnulá dcera byla vdaná což případné dědictví značně komplikuje. --- Jak jsem psal, čekal jsem bžundu, ale musím uznat, že se s prostředím štáb celkem popral. Hlavní co mne táhlo byla herecká dvojice Vančurová - Preiss. Tito ,,Milenci v roce jedna'' mne dostali filmem z roku 1973 a tak jsem byl zvědav na jejich pozdější projev. Celkově lze říci, že to bylo kupodivu koukatelné a závěr mně opravdu dostal, protože za ten by se nemusel stydět ani Shakespeare. A Fabiánová koukající v těch svých brýlých do kamery na závěr... masakr ! Dávám za tři kočičí tabletky. * * *

    • 28.10.2018  16:26

    Čekal jsem od toho komediální náhled do našich sixties u ČSLA a odešel s několika poznatky. Za prvé Obermaierová byla v té době fakt kočka, za druhé ta odvážná milostná scéna musela v tehdejší době působit jako hardporno a za třetí, Pucholt mne tu nebavil ba až prudil. A nebyl sám, zručně mu sekundoval Wimmer. Řada řečiček často opakovaných pro důraz na vtipnost byla trapná i to Půcholtovo koktání. Je škoda, že Obermaierová po okupaci 68 přesedlala na režimní vlnu a ocitla se v hlavní roli nejedné komunistické normalizační brutky včetně Majora Zemana. Kdo mně potěšil a je tomu tak vždy byl noblesní Jiří Adamíra. A jako leteckého fandu mne i bavily ty útržkovité záběry na leteckou základnu se všemi těmi Migy 21 a Suchoji co jsme v té době měli ve výzbroji našeho letectva. Film je protkán skvělými písničkami té doby jímž vévodí: Takový schody do nebe... Jelikož z toho na mně něco z těch šedesátek dýchlo, řadím to k průměru a dávám za tři přilepené kůžičky. * * *

    • 28.10.2018  14:28

    ,,Daru, mám tě moc rád, ale když budu muset - zabiju tě! '' ---- Tohle je film o lidství a v tom je jeho obrovská síla. O obyčejném lidství a chuti žít. Bohužel válka je kurva a právě tomuhle ona nepřeje. A když vám úvodní větu do očí řekne parťák se kterým jste 5 dlouhých let válčili za svobodný svět, je něco špatně. Jen pro to, že on je Arab a vy Francouz. A co na tom, že jste se v Alžíru narodili a učíte tam ve škole malé arabské děti. Film je vlastně taková road movie kdy během cesty k soudu člověk poznává blíže oba putující hrdiny a ti se poznávají navzájem podobně jako v australském Trackerovi. Někdy holt stačí jen dva herci, nekonečná vyprahlá pláň a přesto máte nádherý zážitek z viděného. --- Viděl jsem i film o filmu a dost mně překvapilo, že Amíkům tam prý vadila ta scéna z nevěstince. Přitom pro příběh a velikost gesta Darůa byla právě jednou z těch nejhlavnějších. Mortensen si prý nabídnutý scénář rád přečetl a hned byl pro, líbilo se mu to a já myslím, že dobře udělal. Tohle mu bylo šité na míru ! Dávám za 5 sáčků obilí film je tu těžce podhodnocen. * * * * *

    • 28.10.2018  12:52
    Mistr (2012)
    ****

    Nemohu po pravdě říci, že jsem rozmuněl všemu co film nabízel - nejsem scientolog. Možná tomu ani rozumnět nešlo, každopádně i tak jsem si jej užil. Proč? Bylo to zejména naprosto skvělým herectvím Phoenixe a Hoffmana a také dokonale ztvárněnými padesátými léty. Hlavně Phoenix ve filmu předváděl neuvěřitelné věci a asi nejvíc mne dostala při nemrkacím výslechu ta jeho v jednom záběru najednou na čele vystouplá žíla z rozčilení... Jako zkuste si jen tak na čele nechat vylézt žílu velikosti dešťovky... Hoffman byl také klasa ale to on byl vždycky. Jeho odchodem film přišel o druhého Hopkinse a klidně se říznu do prstu abych to podepsal... Začátek byl skvělý a já si myslel, že film bude o vyhořelém námořníkovi, kterému najednou skončila válka v Pacifiku a on neví co se životem. Umí zabíjet, léta se snažil přežít a při tom chlastat vše co se dalo včetně všelijakých tekutin k požívání nevhodných co jen torpédoborec nabízel... A najednou nic. Armáda už ho nepotřebuje jako statisíce dalších mladých kluků traumatizovaných zážitky z bojů. Mohou si prý jít farmařit, zřídit si železářství, obchůdek... A tak se hlavní hrdina plácá od štace ke štaci co to dá a chlastá. A do toho vstupuje podivný vědec Lancaster Dodd... Prý ho zachrání, když bude chtít a přidá se... Ačkoliv jméno je smyšlené, postava byla napsána podle zakladatele scientologii L. Ron Hubbarda. Uvidíme zde i některé metody scientologů jak odstraňovat traumatické zážitky tzv. auditováním což bylo ponoření sebe sa do svých vzpomínek na pokraji hypnózy. Stopáž byla ale opravdu dlouhá, možná až moc. Ale byť mne film tématem zcela neoslovil, vydržel jsem u něj celou dobu a proto dávám za 4 sklínky kapaliny z torpéda. * * * *

    • 27.10.2018  19:41

    Spoiler! - Ve filmu zemře papoušek! ---- Tak já tedy nevím. Leckdo tu sází celé řádky hvězd, já jsem buď koukal na něco jiného stejného jména, nebo nechápu... Už začátek byl jak od Asylum, mátla mne tam ale herecká esa jako Jacson nebo Skarsgård. Obsah je prostý. Vrcholný mořský predátor žralok při stárnutí netrpí demencí, netrpí poruchami zraku, netrpí zkrátka žádnými poruchami na rozdíl od lidí. Co si tedy z jejich mozku vzít enzym ,,nestárnutí'', udělat z něj piluli a vyléčit všechny lidičky s alzheimrem co jen na světě jsou? Jenže malá ryba je málo enzymu, tak s finanční podporou magnáta uprostřed oceánu na bývalé ponorkové základně vytvořila skupinka doktorů žraločí farmičku. Vyšlechtili tam 3 velké kouksy a u těch se právě chystá na odběr. To si nechce nechat ujít ani magnát, který samozřejmě z pilule cítí obrovské zisky. Jenže ouha! Na základně dojde k nehodě a když si letí helikoptéra Coast Guard pro zraněného zrovna se herdek k základně blíží orkán. Aby toho nebylo málo, vrtulník havaruje nárazem do základny (do centrální železobetonové věže), což ale způsobí ohnivé mega výbuchy prakticky na všech vyvýšených místech v celé ploše rozlehlé základny, takže to tam po zhasnutí ohnivých oblak vypadá jako by celou plochu srovnala se zemí letka bombardérů B52. No já nevím co všechno sebou záchranný vrtulník vozí když letí pro zraněného, ale buď byl naložen dynamitem on, nebo celá základna.... Nárazem dojde k poškození základny a úniku žraloků do postupně zaplavovaných chodeb v patrech pod vodou, kde jsou také naši hrdinové... Dál nebudu spoilerovat, prozradím jen, že dojde i na filozofování o Bohu, Einsteinovi a divák se dozví i recept na omeletu ze dvou vajec (bez mléka!). To vše ve velmi vypjatých momentech. Zaujalo vás to? Tak směle do toho ! Já jen konstatuji, ž k M. Madsenovi o kterém vím, že schválně leze do béček a někdy i do céček si teď zařazuji Jacksona a Skarsgårda. Dávám za jeden harpunový náboj a jdu si pustit Čelisti. Škoda, že ta pilule už není v prodeji, po tomhle bych jednu klidně zobnul... *

    • 27.10.2018  19:26
    Listopad (2014)
    **

    Tak tohle byla fakt fraška. Také jsem tu dobu zažil a pamatuji si ji dost jinak. Když se rozhodnu natočit tak významnou událost našich dějin jako je listopad 1989, musím tu dobu mít dobře nastudovanou (vzpomínky evidentně nestačí) a musím mít na to solidní rozpočet. Možná, že na tu mladší generaci tenhle film nějak působil o čemž spíše pochybuji, páč jí tohle fakt nezajímá, ale pamětník bude logicky srovnávat a porovnávat reál s filmem. Kdo mně zná ví, že jdu po detailech. Zcela pominu debilní duo slovenských příslušníků VB, které se objevovalo kdekoliv se něco šustlo (asi kucí byli ve službě sedm dní v týdnu v kuse) i další rádoby dobové zápletky. Zcela pominu i standardní neherecký výkon Tomsy a Cíla. Pominu i ty dobové ohozy, kdy si tvůrci asi mysleli, že komparzu stačí nasadit pleteného kulicha a je to retro. Hromada věcí tam byla špatně počínaje nedobovým houkáním sirén sanitky po odjezd Tomsy na západ vlakem s logy ČD linky S ! :-). Kupodivu co se lehce podařilo byla bitka na Národní, kde ač s minimem lidí se jakž takž podařilo ztvárnit onen večer. Jediný kdo film držel nad vodou byl klasicky David Novotný. Je to škoda, tohle období nahlížené klidně optikou sedmnáctiletého kluka by rozhodně stálo za důstojné zpracování. Takhle je to jen za dva melouny ve skleníku s vlaječkami SSSR. Než tohle to raději Občanský průkaz. * *

<< předchozí 1 2 3 4 27 52 78 103
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace