Big Bear

Big Bear

,,Hammer Flight'' Leader - Ondra Pátek

okres Praha-východ
Milovník filmů - válečných zejména


51 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 25 50 74 98
    • 22.5.2018  21:46

    Nevyváženost. To je můj hlavní dojem a ta nevyváženost má několik rovin. Zrovna čtu knihu Modlitba za Černobyl od Světlany Alexijevičové, mimochodem asi nejpříšernější a nejpřímější výpověď toho co se v Bělorusku po výbuchu v Černobylu v roce 1986 opravdu dělo. Hned první příběh jednoho z hasičů vyprávěný jeho přeživší ženou, která o něj do posledních chvil pečovala ač lékaři tvrdili, že už to není lidská bytost, ale reaktor - mnou totálně otřásl. Proto jsem si celkem uměl představit při dávce co Timofej dostal co se asi bude ve filmu dít dále. Nemoc z ozáření byla ztvárněna přesně a věrně i to jak tělo doznávalo změn v podobě krvácení, loupajícíc se kůže a vypadávání vlasů... Potud jsem to drama sledoval se zatajeným dechem i ty ruské postsovětské reálie. Jenže pak do toho nepochopitelně přišla humorná vložka v podobě tří zlodějíčků a začalo to být značně žánrově nevyvážené. Vážné momenty ozářeného, který věděl co se děje i jak je rodině nebezpečná jeho přítomnost střídaly ,,akce'' gangsterů jejichž debilita asi měla být humornou částí filmu... Timofej navíc chtěje zajistit rodinu ukradne PU - 239 a prodává jej na tržišti tak, že má na kartónu napsáno tužkou PU - 239. A tak tam stojí s tímto nápisem mezi babkami s jablky a zelím a prodejci magneťáků a dvdéček... Ať mi nikdo neříká, že odborník, který mohl k radioaktivnímu materiálu nevěděl kam s ním jít... Pak už se film tak nějak podivně točí v kruzích k očekávanému konci. Pobavilo sice závěrečné šňupnutí, ale ten ,,happy end'' si tvůrci mohli odpustit. Dál nebudu spoilerovat. Takže za mně průměr a i mírné zklamání... Dávám tedy jen za 3 000 doláčů. * * *

    • 20.5.2018  19:30
    Den 12. mann (2017)
    *****

    Ugh ! Tak to zase bylo něco. Severské filmy jsou prosluslé svými mrazivými thrillery a detektivkami, ale my válečníci víme, že umí točit setsakradobré válečné kousky (samozřejmě stejně mrazivé! :-). Nejeden z nich hravě strčí do kapsy nějaký ten americký blocbuster a to se o něm často člověk ani nedozví. Tímto opět děkuji kamarádovi desademu za echo! Jak jsem říkal, Norové umí. Přesvědčili o tom už např v seriálu z roku 2015 Kampen om tungtvannet, nebo v další skvělé věci z roku 2012 Into the White. Všechno jsou to hvězdně hodnocené záležitosti a tak jsem rovnou čekal něco mimořádného. Za války se cvičil ve Skotsku pod taktovkou instruktorů commandos nejeden výsadek. To se týkalo i nás a naši kluci ze všech těch výsadků s názvy rozličných prvků byli cvičeni také tam. Odtud se speciálně vycvičení muži rozesílali po celé okupované Evropě, nejčastěji do svých zemí. U Norů tomu nebylo jinak. Tohle je příběh jednoho takového výsadku. V případě neúspěchu (ale vlastně i úspěchu) byla jediná úniková cesta do ,,neutrálního'' Švédska odkud už pak nebylo až tak složité své muže dostat zpět do Anglie. K hranicím Švédska tak spěchal nejeden odbojář, člen sabotážní skupiny či sestřelený letec... U záškodnických výsadků však hrozilo, že když vás chytí, budete popraveni. Hitler šílel z úspěchů SAS a commandos a nařídil každého kdo bude chycen a nebude v uniformě aby ač voják byl navzdory Ženevské úmluvě zastřelen. Mělo to být pro výstrahu ostatním, že s nimi nebude nakládáno jako s klasickými zajatci. Bohužel k tomu bylo často přistupováno i když vojáci na sobě měli speciální commandos obleky a je evidentní jako paniku Němci z těchto záškodnickcýh operací měli. V roli esesáka se nám tu objevil Jindra Tudor :-) Jonathan Rhys Meyers a já jsem byl moc rád, že filmaři ustoupili od zažitého klišé, že esesácký velitel musí být modroký bloďák. Stejně tak potěšila svastika na ocase JU88. Prostě tohle byl válečný film se vším všudy a nemohu jinak než dát za 5 hvězd ! * * * * *

    • 20.5.2018  00:29

    ,,Ty lítáš s Migem?'' - Jo - ,,Tak do toho mě někdo dostat, tak se poseru ! '' :-) ------Trochu mi to připomnělo o rok starší film Tísňové volání a nebylo jen díky skvělému Josefu Vinklářovi. Bylo to i tou dnes již zaniklou Prahou se všemi těmi hospodami, nálevnami, domy podepřenými dřevěným lešením, ledabyle ohrazenými výkopy, nočními podniky, varieté atd... Pryč jsou i časy rozvozů uhlí... Josef Vinklář tu celý film skvěle strhl na sebe u čehož mu parádně sekundoval můj echt oblíbený herec pan Adamíra. On byl nejen pan herec, ale majitel nádherného hlasu... A manžel nádherné ženy Hany Maciuchové. Ona a On jsou pro mně symbolem až aristokratického páru, vznešeného již od pohledu. Poločas štěstí je takovým zastavením se v běhu života. Pádíme si to každý svým tempem kupředu a běží to běží... Není moc čas ohlížet se a vlastně ani důvod. Avšak jsou v životě okamžiky jako jsou např. svatby, narození dětí či vnoučat a také úmrtí blízkých a přátel, kdy se v tom běhu náhle zastavíme a pozorněji se rozhlédneme. Kam a jak jsme došli, zda to byla cesta hezká či zlá a hodnotíme i to jak jsme se na ní doposud pohybovali. Samozřejmě přijdou i myšlenky na to kolik jí ještě zbývá... Jsme v 1/3? v 1/2? za 2/3? Jak daleká ještě bude a jak bude vypadat konec tohoto výletu? Stejně tak uvažuje hrdina filmu Ondřej Božděch ve svých 50 letech. Dcera zjistí, že čeká dítě s vojenským pilotem , dlouholetý parťák a přítel z práce zvažuje odchod do původní práce odkud jej kvůli ruské okupaci vyhodili a dávný kamarád ze školní lavice mu náhle umírá.... To pozastavení se a zamyšlení se odehrává v kulisách starého Žižkova. Jestli tvůrcům v roce 1984 připadalo že zvolna mizí, zajímalo by mne co by řekli jeho dnešní podobě... Film mně až neočekávaně dostal a bylo to hlavně tou neskutečnou člověčinou, kterou do filmu pan Vinklář a Adamíra dali. Panu Vinklářovi bych věřil, že na Žižkově vyrůstal, byť žil na Smíchově.. :-) ! Tohle je za 5 poctivých metráků ořechu odnošených v putnách do sklepa ! * * * * *

    • 20.5.2018  00:11
    Deadpool 2 (2018)
    ***

    Jedničku jsem neviděl, na tohle jsem šel nuceně jako doprovná eskorta. Mého potomka s jeho kumpány na to totiž kvůli věkovému omezení nechtěli pustit, leda s podmínkou, že na to půjde i nějaký dospělý s nimi... Oni už stáli před kinem já někde jinde, nicméně jsem vyslyšel mobilem volané SOS aniž bych následně tušil na co že to jdu. Říkal jsem si, že dalšího Spidermana (podle plakátů) asi přežiju, když už nic jiného bude tam asi nějaká akce a digitální efekty dneška... No nebudu se tu tentokráte rozepisovat dlouze. Vtipy byly dost pubertálně jednoduché (omladině se líbily) , sem tam nějaká lepší narážka ke které už bylo třeba něco nebo někoho znát aby jste pochopili význam fóru. Akce celkem přehršel, ale na to jsme poslední dobou zvyklí a nebylo to zas nijak nestandardní. Honičky konvoje fajn, nejvíce jsem se asi nasmál při para-výsadku superhrdinů. Závěrečná bitka mutantů mi nic neříkala ani jako parodie ani jako vážně míněná zápletka, stejně tak slzičkový konec... Já nevím, ale tohle prostě není typ filmu pro mně... Jestli to měla být parodie na věci od Marvelu, které mi samy o sobě připadají dost mimo, asi bych musel tento žánr hlouběji znát. A nebo mi halt už není 14. Za mně tedy jen tři obojky eliminující mutace a je to jen tak tak. * * *

    • 19.5.2018  17:57
    Královská svatba (TV pořad) (2018)
    *

    Nepovažuji se za rasistu nebo nesnášenlivce byť dle dnešních měřítek jsem něco jako arci nácek a xenofob. Nevadí mi, když má někdo jinou barvu pleti, jiné vyznání či se mu líbí jiné pohlaví. Tedy nevadí mi to potud, pokud z té své menšinové odlišnosti nezačne dělat výhodu a nezačne mne nutit ji tvrdě respektovat takovým způsobem, který je mi nepříjemný a ovlivňuje můj dosavadní život či jej dokonce začne měnit. Starý svět se minimálně 20 posledních let v tomto ohledu dost mění... Královská svatba je takovým zrcadlem toho všeho. Meghan je baba, nic proti ní, pokud si to Harry dobře rozmyslel a klape jim to je svatba jasnou věcí. Věcí druhou je respekt k tradicím. Nevím jak to zkousávali Britové, ale mně to přišlo tak nějak dost jako úlet a jen jsem se děsil, že u ultáře středověké katredrály britského rytířstva ještě začne poskakovat Whoopi Goldbergová s nějakým tím spirituálem či blues... Zkrátka některá ta vystoupení včetně pana kazatele... no chvilkami jsem si připadal jak nekde v kostelíku v Biloxi ve státě Mississipy a ne v britské katedrále na středověkém hradě s Anglickou královnou. Ona také Její výsost pokud se mi to nezdálo koukala dost divně. No a ty zpěvy a typický afroamerický ,,jekot'' tam venku to už bylo úplně kántry... Když si bral Williams Kate, sledoval jsem celou svatbu s opravdovým nadšením až dojetím. Věděl jsem, že něco z toho starého řádu (byť už Královna nemá ten vliv co měl její otec a jeho otec) přetrvává a cítil jsem vnitřně, že je to dobře. Všechno bylo takové echt Britské včetně přeletu legendárního Lancasteru nad katedrálou. Tahle svatba byla taková parodie na to celé, něco jako Easy Virtue (2008). Jak řekl komentátor, Harry má k trůnu daleko a tak si mohl dovolit lecos co by William nemohl a tak to bude i v následujících měsících a letech... Zkrátka, mám ale ten pocit, že i tak se něco mění. Někdo to možná vítá, někdo to možná cítí podobně jako já. Mám takový dojem, že pojem Stará dobrá Anglie čím dál více získává nádech něčeho hodně hodně dávného...co nám budou připomínat jen knihy. *

    • 14.5.2018  21:32
    Eurovision Song Contest 2018 (TV pořad) (2018)
    odpad!

    Tak nějak přemítám nad dnešním světem a vybavuje se dávný vtip z rádia Jerevan... ,? Rádio, kdy bude lépe?'' - ,,Už bylo...''. Ať už koukám na zprávy, či na cokoliv jiného, mám dojem, že ať už jsme si prošli čímkoliv, není to nic proti tomu čím si projdeme v budoucnu a že to vlastně bylo celkem v pohodě... Všechno je dneska tak nějak divné. Nelogické. Menšiny dnes mají více práv než majority, čím větší exot se někde objeví, tím více řve o svých právech a všichni mu naslouchají a souhlasně přikyvují. S hudbou je to dle mého podobné. Buď už jsem zestrárnul a přešel svůj breakpoint, nebo tak nějak dnes nemám pocit, že to co se teď hraje jako mainstream je poslouchatelné. A jestli to přetrvá 50 let jako hudba našich tátů a co 50 let, 80, 90 let ! nezapomeňme na éru blues, jazzu a hlavně swingu atd..., tak se všem omluvím. Ja si myslím, že je to krmě pro zblblé mladé masy a Eurovision mi připadají jako takové ,,chléb a hry'' co lůze čas od času nějaký ten caesar dopřál aby byla v poho a moc se nezajímala o to jakým způsobem a kam Řím vede. Všichni se mají rádi, všechno je bezva, každej stát je kámoš. Je to prostě takové sluníčkové intrnešnl křepčení! Hudební Hry bez hranic. A do toho nadějná generace nových slavíků... že vypadají divně už od pohledu? Tím lépe! Čím větší exot, tím větší šance na úspěch! Vzpomeňme na vousatou zpěvačku s pindíkem Konchýtu Buřt, kterážto vyhrála za Rakousy na což byli doma jistě pyšní... No teď to naštěstí nebylo tak ostré, vyhrála ,,Mama'' Cass z Izraele ... v Eurovision... Eh...že Izrael není v Evropě? nechte to bejt.... (nic proti Izraeli, já jim fandím a obdivuji jejich nesmírnou trpělivost s tím vším tam kolem ... já už bych asi u těch mírumilovných sousedů dávno rozsvítil...). Nemám ani nic proti jejím skřekům u nichž můj starší potomek pouštějící si to na ytb si nejprve myslel, že se mu seká video...:-) !!! Jen si kladu otázku, umějí tito mladí ,,umělci'' ještě zpívat jen čistě svým hlasem aniž by ho museli jakkoliv elektronicky upravovat a v jejich případě vylepšovat??? Tedy jasněji, - umí vůbec zpívat? - ODPAD

    • 14.5.2018  20:21

    To tedy byla jízda! Lépe řečeno úlet! Ondru Pavelku, který je po hříchu uveden v hrajících až na 11 místě byť film vlastně táhne mám jako herce moc rád. Nepochopil jsem jen účast v Ulici, ale všichni holt musíme platit ty ,,krávy zelený nenažraný''. Pro mně zůstane navždy zapsám zlatým písmem jako pan herec z Jakubiskova Sedím na konári a je mi dobre a také jako echt horal z Kotkovy Padesátky. Zdá se však, že jeho záběr je širší než jsem čekal a také zírám co věcí se těsně po revoluci točilo zcela mimo mainstream a co mi vše uniklo... Nejprve Postel, teď toto. Z téhle hříčky jsem byl paf a ztvárnění toho 19. století bylo úžasné! Mimochodem nejeden dobrodružný román ještě před válkou končil všelijakými podobnými zvraty... Měl jsem onehdá (už ho nemám) jeden svázaný ročník časopisů Dobrodružný svět a epizoda s Honolulci z Honolulu jako by vypadla z těch stránek... Film je doslova prošpikován skvělými herci, kteří si s gustem zahráli své role. Na leckoho z toho dýchne Lipského Limonádový Joe (nejen díky filtrům, ale i díky humoru) a dokonce sám veliký Karel Zeman. Váchalova předloha mne skutečně začíná zajímat ! :-). Dnes mně prostě CSfilm dostal. Tohle byla nečekaná pecka z nebe a rozhodně to ještě musím někdy vidět ! Dávám tedy za 4 naběračky rumu. * * * *

    • 14.5.2018  20:07

    Ano, nese si to v sobě otisk té doby... jsou tam pionýři atd... Na stranu druhou je to pohádka o dětech co chtějí zachránit stařičkou tramvaj Terezku před sešrotováním. Tramvaj je poslouchá, jezdí kam chtějí, je to plné písniček a navíc je pronásleduje ministr tramvají František Filipovský. Dětem zase pomáhá pan Kemr, je to plné písneček a hlavně záběrů na starou Prahu. A tak když už nic jiného se při té jízdě terezky dívejte kolem, protože jede městem, které dnes už vypadá zcela jinak a místy, kde už dnes tramvaje nejezdí, nebo se o tom zase začíná uvažovat (Václavák). Je to jízda Prahou s náplavkami, Prahou plných prkených ohrad a dřevěných skladů... Praha jakou pamatují naše rodiče z dětství. Už jen v tom má film jistou hodnotu, ovšem děti na to budou nahlížet podobně jako na Pohádky o mašinkách. A navíc, mně se ty prvorepublikové vozy elektrických drah líbí. Dávám tedy za 4 kila železa a jdu volat na linku 1 2 3 4 5 6. * * * *

    • 14.5.2018  12:44

    Celkem velké překvapení! Divím se, že už 6 let po válce vznikaly takovéhle snímky, protože Amerika té doby byla stále hodně a když říkám hodně, tak myslím hodně - rasistická. Asiaté, Afroameričané a kdo ví kdo ještě se strýčku Samovi nárámně hodili, když se válka začala vléci a to ať už šlo o dobrovolníky či odvedené brance. Na bojištích mnoha front pak tito muži prokázali, že barva jejich krve má stejnou barvu jako ,,nebarevných'' a že nejsou Američany o nic méně než bílí kluci. Američan totiž není rasa. Ba leckdy právě proto aby prokázali těm ostatním, že jsou stejně dobří ne-li lepší, vybičovali se tito muži jiných barev pleti často k neuvěřitelným výkonům ať už šlo o potápěče, letce, tankisty či ,,obyčejné'' pěšáky. Za války bojovali, umírali, byli ověšováni metály a těm které osvobozovali barva jejich pleti fakt nevadila o čemž by mohly vyprávět naše babičky od Aše po Plzeň! Po válce však často ač zkušenější o poznatky z nerasistické západní Evropy a bohatší o sebedůvěru o právo na rovnoprávsnost pak často naráželi na ty samé předsudky co jejich dědové, otcové a často oni sami před válkou. Znovu museli jezdit v autobusech vzadu, do obchodů chodit jiným vchodem atd... A to nemluvím o jihu USA, kde si nejednoho válečného hrdinu podala banda bílých vidláků co z farem za celou válku nevytáhly paty (byly nezbytní pro zemědělství a home defense!) nebo Kuklux klanu... Proto jsem byl tímto filmem velmi mile překvapen i způsobem jakým tepe do rasismu a to hned v podání velitele jednotky hraného Johnsnem ( všežrout má však velkou pravdu v tom, že tohle možná vzniklo trochu i díky Koree...). Z hlediska zpracování je opět výhodou krátkost natáčení po válce, takže byl film točen nejen na origo zničených místech, ale dobová je i výstroj a výzbroj. Z techniky člověk ale zahlédne jen náklaďáky a jeepy. A jeden tank, který vypadal jako Chaffe. Ono spíše než ryze válečný film se zde jedná o film psychologický. Tvůrci dali jednotlivým postavám velký prostor a dobře nás s nimi obeznámili. Tím divák nejen dneška, ale zejména včerejška chápal jejich pohnutky a snad pak pochopil i něco v reálném životě, nebo si třeba začal více vážit svého opáleného souseda se šikmýma očima. Na boje dojde také, ale nenesou hlavní tíhu filmu a vlastně tam o ně až tak nejde, spíše umocňují hrdinství jednotky 442, která měla na zásatvě heslo: Riskuj všechno! Zpracováním za 3, odvahou a tématem za 4 (mimochodem i já se lecos dozvěděl). Řiťka video tentokráte potěšili. Za 10 Kč obzvláště! 4 koláčky z domova. * * * *

    • 13.5.2018  21:38
    Ruka mrtvého muže (TV film) (2008)
    **

    Poslední dobou nějak dostávám chuť na westerny. Tenhle žánr mne nikdy netáhl, ale k stáru nějak měním chutě... Zatím nemám tedy potřebu shánět staré kousky s Johnem Waynem, ale pár posledních záležitostí mi sedlo a dostal jsem chuť na další. Tohle ale bylo už krapet slabší... Za prvé nechápu český název, jak k tomu distributor došel... Za druhé dvd cover je akčnější než celý film. Sice se tam dost střílí, ale celé to na mně působilo velmi televizně. Casper mi sedl víc v roli mariňáka hvězdné pěchoty, neý jako psanec, který najednou začne mít plné zuby zabíjení. Potěšila účast Ernesta Borgnine, který byl skutečný filmový veterán a nejeden western měl už za sebou. Bohužel i on už je tam někde nahoře... Dějově je to celé podobné tenkrát na západě. železniční magnáti chtějí spoutat USA kolejemi, ale v cestě stojí často nejedna farma. S někým se dá dohodnout odkup, jiný ji nepustí ani za dvojnásobek ceny. A tak je magnátem vyslána parta pistolníků, co tyhle paličaté farmáře donutí farmy nakonec opustit. Ti znají jen jeden způsob. zlikvidovat vše co se hýbe, ženy a děti taktéž... A tak čístí jednu farmu od druhé dokud nenarazí na tvrdšího farmáře a jeho pistolnické kámoše. Jenže hlavní záporák nebyl Henry Fonda a hudební pokres nebyla harmonika... Zkrátka a dobře, moc jsem si to neužil. Dávám tedy za dvě varianty jiné trasy železnice. * *

    • 13.5.2018  21:28

    Narození Ježíše pohledem oslíka a jeho přátel. Ačkoliv je tento dávný příběh zpracován už milionkrát, tohle zase byl tak trochu jiný pohled a těm nejmenším řekl bych snadno stravitelný právě díky zvířátkům. Animace byly krásné a noční putování k Betlému nad nímž zářila hvězda bylo opravdu decheroucí. Dojem trochu kazil hudební doprovod v podobě zpívaných písní. Ty ač jde o notoricky známé písně často hrané na vánoce byly zpívané anglicky ačkoliv film byl s českým dabinkem. Když jsem se však zamyslel nad tím, zda my mně to rušilo i kdyby byly zpívané česky, musel jsem si říci, že ano, protože někde prostě k ději nesedly... Každopádně jako celek to bylo nadprůměrné a proto dávám za 4 zářící hvězdy. * * * *

    • 12.5.2018  20:45

    O této slavné bitvě, kdy kriegsmarine nakonec nezbylo než loď potupně potopit vlastní posádkou jsem četl už hodně dávno v knize Moře v plamenech od skvělého odborníka na tuto problematiku Miloše Hubáčka (mimochodem on je povoláním hlavně právník!!!). A tak když jsem dostal možnost vidět onu statečnou bitvu Ajaxe, Achilla a Exeteru s německým korzárem jako film, neváhal jsem ani minutu. Doba vzniku slibovala autetickou techniku i uniformy a má očekávání se v podstatě vyplnila. Kapitán Langsdorff - velitel Admiralu Graff Spee se skutečně choval jako korzár a jediný rozdíl mezi ním a těmi v sedmnáctém století byl ten, že na přemožených lodích neraboval. Dokonce střílel varovné výstřely před příď aby posádka měla čas se vzdát - což ve filmu ani nezaznělo. Ti kdo palbu opětovali, dostali pak nějakou tu ostrou do nástavby což obchodním lodím mnohdy stačilo na výlet k rybičkám. Jinak lodě potápěl až když byly prázdné! Nikdy neváhal vyslat čluny pro trosečníky a postaral se o ně. Byl začátek války a mořtí vlci se ještě chovali jako džentlmeni. To až později když německé velení vyhlásilo totální válku neváhala třeba osádka ponorky po vynoření postřílet přeživší z torpédované lodi. Hitler dobře věděl, že hlavně povstupu USA do války se lodi díky obrovské výrobní převaze USA podaří stavět a doplňovat rychle, zacvičit ale osádku trvá a tak každý mrtvý kvalifikovaný námořník ať už od válečného námořnictva či obchodního loďstva se dle jeho zvrácené představy totálního válčení počítal... Komu se chování německého kapitána líbilo, doporučuji mu vidět film s podobnou tematikou Laconia (2010), kde je to zase pro změnu kapitán německé ponorky ukazující, že ač válečník, je také člověk. Bitva u La Plata nijak nevybočuje z řady válečných filmů té doby. Řada scén je studiových, zasažené lodě jsou vždy modely a třeba rámovací palba působila vyloženě směšně. A to samozřejmě musím pominout onen fakt, že Graff Spee hraje britský lehký křižník nejen se zcela jinou nástavbou, ale i počtem komínů, jinde umístěným jeřábem pro průzkumný hydroplán atd - nemluvě o radaru na hlavním stožáru :-).. V pár záběrech měla dokonce obsluha pom pomů na hlavách americké helmy.. :-). No nic, chápu, že přestavovat nějaký kolos by bylo drahé a veřejnosti v kině stačilo, když to mělo hodně děl a třepotala se nad tím vlajka se svastikou. Jinak se ale film celkem věrně držel historické linie a tak je mu třeba lecos odpustit. Dávám za 4 torpéda! * * * *

    • 12.5.2018  20:43
    Život (2017)
    *****

    Poslední dobou občas žasnu, jak se v hodnocení sem tam názorově dost rozcházím se svými ,,oblíbenými'' :-). No tak alespon gogo76 nezklamal! Udělat pořádnou sci-fi je dnes těžké. Leckteré mechanismy ,,vyžral'' Alien a jeho pokračování a tak když někoho drží emzák za nohu, vždy se nám vybaví rozleptaný Bishop... Každý další astronaut to má pak těžké. A tak je to podobně i s dalšími věcmi. Já od života nic neočekával a už ten úvod, včetně nasazená plejáda herců mi skvěle sednul. Když pak na Petriho misce začne tvorba mycélia, vážně jsem ani nedutal. Osobně bych na to nesahal ani v ocelové rukavici a jakoukoliv živou věc z jiné planety bych si domů rozhodně netahal. Máme tu zatím lecjaké přemnožené havěti dost a dost a to té své pozemské, tak nač si dělat vrásky s něčím čemu třebas oheň či radiace podpoří růst? Jenže vědci jsou vědci a když se jim něco co se nehýbalo začne pod pipetou hýbat jsou blahem bez sebe a rádi by si to nakřížili. Ti hodnější pro lékařské účely, třebas se to bude hodit... Ti armádní jako součást nějaké nové zbraně, páč i jim se to může třebas jednou hodit... A tak tu máme orbitální vesmírnou mezinárdní stanici na dohled od Země s teamem astronautů a zviřátkem, které je drženo v laboratoři za nerozbitným sklem... Dál nebudu spoilerovat. Dodám jen, že první polovina mne bavila více než ta druhá, která zase byla akčnější. Konec dopadl kupodivu nečekeně za což přidávám tu poslední hvězdu. Za mně velká spokojenost, už dlouho jsem neviděl takhle napínavý sci-fi film. Mimochodem teď už chápu, kde se vzala Zelená a Modrej z Chobotniček z druhého patra na tom mořském dně :-) ! Dávám za 5 elektrických impulzů. * * * * *

    • 12.5.2018  15:24

    ,,Vždycky když nastane taková vážná chvíle, tak se na chvilku zamyslím a řeknu si co by dělala Oprah...'' :-))))) ---- Tak jsem se zase jednou u animáku pro děcka pořádně zasmál a jsem si jist, že mi leco z fórů uteklo, proto snesu i nezbytné opakovaní do umrtvění (2-3x minimálně). Podobně jako si někteří tvůrci čas od času natočí filmeček, který si na nic nehraje a je takové vymazlené béčko avšak udělané s láskou, tohle je námětově dost podobné. Ovšem co do neuvěřitelnosti děje o to více možností a vtipů film nabídl. Monstra vs. Vetřelci si utahují z řady postapo filmů, kdy zemi napadnou emzáci což musí řešit prezident USA s US. Army. A tak je jako vždy nasazena tajná zbraň, tak tajná, že se nesmí ani vyslovit :-). Řekl bych, že zatímco děti fandí hrdinům podle jednoduchého klíče boje dobra se zlem, dospěláci si užijí taktéž, protože se jim vybaví všechny ty Dny nezávislosti a další sci-fi filmy řešící den, kdy se nám na Zemi objeví něco s čímž si nebudeme vědět rady a co bude na snahy navázat kontakt reagovat agresivně. Tady už k páté hvězdičce chyběl opravdu jen krůček ! Dávám tedy za 4 čisté prezidentovy spoďáry po vyhlášení hnědého stupně. * * * *

    • 10.5.2018  20:21
    Krysař (divadelní záznam) (2000)
    **

    Souhlas s uživatelem NinadeL. Danovu tvorbu můžu resp. spíše tu pozdější tak od alba Chcíply dobrý víly po Pozdrav z fronty až po Neofolk. Jeho ranné hudební působení v bomberu a těžkých botách až nahoru zavázaných beru jako jakési období jeho hledání sebe sama, které nakonec našlo slušnou a důstojnou pozici v písních s vlasteneckými texty a já říkám proč ne. Bohužel to celé skončilo s dost divnou pachutí jakýmsi obskurním řádem a Žitem 44. Já Landovi rozumím co tím chtěl říci, bohužel to bylo takové trochu infantilní chlapské plácnutí dlaní do --- kýblu s vodou... Muzikály jsou také Danovým výletem někam jinam, nicméně Krysař si nese ještě stále tu melodičnost a syrovost alb devadesátých let na rozdíl od Tajemství... Dnes, po dlouhé době jsem zase dostal chuť si to pustit a narazil jsem na divadelní záznam ze Slovenska. Tak jsem si řekl proč ne. Bohužel bratři Slováci zpívající česky se sice snažili co se dalo, ale ten přízvuk tam byl stále dost znát a hlavně, když něco máte dokonale naposlouchané v audiu, už jen záměna hlasů je rušivá. Co bylo otřesné byla choreografie, kde i u zdánlivě jednoduchých textů neustále tančily sestavy podivně vyhastrošené páry... Nevím jestli tomuhle dal Dan zelenou, ale já bych uvítal trochu lepší scénu i kostýmy. Krysař si to se svým příběhem zaslouží. * *

    • 8.5.2018  22:42

    ,, We will never surrender ! '' V den výročí vítězství, ano je to už 73 let, ale nesmí se zapomínat! - jsem si u snídaně s chutí pustil staré válečné šlágry a když se potomstvo zajímalo kdo je ta hezká dívka co zpívá vysvětlil jsem jim, že je to Vera Lynn a zeptal se zda vědí proč dnes nejsme s mámou v práci a oni ve škole a školce. Považuji za důležité aby to i po 73 letech věděli a budu to považovat za důležité stále. A jelikož válečných filmů teď moc není a Darkest Hour jsem ještě neviděl, byl program na večer jasný. Ta proměna útlého Oldmana v buldoka Churchilla byla obdivuhodná i když jsem z té postavy Oldmana stále nějak vnitřně cítil a vizuálně to úplně skvělý Winston prostě nebyl i když si maskéři asi mákli. To byl ale jen detail. Ještě méně si byla podobná jeho choť Clementine. Ačkoliv Kristin táhne skoro na šedesátku ! pořád je to baba, která má na staré dámy myslím ještě dost času... Letí to letí... ještě nedávno (vždyť je to před chvilkou) jsem z ní byl v kině paf z coby milenky Anglického pacienta a teď tu hraje ženu Churchilla... Četl jsem místní komenty a leckdo se tu celkem slušně vyzvracel či film pohaněl... Divadelní kousek, pohádka, příliš patriotické... Já osobně jsem byl velice spokojen. Spokojen tak moc, že film mne na několika místech až dojal. Ale ono je to asi dáno hodně tím, že já se na rozdíl od jiných zde tomuto období plně věnuji, což mi umožňuje vcítit se mnohem lépe do postav filmu, byť hrají své historické předlohy. Churchill převzal úřad opravdu v hodině dvanácté a osud svobodného světa mu ležel plnou vahou na bedrech. Amerika po zkušenostech ze zákopů Francie měla války plné zuby a i když Británii podporovala jak mohlo, řada smluv po první válce ji zcela svázala ruce včetně vlastních zákonů. To vše se změnilo až po Pearl Harboru, ale to už Anglie za sebou měla Bitvu o Británii a další boje... Ano je patriotické, ale proč by to sakra nemělo být? Tady se skutečně měnily dějiny! Britská odhodlanost (trvající celou válku) byla zprvu hlavní devizou, kterou Churchill měl ! Být Britem tak jsem hrdý právě na tohle. Možná kdyby se nám umožnilo bojovat v roce 1938, cítili by to někteří z místních stejně. I já bych oželelel toho (zřejmě občana commonwealthu) recitujícícho v metru. Poslední dobou je těchto občanů ve filmech nějak moc. Nic proti barvě jejich pleti, ale jsou li v rámci korektnosti (dnešní) cpáni všude, je to někdy spíše ke škodě než k užitku. Alespoň, že to nebyl Asiat... Řadě zdejších film připomněl poslední Dunkirk, snad právě díky evakuaci britského expedičního sboru. Mně připomněl spíše Královu řeč. Jsem rád, že jsem jej viděl. Lecos jsem se dozvěděl a například až dnes jsem se dozvěděl o statečném boji brigadýra Claude Nicholsona a jeho statečných mužů v bitvě o Calais v roce 1940. Mají moji nesmírnou úctu ! Film je důstojnou poctou Winstonu Spenceru Churchillovi. Ukázal jen krátký záběr toho co všechno měl tento borec (mýněno zcela vážně) ,,na hrbu'' právě poté co získal podporu v britském parlamentu a to nemluvím o jeho osobním životě a zálibách. Byl brilantní znalec historie, krásně kreslil, byl i spisovatelem... právem patří mezi velikány západního světa a historické osobnosti. Dávám tedy za 4 doutníky nebo snad raději za 4 sklenky sherry? Oboje. * * * *

    • 7.5.2018  18:06
    Občan Brych (1958)
    ***

    Dobrá, oprostěme se od Brycha. Oprostěme se od hodných komunistů, kteří mu dali prostor v době jeho tápání a hned ho nesebrali. Oprostěme se i od všech těch keců o tom, že se všichni od teď budou mít dobře a kdo to nechce nemá jinou možnost než dostat po hubě, protože žádná třetí možnost neexistuje. Buď jsi s námi nebo proti nám. Já na film nahlížím jako na skvělé filmařské dílo byť tedy místy tonoucí ve značné tmě ať už šlo o kanceláře či o venkovní lokace ke konci filmu s obdivem ke skvělému hereckému výkonu pana Högera i některých dalších. Nejvíce mne však film zaujal a nebyl to záměr autorů, tou atmosférou po únoru 1948... Nejistotou, strachem, hromadou otázek nejen těch movitých - tedy továrníků, průmyslníků atd.. ale právě i běžných lidí. Lidí nezajímajícíh se o politiku, lidí co se jen chtěli mít dobře po té hrozné válce a jež najednou zase někdo násilně nutí přiklánět se k něčemu ,,prý když nepodípešem, tak nás vyhodí! ''--. Byli ti co tomu věřili, byli ti co pochopili, že kolaborací či hraným zájmem z nových poměrů pro sebe mohou vytřískat výhody a byli i tací, kterým se to nelíbilo. A samozřejmě byli i ti, kteří hned věděli, že je zle a reagovali po svém dle svých konexí a možností. Jednou z postav, která se nehodlá do ničeho míchat je zprvu i postava jež ztvárňuje Karel Höger. Přežil válku, vystudoval práva, je doktor a teď chce jen pracovat. Co mu můžou? ,,ženu a děti nemá , dokonce ani kanára'' .. Zprvu mu připadají směšné rady těch co se rozhodli emigrovat, že právníci jsou potřeba jen v právním státě... (To je vševypovídající..). Takže ať agitka z konce padesátek, v podstatě pravdivý dokument jak tehdy ti tehdy ,,zlí z buržoazie a reakce'' uvažovali, jednali, když svoboda byla zase někde pryč a šlo o holé životy... Dávám tedy za 3 hvězdy. * * *

    • 7.5.2018  17:49

    No, tady někde to začalo. Tady někde začala ta doba, kdy už sedlák neprošel v zablácených holinách sednicí rovnou z pole ke stolu s kouřícím obědem a panímáma neřekla ani popel. Začalo to prádelnami a skončilo to mužskými na mateřské :-). IKonec konců vždyť my, muži dneška už vlastně pravmi muži nejsme. Jsme masculinus mutantus, tedy - muž přechodný. Ne, nepřeskočilo mi :-), včera jsem si jen zase s velkým gustem dal Reifovu Postel (1998) a tak nějak mi to celé do sebe zapadlo na časové i domácí ose :-) ! Ačkoliv Vzbouření na vsi je v podstatě budovatelským filmem, tu vůdčí roli strany nechává stranou a hraje spíše na feministickou a tím pádem i komediální notu, protože venkovští tatíci byť uvědomnělí tou dobou již pravidelně schůzující družstevníci tak nějak pořád mají v hlavách po otcích a dědech, že ženská musí chlapa poslouchat a neodmlouvat, jinak hybaj z chalupy. Jenže soudružky jsou také uvědomnělé a tak chtějí prádelnu a jelikož to s muži po dobrém nejde, nechají jim na triku chalupy i s dětmi ať si to pěkně vyžerou.... Pochopitelně družstevníci ženskou práci neumí a tak mají nejeden problém s vařením, uklízením či jen s obyčejně pokakaným potomkem... Přiznám se, že mytí podělaného řvoucího potomka pod pumpou Františkem Filipovským bylo dokonalé :-) . Celkově tady snad právě díky té ženské válce a komediální poloze všichni měli co hrát a jelikož šlo o výborné herce, je to film velmi koukatelný na rozdíl od jiných té doby odehrávající se na vesnici. Je trochu smutné, že z feminizmu bojujícím za práva žen se dnes tak trochu stala válka žen proti mužům samotným... Celé se to tak nějak vymklo...ale proti prádelnám nic nemám :-) ! Tři valchy. * * *

    • 7.5.2018  12:12

    Dokument o tom, kterak soudruzi po válce ,,úspěšně'' znárodnili, ale ukradené už neuměli obhospodařovat jako majitelé před nimi. Celkem kriticky natočený dokument už v roce 1966 konstatuje, že průmysl není vše, že bez zemědělství nebude průmyslu a že naše zemička ne zrovna bohatě vybavená nerostným bohatstvím má hlavní hodnotu ve své půdě. Skvělá byla věta, že pokud všichni budou vyrábět těžký průmysl, nebude co jíst. Řada Ing. a Doc. ve filmu smutně konstatuje, že zatímco v roce 1936 jsme byli v první desítce zemí s vypělým zemědělstvím, v roce 1966 jsme na chvostu. Zatímco za první republiky byla skoro desítka firem co vyráběla pluhy a zemědělskou techniku, v roce 1966 se musela nejen dovážet, ale dovážely se už i potraviny... Vedci tedy v dokumentu apelují na tento stav. Otvřenost projevu zřejmě umožnila počínající vlna svobody, kdy si řada lidí v zemi myslela, že konečně došlo k povolování otěží a režim začne být lidštější... Ta idea vydržela však jen do srpna 1968 a skoro věřím, že nejden z účinkujících měl pak co vysvětlovat, jak to vlastně v tom dokumentu v tom roce 1966 myslel... * * *

    • 7.5.2018  12:00

    Tak jsem byl zase byl po delším čase v kině. Staří kumpání ze školních škamen mne vytáhli na vzduch do ČB a tak jsme ihned poté co jsem vylezl z Jižního expresu ČD, který byl fakt rychlý zavítal do blízkého kina. Nabídka nebyla nic moc, resp. já si nemohl vybrat a nepolíbeni trailery ani ničím jiným jsme si vybrali tento film. A myslím, že jsme zvolili dobře. Ačkoliv tu někdo může namítnout, že to tu bylo už mockrát např. i mně film dost připomněl Znamení (2002), přesto oceňuji jistou originalitu danou právě onou podmínkou ticha. V nedaleké budoucnosti totiž naši planetu navštíví tvorové z vesmíru co se rozhodně nechtějí přátelit a co mají rádi jakýkoliv kus čerstvé flákoty. Ačkoliv skoro nevidí orientují se podle perfektního sluchu a tak ti co mají problém s alergií a kašlou, či kýchají, nebo někdo ten komu často padjí věci z rukou už žádné problémy vlastně nemá, protože v mžiku je u něj opravdu nepěkná potvůrka s opravdu nepěknou pusinou... Na odlehlé farmě v akrek kukuřičných polích žije americká rodinka. Mamka, taťka a tři děti. Běhají bosky po pískem vyznačených cestách a rodiče učí děti jak přežít v tom novém světě. Díky souboru tvrdě dodržovaných pravidel se jim to zatím daří včetně delších výprav na opuštěné farmy či dokonce do blízkého městečka. Zásob a léků je totiž třeba... Platí jen jediné pravidlo, chovat se tišeji než myška. Každý večer vylezou na vysoké silo a zapálí oheň aby dali dalším ohničkům na obzoru zprávu, že další den dali bez újmy... ----- Už jsem dlouho nebyl v kině a tak jsem si počase zakoupil popcorn stejně jako většina ostatních diváků. A řeknu Vám to striktně dodržované ticho herci na plátně dost narušovala rozpukaná kukuřice obalená v glutamátu drcená chrupem nejednoho diváka... Vrcholem pak byly nachos, které dělaly vyložený kravál... Naštěstí ne jen já, ale řada dalších pochopila, že i pro nás by si mohla přijít díky tomu hluku Žlababa a chroupat přestala. Já odložil popcorn na klín, což se posléze projevilo jako chyba. Ve filmu bylo pár lekaček a trochu znalý divák je umí již včas odhadnout. Já se mezi ně také považuji ale ta jedna, co jsem netušil mi popcorn vyhodila z klína... Tímto se omlouvám pánovi se smetáčkem a lopatkou na dlouhé násadě, který nás tak mile po promítání u východu vyprovázel a přál nám hezký večer. Film doporučuji vidět. Není to za úplné 4*, ale v součané nabídce překvapil. Už ty byly stovky emzáků, zombíků, apokalyps, nákaz a není co vymýšlet dál. Tady stačilo jen do klasického konceptu vložit nutnost ticha a formát dostal další rozměr. A originalitu já vždy uměl ocenit. Takže 4 naslouchátka! * * * *

    • 7.5.2018  11:40
    Po noci den (1955)
    *

    Těšil jsem se na zábavu, kterou filmy z padesátých let obvykle nabízejí (oprostíme-li se ovšem od faktu, že to byla asi ta nejodpornější doba naší historie, kdy to nebyl okupant ale našinec co věšel a týral našince). V těchto filmech se to hemží gangstery, agenty imperialistického západu či alespoň zlými sedláky co hodlají škodit kolektivizaci a znárodňování. Tak trochu jsem to čekal od záporáka ztvárněného panem Peškem, ale ten kromě mračení se a sem tam nějaké té jedovaté řeči (ale hrál to skvěle !) nepředvedl vlastně vůbec nic. A tak se celý film v podstatě jen čeká na kluky z traktorové stanice zda přijedou pomoci se žněmi a já se smál, když jeden pak přijel jak se kolem něj děvčata to když seděl na tom nablýskaném Zetoru točila... Inu dnes je to nějaké to Camaro, nebo Mustang, v padesátých letech na vsi holkám stačil Pepík na Zetorou :-). Tenhle film nenabízí zhola nic než pár slušných hereckých výkonů, které se díky slušnému obsazení daly očekávat. Ale když nemáte co hrát, protože scénář je debilní, těžko ze svojí postavy vydupete něco víc aby to mohlo celkový dojem diváka nějak zásadněji ovlivnit. Dávám tedy za jednu kapku rtuti. *

    • 2.5.2018  11:17
    Štiky (TV pořad) (2018)
    odpad!

    Úúúúúúúúúúú .... Prima zkouší co divák ještě vydrží... Tohle je asi dno všeho... ODPAD !

    • 1.5.2018  11:58
    7 zabitých (1965)
    *****

    Tak tohle mi parádně sedlo do noty (blbé nálady). Inteligentní, vtipné s parádními dialogy a feelingem šedesátek. Co si více od filmu přát? Díky komentu Trufalky musím kouknout i na film - Nevinní čarodějové * * * * *

    • 1.5.2018  11:56
    Metanol (TV film) (2018)
    *****

    Šlapalo to výborně a tak přehlédnu sem tam pár těch nehereckých výkonů např. v podání ,,státního zástupce'' co neustále plácal všechny z vyšetřovacího teamu po zádech. U filmu až mrazí, když si člověk uvědomí, že se to všechno stalo. Že se našlo několik gaunerů co pro pár desítek tisíc šlo vědomě do toho, že to někdo šeredně odskáče. No a..? Chlast ze stánků pijou jen socky řekne si někdo. Někdo kdo nepije vůbec nebo má doma v barové skříňce nějakou tu flanděru koňaku V.S.O.P nebo několikaletý rum z Barbadosu... Ale to je pohled těch jimž štěstí či život přál. Strašlivé je to v tom jak široký dopad kauza měla a také v tom, že je toho mezi lidem ještě dost... Mně se to nemůže stát řeknete si. Ale až půjdete s pomlázkou koledovat a místo vajíček dostanete po lampě do jedné i druhé nohy od souseda, kterýmu chlast přivezl jako prezent na návštěvu někdo ze severu nebo jen proto, že to dostal a on sám nepije... Už nejednou mi takhle nalévali na koledě cosi z PET lahví od Dobré vody a teď jsem tedy koukal co ten sajrat při rozkladu v těle dělá a co to dělá s člověkem... Výborně hrál Vaculík, tradičně Finger a Fridrich... Hána jako Hána :-) odhodil svůj komediální ráz a pěkně předvedl, že umí hrát i razantního detektiva. ČT tentokráte zamachrovala! Jen tak dál!!! Dávám za čtyři etikety Vodka - Lunar. * * * *

    • 1.5.2018  10:02

    Tohle musel být na svoji dobu dost drahý film přičemž mi lehce uniká ten zvláštní záměr tehdejšího režimu točit koprodukční film o Nehrúovi (o němž někteří možná uslyší v tomto filmu poprvé) a osobní drama člověka, který náhle přestal chodit. Už jen ty lokace! Indie, Švícarsko, Paříž... Herci se tenkrát podívali tam kam noha smrtelníka běžně nevkročila. Já jsem v tom cítil takovou podivnou rozpolcenost. Ty dvě dějové liniie spolu moc nehrály a zlepšilo se to až ke konci, kdy se hrdinka začala dávat dohromady i psychicky a to právě i díky moudrým úvahám Nehrúa. Na mně z filmu trocha té exotiky dýchla.. Začátek osmdesátek, dálkové lety Il-62 ČSA... Ruzyň, kde s dalo z ochozu koukat na runwaye a letadla... A možná tomu napomohla i přítomnost Amrita Pala, který když už byla ve filmu často řeč o válce mi neustále připomínal našeho legendárního stíhače Františka Fajtla :-§) ! Záleží jen na vás zda si film pustíte více k tělu, nebo jej šmahem odhodíte jako normalizační blábol. Já dávám za tři manga. * * *

    • 29.4.2018  15:59

    Já nejsem příznivcem ani amerických komixů, natožpak zfilmovaných americkcých komixů a i když řadu těch kreslených hrdinů znám, nemám potřebu si shánět origo časopisy z dob kdy naši tátové to hltali jako my později Ábíčka a Čtyřlístek (To byly panečku komixy! Galaxie, Tvrz, Kruanova cesta, Poselství malého boha... --- Tedy spíš ty americký tátové, mluvím tak nějak všeobecně. V Americe bych ten poválečný kult počínajícího atomového věku a letů do vesmíru a všechno kolem Spidermanů, Avengers, Batmanů, Capt. America atd... snad i chápal... Ale mějte si mně tu za arcikacíře a klidně mně pošlete někam ať se na to tedy nekoukám (což je pravda), ale když v takovéhle s odpuštěním ptákovině vidím hrát lidi jako Nortona nebo dokonce Rotha! (jindy za M. Caina atd..) jak hrají na plný gule v něčom co možná mělo zůstat jen na papíře... nevím nevím. Je to jako vidět hrát Hrušínského v Kameňáku. To je můj dojem. Jinak na rok 2008 působil film z hlediska efektů dost zastarale, lecos bylo vidět do pixelovata... Hulk běžící potokem např. ani nečeřil tlapama vodu což třeba v o devět let starším seroši Putování s dinosaury tvůrci neopomněli... Celá ta příhoda se Shrekem pro dospělé mně prostě nějak moc nedostala a to ani když jsou tam Hummery, Apache a další technika US. Army rozmělňovány na jednotlivé díly i s osádkami což mám jindy celkem rád ... Takže za dva vpichy sajrajtu stačí. * *

    • 27.4.2018  07:21
    Bylo, nebylo (TV seriál) (2011)
    *

    Bohužel jsem neviděl pilot a v TV občas narazím jen na nějaký ten díl... A řeknu vám, že je to podivnost podivná... Americká papundeklová a rasově korektní představa světa pohádkových bytostí bohužel nekoresponduje s tou mojí obyvatele staré Evropy... A tentokrát mně ani zloun Robert, kterého mám jinak moc rád moc nebavil... Srovnává se to tu s Arabelou, ale to prostě nejde. To je jako srovnávat Bentleye s Wartbugem... *

    • 26.4.2018  14:59

    Když jsem na film narazil, měl jsem radost. Mám dojem, že jsem už všechny ty normalizační jahůdky vyzobal a nejsou už žádné další. A přeci! Sem tam, ještě nějaká vykoukne. Velmi výjimečně se jedná o díla skutečně koukatelná, byť mají dobové a tendenční zabarvení. Zajímavá jsou tak spíše ze studijního hlediska či jsou tak debilní až jsou dnes nechtěně vtipná. Něco podobného jsem očekával od toho Steklého filmu. Ale to byl omyl. Hned na začátku se film celkem zhusta obuje do Sokolů a našich legionářů. Celkem se divím, že komanče z nich ještě v roce 78 pálila žáha! Pak už jen tepe do socdemáků což mi na rozdíl od Sokolů a legionářů až tak nevadilo. Jaký tedy film vlastně byl? Nuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuudný. Neskutečně nudný!!! Až z toho všeho na mne padla smutek se zlostí, když jsem viděl jak se slavná herecká jména patlala jak prasata v močůvce v téhle hrůze... Co mohlo vzniknout dobrých věcí s těmito herci! A oni zatím tratili roky a topili talent v těchto normalizačních hrůzách o ničem. Ten film musel být příšerný už tenkrát, pochybuji, že na něj šel někdo dobrovolně do kina ! V tomto případě budu postupovat v hodnocení dle svého klíče. Tohle nemělo spatřit světlo světa a proto - ODPAD !

    • 19.4.2018  14:42
    Trojí život (TV film) (2018)
    **

    Slabé, velmi slabé i přes sympatické dámské obsazení a samozřejmě tradičně dobrého Hánu. Plouhar hrál divně a celé to byl takový podivný mix romantiky a rádoby komedie. Lehce pobavil mladej hacker s cukrovkou. Od operace ,,Pláč'' jsem si myslel, že se to třeba celé zvrtne k lepšímu, ale konec dojel v úplně stejných kolejích jako film začal. Dám tedy za dva byty a je to tak akorát. * *

    • 18.4.2018  07:50
    O Sněhurce (1972)
    ***

    Tohle byl kupodivu velmi příjemný návrat zpátky do našich sedmdesátek. Je to takový klasický dětský film té doby něco ve stylu Ať žijí duchové, byť to nemá jejich genialitu. Poetika je ale podobná a kdo se tomu poddá, může ho film v čase přenést zpátky. Potomstvo film zaujal a to se nedá říci nejen o lecčems z té doby, ale i o některých dnešních filmech pro mládež. Tři dlahy. PS. Když jsem viděl tady poprvé ten cover, myslel jsem, že jsem omylem u nějakého hororu a ne tohoto dětského filmu :-) ! * * *

<< předchozí 1 2 3 4 25 50 74 98
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace