tomtomtoma

tomtomtoma

Tomáš Janda

okres Plzeň
tupé zívání

17 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 18 36 53 70
    • 22.7.2018  12:58

    Pod obratníkem Kozoroha je kostýmní romance se sklonem k melancholii pláče. Užít si lze herecké vypětí a občasná temná zákoutí lidské duše, přílišné podlehnutí společensky přijatelnému vyznění je instinktem slabocha a pokorným přijmutím nastavené průměrnosti vkusu. Pod obratníkem Kozoroha je v Hitchcockových rukách standardizován v kruté nemilosrdnosti osudu a obrození přichází až ve chvíli úplného rozkladu doposud prožitého. Pod obratníkem Kozoroha je o obětinách a pletichaření, o touhách, frustraci a strachu. Hlavním elementem komerční psychologie je irský šlechtic Charles Adare (příjemný Michael Wilding), bratranec nového guvernéra Nového Jižního Walesu. Sydney je na počátku svého rozpuku, nabízí nové obzory a zapomenutou vzpomínku. Okouzlení utrápeným stavem ušlechtilé duše je základem naděje, zlomyslnosti a nedorozumění. Nešikovnost se vykupuje ztrátou vlastní krve a shovívavým úsměvem porozuměním. Hlavní ženskou postavou je Henrietta Flusky (velmi zajímavá Ingrid Bergman), křehká irská aristokratka. Bolestivé trauma osudové přitažlivosti a odcizení se utápí v lahvích hutného vína a vnitřní běsi potichu sžírají rozum. Vnější nepřejícnost pomáhá s rozkladem a pád se nezadržitelně blíží až na samou hranici bytí. Druhou stranou nemilosrdného osudu je Samson "Sam" Flusky (zajímavý Joseph Cotten), bývalý trestanec, Henriettin manžel a úspěšný Australan s irským ohněm. Nerovný původ je sžíravým traumatem, řezné rány manipulativních slov vzbouří krev a všude se jiskří v rozpadu a zmaru. Důležitou postavou je Milly (pozoruhodná Margaret Leighton), Samova hospodyně se svým vlastním plánem na budoucnost. Ve jménu vlastní spravedlnosti se pouští do nebezpečné hry. Nejsilnější zbraní jsou zlomyslná slova pomluv a činů, směřujících ke konečnému řešení. Z dalších rolí: Charlesovým společensky nevhodným chováním rozhněvaný nový guvernér Nového Jižního Walesu Sir Richard (Cecil Parker), pokrytecký sydneyský generální prokurátor a guvernérův rádce Corrigan (Denis O'Dea), mladý a vnímavý Samův komorník Winter (Jack Watling), úslužný bankéř Cedric Potter (John Ruddock), obtížně zkrotitelný kuchyňský personál Fluskyho domu Sal (Olive Sloane), Flo (Maureen Delaney), Susan (Julia Lang) a Martha (Betty McDermott), či neurozená a snobská sydneyská honorace pánové Banks (Bill Shine), Riggs (Ronald Adam), reverend Smiley (Victor Lucas), žalářník Wilkins (Francis De Wolff) a Dr. Macallister (G.H. Mulcaster). Pod obratníkem Kozoroha mohl být úchvatným psychologickým dramatem, ovšem to tvrdošíjné lpění na komerčních podmínkách filmového trhu je samo sobě nepříjemnou přítěží.

    • 20.7.2018  13:29

    Případ Paradineová slibuje duševní rozervanost, či noirovou temnotu lidského nitra, ale ve výsledku se blíží nejvíce průměru tuctového romantického dramatu na hollywoodský způsob. Charles Laughton uchvátí svým dominantním přesvědčením, i jeho invektiva lze brát za životní moudra s cynickým podtextem a nikdo se jim nestaví na odpor. Případ Paradineová nakukuje za odvrácenou stranu lidské duše, podlehnutí pudovým instinktům vhání své oběti do slepé uličky bezradnosti a rozkladu. Krutost k ženám osciluje na ostří nože, muži slabošsky bloudí a utíkají. Případ Paradineová má úchvatné chvilky duševního vypětí, ale ani tyto okamžiky nevylepší podstatu komerční podbízivosti. Hlavní postavou těžké romance je Anthony Keane (zajímavý Gregory Peck), slavný a velmi úspěšný právní obhájce z londýnských soudních síní. Fascinace osudovou ženou ho vrhá do zmatků duše. Nevyrovnanost začíná mít vedlejší účinky širší destrukce vnější i vnitřní. A obhajoba se stává soupeřením o pozornost zraňující kráse. Pravda se sama sobě nechce přiznat za žádnou cenu a pád nabírá na rychlosti. Hlavní ženskou postavou je Maddalena Anna Paradine (příjemná Alida Valli), obviněná atraktivní vdova. Své tajemství a city v sobě skrývá s ledovou neústupností. Pohybem hlavy umlkají otázky ve fascinaci chtíče. Osudovost lze vykládat na různé způsoby. Důležitou postavou je Gay Keane (šarmantní Ann Todd), Anthonyho manželka. Šlechetná duše vidí i věci se studem zakrývané, bezradnost se schovává za úsměv. Netrpělivě, s vypětím všech vnitřních sil a s jiskřičkou naděje se čeká na konec procesu. Úchvatnou postavou je lord Thomas Horfield (vynikající Charles Laughton), jízlivě přesný soudce. Jeho komentáře si s krutým uspokojením pohrávají se stavem duše konfrontované osoby. Bolest sarkasmu neušetří ani své blízké. Výraznou postavou je André Latour (pozoruhodný Louis Jourdan), Paradineův osobní sluha. Smrt svého pána bere jako své pochybení, tajemství se na veřejnosti nevyslovují. Proud vášní, pocit provinění a nadohled není žádné východisko. Duše je ztracena v úplném zatmění. Z dalších rolí: Anthonyho kamarád a právní spolupracovník s odstupem k celku Sir Simon Flaquer (Charles Coburn), jeho inteligentní dcera a Gayina vnímává kamarádka Judy Flaquer (Joan Tetzel), soudcova psychicky utrápená manželka Sophie Horfield (Ethel Barrymore), či svědomitý žalobce Sir Joseph (Leo G. Carroll). Případ Paradineová nevyužil naplno svůj psychologický potenciál a spokojil se s komerční spotřebou. Hitchcock byl umným filmařem pro viditelný úspěch a mě postupem času uspokojuje méně a méně.

    • 17.7.2018  14:14
    Bon Voyage (1944)
    **

    Bon Voyage je čistá propaganda. Snímek je zajímavý nastolením dvěma rozdílnými realitami, navzájem se vylučujících a doplňujících. Pokud by film natočila parta amatérů, přijal bych výsledek s větším porozuměním. Alfred Hitchcock s ohledem na přízeň diváků často zjednodušoval, přesto je dílo Bon Voyage natolik naivní, že si to ani nezaslouží. Rozumím potřebám propagandy na posílení ducha odporu vlasteneckých zájmů v těžkých válečných dobách, ale z filmového hlediska jde jen o velmi naivní a podprůměrný filmeček. Vytažená esence propagandy.

    • 15.7.2018  19:36
    Podezření (1941)
    ***

    Podezření je kompromisní psychologické drama. Hitchcock s ironickou nadsázkou otřásá stavem reality a úspěšně přivábí paranoiu a zatmění mysli. Vyprávění nekomplikuje zbytečnostmi a prodlevou, romantika je svázaná předpokladem cudnosti a nekontrolované líbání je nejdivočejší představou prostopášnosti. Zhlédl se v cynické krutosti manipulace a s uspokojením zdánlivě nedává možnosti na výběr. Psychologická zátěž svírá mozkové závity se stísněnější naléhavostí. Láska, strach a paranoia. Hlavní postavou psychologické škodolibosti je Lina McLaidlaw, později Lina Aysgarth (příjemná Joan Fontaine), cudná dívka ze spořádaných lepších kruhů. Neznámý pocit chvění podbřišku přináší romantické okouzlení šarmantním idolem. Rozpory se společenskou spořádaností jsou v důvěřivé naivitě zdrojem drásavé noční můry. A stav psychiky povážlivě kolísá s další společenskou nepřístojností. Paranoia košatí do krásy. Hlavní mužskou postavou je Johnnie Aysgarth (sympatický Cary Grant), lehkomyslný floutek, zábavný společník a Linin novomanžel. Život se vzývá po kráse, zodpovědnost je zátěží bezstarostnosti a nepřítelem prožitku a vzrušení. Odhalení kalkulu píchne u srdce a resty minulosti jsou neodbytnější a hlasitější. Výraznou postavou je Gordon Cochrane 'Beaky' Thwaite (zajímavý Nigel Bruce), Johnnieho veselý kamarád. Svého oblíbeného kumpána ponouká k vynalézavosti, kavalírství má shovívavý úsměv pochopení. Z dalších rolí: dceřinou volbou rozhněvaný Linin otec generál McLaidlaw (Cedric Hardwicke), Linina starostlivá maminka Martha (Dame May Whitty), snaživá mladá služka Ethel (Heather Angel), bavící se Linina kamarádka a spisovatelka detektivek Isobel Sedbusk (Auriol Lee), Johnnieho bratranec a znepokojený zaměstnavatel kapitán George Melbeck (Leo G. Carroll), či Isobelin bratr a lékař Dr. Bertram Sedbusk (Gavin Gordon). Podezření zaujme svou dráždivou manipulací a neurvalým psychologickým nátlakem. Paranoia je hybnou silou, svou polohou film potěší.

    • 14.7.2018  22:29

    Pan Smith s manželkou je zastaralou romantickou komedií. Jízlivý podtón určuje průběh nadsázky. Morální puritánství se červená při pomyšlení na nekonvenční představy, slovní přestřelka nepostrádá účinnou údernost a staromilskou kultivovanou eleganci. Podstata zápletky je dětinským rozmarem s nezbytnou uraženou umanutostí. Souboj tělo na tělo, cudnost obrací oči v sloup a vše bublá k posílení opětovné semknutosti. Znásilnění bez penetrace. Hlavní postavou jízlivého humoru je David Smith (sympatický Robert Montgomery), mladý muž s atraktivní manželkou a úspěšnou právnickou praxí. Zdravé sebevědomí odzbrojuje hnidopišství sarkastickou pohotovostí. K uspokojení marnivé uraženosti je zapotřebí psychická odolnost a tvrdý tah na branku. Hlavní ženskou postavou je Ann Smith alias Ann Krausheimer (příjemná Carole Lombard), nezralá Davidova manželka. Pocit uražené hrdosti a dětinská tvrdohlavost přináší rozvířené chvilky slovních soubojů a zkoumání prostoru. Třetím vrcholem odlehčené romance je Jefferson Custer (příjemný Gene Raymond), seriózní právník a Davidův partner, upjatý kavalír a snaživý nápadník. Galantnost je samozřejmostí i v mrákotném stavu. Z dalších rolí: Davidova trochu nešťastná volba v procesu vzdoru Chuck Benson (Jack Carson), Jeffův hystericky ctihodný otec Ashley Custer (Philip Merivale), jeho ctihodná manželka (Lucile Watson), svědomitý úředník z Idaha Harry Deever (Charles Halton), mravně přísná Annina matka (Esther Dále), nesprávně zvolená partnerka vzdoru Gertie Schultz (Betty Compson), Chuckova známost Lily (Pamela Blake), či chápavý recepční mužského klubu Beefeaters Club Thomas (Alec Craig). Pan Smith s manželkou má solidní tempo i říz. Přílišná dětinskost nezatěžuje hlavu zbytečnostmi. Zajímavost z Alfredovy filmařské historie, nic více.

    • 13.7.2018  22:36
    Jamaica Inn (1939)
    **

    Jamaica Inn je kostýmním dobrodružným filmem s romantickou zápletkou a s historickou úlohou tajného agenta v boji proti organizovanému zločinu. Alfred Hitchcock, odpouští se mu mnohé a jeho skalní fanoušci vše ctí se zarputilým odhodláním. Děj se naivně vlní ve větru a rozbouřeném moři cornwallského pobřeží, napětí překonává své vlastní omezení, stavba obrazů je svědkem dojmů. Lahůdkou je Charles Laughton, který s rozšafnou elegancí udává rytmus skotačivé čtverylky, zastiňuje nedostatky a užívá si své výsostné postavení. Jamaica Inn je nenáročná filmová zábava a hlavní cíl komerčního úspěchu byl splněn. Nemá cenu debatovat, zda jde, či nejde, o typického Hitchcocka. Jde především o jeho méně zajímavější část filmové tvorby. Hlavní postavou odlehčeného dobrodružství je Sir Humphrey Pengallan (velmi dobrý Charles Laughton), politický i společenský hegemon oblasti. Život elity poskytuje uspokojení, omamná vůně bohatství dodává kuráž a rozpolcená mysl laská krásu mládí. Noblesní přirozenost anglické šlechty podává ruku svému osudu a se vztyčenou hlavou kráčí vpřed. Hlavní ženskou postavou je Mary Yellen (příjemná Maureen O'Hara), mladá, atraktivní a čerstvě osiřelá irská dívka. Nová etapa života v náruči jediných příbuzných je zatěžkávací zkouškou naivní nezkušenosti a mravní odolnosti. Osobní náklonost se střetává s rodinným zájmem, nebezpečí číhá na každém kroku. Výraznou postavou je Joss Merlyn (zajímavý Leslie Banks), provozovatel hrůzyplnou tajuplností obestřeného hostince a Maryin strýc. Mužská dominance neváhá použít hrubou fyzickou sílu na neposlušnost žen. Vedoucí úloha kriminálního uskupení musí tlumit nespokojenost řádových členů. Důležitou postavou je James 'Jem' Trehearne (sympatický Robert Newton), ryzí hrdina bez bázně a hany. Zadání tajného agenta je jasné, romantické okouzlení přináší komplikace i záchranu. Z dalších rolí: ustrašená a poslušná Maryina teta Patience Merlyn (Marie Ney), Pengallanův oddaný starý komorník Chadwick (Horace Hodges), přední a neodbytný muž Jossovy bandy Harry the Pedlar (Emlyn Williams), Pengallanův přítel Lord George (Basil Radford), či další členové pobřežních pirátů Salvation Watkins (Wylie Watson), Dandy (Edwin Greenwood), Thomas (Mervyn Johns) a mladík Willie Penhale (Stephen Haggard). Jamaica Inn je zajímavostí pro filmové příznivce Alfreda Hitchcocka, pro ostatní již nikoli.

    • 10.7.2018  15:15

    Zmizení staré dámy je Hitchcockův odlehčený špionážní thriller. Pohrává si se stavem psychologického znejistění vnitřního světa, ironická nadsázka proplétá romantickou náklonost oboustranným popichováním. Neschází anglické zachování chladné hlavy a důsledné nezaujatosti, zpovzdálí pokukuje a vyhýbá se přímému zatažení do hry. Politicko-společenské klima doby se divákům podává v zábavnější formě, jiskry létají v třenici slov, s uličnickou náladou klade do cesty drobné pasti a baví se navozeným stavem bezradnosti. Není třeba přemýšlet nad detailem, proud milostného probouzení osvěží náladu svým neposedným trylkem, vydává své nezbytné oběti a vesele tančí zapomenutý folklór. Hlavní postavou svižných filmových hrátek je Iris Henderson (příjemná Margaret Lockwood), atraktivní mladá dívka z dobrých anglických kruhů před vkročením do svazku manželského. Rozum je atakován psychologickým mámením, realita se vlní na hranici viditelnosti a při dotyku s tělesnou podstatou mění svou podobu do rozdílných geometrických tvarů. Pravda se ztrácí v nedohlednu manipulace. Hlavní mužskou postavou je Gilbert (zajímavý Michael Redgrave), bezstarostný anglický hudebník se sklonem k asertivní jízlivosti. Okouzlení půvabnou tváří ho nutkavě žene vpřed a v mlžném oparu hledá odraz spásného nápadu. Fyzická obratnost je nutností. Výraznou postavou je Dr. Hartz (příjemný Paul Lukas), kultivovaný domorodý neurochirurg. Zajímavost medicínského hlediska je vedlejším produktem zadaného úkolu a zarputile chrání statní zájmy. Důležitou postavou je slečna Froy (sympatická Dame May Whitty), vitální stará anglická guvernantka při návratu z dovolené. Její existence je zahaleno tajemstvím, jsoucnost se stává nejsoucností, pohrává si s vědomím. Anglický způsob stoického humoru přináší Caldicott (příjemný Naunton Wayne) a jeho společník Charters (příjemný Basil Radford), párek kriketových nadšenců, ženoucích se zpět do vlasti na závěrečný rozhodující duel. Možné zdržení cesty není žádoucí. Výraznější postavou je také Doppo (Philip Leaver), místní úspěšný iluzionista s vlastním zuřivým přispěním do hrátek mámení, zastrašování a nebezpečí. Z dalších rolí: slabošský a opatrný anglický právník Todhunter (Cecil Parker), jeho rozčarovaná milenka (Linden Travers), vše obezřetně pozorující domorodá baronka (Mary Clare), snaživě poletující vedoucí přeplněného hotelu (Emile Boreo), rebelující jeptiška s vysokým podpatkem (Catherine Lacey), Froyové náhradnice slečna Kummer (Josephine Wilson), omráčený místní vojenský důstojník (Charles Oliver), či domorodý kytarista tradičního rytmu (Roy Russell). Zmizení staré dámy je odlehčenou zábavou v rozverném víru pohybu, slov a hudebních akordů. Sarkastické, hravé, příjemné a nenáročné.

    • 4.7.2018  23:44
    Sabotáž (1936)
    ***

    Sabotáž je chladnokrevně vypočítavou tváří Alfreda Hitchcocka. Neviditelná rozpolcenost strachu v politickém špičkování doby nabývala na intenzitě a velikán světového filmu měl dostatek prostoru pro své hrátky s napětím. Strach zde dostává paranoidní rozměr naléhavosti, možnost hrozby získala obyčejnou tvář běžnosti a nejcitlivěji zasáhne svědomí člověka smrt malého dítěte a roztomilého zvířátka. Můžeme film balamutit provoláním o vzrůstající nacistické hrozbě, přesto je Sabotáž především komerční záležitostí s napětím špionážní zápletky. Děj je zjednodušující a dává přednost lacinému citovému vydírání. Forma filmu je zábavná způsobem vedení akce a hýčkanou atmosférou napětí, strachu a duševní rozervanosti. Hlavní postavou špionážního thrilleru je Karl Anton Verloc (dobrý Oskar Homolka), obyčejný a spořádaný provozovatel londýnského biografu s jistou finanční nepřipraveností k přispění rozvoje rodinné prosperující budoucnosti. Ve stavu existenčních problémů se jisté hranice překračují snadněji. Karl Anton nedokáže vzdorovat zvýšenému hlasu, nevyřčených výčitek, pocitu neužitečnosti a sám sebe zahání do úzkých. Hlavní ženskou postavou je Sylvia Verloc (zajímavá Sylvia Sidney), mladá a skromná manželka Karla Antona. V blažené nevědomosti ji ke spokojenosti stačí respekt a pouze osudová rána přináší migrénu, pochybnosti, odhodlání a tíživé hryzání svědomí. Důležitou postavou je Ted Spencer (sympatický John Loder), tajný agent se sledovacím úkolem. Čím dál odvážněji hledá odpovědi a pravdu všude kolem objektu zájmu. A čas neúprosně krátí svou shovívavost. Výraznější postavou je Steve (Desmond Tester), mladší Sylviin bratr v bezstarostném věku dětství a nadšeného poznávání života. A také pitoreskní profesor (velmi zajímavý William Dewhurst), zručný obchodník s domácími mazlíčky a svérázný expert na směsi výbušné. Přidává extravagantní příchuť šarmu vzdělanosti. Z dalších rolí: přátelská pokladní kina Renee (Joyce Barbour), Tedův náročný nadřízený superintendant Talbot (Matthew Boulton), nepřátelský řídící agent s vyjádřením nespokojenosti a hrozby (Austin Trevor), profesorova osobitě osamělá dcera Chatham (Martita Hunt), spolupracující zelinář Brown (Aubrey Mather), či další podvratné živly (Peter Bull, Torin Thatcher, Hubert Leslie). Sabotáž je výjimečná svou chladnokrevnou vypočítavostí, se kterou běží přímo doprostřed branky. Napínavé, efektní, přízemní.

    • 4.7.2018  16:08
    Secret Agent (1936)
    **

    Tajný agent je nejzajímavější využitím dobové politicko-společenské atmosféry k zatraktivnění obchodně-kulturního výrobku. Morální dilema je násilné, maloměšťácké a svým způsobem i nepatřičné. Jde o představu rozporu a falešný humanismus, přímočarostí se vyhýbá propasti, dosti zjednodušuje a až přízemně útočí na city. Film režíroval Hitchcock a švýcarskému prostředí neschází potřebný náboj napětí životu nebezpečných špionážních hrátek. Lze zaznamenat pravzor Bondovského šarmu a neohroženosti. Cynický nadhled zápletky je standardní normou a práce tajné služby připomíná počínání zapálených amatérů. Hlavní postavou dobrodružného špionážního thrilleru je Richard Ashenden (sympatický John Gielgud), elitní britský agent s vlasteneckým posláním během první světové války. Zodpovědnost a zapálení se v tváří tvář smrti zachvěje strachem a morálním znechucením. Profesionalita, či morální idealismus, to je oč tu běží? Důležitou postavou je Generál (zajímavý Peter Lorre), pragmatičtější tajný agent. Dobývá každou kolemjdoucí sukni s jižanskou neodbytností, práce je pro něj hrou a zpestřením všedního dne. Hlavní ženskou postavou je Elsa Carrington (příjemná Madeleine Carroll), natěšená začínající agentka, jejíž naivita zažívá otřes z chladnokrevného překračování starozákonního desatera. Ženský půvab s nutnou romantickou linkou. Výraznou postavou je Robert Marvin (příjemný Robert Young), v intenzivním dobývání romantického ideálu. Rozpaky si vychutnává a baví se opodál. Z dalších rolí: zdatný a vstřícný anglický horolezec Caypor (Percy Marmont), jeho oddaná německá manželka (Florence Kahn), šéf britských agentů "R" (Charles Carson), Generálova švýcarská kořist Lilli (Lilli Palmer), či její snoubenec z továrny na čokoládu Karl (Howard Marion-Crawford). Tajný agent je průměrný špionážní thriller, má přednosti i slabiny. Méně podnětný Hitchcockův film, profesní rutina.

    • 29.6.2018  19:08

    Rozmary bohaté ženy jsou pouhou zajímavostí z počátků tvorby uznávaného filmaře Alfreda Hitchcocka. Rozmary bohaté ženy mají být vzdušnou bláznivou komedií, ale celkové vyznění neodpovídá zamýšlenému plánu, lehkost vrávorá na špičatých lodičkách nad strmým srázem a klopýtá. Napravení rozmazleného bohatého jedináčka je rozdrobeno v nejasnosti, spěchu, chybách i nezkušenosti. Hlavní postavou ztřeštěně laděného vyprávění je Betty (zajímavá Betty Balfour), neposedný čertík s dětinskou dychtivostí po životě a se vzdorovitou umanutostí rozjitřené nálady. Rodinné finanční možnosti pomáhají s větrem do plachet a ochutnávání života nezná hranic. Množství nahrazuje hloubku, reversní tvrdohlavost se nemění a katarze se míjí účinkem i pointou. Hlavní mužskou postavou je pohledný mladík (sympatický Jean Bradin), romantická Bettyina láska. Mladý idealista je vždy připraven chránit čest své dámy vlastním tělem a neodpouští si raněnou jízlivost. Výraznou postavou je šarmantní muž (příjemný Ferdinand von Alten), tajuplný a zdvořilý elegán, který rozvíjí fantazii do barev. Shovívavost se skrývá do úsměvu. Důležitou postavou je Bettyin otec (Gordon Harker), bohatý podnikatel, rozzuřený životním i finančním rozmarem své dcerušky. Následuje lehce cynická výchovná lekce. Z dalších rolí zaujme sarkastický vedoucí hotelu (Marcel Vibert), nespokojený s pracovním nasazením nové pracovnice. Rozmary bohaté ženy jsou pouhou zajímavostí z Hitchcockova začátku. Navíc zajímavost neslaně chutnající.

    • 29.6.2018  16:39

    Žena se špatnou pověstí bezbranně ukazuje slabinu kinematografie němé éry. Téma nemilosrdné bigotnosti maloměšťácké morálky v sobě skrývá pikantní třaskavost i existencionální závažnost. Jemné a skryté finesy vytrácejí vypařováním svou schopnost skutečného prokreslení psychologie a nasbírané kapky liter vložených dovětků jsou přinuceny hovořit přímo a jednoduše. Přirozené kouzlo stavěného úpí v okovech oněmění a odsuzuje film do kategorie zajímavá historie filmu. Hlavní postavou společenského dramatu je Larita Filton, později Whittaker (zajímavá Isabel Jeans), atraktivní žena, odsouzená pokrytectvím společenské morálky ke spravedlivému zatracení. Hon na čarodějnice zbavuje hříchů vlastní skutky. Odsouzení uspokojuje více než pochopení. Pravda nesměle pláče v ústranní a hledá chvilku klidu a očistného odpočinku, oběť zapšklosti se podává na okázalé slavnosti, vítězství obrozuje zavedené pořádky. Hlavní mužskou postavou je John Whittaker (sympatický Robin Irvine), mladík s dobrým původem. Romantické okouzlení a idealistická víra se dostává do střetu nevybíravého naléhání předsudků. Důležitou postavou je Johnova matka (velmi zajímavá Violet Farebrother), odhodlaná ochránkyně praporu mravní počestnosti. Maloměšťácká etiketa elitní společnosti vyžaduje svá pevná pravidla a okázale horuje ve jménu morální cti bez zábran a pochybností. Z dalších rolí: hrubiánský pijan a Laritin manžel Aubrey Filton (Franklin Dyall), romantický idealista a malíř Claude Robson (Eric Bransby Williams), diskrétní mladý právník ve věci rozvodového rituálu Greene (sympatický Ian Hunter), dobrosrdečný Johnův otec (Frank Elliott), poťouchlé Johnovy sestry Marion (Dacia Deane) a Hilda (Dorothy Boyd), či laskavá a přející Johnova kamarádka Sarah (Enid Stamp-Taylor). Žena se špatnou pověstí je zajímavý filmařský potenciál, ztracený v době svého vzniku. Alfred naznačil možnosti, více plesání netřeba.

    • 28.6.2018  20:32

    Na šikmé ploše je dalším Hitchcockovým němým filmem, který ocení hlavně jeho fanoušci. Na šikmé ploše je drama jedince o čtyřech dějstvích, zobrazuje jeho postupný a nezadržitelný pád až na samé dno apatie. Film má podnětné momenty, závěr je na můj vkus příliš smířlivý a chlácholivý. Zajímavě experimentuje s hořečnatým stavem halucinace, dosahuje tím znejišťující hloubky lidského nitra. Dominujícím vypravěčským prvkem je výmluvná majestátnost gest a výrazů, beznaděj se pokouší zachytit se natrvalo v duhových zornicích alegorického výjevu. Hlavní postavou existencionálně podbarveného příběhu je Roddy Berwick (sympatický Ivor Novello), nadějný student a vzor společenského miláčka. Na počátku je bezstarostná radost ze života, růžová předurčenost a bláhová romantika věrného přátelství. Život si připravuje další cynické úlitby ke svému uspokojení a útočí na zbytky ideálů s lehkou drzostí. Nejvýraznější ženskou postavou je Julia Fotheringale (zajímavá Isabel Jeans), rozmarná a obletovaná divadelní herečka. Cílevědomě kráčí za svou představou osobního naplnění života na očekávané životní výši. Důležitou postavou je Mabel (příjemná Annette Benson), lehkomyslná servírka s prostoduchou představou o nápravě třídní nespravedlnosti. Výraznou mužskou postavou je Archie (zajímavý Ian Hunter), stálý obdivovatel Julie, který rád přenechává finanční aspekty své pozornosti ideálu romantického očekávání. Významnou postavou je Tim Wakely (příjemný Robin Irvine), Roddyho nejlepší kamarád a univerzitní spolužák s morálním dilematem. Z dalších rolí: Roddyho náročný a společensky vážený otec Sir Thomas Berwick (Norman McKinnel), Timova cudná sestra Sybil Wakely (Sybil Rhoda), Roddyho starostlivá matka (Lilian Braithwaite), Roddyho duši dotěrnou řečí zasahující dáma (Violet Farebrother), znepokojený představitel školy Dr. Dawson (Ben Webster), či pařížská kuplířka Madame Michet (Barbara Gott). Na šikmé ploše je zajímavou a podnětnou ukázkou historie kinematografie němé doby, alegorický výraz zde má hlavní slovo a největší prostor.

    • 27.6.2018  20:13

    Bludiště lásky je nejzajímavější z pohledu historie kinematografie. Jeden ze základních pilířů filmu, Alfred Hitchcock, začínal s melodramatem. Herectví němé éry musí být expresivní, výrazná mimika pomáhá smyslovému vnímání. Tématem je naivní důvěřivá cudnost při střetu s realitou a název Bludiště lásky je velmi výstižný pro zaměření polohy a směru. Cesty k pocitu osobního štěstí a naplněnosti vedou přes různé roviny i žebříčky hodnot. Vyjadřování je přímé, způsob halucinace deliria vzbudí potěšující pozornost. Hlavní postavou procházkou pocitového labyrintu pojmu slova láska je Patsy Brand (zajímavá Virginia Valli), skromná a cudná kabaretní tanečnice se spořádaným životem a laskavým srdcem. Romantický idealismus se pokouší apelovat na morálku svědomí a bezbranná důvěřivost si vybírá svou nutnou životní daň. Romantismus má trnitá křoviska. Důležitou postavou je Jill Cheyne (zajímavá Carmelita Geraghty), nová kabaretní tanečnice se ctižádostivou představou o životě v blahobytu. Osobní štěstí touží po přepychu a obdivu, rychle rozpoznává pravidla smyslné hry a neláme si hlavu s očekáváním. Hlavní mužskou postavou je Levet (pozoruhodný Miles Mander), volnomyšlenkářský hédonista, vyslaný svým zaměstnavatelem na zámořskou plantáž. Poživačnost ukáže šarm i slabost strachu. Výraznou postavou je Hugh Fielding (sympatický John Stuart), Jillin snoubenec a Levetův spolupracovník. Romantická duše hledá odpovědi. Z dalších rolí: dobrácký Patsyin pan domácí Sidey (Ferdinand Martini), jeho laskavá manželka (Florence Helminger), v mnoha ohledech úspěšný provozovatel kabaretu Oscar Hamilton (Georg H. Schnell), vytoužená meta princ Ivan (Karl Falkenberg), decentní manažer plantáže (Louis Brody), či temperamentní domorodá milenka (Nita Naldi). Bludiště lásky je melodramatem němé éry filmu, zajímavý a příjemný film, nikoli ovšem převratný a důležitý.

    • 24.6.2018  12:38
    Lontar (1964)
    ****

    Lontar je poslední filmovou reportáží z indonéského ostrova Bali. Nejdříve se skládá poklona hinduistickému božstvu v Goa Lawah, kde se vše mísí s pištěním desítek tisíc hrdel létajících lišek. Lontar je opojení arakem. Lontar je tradiční balijská kniha. Lontar je zaznamenání dávného mistrovství psaní rytím. Lontar je uznalé pobrukování. Za pozornost stojí i znovunalezené záběry ze Západního Irianu a nechtěného předávání hlavního města Hollandie do rukou domorodého obyvatelstva. Partyzáni a nová naděje.

    • 24.6.2018  12:15

    Kusamba loví v noci je další filmovou reportáží ze současného turistického ostrovního ráje Bali. Kusamba je básnická vzletnost smutnohry. Jukung je rozsetý po obzoru, plachtovím se prohání nepřejícný jižní vítr a rybářské ošatky zejí prázdnotou. Bali našlo svou cestu vzestupu díky hinduistickému základu a Kusamba je již jen hořkosladkou vzpomínkou minulosti. Poetická je i další filmová pohlednice z Bali pod názvem Kremace bez mrtvých. Hinduismus zde ukázal svou tradici očistného pohřbívání. Odstup 250 let není na obtíž. Brahma přispívá ohněm, Išvara je vtělením větru a Višna slzí dojetím. Působivě vysoké dřevěné věže olizují plameny, Bóma ztrácí úsměv a celková harmonie je se slávou obnovena. Osvobození panteonu mrtvých, vzpomínka je přebita turistickým hemžením.

    • 23.6.2018  15:43

    Filmová reportáž Pravěk v rokli mrtvých je zastávkou na indonéském ostrově Bali. Batur je zkáza minulosti. Batur je ohnivá hrozba současnosti. Batur je vulkanické jezero. Batur je Baliaga. Baliaga jsou Trunyan. Trunyan je uchování dávného lidského řádu. Trunyan je otisk lidské prehistorie v moderní době. Každá věc má svou vlastní duši a vše plyne v přirozené nevědomosti. Ficus religiosa vyzývá k povznášející očistné meditaci. Rokli mrtvých střeží umrlčí hlavy a vzduch je kolkolem prosycen prazvláštním pachem. Pravěk žil svým vlastním životem v ústraní, dnes je pravěk pro turisty. Bali je hinduistický povrch života.

    • 23.6.2018  14:45

    Další filmová reportáž z indonéské Jávy se uhnízdila ve středu ostrova u městečka Solo. Zvědavě pozoruje zapomínanou tradici svatebního veselí. Poetickou ódou je oslava tradiční javánské rukodělné výroby. Batika se ladně snoubí s včelou do pestrobarevné formace a stříbrotepci reagují na poptávku turistického vkusu kýče. Nejoblíbenější domácí mazlíček Indonésie je vytahován vzhůru ke slunci a hází trylky k nohám majitele a k obveselení všedního dne i kolemjdoucím usmívajícím se očím. Další filmová pohlednice z Jávy je Nevánoční Vánoce. Okouzleně poletuje kolem buddhistických stup Borobuduru a štědrý večer se zapíjí plzeňskou rosou na prosluněné pláži. Poslední filmovou reportáží spojenou s Jávou je Rýžová kaše se skořicí. Rýže má ráda řídké bahno a na skořici se chodí s dřevorubeckou sekerou. Nádherné obrazy šíří sladkou vůni až za svůj zarostlý obzor pozorovaného.

    • 22.6.2018  19:49

    Pod sopkou Merapi je jednou z řady filmových reportáží z nejdůležitějšího indonéského ostrova Jávy. Čtyřlístek cestovatelů nabízí město Jogjakarta, neboli Yogyakarta. Bývalá jávská metropole se proplétá lidským mraveništěm na kolech a rikšách. Socialistické flirtování potkalo spolužáka Wiwoha a na vše shůry shlíží z mlženého oparu majestátní kónický vrcholek. Kolem něj sirnatý vzduch a život ve stálém nebezpečí nenasytných ohnivých jazyků. Další filmovou pohlednicí z Jávy je Poločas na rovníku. Hlavní město Jakarta v rozpuku mladé svobodné republiky, vhodný cíl socialistické expanze, kde Sovět ukazuje velkolepé možnosti a Čechoslováci podrobují své karavanní stroje důkladné generální opravě.

    • 22.6.2018  18:36

    Bangka, další ze záplavy indonéských ostrovů, je mementem ekonomických dopadů pro bývalé kolonie ublížených evropských mocností. Konec kořistnictví vyvolává nervový tik. Přes vysoce popínavé pepřovníky se dostáváme k cínu. Je ukázána historie i efektivnější současnost a naděje je přáním prosperující budoucnosti. Cínová kaše všude kam se podíváš.

    • 22.6.2018  15:23

    Na stezce lovců lebek je filmovou reportáží z indonéského ostrova Nias. Skládá se poetická poklona nejkrásnější palmě světa, Metroxylon sagu obšťastňuje domorodce vzhledem i škrobem ságou. Strmá schodiště stoupají džunglí k tradičním osadám Niasanů, obávaných lovců lebek. Reliéf ve znamení opice a samá zapařená stoupání. Z ostrova Nias je také filmová pohlednice Nias - ostrov nebojácných. Současnost se připomíná stavbou první nemocnice, hrůzu nahánějící minulost voní v rituálních tancích i ve výskocích přes kamenné pyramidy. Poklona umu kovářů, mistrů pevných mečů, a symbol lodi se stal kamennou lavicí. Etnograficky zajímavé, obrazově podmanivé. Nias ve vzpomínkách živočišné divokosti.

    • 22.6.2018  13:04

    Z bláta do louže je zašpiněnou adrenalinovou filmovou reportáží při zdolávání indonéského ostrova Sumatra na trase Medan - Padang - Palembang - Telukbetung. Rozmáčené nezpevněné cesty v podobě bahenních lázní a enormní fyzické vypětí pro čtveřici Čechoslováků. Další pohlednicí ze Sumatry je Samosir - ostrov na ostrově. Krátké zastavení na sopečném ostrově jezera Toba. Bývalý lovci lebek Batakové nechávají nahlédnout na tradiční způsob života i s aspekty moderního pokroku a naděje budoucnosti. Třetí filmové zastavení na Sumatře nese název Minangkabau. Horská oblast u rovníku s městečkem Sulitair prozradí něco o dříve luxusní komoditě hřebíčku, více o nejzákladnější indonéské potravině rýži a o monotónním zvuku mlýna při jejím loupání, prozpěvuje legendu o býčím triumfu nad lidmi z Jávy a snaží se upoutat pozornost tradičními folklórními tanci vln, talířů i dýky. Etnografie v poetizujících obrazech zvědavě nakukuje pod pokličku a kreslí slunce do symbolů lodí.

    • 21.6.2018  17:16

    Čajová dresúra na Cejloně je obrazově poetickou ódou na cejlonské zlato - čaj. Červenozlatá barva mědi je vytouženým cílem. Čajová burza v Kolombu je alchymistickou dílnou. Čajové delirium se promíchává do vítězné podoby. Krásná oslava čaje. Další filmovou pohlednicí z hlavního města je také Tři kostky Kolomba. Obdiv obří britské luxusní lodi Canberra a tři titěrné turistické zastávky - buddhismus, suvenýry a romantická Lavinia k odpočinku. Tóny poetického obrazu proměňují život v umění.

    • 21.6.2018  17:04

    V moci ohně a bohů je nejmrazivější filmovou reportáží z Cejlonu. Kataragama a Perlová řeka jsou tichými svědky fanatismu hinduistů. Před osmým úplňkem začíná nejsvatější pouť v područí boha ohně a války Skanda. Neschází rituální mytí a majestátnost těžkotonážních slonů. Mahádevalé s porozuměním přikyvuje podnětům a potutelně se usmívá na oddané zavěšování živé lidské kůže na háky, trans mysli, žhavé uhlíky a přijmutí fyzické bolesti. Komentář je nesouhlasný, obraz jedinečný.

    • 21.6.2018  16:47

    Kolombo, bývalé hlavní město a stále nejrušnější místo Cejlonu, přitáhlo pozornost také čtyřlístku českých cestovatelů. Závod století vyvolal zvědavost a koruny rozložitých stromů jsou vhodným místem k pozorování pro Evropany netradičních dostihů. Předehru obstarávají poníci, klusáci jsou nahrazeni hovězím skotem a vrcholem slávy je dostih slonů. Další slavností filmovou pohlednicí z Kolomba je Není zub jako zub. A netradiční státnické i náboženské uvítání čínského zubu, bratříčka z Kandy. Osvěžující zpestření evropských zvyklostí.

    • 21.6.2018  16:29

    Esala perahero je nejvýznamnější buddhistickou slavností ostrova Cejlon. Kandy je skryto ve vnitrozemí, symbolem procesí je slon. Buddhův zub je středobodem světa víry, u něj se počíná i končí. Neutuchající rej pištců, bubeníků a tanečníků elektrizují prostor mezi rozsvícením vyšňořených tlustokožců. Další filmovou pohlednicí, která odhaluje sepětí buddhismu s tropickým rájem, je Nejdelší fronta Cejlonu. Anuradhapura, Kolombo i další místa jsou v neustálém obležení věřících při mimořádné návštěvě druhého Buddhova zubu. Cejlon a buddhismus.

    • 21.6.2018  16:14

    Dva póly Tirukunámalé je další filmovou reportáží z prostředí cejlonských Tamilů. Tirukunámalé jako přístav, který se vzpamatovává ze smrti po britském obchodu. Tirukunámalé jako potenciálně oblíbené místo pro turisty, kdy se mezi hinduistickými chrámy na Šivově hoře prohání sebevědomé opičí tlupy. Vynikající kamera.

    • 21.6.2018  14:25

    Cejlon byl, jako mnoho dalších nových nezávislých států, atraktivní oblastí pro expanzi socialismu. V určité formě zde povstal z pralesa. Oblast kolem města Kantale je hymnem sovětských traktoristů při znásilňování pralesa a jeho přeměně na třtinové plantáže. Sem tam osvobozená buddhistická socha a cukrovar československé výroby. Vrcholem filmové reportáže Vzkříšení sinhálské země je drama v obrazech.

    • 21.6.2018  13:18

    Skoupá perla Tamilů je cejlonskou filmovou reportáží z druhé světové expedice Zikmunda s Hanzelkou. Poloostrov Jápané je apendixem ostrovního ráje a územím tamilských hinduistů. Těžší životní úděl místních zemědělců je zachycen v poetice obrazu. Tržiště jsou zasypány bohatou úrodou a opojnou chutí života. Nezapomíná se ani na žvýkání betelu. Ze stejné oblasti je také filmová pohlednice Palma nedotknutelných. Zorný úhel je soustředěn na Lontar vějířovitý, neboli palmýrovou palmu. Životadárná zdroj lidské existence, škála možností obsahuje snad vše podstatné. Naráží se na kastovní systém a hinduistickou předurčenost osudů. Jak ladně přirozené se zdá být šplhání do vysokých štíhlých korun pro palmové víno. Nádherné obrazy.

    • 20.6.2018  05:29

    Michelangelův pohled je akademickou poetikou filmového obrazu. Stylové rozloučení velkého italského filmaře.

    • 20.6.2018  04:18
    Za mraky (1995)
    *****

    Za mraky... Michelangelo Antonioni s Wimem Wendersem zpracovali literární námět italského filmaře. Jde o Michelangelovo velmi zdařilé rozloučení s dlouhometrážním filmem. Je osobní, více filozofuje a snaží se odhalit umělcovu duši v nahotě i v neustálé touze po nových rozměrech vědomostí i bytí. Jde o pocity, jde o nezachytitelné impulsy, jde o těžce uchopitelná zákoutí života. Půvab lidské existence je zachycena v tazích filmové kamery, Éros je nejsilnějším pudem lidského konání ve smyslnosti i mučednického sebetrýznění a absurdita žití se skládá do neposedně lehkonohých veršů životní laskavosti, moudrosti a porozumění. Rozverně tančí a zpívá, bezelstně přemýšlí, podléhá i odolává, poznává, odzbrojuje bezprostředností. Pocit osamělosti posunul svůj symbolický význam, Antonioni rozsvítil své nitro a ozářil duhu života. Pozorovatelem a konferenciérem poetické filozofie života je filmový režisér (příjemný John Malkovich). Je prostředníkem mezi slavným Italem a diváky, uvádí myšlenky v život, slyší vyprávět veselý letní vítr o mileneckých objetích. Chvilka štěstí a zahnání osamělosti a strachu. Mužské smutné i veselé hrdiny se sklony k slabosti zastupuje ozvěna touhy i zdrženlivosti Silvano (Kim Rossi Stuart), nerozhodný a pohodlný Roberto (Peter Weller), překvapený a vyléčený Carlo (Jean Reno), vytrvale zamilovaný mladík Niccolò (Vincent Perez) a malíř a duch života (Marcello Mastroianni). Křehkou a zranitelnější polovinu života zastupuje bezelstně otevřená Carmen (Inés Sastre), chvilkové bezpečné a očistné útočiště naleznoucí mladá prodavačka (Sophie Marceau), impulsivně přímá Olga (Chiara Caselli), Robertova trpící manželka Patricia (Fanny Ardant), z vášní života vystrašená cudná budoucí jeptiška (Irène Jacob) a závan elegance života (Jeanne Moreau). Za mraky je poeticky filozofující film, se kterým se italský intelektuál stylově rozloučil z dlouhometrážní hranou tvorbou. Umělcova pocta a vyznání životu.

<< předchozí 1 2 3 4 18 36 53 70
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace