Big Bear

Chvilku jsem si myslel, že jsem ten film už viděl, ale pak jsem si uvědomil, že se jmenoval Loupež ve velkém stylu a byl natočen v roce 2017. Jo a byl americký. Tam také parta staříků gangsterů Freeman, Arkin a opět Caine se chce zajistit na stáří u udělat svůj poslední velkej lup. Bohužel na rozdíl od výrazně lepší a i vtipnější Loupeže jsem tak nějak moc nepochytil co se nám tu tvůrci snažili naservírovat. Dobře, bylo to točeno na základě skutečné události kdy došlo k vloupání do úschovny Hatton Garden v dubnu 2015. Ale jako dráma mi to moc nepřišlo, jako komedie také ne a a napětí tam nebylo skoro žádné. Jestli to měla být z hlediska obsazení jakási pocta herům zvučných jmen a jejich gangsterkám v šedesátých a sedmdesátých letech těžko říci... Caine, Broadbent, Cox a další jsou herci natolik zvučných jmen, kteří by si tu poctu i zasloužili, ale tady mi to prostě nějak celé nesedlo. Jako nejsilnější moment filmu se mi líbil stařičký, ale stále noblesní Caine jedoucí večerním Londýnem v autobusu a zároveň střih na detektiva, který v té samé době v ústředí otevírá jeho spis plný fotek mladého býlatého kudrnatého gangstera, přesně tak jak M. Caine známe z jeho starších kousků a do toho hraje pomalá jazzová písnička Party is over.... No ale řekněte sami, jestli je tohle nejsilější moment kriminálky dle skutečné události, kdy z Londýna opravdu zmizelo 200 000 000 Liber (a doposud ta loupež nebyla překonána), pak je asi něco špatně. A tak dávám jen za dva balíčky diamantů s červeným puntíkem a fakt mně to kvůli těm hereckým legendám mrzí. * *

Británii mám rád i Brity. Vážím si jejich svobodomyslnosti, odvahy, jejich básníků, spisovatelů, námořních kapitánů, vojevůdců... Je bezpochyby, že Anglie posunula Evropu v průběhu dějin kamsi dopředu. Přesto mi čas od času vadí, že jakmile jde o národní zájem, zradí spojence i přítele hlava nehlava. Dodnes nechápu proč je dnes Britovi milejší Pakistánec (povětšinou muslim) oproti civilizovanému Polákovi nebo Čechovi pro něž jsme (nebo alespoň některé) póvl z východu. Zažili jsme to s Mnichovem, zažili jsme to i po válce, když naši stateční okřídlení lvi byli drženi v Anglii až do léta, než se mohli vrátit domů a zjistit co se za těch pět krutých let války doma událo a zda válku přežili všichni jejich blízcí. Byla to úlitba Stalinovi aby se nenaštval a naší zemí se mohla producírovat Rudá armáda v roli osvoboditelky. Přesto jsme na tom byli o trochu lépe než bratři Poláci a naši zápaďáci si užili chvilku zasloužené slávy. Polské území cele schlamstl Rus, který si na něj dělal zálusk už před válkou. Sice se slibovalo, vraťte se naši hrdinové, budeme vás uctívat, ale většina Poláků v zahraničním odboji dobře věděla co je doma čeká. Že to budou muži NKVD a ne sláva a zasloužený odpočinek. A jelikož Němci náhodou v roce 1943 našli v lese u Katyně tisíce zabitých Poláků, které měli předtím v rukách prokazatelně Rusové, nebylo pochyb jaký osud doma asi nezdolné a válkou vycvičené muže čeká. Anglie, rok 1947. Zde začíná náš příběh. Příběh o záhadných sebevraždách polských vojáků dislokovaných v Anglii. Vojáků, kterých by se Británie už ráda sama zbavila. Válka skončila, už nejsou potřeba. Ano, když šlo do tuhého, hodil se každý a že se bít uměli, to jim nikdo neupírá. Ale teď je čas aby zase vypadli východňáci tam do buranova odkud přišli. Jednak berou práci místním a Rusy to dráždí. A poválečná Anglie to chce mít se Stalinem dobré. Vždyť drží půlku Evropy. Katyň je slovo o kterém se nesmí mluvit. A pokud tak jedině v souvislosti s německými válečnými zločiny. Byli to přeci Němci kdo povraždili tisíce polských důstojníků, inteligence a kněžích... Ti samí Němci co v plynu vraždili Židy, vyhlazovali vesnice jako Lidice atd... Tak zní oficiální stanovisko britské vlády i britské armády. Vše je tedy jasné. jenže co když se náhodou objeví svědectví, které nelze zpochybnit a které jednoznačně ukazuje na Rusy a jejich NKVD ? --- Z tohohle filmu mi bylo dlouho moc smutno. Někdy se prostě podaří pravdu na dlouhá léta doslova zadupat do země a i když nakonec otřesená přeci jen vstane, nemá tu sílu aby spravedlnost, která by ji měla následovat mohla řádně zaúřadovat. Je skvělé, že tenhle film britové koprodukovali. Je dobré vidět, že si někdo své hříchy uvědomuje a že o nich byť s časovým odstupem hodlá otevřeně mluvit. Tleskám za námět filmu i za zpracování, ta poválečná Anglie byla dokonalá. Dávám za 5 jablek. To páté za to nehorázné podhodnocení. * * * * *

Někdy se stane, že zlá věc poslouží té dobré. Co se stalo u Katyně dnes asi průměrně inteligentní jedinec ví a i to kdo tato zvěrstva spáchal. Němci, kteří místa masových hrobů náhodně objevili v roce 1943 ihned pochopili, že z hlediska propagandy by šla celá záležitost skvěle využít proti SSSR. S pečlivostí sobě vlastní na místo povolali expertní skupinu složenou z patologů a soudních znalců a masové hroby začali postupně systematicky odkrývat. Goebbels nařídil o prováděných prací natočit dokument, který má divák možnost vidět přesně tak jak bylo v roce 1943 natočen. Nacisté ač sami vrazi a pachatelé podobných čistek na svých dobytých územích tak natočili dokument o čistkách prováděných Rusy. Ti samozřejmě po zveřejnění oponovali tím, že je vše naaranžováno v jejich neprospěch, ale důkazy byly nevyvratitelné ať už šlo o typicky ruské způsoby poprav stále stejně užívané od doby Čekistů, nebo dle průměru projektilů jasně identifikovatelé zbraně ruských ráží. Někteří popravení byli střeleni do hlavy z bezprostřední blízkosti a tak otvory v lebkách po kulkách lecos samy vypovídaly. Díky snaze Němců očernit Rusy tak vznikl dokonalý důkazní materiál během druhé světové války na základě nějž byl jasně určen viník. je smutné, že do dnešního dne za tyto vraždy nebyl nikdo nikdy potrestán, ač se v roce 1990 Rusko ústy Michaila Gorbačova k masovým vraždám v lese u Katyně doznalo. Koho by to zajímalo doporučuji k vidění film Katyň a knihu Prof. Mudr. F. Hájka Důkazy Katynské z 9.7.1945, kde už jen úvodní výlev, že vše píše dobrovolně a k ničemu nebyl nucen smrdí tokarevem u hlavy. I to samo vlastně jen dokazuje znovu odpornou vinu Rusů v čele Stalina s Berjou. Dávám za 5, protože sám dokument byť točen nacisty je dokonalým usvědčujícím materiálem tohoto ohavného zločinu. * * * * *

Variací na Prince a chuďase perfektní knížky Marka Twaina jsem už viděl bezpočet a tohle byla další z nich. Nebylo to špatné, bylo to výpravné, lokace nádherné, hrála v tom má oblíbenkyněJudith, ale přesto tomu něco málo chybělo. Asi ta originálnější zápletka... A pak mám trochu problém s tím, když jsou čeští herci dabováni do češtiny a po hříchu někým jiným. Strašně mně to ruší. U filmu jsem si uvědomil i nezadržetelný běh času.. Tomáš Hanák, za mého mládí herec mladých frajírků a seladonů, zde šedivý hrající umírajícího krále... Jo holt stárneme všichny, kde jsou ty časy Pražské pětky nebo Války barev... Dávám za 3 údery do kovářské kovadliny. * * *

Sám doma, to není o klučíkovi bojujícím s gangstery. Není to o pro mně nesympatickém Culkinovi ani o trochu sympatičtějším Alexovi Linzovi, kterej měl účes jak z éry sedmdesátek. Sám doma je prom mně osobně o Harrym a Marvovi. A jelikož tu chyběli, nebylo prakticky na co koukat. To koncetrované neustálé padání útočníků, hekání a svíjení se v těch všelikých pastech nebylo ani trochu vtipné. Divák se tak nějak pomalu modlil aby se nájezdníci konečně dostali do domu a mohla přijet kavalerie. Ta přijela v podobně dvou pluhů, vozidel FBI a nezbytných hasičů, kteří pak běhali kolem objímajícícho se Alexe s maminkou jak američtí pěšáci kolem umírajícího kapitána Millera v Ryanovi. Chyběl tam už jen prezident of USA a tleskající dav mávající vlajkami s hvězdami a pruhy. Ne, z jednoho čajového sáčku možná uděláte ještě jeden čajík, ale ten třetí výluh už nebude k pití i když sáček znovu pěkně zabalíte. Tohle bylo opravdu trapné - ODPAD.

Tak kdo zná Pečeného snehuláka, není mu ta zvěř jmen Čuba, Polák, Kozub ad neznámá. A jsem rád, že herci divadla Mír nezapomněli na své kámoše ze sněhuláka a objevujíc se tam v epizodních miniroličkách. A zatímco se nejeden pražský principál hroutí z uzavřeného divadla, v Ostravě se vrhli do práce. Výsledek je tenhle seroš, který strčí do kapsy nejednu řádnou filmovou komedii dneška. Mně to tedy moc sedlo, parta je vtipná, sympatická a je vidět, že jsou fakt naladěni na jednu notu což je strašně znát. Líbí se mi tam i to klasické jiskření mezi Prahou a Ostravou, kdy pro Prahu jsou Ostraváci cosi jako začmouzená vesnice a pro Ostraváky Praha jako místo plné namyšlených divně mluvících debilů. :-). Kluci navíc do filmu obsadili a další herce známých jmen, kteří si leckdy dělají srandu přímo sami ze sebe a tak mně tahle minisérie fakt zvedla náladu a kluci si u mně dost šplhli ! Mimochodem jsem si objednal CD Kozub - Krhut ,,Prásknu bičem'', které fakt stojí za poslech, protože pičo Štěpán Kozub je fakt univerzál a nejen že mu jde hraní, ale i pěkně zpívá a Jiří Krhut je bez pochyby geniální hudebník , který umí napsat jak písničku pro zamyšlení, tak takovou u které se budete celý její poslech chcechtat. A milému divadlu samozřejmě zasílám nějaký ten chechták na chod. Kluci díky ! :-) * * * * * *

Docela se divím, že něco takového vůbec mohlo vzniknout. Veskrze nacionalistický film o českém folklóru o odstoupeném pohraničí (čteno mezi řádky), plný českých písniček s nimiž prorazilo prosté děvče ve velikém světě. V roce 1940 asi Germáni ještě nebyli tak bdělí, že tohle pustili do kin českému obyvatelstvu, které si tam to své našlo. Ano příběh je to naivní, ale kdo četl pár románů z té doby, nemůže být zas tak udiven. Příběhů z červené knihovny jak prosté děvče se náhodou potkalo s panem továrníkem a došlo k oboustrannému okouzelní bylo v knihách habaděj. Lid navíc miloval lidové písně mnohem více než dnes. Když jsem ještě sbíral stará lampová rádia, občas jsem k nim dostal i pár šelakových desek. Většina nahrávek byla vážná hudba a lidové písně, až v závěsu byl R. A. Dvorský, Kafka a další... Samotného mne to udivilo. Proto bych byl v odsuzování tohoto filmu dost opatrný a nahlížel bych na něj nikoliv optikou dnešní doby, ale té dřívější. Doby, kdy nám zůstala malá okleštěná republika - protektorát Čechy a Morava, nad Hradem vlála vlajka s hákovým křížem a nikdo nevěděl, zda tento stav už není navždy... Proto vida mladou Sulanovou zpívající v českém lidovém kroji píseň Ty lesovské stráně, cítím navzdori naivnímu ději lehké dojetí podobné tomu, které asi cítili diváci v zatemnělých válečných kinech.... Dávám za 4 hvězdy. * * * *

Musím ocenit originalitu u této pohádky. Myslím si, že už všech těch Honzů, proncezen, zlých baronů, vodníků a čarodějnic má u soudobých pohádek dospělejší divák plné zuby. Ani nevím, která z posledních pohádek krom Čertího brka se mi líbila natolik abych si ji zapamatoval... Zimu co zimu sekají filmaři pohádku za pohádkou, ale je to na jedno brdo byť jsou výpravé a na chcechtáky se nekouká. Tady se šlo úplně jinou cestou a přiznávám se, že ten svět hvězd byl ztrvárněn zajímavě a pěkně. Dokonce jsem si všiml, že na rozdíl od Anděla páně, kde mrakové pozadí bylo statické se zde oblaka pohybovala. Terka hrála s nadšením a to její záření ve chvilkách jejího nadšení vypadalo až opravdově. Vtipný byl i sokol, který snad i skalní odpůrce přesvědčil o tom, že hrát umí. Německá princezna byla krásná a Kotek se svýma průzračnýma očima se do role venkovského učitele také dobře hodil. Nelze zapomenout na mrchu Aňu. Originální atmosféru hvězdné oblohy pak správně vánočně dotvářela pravá pozemská zima a myslím si, že je to hned znát, když herci mají červené nosy a kouří se jim při mluvení od úst oproti hraní v nafoukané pěně, která je sice bílá, ale sněhově vypadá jen z velké dálky. Bohužal mi ale občas nesedly některé dialogy a ani se mi moc nelíbily některé postavy jako třeba Trpaslík. A tak dávám jen za 3 hrsti hvězdného prachu. * * *

Devadesátky to byl zlatý věk filmu. Nejeden thriller či akční film si vzal to dobré z osmdesátek a oprostil se od toho leckdy až směšného kdy hrdinové byli nesmrtelní a zbraně měli často s nevyčerpatelnou municí. Uprchlík mi kupodivu nějak unikl a opravdu se divím, že jsem na něj narazil až letos. A bylo to zvláštní, ale dost mi připomněl Volný pád, který byl kupodivu natočen také v roce 1993. I tam jde tým kriminalistů po stopách zoufalce, kde už od prvních chvil nesedí motiv i profil pachatel a kde si s postupným vyšetřováním uvědomují, že nejdou po pachatelovi, ale vlastně oběti. Tady bylo úžasné jak byli všichni mladí ... Nejen Ford (ten vypadá ale skoro pořád stejně), ale hlavně Tommy Lee a především krásná mlaďounká Julianne Moore. Přiznávám, že konci jsem film bral už krapet s rezervou, jeden by neřekl co takovej doktor všechno vydrží. A závěrečná bitka v prádelně už dokonce nudila. Přesto tenhle film stojí za vidění už jen kvůli tomu dost akčnímu nočnímu útěku z vězeňského autobusu. Tohle je to lepší co devadesátky mohli divákovi nabídnout a proto trochu přitlačím k té čtvrté hvězdě a dávám za 4 jaterní vzorky. * * * *

Tak tohle bylo dost syntetické... Sice se mi líbily ty průjezdy na koních v západech slunce a průlety nad krajinou plnou jezer, ale hudba ve filmu byla taková dost nepodádkově divná a samotný děj se mi vůbec nelíbil. Celkově to na mně působilo docela chudě. Scénář měl asi větší ambice než se podařilo nakonec natočit. Ono když už si člověk čte jen ten obsah o něčem to hovoří. Já mám tedy pár obsahů také dlouhých, ale půl stránkový obsah s dějem pohádky... Eh... I ty herecké výkony nic moc, Kraus slabota, Vondráčková hlavně v roli králova syna také nic moc. V tom roce 2001 to byla ale docela fešná holka. No, kdo ale před dvaceti lety nebyl že.. :-) ? Radost udělal pan Pelzer udělal radost, toho ve filmu vždycky rád vidím. Dávám za 2 v ohni opečené brambory. * *