Big Bear

V roce 1940 přebírá kapitán Fraser (Trevor Howard) pod své velení i s novou posádkou stařičký čtyřkomínový torpédoborec USS Whittier. Jedná se o jednu z mnoha darovaných lodí válčící Anglii jako prvotní pomoc od USA. Fraser si uvědomuje, že loď vyrobená v roce 1918 je pro doprovody konvovů již značně zastaralá a myslí si to i posádka. Loď navíc od prvopočátku provází jedna smůla za druhou a admiralita přestává mít s nekončícími nehodami trpělivost. Tvrdohlavý Fraser ale tvrdí, že darovanému koni se na zuby nesahá a nakonec o tom svým jednáním přesvědčí i posádku. Od té chvíle se lodi na bojišti začíná dařit, a to ještě posádka ani kapitán netuší, pro jak těžký úkol byli vybráni...

Na samém konci druhé světové války je nad Německem vysazena britská speciální jednotka. Jejím cílem je zajmout profesora Hoppera (Rupert Graves), Američana žijícího v Německu a pracujícího na sestrojení atomové bomby. Skupina výsadkářů musí profesora odvést dříve, než se do oblasti dostanou Rusové. Královské letectvo se navíc následně chystá celou oblast letiště srovnat se zemí kobercovým náletem... Každé zdržení tedy může být v rámci mise fatální a času není nazbyt.

Po přepadení SSSR propaganda v nacistickém Německu tvrdila, že rudé letectvo bylo zcela zničeno. Sovětské velení se proto rozhodlo udělat dálkovými bombardéry odvetný úder na hlavní město říše Berlín. Úkolem bylo pověřeno letectvo baltické flotily, které v noci ze 7. na 8. srpna 1941 vyslalo k náletu 13 dvoumotorových bombardérů DB-3F vedených plukovníkem Preobraženskim (Maxim Biťukov). Film rekonstruuje nejen přípravy na složitou akci, ale i samotný nálet. Statečné osádky musely během dlouhého letu bojovat nejen s nepřítelem, ale i únavou a nepříznivým počasím. Toto je jejich příběh...

V roce 2014 v neoznačené bojové technice a neoznačených uniformách vstupují Rusové na Ukrajinu. Jejich cílem je Krym a Donbas. Učiteli fyziky Mykolovi (Aldoshyn Pavlo) okupanti zastřelí těhotnou manželku (Maryna Koškina) a zapálí dům. Ve zprvu pacifisticky založeném Mykolovi se vznítí nenávist k okupantům a přihlásí se do armádního kurzu pro snipery. Ukrajinské velení má mezitím velký problém s ruským elitním ostřelovačem, kterému den co den padají za oběť ukrajinští vojáci. Právě vycvičení absolventi kurzu jsou tedy vysláni do bojové oblasti k likvidaci škodné. Mezi nimi je i Mykola, který má bojovou přezdívku Havran.

Ke konci Korejské války jsou americké jednotky decimovány čínským sniperem. Americké velení by jej rádo vidělo mrtvého a ještě raději zajatého. Ulovit se jej vydá zkušený americký sniper se svojí veteránskou jednotkou sniperů. Na čínského ostrostřelce připraví v opuštěných opevněných pozicích se zákopy past v podobě těžce zraněného přítele. Číňan ale také není sám. Má sebou svoji sniperskou jednotku mladých vojáků, které zaučuje. V opuštěném zasněženém údolí se tak rozhoří boj, kde hlavní roli hraje geometrie, taktika, lstivost i sebeobětování.

Norma Jeane Mortenson (Ana de Armas) patřila v šedesátých letech mezi nejkrásnější modelky a herečky amerického stříbrného plátna. Muži po ní doslova šíleli. Ačkoliv si žila pohádkovým životem, veřejnost nic nevěděla o jejích těžkých traumatech z dětství, která si stále nosila sebou a nevěděla nic ani o drsném filmovém světě, kde se nejen za role platilo sexem. Tento snímek nastavuje skrze životopisné drama Marilyn Monroe nekompromisní zrcadlo poválečnému americkému filmovému průmyslu. Průmyslu, který nejednu ze svých hvězd nakonec úplně zničil.

Mladý londýnský pošťák Andrew Cooper (Eugene Simon) žijící si svůj obyčejný život se jednoho dne rozhodne něco zjistit o své minulosti. Nechá si u jedné laboratoře udělat rozbor DNA a aniž by to tušil, díky jeho výsledkům se dostane do supertajného programu. Během něj se výcvikem na odlehlém anglickém sídle pod taktovkou školitelek May (Jennifer Martin) a Nadi (Emily Wyatt) z běžných lidí stávají jedinci s nadpřirozenými schopnostmi zcela pod plnou kontrolou laboratoře. Tu mám pod palcem tajuplný Dr. Daniel Marinus (Alastair G. Cumming). Když Andrew obdrží podivně vonící desky, netuší, že s výsledky DNA uvnitř pro něj začíná speciální výcvik, z něhož už není úniku...

Americká mládežnická partička v počtu tří kluků a dvou dívek tráví poslední den na Maltě. Jsou mladí, mají peníze a myslí si, že svět jim patří. Noc řádně propaří a ráno ještě notně posilněni alkoholem dostanou nápad projet se na vodních skůtrech. Zavřená půjčovna jim nevadí, vypáčí zámek a záhy se prohání ne zrovna bezpečnou jízdou daleko od pobřeží. Pří jízdě dojde k nehodě a jeden ze skůtrů se potopí. Jeden z mladíků má otevřenou zlomeninu nohy a značně krvácí. Skupinka částečně usazená na zbylém skůtru a částečně ve vodě má teď jediný problém: Kdo a kdy je vytáhne? Jak se ale ukáže, ta hlavní starost s evolučním náskokem sta milionů let záhy připlouvá z hlubin...

Je krátce po vylodění Spojenců v Normandii. Americká 8. letecká armáda chystá mohutný denní nálet svých těžkých létajícíh pevností. Před náletem je pověřen mladý pilot Edward Barnes (Kris Saddler) z průzkumné fotografické jednotky RAF vybavené neozbrojenými Spitfiry o provedení průzkumu a kamerového záznamu nad cílem. Vyhodnocené údaje za záznamů mohou zachránit stovky životů, proto je nezbytné, aby se po natočení záznamu dostal v pořádku zpět, a to co nejrychleji.

Agent indických elitních speciálních sil Kabir (Hrithik Roshan) má sestavit a vycvičit tým pro boj s islámskými teroristy. Do Indie přijel právě jeden nechvalně známý člen ISIL a tuší se, že chystá velký bombový útok. Neví se ale kde. Khalid (Tiger Shroff), jehož otec byl odhalen jako zrádce a zabit přímo Kabirem, se snaží očistit jméno rodiny tvrdou prací v protiteroristických jednotkách a chce se účastnit i této mise. Kabir ho odmítá, ale na doporučení velení jej nakonec přijme. Moc mu však nevěří. Tvrdí, že zrádná krev se dědí a navíc mu zabil otce, což Khalid ví. Jenže teroristé, proti kterým tým stojí, jsou první liga a je nezbytné si naprosto důvěřovat… Je nutno celou teroristickou síť co nejrychleji rozkrýt a odhalit dříve, než bude pozdě. Jak se ale zdá, zase se roztáčí kola zrady. Nebo je vše jinak?

Během války v Sýrii byl 24. 11. 2015 sestřelen v blízkosti syrsko-turecké hranice tureckou F-16 ruský bitevník Su-24. Zásah raketou vzduch-vzduch osádka ruského stroje přežila a podařilo se jí úspěšně katapultovat. Na oba bezmocné a na padácích vysící letce byla zahájena ze země zuřivá palba. Pro ruské speciální jednoky tak  začal závod s časem, protože i nepřítel se snažil k letcům dostat jako první. Tento film volně rekonstruuje události před a po incidentu.

Když vypukne první světová válka, rozhodne se mladý Artur Knapp (Timothy Flohr) se svým kamarádem přihlásit jako dobrovolník do cizinecké legie. Chce pomoci milované bojující Francii a také se bojí, že hned po ní by Němci mohli vtrhnout do jeho rodného Holandska. Na nové zážitky se oba mladíci velmi těší, mají jen strach, aby se po výcviku vůbec dostali na frontu. Všichni tvrdí, že do Vánoc bude konec války. V pekle rozbahněných zákopů, útoků a protiútoků rychle poznají, jak moc si válku idealizovali. Teď už pro ně není dobrodružstvím, zbyla jim jen jediná motivace, a to je snažit se ji přežít...

Rok 1943, Auckland, Nový Zéland – spojenecká letecká základna. Na palubu americké B17 těsně před jejím odletem nastoupí tajemná pasažérka s podivným zavazadlem. Tajné rozkazy k přepravě zakazují zavazadlo kýmkoliv otvírat a ona sama nesmí o ničem mluvit. Osádka nemá z přítomnosti cizinky na palubě zrovna radost, ale rozkazy se musí plnit. Během transportního letu je umístěna v neobsazené spodní střelecké věži. Jen co letoun odstartuje do bouřlivé noci, začnou se ozývat z okolí letounu zvláštní zvuky a stroj začne postihovat jedna technická závada za druhou. Může za tyto jevy přítomnost neznámé osoby a jejího zavadla? Nebo je tu nějaká jiná hrozba pro letoun a jeho osádku?

Při přepadení SSSR a rychlém německém postupu se ustupujícím Rusům nepodaří zničit svoji novou tajnou zbraň raketomet BM-13, lidově nazývaný Kaťuša. Němci mají o Stalinorgel, jak zařízení říkají díky zlověstnému svistu raket, velký zájem a ukořistěný vůz chtějí odvézt do Německa k podrobné analýze. Ruské velení narychlo sestavuje speciální diverzní jednotku. Ta má být s plnou výbavou vysazena na padácích v prostoru, kde bylo vozidlo viděno naposledy. Rozkaz zní jasně – raketomet najít a zničit dříve, než jej Němci odvezou. Za každou cenu!

Jacob (Rus Russo) pracuje jako promítač. Je tichý, chová se zvláštně a působí velmi vyčerpaně, jako kdyby řadu nocí nespal. Z jeho atletické postavy, oblečení s vojenskými nášivkami i psích známek na krku lze usuzovat, že byl v armádě. Strašně rád by se zapojil do normálního života, ale nedaří se mu to. Hledané lidské teplo nachází jen v náruči prostitutky Ivany (Natasha Alam) a místního bezdomovce Marlona (Doug E. Doug), který mu začne dodávat drogy. Domnívá se, že s nimi na chvilku zapomene na události, které zažil. Bohužel drogy jeho stav výrazně zhoršují a jen probouzejí zadržovanou agresivitu. Jacob dojde k názoru, že svět se jen kvůli lidem stal špatným místem a rozhodne se jej začít čistit od lidské špíny... An Act of War je další variací Taxikáře, mění se jen místa, názvy válečných konfliktů a jména vyhořelých mužů...

Tucson, léto 1935. Na farmu, kde hospodaří mladá vdova Susan (Jill Wagner) se svým synem Tommym, dorazí jednoho dne jezdec (Adam Baldwin). Vdova je ve svízelné finanční situaci kvůli půjčce od banky, a tak nabízí příchozím možnost ubytování. Cizinec nemá peníze, ale protože je k práci potřeba chlapská ruka, je mu dovoleno zůstat, když pomůže s chodem farmy. Mezi příchozím a chlapcem (Jet Jurgensmeyer) brzy vzniká přátelství a hoch doslova hltá příběhy o pistolnících a ukradeném zlatu vyprávěné tajemným cizincem. Jednoho dne však na farmu přijede šerif Small (William Shockley), pátrající po uprchlém trestanci a oba příběhy se rázem k údivu Susan a Tommyho spojí v jeden...

Bristol – Anglie 1947. Mladý ambiciózní novinář Stephen Uderwood (Alex Pettyfer) z lokálního plátku se náhodou připlete k podivným sebevraždám Poláků, bývalých příslušníků britské armády, čekajících na repatriaci v utečeneckém táboře. Ačkoliv sebevraždy veteránů nejsou v těch časech ničím vyjímečným, novinář tuší, že je na stopě něčeho velkého a snaží se zjistit víc. Hnán zvědavostí úplnou náhodou narazí na podivnou krabičku s polsky psaným deníkem, jehož poslední narychlo ukončený záznam má datum 20. 5. 1940... Underwood záhy zjišťuje, že má v ruce nezpochybnitelný důkaz o vině Rusů na masakru v Katyni. Jenže v poválečné Anglii pravda o masakru nikoho nezajímá. Naopak je nebezpečná. Může snadno destabilizovat politickou situaci a vztahy se SSSR a Stalinem...

Po náhodném nálezu hromadných hrobů polských vojáků v lese u Katyně v roce 1943, rozhodl říšský ministr propagandy Joseph Goebbels o natočení propagandistického dokumentu. K exhumaci těl byli přizváni tehdejší přední patologové ze všech tehdy již okupovaných území Říše. Z našich lidí se zúčastnil Prof. Mudr. F. Hájek (který po válce zatčen Rusy musel svá zjištění z ohledání těl „přehodnotit“). Ačkoliv Němci v té době už sami páchali neskutečná zvěrstva, měl dokument ve světě pošpinit Sovětský svaz s poukazem na tuto masovou vraždu. Rusové ihned začali tvrdit, že Poláky zabili Němci, nicméně důkazy byly zcela jasně v jejich neprospěch. Ač je snímek propagandistický, perfektně dokumentuje zločiny Stalina, který osobně vydal rozkaz k zavraždění až 20 000 důstojníků, vojáků, polské inteligence a duchovních... Až Michail Gorbačov v roce 1990 přiznal, že popravy provedli Rusové. V dokumentu tak uvidíme původní snímek z roku 1943, kdy na místa masových hrobů přišel tým patologů.

Hranici blíže neurčeného impéria střeží vojenská pevnost. Dál už jsou jen kmeny nomádů „barbarů“, jak jim říkají vojáci střežící hranici. Správcem a velitelem pevnosti je postarší muž (Mark Rylance), kterému nomádi nepřipadají nebezpeční, ale spíše zajímaví. Snaží se vyluštit jejich dávné texty z archeologického naleziště a případné hraniční incidenty nejčastěji v podobě krádeží ovcí řeší mírně a s citem. Do pevnosti však přijíždí inspektor plukovník Joll (Johnny Depp), který má prověřit zprávy, že barbaři chystají protiútok proti hranici impéria. K místním je při výsleších nesmírně brutální, což má za následek roztočení válečného soukolí. Starý velitel marně protestuje, stín podezření z kolaborace s nepřítelem nakonec padne i na něj a on se musí rozhodnout, zda bude loajální k impériu, nebo lidskosti a právu.

Během druhé světové války, v době, kdy byl Egypt britským protektorátem, znásilní dva britští vojáci v přístavu v Alexandrii muslimskou dívku. Na pomoc jí přiběhnou muži z jedné z lodí a v potyčce jednoho vojáka zabijí. Egyptská policie všechny zatkne a předběžně zadrží. To se ale nelíbí britskému generálovi a správci oblasti, který si hodlá svého zajatého vojáka odvést a s ním i zatčené Egypťany. Zásadový velitel policejní stanice ví, že jim hrozí smrt a rozhodne se je i přes rozkazy nevydat. Teď už hrozí smrt i jemu, protože ve válečném stavu neuposlechl přímý rozkaz Britů. Osazenstvo policejní stanice se v budově zabarikáduje a jen s hrůzou sleduje, jak se k budově sjíždějí tanky a pěchota. Generál dává ultimátum a po jeho uplynutí si armáda hodlá stanici i s vězni převzít silou...