Big Bear

Výborná devadesátková komedie na níž jsem si vzpomněl při sledování její soudobé české vykrádačky Ostrov s Langošem a Plodkovou. A dostal jsem chuť si to zase po letech dát. Navíc jsem to ani doposud kupodivu neokomentoval. Nu co dodat. Všechno tam funguje jak má. Ford byl v té době pořád kus chlapa a nádherná štíhlounká Anne Heche s očima stejně modrýma jako oceán... Eh... Já bych nespoléhal na bouři. Rovnou bych v motoru ještě na letišti povytáhnul nějakou hadičku abych pak  s ní mohl nouzově přistát na nějakém neobydleném ostrově. :-). Bohužel o ni filmový svět navždy přišel při loňské autonehodě...  :-(. Film je samozřejmě třeba brát s rezervou, trosečníci stejně jako Langoš s Plodkovou měli v letadle komplet tábornické vybavení a tak jim tam snad chyběl už jen výrobník ledu a skleničky na gin s tonikem. Komedie i dnes funguje skvěle a je možno ji pustit i menším. Moje potomstvo se zvláštním úžasem pomalu zjišťuje, že ty - starý filmy z mojí doby (z jejich pohledu tedy doba něco jako paleolit) nejsou až tak blbé, ba dokonce by si je klidně dali ještě jednou! :-). Mohu hodnotit subjektivně (už jen kvůli Anne), ale ať mi někdo vyvrátí, jestli právě tohle není nejlepší hodnocení filmu. Dílu, kterému je dnes už  25 let ! Dávám za 4 paví stehýnka! * * * *

Když čtete u režie jméno Evžen Sokolovský, máte garantovanou pořádnou porci zábavy. Tedy pokud ovšem máte odvahu a sestoupíte do zapáchajících, smrdutých a stojatých normalizačních vod. Tehdá ovšem soudruzi zcela jitě nepočítali s tím, že di divák tuhle detektivku pustí v rámci guilty pleasure. Nikdo úplně normální, nebo z přirozených pohnutek by totiž do tohohle dobrovolně nemohl jít. Munzar v roli pražského kriminalisty přivolaného kamsi do zapadákova k vraždě si asi neuvědomil, že není na divadle a tak jeho dramatický projev ostře kontrastuje se scénáristickou bídou a textem. A to tak až je to blbé. Dalším bodrým příslušníkem VB je Jiří Štěpnička, u kterého se (znaje osudy jeho komunisty perzekuované rodiny) nikdy nepřestanu nad těmito rolemi podivovat. Přiznávám, že deviantní zvrhlík a vrah byla nakonec postava od níž bych to nečekal. Spíše jsem to typoval na ty proradné trampy, co hulákají v lese a vykrádají sámošky ) ano tehdy režimu tento druh lidí vyznávající svobodu, co nešel nijak organizovat a myslel si o nesvobodě a diktatuře své, hodně ležel v žaludku). Celkově je to dost hrůzostrašná normalizační záležitost, která funguje jen jako otisk doby a její tehdejší televizní zábavy. Dávám za jednu učkrcenou lišku. *

Kdyby to neznělo tak blbě, nazval bych to poetickým normalizačním filmem. V hlavní roli se zde objevuje tehdy mladý Vyskočil a mne opravdu překvapilo jak špatný měl chrup. Nikdy jindy, nikde jinde jsem si toho v žádném jiném filmu nevšiml. V těchto filmech mne ještě bavil ať už jako pionýrský vedoucí, Sikita či v podobných rolích jako zde. Jak zestárnul, tak zblbnul, což se projevilo nejdříve až psí oddaností prezydentovi Mylošovi a dnes potřebou účastnit se protivládních demostrací mnohdy svolávaných komunisty. A to prý tehdá také zvonil klíčema! Zkrátka, stáří je někdy opravdu kruté, což v případě Ivana Vyskočila platí dvojnásob. Jestli se mi někdo ve své roli v tomto filmu moc líbil, byl to Jiří Sovák. Syce moudra co sypal z rukávu mu někdo napsal do scénáře, ale tady jsme mu prostě všechno věřil a moc mne bavil. Sedmdesátky, to byl úprk z vesnic. Mladé nebavilo dělat v JZD a každý kdo šel na nějakou školu pak už většinou zůstal ve městě. Do dědin se mladých pochopitelně vracelo málo. A tak JZD stavěly bytové domy a všelijak se snažila dostat mladé zpátky. O tom částečně je i tento film.  Do ryze běžných problémů se snímek mísí se záběry na krásnou Moravu a je to věru opravdu krásný kout naší zemičky!  S mladou Káťou Macháčkovou bych také plavil koně, obzvlášť kdyby jen za mnou přijela na venkov! :-) Dávám za 3 plemenné býky. * * *

Zajímavá věc, jako na tělo napsaná Luďkovi Munzarovi. Nicméně tohle byl jeho typický projev a aniž bych mu chtěl upřít jeho herectví, bylo to zde od něj takové až trochu tuctové podání. Škoda, že zde nešlo o pomyslný souboj mezi jím a Vladimírem Brabcem v roli  kolaboranta. Ty jejich mnohdy dvojsmyslné rozhovory o divadle a přitom ve skutečnostio nich samotných mne moc bavily. Brabec hrál mnohem civilněji a uvolněně což dodalo jeho figuře na uvěřitelnosti. U role pana Munzara jsem si nejdříve říkal, že se zbytečně hroutí a že je svým způsobem zbabělec (i když ono se to dnes od kompu dobře odsuzuje, když na nárožích nevisí seznamy zastřelených a protektorátní vyhlášky s orlicí). Naštěstí možná právě díky síle divadla najde sílu i v sobě a svém konání. Film je pochopitelně poplatný své době. Tiskovina roznášená odbojem se jmenuje Palcát a výsadkář nebyl z Londýna, ale z Moskvy o čemž si v inscenaci povídá samo gestapo. Pořád to ještě bylo točeno holt v roce 1988... Dácám za 3 letáky. * * *

Tak tohle mi setsakra sedlo! Herecká elita, skvělý scénář a do toho ty poetické vize nemocničního zřízence Josefa Hlinomaze. Navíc Menšík jako kardiochirurg byl naprosto boží a neskutečně uvěřitelnej! Prostě PAN herec. K němu Cupák, Růžek, Kostelka v roli anesteziologa! Fantazie! Prostě tohle bylo skvělé a přes vážnost tématu výborně okořeněno černým humorem. Ty představy zřízence v ostrém kontrastu s chirurgickou rutinou, při níž chtě nechtě u operací srdce mnohdy lékaři bojují se smrtí o život pacienta byly v zajímavém protipólu. Zprvu to rušilo, ale pak jsem si na to zvykl na jako takové osobní karty jednotlivých doktorů a nakonec se těšil i na to jaké budou další. Do toho to bylo natáčeno buď někdy brzy na jaře, nebo pozdě na podzim na zámečku ze kterého se udělala nemocnice... Vše to mělo takovou tu správnou pachuť sedmdesátek, melancholie, toho nemocničního strachu za dveřmi s nápisem operační sál  i naděje. Ač už je dnes lékařská věda mnohem dále, přesto a nebo právě proto smekám před neskutečným umem doktorů, kteří umí Sv. Petrovi udělat binec v papírech... Film je jim poctivou poctou  a svým způsobem ukazuje i určitou osamnělost všech těch, kteří se rozhodli svůj um a mnohdy i volný čas věnovat našim životům. Za to jim budiž dán obrovský dík.  Rešisér Matějovský (až na dříve viděné Podezření)  mi do dnešního dne nic neříkal, ale po tomhle vynikajícím kousku se na něj více zaměřím! Dávám za 5 MG adrenalinu! * * * * *

Tento film podivného názvu nás zavádí na velkou stavbu ocelárny an Ostravsku v padesátých letéch zrovna do doby, kdy zemřel největší masový vrah dějin -  Stalin. Na stavbě se to hemží skutečně roztodivnou směsicí té doby. Od kovaných soudruhů majících na starost běh a termíny, po všelijaké brigádnické skupiny SSM či party pracovníků, kteří to kádrově neměli zcela v pořádku aby mohli dělat někde blíže domovu či dokonce v teple nějaké fabriky pod střechou. Ne, zde se ještě nejednalo přímo o mukly či pracovníky čet z nápravných zařízení. Mnohdy se jednalo o komunisty, kteří nějak selhali ve svých dřívějších funkcích ať už skutečně či nikoliv a padli v rámci mocenských bojů o koryta. Zde jim měla být narovnána páteř, zde měli budovatelským úsilím získat znovu ztracenou čest. Tři roky před Pražským jarem a 12 let od smrti Stalina a Gottwalda, kdy padly kulty jejich osobností a leckde se uznalo, že padesátky byly úlet se začalo lecos revidovat. Rozsudky, u poprav šlo konstatovat jen že se ehm... stala obšas chyba, rehabilitovalo se, vracely se funkce a kupodivu kritika se objevila v tisku a dokonce i na filmovém plátně jako v tomto filmu. Podotýkám, že ale stále v době, kdy režim dirigovaný ze SSSR u nás pořád vedli komunisté. Možná, že pro někoho po těch letech temnoty vypadali, že mají lidskou tvář a snad proto se také říkalo, že si tu vybudujeme socialismus s lidskou tváří... Ale pořád to mělo být pod taktovkou KSČ, té, která ještě před pár lety zavírala, popravogvala a mučila lidi... Coby by bylo kdyby, ale historie nezná a jakékoliv úvahy do jak zajímavého komunistického skanzenu zde mohla ta evoluce socialismu s lidskou tváří dojít vyřešily v srpnu 68 ruské tanky. Mohli jsme tu jinak třeba mít takové komunistické Galapágy se zcela jedinečnou faunou soudruhů a vedoucích kádrů! :-). Osud tohle filmu po roce 1968 by mne docela zajímal. Podle mne šel hned do trezoru. V hlavních rolích se ntradičně objeví skvělý Krakonoš František Peterka i stařičký Oldřich Nový, jemuž tyhle role v budovatelských filmech (bať tento je kritický) prostě žánrově nesednou. Revoluce pořírá své děti, to je známá věc a nejeden přesvědčený soudruh omunista to poznal na své kůži či na svém krku, když mu tam kat utahoval špagát. Tak to prostě je. Byla to neskutečně odporná doba a divím se, že po tom mnozí idioti zase volají. Stačí si přečíst různé příspěvky v diskusích pod články třeba kreatury soudružky Konečné. Jeden by z toho blil. Dávám za 4 fůry betonu navíc! * * * *

Být to načočeno dnes, řeknu si, že to byla taková sondička do běžných životů dezolátů, pardon vlastenců a patriotů. Těch co mají na profilovkách na FB pod svými avatary české vlajky a jsou sdruženi ve všech těch skupinách co jeden čas každý druhý den okupovaly Václavák. Vlastenci sdružení do tlup názvů jako Národní odpor, Pravé češství, Svoboda a respekt atd... Skupiny co nenávidí Fialu, Pekarovou, Vystrčila, Ukrajinu i s Ukrajinci, ukrajinskou pšenici (tu otrávenou co se sem vozí do pekáren), ukrajinský slunečnicový olej (protože je z Ukrajiny), brouky (hlavně ty co jim vláda mele do jídla), chemtrails - alias kondezační páry na obloze za motory vysko letících letounů (v nichž ale v létě poletí na Malorku a do Egypta), jakékoliv vakcíny, síť 5G (mobil i s datovým balíčkem ale nosí celý den v kapse) a samozřejmě EU a NATO. Jenže tyhle typy tady byly už před sociálními médii a to dokonce dávno, pradávno. Jen ty svá zaručená moudra potvrzená školou života vyprávěli jen v hospodě. Sociální média ale umožnila - jak jsem kdesi četl vtipnou glosu ,,zjistit kdo je jen kretén a koho je už skoro záhodno se i trochu bát''. Postavy zde byly rozehrány skvěle a každému role sedla jak ulitá. Godlu jsem vždy bral jako takového prominentního Róma, který se vyšvihl, ale který spíše funguje v jeho přirozeném projevu než aby nějak výrazněji hrál. U Mostu jsem ale lecos přehodnotil a i zde musím uznat, že odvedl slušnou práci. Roden, to je prostě borec... Tady jsem jen zíral co ze sebe zase dokázal udělat. Lenka Vlasáková je taková tichá voda, ale o to je lepší pro psychologické role a Hanuš, bez komentáře! :-), To je prostě borec. I klaudia Dudová byla super a nevadili ani dětští herci. No a já koukám, že jsme vlastně vyjmenoval všechny. herecky to tedy bylo hodně nadprůměrné. Bohužel snaha všechny ty postavy nějak v závěru rychle pospojovat vedla k trochu křečovitému konci, který ani nebyl moc uvěřitelný. Je škoda, že to v závěru přestalo držet pohromadě. Ale i tak dávám za solidní 3 náboje do brokovnice. * * *

Pomalé a dlouhé jak polární noc, takové je Stádo. Hodně mi to připomnělo skvělý dánský film Hon s Madsem Mikkelsnem (byť z něj dostanete depku). I hon je drama na téma oběti a následného jednání jejího okolí umocněného úzkou komunitou a maloměstských způsobem života. Taková komunita prima sousedů pravidelně se navštěvující o svátcích, narozeninách či na mši v kostele se snadno může na základě chybného přesvědčení či vlivem cílené manipulace stát skutečně nebezpečným stádem. Oběť pak místo nezbytné pomoci dostane další ťafku ve formě pohrdání, nepochopení a většinou končí v naprosté izolaci jako černá ovce. V Honu je to téma sexuálního zneužívání dětí, ve Stádu jde o znásilnění, kterému nikdo nevěří.  Vždyť ten chlapec je tak fajn, každý ho tu zná, to by přeci neudělal! Jistě byl vyprovokován k sexu, tak co se teď ta běhna diví! Stádo se v takových případech rádo houfuje a umí být ve své stádnosti i velmi nebezpečné. To vše ještě umocňují sociální sítě, kde lze pod přezdívkami probírat skoro vše, třeba i záměr, jak někoho donutit k odstěhování nebo k likvidaci. Je smutné, že se toho celého účastnil i kněz... O to hůře. Film si sice plyne pomalým tempem a i dramatické momenty jsou takové pomalé, přesto si to nepříjemné napětí nese celou dobu a divák jen čeká kam celej ten průser nakonec vygraduje. Zda do sebevraždy, nebo nějakého šíleného masakru v podobě vystřílené střední školy... Rozhodně fajn, že se toto téma objevilo na plátně, o to víc, že se to prý stalo... Dávám za 4 zvířecí masky. * * * *

Tak jsem se zase jednou vytočil! Ale způsobila to má nevzdělanost samozřejmě. Ještě že ten Netflix máme! Díky němu jsem dozvěděl co mi jinde tajili a to že Afréd Veliký byl homosexuál. Na tom by asi ani v tom devátém století nebylo možná ani nic neobvyklého. Já proti gayům nic nemám, někdo holky, někdo vdolky! Dle bádání vědců z  Netflixu ale král měl kvůli sexu se svým křesťanským hošanem výčitky, páč věděl, že Ježíš a Bible má na sex s klukama tak trochu jiný názor než Netflix. Přeci jen si musíme uvědomit, že Ježíš Kristus byl nevzdělaný primitiv žijící ve starověku, v době, kdy znali tehdy jen dvě pohlaví! Nu a pod tíhou vědomí těžkého hříchu, zneužíván křesťanem (dobrovolně), rozhodle se šířit víru pravou skrze britské kmeny co jich jen na ostrově bylo. Němel to tehdy věru jednoduché, krom milostných pletek a z toho pocházejícíh výčitek se leckdo bouřil a to aby se jeden po Británii s vojskem ulítal. Jeden den tady, druhý den zase tam. Co oceňuji, že se toho tehdy králové sami účastnili a v bitvách stáli s mečem a štítem po boku svých mužů. Já jsem seroš neviděl a ani jsem o něm neměl tucha. Tohle období je pro mne trochu chaos nejen v Británii. Ale tam obzvlášť, protože se to tam fakt mlelo tehdy dost a navíc některá jména či názvy měst, hradů, či lokalit jsou pro mne i po pátem přečtení nevyslovitelné. Nebýt tam importovaného odporného progresivismu z jednadvacátého století, musím říci, že se mi to docela líbilo. Hlavní hrdina zahraný   Sašou Dreymonem měl správné charisma a i ostatní hráli dobře. Z hlediska zbraní a výstroje tohle období moc neumím, ale že by mi tam něco bouchlo do oka jako jindy (třeba komplet oplechovanej chlap v turnajové zbroji), to tam nikde nebylo. Gambesony, drátěnky, jednoduché kulaté štíty, normanské přilby s nánosníky... Za mne ok. Moc se mi líbila tehdejší města! Asi jediné co po gay zápletce bych vytkl, že všichni byly naprosto vyvonění. Hladce oholeni, ostříhání, vlasy umyté v Head and Shouders (tedy bez lupů), hadry až ke mně na gauč voněly Arielem a aviváží s vůní rozkvetlé louky... Tehdy drsné režné oděvy byly od pohledu hebounké na pohled i na dotek! Tohle byla doba, kdy hygiena byla sprosté slovo. Resp. zapomenuté, protože s pádem Říma, odešlo na pár set let lecos nejen kultura a umění. Takže tomuhle vyvoněnému outfitu drsných válečníků co se někde řezali několik týdnů v hlíně podmáčené deštíky od moře či co k ostrovu jeli několik dní na lodích... Chachá. Sice tam v bitvě padne narážka na smrad mužských podpaží, (to možná někoho ze štábu u zabolela z té aviváže hlava a uvědomil si, že tehdy to bylo asi více hardcore...) ale ... Prostě Netflix zase něco natočil. Když vidím tu výpravu, říkám si sakra dyť stačilo málo o mohlo to být dobré. Kdyby nebyl Alfréd gay a kdyby byli všichni trochu od bahna... To by pak na to nikdo nekoukal?  Pochybuji. Prostě tohle je nám servírováno schválně. Ti co trochu znají historii se nenechají opít rohlíkem, ale dnešní divák mileniál, který ví o druhé světové válce mlhavě sotva tolik, že začla v roce 1968 napadením studentů na Národní třídě a skončila popravou Milady Horákové, co o středověku ví, že byl někdy po době ledové, si z toho prostě vezme, že Alfréd Veliký, vítěz bitvy u Edingtonu byl gay. (Já si dělám srandu ale T. Töpferovi žáci u přijímaček napsali na otázku co to byl holocaust, že šlo o židosvký svátek! A jedna studentka u otázky kdo byl Jan Hus napsala, že to byl český šlechtic, který v bitvě na Bílé hoře přišel o oko... !!!!! - jako zcela vážně beze srandy.... To je prostě peklo!!!!! ) Takže v době dnešního všeobecného hloupnutí mi překrucování historie štve a je to fakt kurva nebezpečné! Modlím se aby Netfix netočil něco o T. G. Masarykovi. Opravdu nerad bych viděl všechny ty něžnůstky a čuňačinky mezi ním Rašínem, Švehlou a Štefánikem co by jim pokrokový scénárista Netfusu předepsal!  Jakékoliv překrucování historie. Dávám kvůli tomu jen za tři seky sekerou a odcházím do Valhally. * * *

Tak jsem si dal znovu tuto zombie libůstku a ač ochuzen o momenty překvapení, přesto jsem si zase pošmáknul skoro jako tenkrát když jsem to viděl poprvé. Mám rád Ty Burrella, dobráka a mažela pod pantoflem ze super seriálu  Taková moderní rodinka i Jake Webera. Ostatní herci byli také fajn, dámy byly sympatické a při pohledu na ty odhalené štíhlé pupíky (tehdejší móda krátkých triček) si člověk chtě nechtě posteskl na téma dnešní módy, kdy se mnohdy hodně obézní dámy soukají do těsných jeansů jejichž pas končí někde vysoko and pupkem.... Jak v tom vypadají si asi neuvědomují... Tenhle film má relativně rychlý rozjezd a pozvolna dostává pořádné grády. Některé scény už nezapomenete i když zombíkovských filmů v lepší či hroší kvalite jě relativně dost. Najít hrdinům v době šířící se nákazy bezpečné místo v obchoďáku je geniální scénaristický tah. V tom baráku je vlastně všechno. Od vystavených postelí ke spaní po regály narvané jídlem. Naštěstí elektrika nevypadla a tak se hned lépe vegetí, byť venku za nerozbitnými skly a mřížemi obchodního centra se srocují krev chrchlající spoluobčané s chutí si dát nějakou krvavou flákotu. V domácích potřebách pak najdete vše co můžete v době zombie apokalypsy potřebovat, třeba motorovku :-) ! A když něco chybí, je přes ulici obchod se zbraněmi a municí.  Co mně bavilo byla rychlost nemrtvých, tady se nikdo neplouží jak Miloš Zeman, zombíci jsou sakra rychlí a neváhají se vámi chvilku držet i když jedete autem... Co důrazně doporučuji je nevypínat film s prvními tutulky. Je třeba je vidět celé a víc dodávat nebudu. Za konec dávám další hvězdu, takže celkem je to za 4 plynové láhve. * * * *