Big Bear

Tak tady jsem si tedy naběhl. Čekal jsem pořádnou roadmovie, čekal jsem Austrálii... čekal jsem solidní příběh. Místo toho nám Filipínci naservírovali 3 ne zrovna sympatické hrdiny a příběh, který tu byl už asi 100x. Bucket list, Knockin' on Heaven's Door, a dokonce nedávno viděná šílenost Zom100: Co chceš stihnout, než tě sejme zombie, to vše tam bylo a mnoho dalšího...  Lékaři sdělí, že rakovina se vrací a hrdinka se rozhodne, že místo léčby ještě zažije něco co chtěla vždycky zažít. Udělá si tedy seznam a začne si plnit přání. Jedním z nich eji cesta po Austrálii za tučňáky. Potud ok, byť už to tu bylo mockrát. Místo očekávané roadmovie, ale za čtvrtkou film sklouzne do neustálého dojímání tak jak to mají asijští diváci rádi, ale na mně to bylo děsně prvoplánovité... A když už si divák myslí, že by snad i tu slzičku možná jednu malilinkatou upustil, přitlačí tvůrci na pilu tak moc, že jsem to měl chuť vypnout. Ne, tohle prostě ne. Já enjsem Filipínec sorry!  Netflix by měl chápat, že ne vše se dá pouštět všude. Dám ani nevím proč místo odpadu za jednoho malýho, ale opravdu malýho tučňáka. *

Václave... Proboha proč? Jasný, je fajn, když si ze sebe umí udělat někdo legraci a občas se i trochu parodovat. Ale tohle? Po nepovedené detektivce jsem si řekl, že to chce něco na spravení chuti. Dobré ráno Brno také není šálkem mé kávy i když sem tam nějaký díl trochu zazářil. Ale když jsem v tom dnes zahlédl Marhoula na chatě, vzbudilo to moji vrozenou zvědavost. No, ale už ve chvilce kdy ,,zformátoval disk'' a polil kolegyni kávou jsem vzal dráhu. Znáte to. Někoho si prostě chcete pamatovat jinak. Na vrcholu. Já tedy určitě. *

Nevím, nevím, ale docela zírám čemu propůjčila Pohřební služba Ostrava obřadní síň svého krematoria. Jasně, je to jen místnost s lavicema a katafalkem, ale to je vlastně třeba i kostel... Přesto jsem si nevšiml, že by si někdo tohle lajznul. Holt Ostrava a divadlo Mír jsou jiný šálek kávy než na jakou jsme zvyklí. Trochu mi to už přestává bavit, ale musím uznat Marie Anna Kupcová je kus krásný ženský.  * *

Tenhle díl se docela povedl, ten polský fiátek s křížen na střeše byl dobrej i samotnej exorcista. A  Satan v těsném tílku a v červených kalhotkách v podobě Anny Marie Kupcové opravdu sváděl k hříšným myšlenkám :-) a to jsem ještě viděl jen cenzurovanou verzi... * * * *

Poslední díl. Zajímalo mne jak se to nakec celé vyvrbí a závěr lehce překvapil. Každopádně to vysvětluje, proč i dnes můžeme pana Lábuse klidně potkat na ulici nebo v tramvaji. - HUBERO KORORO! - * * *

Pořád docela dobré, ale začínám se u toho trochu nudit. * * *

Nápad s pecí je docela zajímavě vymyšlen a nabízí díky postavám zepřelých nepřeberné množství příběhů a zápletek. Zatím to baví, ale chtělo by to přidat na humoru v dalších dílech. * * *

,,Dal bych si kafe, sem nějakej mrtvej''  --- Mír není pro každého, ale já ty kluky mám docela rád. Pravda v době kovidu i díky úspěchu ze Skoro na mizině došlo k přesycení zábavního trhu tohle partou a myslím si, že to celé i katapultovalo Štěpána Kozuba ještě výš, protože on kolegy krapet přesahuje. Byl jsem tedy zvědav na tento seroš z prostředí, které běžnému divákovi není zas až tak blízké a které je obehnané strachem, řadou púověr i pocitem jisté tísně. Ale v tom právě může dobře napsaná komedie fungovat. Líbí se mi, že na to kývnul i pan Lábus a po prvním dílu jsem docela zvědav jak to bude dál. * * *

Nechápu co se to děje v tomhle měsíci, ale mám pocit, že jsem se ocitl v nějaké obrácené realitě. Nejprve povedený seroš Tv Prima 7 schodů k moci, teď tohle od TV Nova... Nu, ještě tedy zbývá vidět něco povedeného od Magnuska a opravdu uvěřím, že jsem v jiném časoprostoru.  Osobně seriálovým detektivkám moc neholduji. Už jsem se tu o tom rozepisoval dříve. Po doktorských a veterinářských seriálech, které naštěstí odezněly se roztrhl pytel s kriminálkami. Začalo to v Praze, ale už to zamořilo celé Čechy až k Modravě. Teď jsem kdesi zaslechl, že se točí něco dokonce u Jadranu... A kdo ví, zda už někdo nepíše scénář ke Kriminálce Marsa Alam, nebo Kriminálce Barbados. Mne na tohle nalákala kolegyně a také fakt, že je to zase jednou prý povedené retro. Ani vlastně nevím, proč mne ty retro filmy tak baví, pakliže jsou povedené a nejedná se o zvěrstva typu To se vysvětlí, soudruzi! Ano, tento seriál je příkladem, kdy slovo soudruh ani wartburg s majáčkem a oblíbený Jirka Macháček nevykřesají z toho scénáristického vakua zhola nic , ani jiskřičku. Retro mám rád proto, že jsem také Husákův potomek. A jak člověk stárne, rád zase nahlédne do výbav bytů jaké znal z dětství. Bytů, jejichž vytapetovaným obývákům vévodily obývací stěny přes celou jednu zeď s nezbytným barem, vystlané koberci a koberečky nejen na podlaze, ale mnohdy i na zdech. Bytů s kuchyněmi bez mikorvlnek, myček, indukčních desek, ale s nezbytnými plastovými odkapávači u dřezu, bombičkami na sodovku a šlehačku na policčce a papírovou krabicí Granka na lince... Zkrátka když se to tvůrcům povede, jeden rád sleduje všechny ty předměty tehdejších běžných potřeb a má v sobě tam uvnitř tak nějak hezky. Mně osobně tehdy nějaký režim až moc netrápil a člověk se ve vzpomínkách do těch časů, kdy měl všechny rodiče a bylo o něj láskyplně pečováno rád vrací. Zde bych rád podotkl, že nejsem z těch, kterým se po minulých dobách totalitního režimu jako mnohým kolem mne stýská. To rozhodně ne. Navodit atmošku konce sedmdesátek a začátku osmdesátek se tvůrcům povedlo dokonale. Prostě jste zase byli zpátky v dobách šílené módy šusťáků a časů, kdy se zapalovala jedna cigareta od druhé. O tomto kanibalovi jsem na rozdíl od jiných našich ,,slavných'' vrahů nevěděl a příběh byl pro mne docela překvapením. Herecky se jedná o naprostý koncert. Hlavně pan Uhlík... Tomu bych děti na hlídání dnes vážně nesvěřil. Lněnička taky boží, stejně tak Neužil, Prachař, Kotek, Isteník... no a už tu jmenuji skoro všechny.. :-). Mišíka nemusím, ale tady nevadil a po dlouhé době jsem zde zaznamenal zase koukatelného Romana Skamene. Super byla i hudba od bandu Tele - Music.  Naprosto super retro! Markoviče nezbývá než obdivovat. Zatímco jakýkoliv laborant si vezme ochranný oděv při práci s nebezpečným virem či bakteriemi, on jako kriminalista vstupoval do šílených hlav svých vrahů zcela nechráněn. Je jasné, že ho ta práce musela těžce poznamenávat, obzvláště když mu rukama procházeli sadističtí devianti. To musí i obrněného člověka s výcvikem postupně začít ničit. Nevím jak ve skutečnosti, ale v seriálu měl neskutečně empatickou manželku. Takovou, aby jeden hledal v poledne s lucernou, obzvláště dnes za totální emancipace, kdy ideálním vzorem mateřství je kojící muž na mateřské dovolené.  Nic mu nevyčítala, nedusila ho ještě tím, že je na děti a byt sama, nechala ho dělat tu dřinu v klidu, poskytovala mu klidný přístav a když už měla potřebu mu něco říci, tak hlavně v obavě o něj. Chápala ten náklad co nese pro veřejné bezpečí. Jo to byly časy... Dneska se můžete pro veřejné blaho rozkrájet a večer ještě dostanete pojeb jak nejste doma... Možná, že vyšetřovat to Markovič dnes, vyšetřil by akorát tak kulové a mrtvých by bylo o desítky víc. Ale měl by spokojenou manželku a vlastnoručně uklizenou myčku... Já jsem seriál dal na jeden zátah a musím uznat, že se to ke konci krapet táhlo. Nicméně dávat si to po dílech s odstupem, tak určitě ten pocit mít nebudu. Tohle se moc povedlo a já dávám za 5 Spartek. * * * * *

Za tohle by měl divák dostat mzdu za sledování...  Samozřejmě, originál zná každý. A já jsem z těch, kteří tvrdí, že na originál se nesahá. Jen opravdu výjimečně se někomu někdy nějaký remake podaří udělat lepším, než je původní film. U tohoto jsem tomu uvěřil a ke sledování se přesvědčil z jediného důvodu. Díky té barvě. Vidět ty armádní MANy prodírat se vyprahlou pouští, to se mi věru líbilo.  Líbila se mi Ana Girardot, která je bezpochyby nepihatým klonem Hanky Vágnerové. Sama zápletka v nejmenované zemi byla debilní, stejně tak chování hlavních postav. A to vlastně po celou dobu. Nejvíce mne ale pobavila sniperka, která povstala z výborné pozice na skále, odhodila maskování a zařvala - všichni tu umřete, přičemž se na olympijsou vzdálenost nechala odstřelit kolťákem jednoho z hrdinů... :-). Ještě lepší bylo když jeden z náklaďáků zastaví u louže surové ropy přes cestu. Jeden z hrdinů vystoupí a vstoupí po kolena do louže, aby zjistil jak je hluboká... Jako divný, ale budiž. :-) Načež vystoupí z auta druhý z hrdinů a jde si do louže po kolena stoupnout k němu... Tvl... A to jako proč???   --- To už jsem měl křeč v ukazováčku, který šmátral na DO po tlačítku Power. Nicméně zástup běžících usmívajících se dětiček v závěru jak z Jacksonova klipu Heal the World mne zase uklidnil a uvedl do správné Netfixovské pohody. Lékařům bez hranic určitě něco pošlu!   Celkově ale hrůza a dávám za jeden hořící vrt. *