tomtomtoma

Z filmu Čti mi ze rtů se u mě nedostavil blažený pocit spokojenosti. Rozumím, že Jacques Audiard předvedl svůj film jako netradičně vyprávěný kriminální thriller se silnou a nezvykle podanou romantickou linkou. Herecké výkony jsou přesvědčivé a přibližují prožitek. Ale kontinuita je rozháraná, vyjádření je příliš agresivně expresivní a celkový způsob ztvárnění se u mě minul svým předpokládaným účinkem. Mohu se kochat úseky, nikoli konečným celkovým zpracováním. Hlavní postavou je sekretářka Carla (velmi zajímavá Emmanuelle Devos), vyčleněná svou plachosti a postižením na pokraj zájmu. Až prostřednictvím nového zaměstnance se odhodlává k agresivnějšímu prosazování v rámci kapitalistického uspořádání. Hlavní mužskou postavou je propuštěný vězeň Paul (zajímavý Vincent Cassel). Jeho snaha o spořádané začlenění do života je mařena temnou minulostí i svazující přítomností. I on se nerozpakuje využít svou nadřízenou k osobnímu prospěchu. A na základech využívání se rozvíjí vztah, spíše náhodně a díky osamělosti obou outsiderů. Z dalších postav: dravý nováček zločineckého podhoubí a majitel nočního baru Marchand (dobrý Olivier Gourmet), snaživý kurátor se závažným hříchem Masson (pozoruhodný Olivier Perrier), v manželství nespokojená Carlina kamarádka Annie (šarmantní Olivia Bonamy), Carlin slušný nadřízený Morel (Bernard Alane), sžíravě žárlivá Marchandova manželka Josie (Céline Samie), či agresivně prospěchářský Carlin kolega z práce Keller (Pierre Diot). Netradiční kabát kriminálního thrilleru je chvályhodná snaha, ovšem trhliny v kontinuitě času, příběhu, drsného realismu a přirozenosti jsou pro mě hluboké pro uspořádaně úchvatný filmový zážitek.

Film v Nového režii Čtrnáctý u stolu je příjemně neokoukanou zábavou. Tato detektivní veselohra vytasí nejúčinnější zbraň společně se svou charismatickou hlavní postavou. Jeho noblesní šarm je podmaňující, pečlivě si hlídá sebemenší detail a do svých rolí vkládá obřadní vznešenost a zcela přirozeně vybudí náklonost, sympatii a strach z možného nabourání zatuchlých maloměšťáckých stojatých vod zavedeného života. Zápletka dokáže nadchnout hravostí se záměnou, nedorozuměním, fabulací i uhrančivou předurčeností. Hlavní postavou vzletné zábavy je Pavel Čtrnáctý alias Hubert Malina (vynikající Karel Höger), nadšený knihovník a dokonalý sluha ze staré školy. Svou otevřenou myslí, kavalírskou galantností a vrozená nestrojenost si na svou stranu naklání téměř každého kolem sebe. V hrátkách je vždy krok před ostatními, užívá se každou vteřinu a sladké ženské rty se rozplývají pod přívalem tajemného pokušení. Hlavní ženskou postavou je Ema Bartošová (zajímavá Dagmar Frýbortová), pečlivě hlídaná starostova dcera. Rozpolcenost mezi rozumem a citem ji dává jedinečné zážitkové dobrodružství. Výraznější mužskou postavou je velkoprůmyslník Karel Bersecký (velmi zajímavý Karel Dostal), ustaraný z vdavekchtivé dcery a uspokojovaný Malinou a jeho dokonale všestranným servisem. Dále stylově podlézavý nápadník Berseckého dcery a přelétavý hrabě Quido Alexy (skvělý Raoul Schránil), spokojený obyvatel zámečku a generální ředitel Rudolf Linhart (velmi zajímavý Zvonimir Rogoz) a Emin vychloubačný strýc Kilián Vaverka (velmi dobrý František Filipovský). Výraznější ženskou rolí je Berseckého manželka (příjemná Růžena Šlemrová) s poživačnou přirozeností, její elitářským původem rozmazlená dcera Lydie Bersecká (půvabná Libuše Zemková), rozverná Emina babička Hedvika (dobrá Ella Nollová) a Linhartova manželka a chtivá drbna Eli (velmi zajímavá Jarmila Švabíková). Z dalších rolí: společensky zostuzený velkostatkář a starosta malého města Jan Bartoš (příjemný Ludvík Veverka), jemu podobná manželka Julie (Helena Friedlová), Pavlův kumpán a předseda spolku detektivních spisovatelů dr.Viktorin (příjemný Vladimír Majer), Alexyho bezstarostná přítelkyně Bibi (Jiřina Petrovická), zamilovaný Berseckého tajemník Kamenec (příjemný Jiří Vondrovič), natěšená komorná u Berseckých Monika (zajímavá Anna Gabrielová), či snaživý soukromý detektiv (sympatický Antonín Kandert). Čtrnáctý u stolu chce především bavit. Nepatří k nejznámějším, ani k nejvýraznějším filmům československé kinematografie protektorátní doby, přesto svou lehkostí, rozverností a charismatem očaruje a zpříjemní den. Karel Höger je zde na vrcholu svých hereckých sil, co více si přát?

Poměrně zábavná komedie o trampotách hotelového sluhy Teda (Tim Roth) o silvestrovské noci, a to zrovna v první den své práce. Nakonec si ale velmi slušně vydělal a i si užil. NESPRÁVNÝ ČLOVĚK od Alexandra Rockwella považuji za nejzdařilejší povídku. Je také jediná, kde si Ted nic nevydělá a má největší strach. Však se dostane do řešení krize mezi půvabně provokující Angelou (Jennifer Beals) a jejího psychicky narušeného a nešťastného manžela Sigfrieda (výborný David Proval). MALÝ NEPOSLUCHOVÉ od Roberta Rodrigueze se rozjíždějí ke strhujícímu závěru, ze kterého vůbec neměl žádnou radost mexický gangster (Antonio Banderas) a z hlídání jeho dětí ani Ted, ale vydělal si alespoň 500 vočí. MUŽ Z HOLLYWOODU od Quentina Tarantina z počátku strašil Teda nejvíce, ale nakonec co je na tom useknout prst Normanovi (Paul Calderon) a vydělat si 1000 vočí, když ani Chester (Quentin Tarantino), ani Lee (Bruce Willis) toho nebyli schopni? CHYBĚJÍCÍ INGREDIENCE od Allison Anders je nejslabší. Zde si Tim při sletu lesbických čarodějnic vydělá sice jen padesátku, ale zato si užije krásnou chvilku s Evou (Ione Skye). A Madonna v roli Elspeth musela zřejmě mít velmi vysoké podpatky a špatně se jí pohybovalo v těch jejích latexových šatech, které příjemně zvýraznily její pozadí.

Parodie na Dumasovi mušketýry nepovažuji za úplně nepovedené. Má to vtipná místa, i když ne ve všem mi humor Bažantů sedí. Občas to zachází do situací, které nepovažuji za vtipné a hodné smíchu, ale zase se musí ocenit určitá odlehčená hravost. A tak zjišťujeme, že nebýt sluhů Plancheta (Gerard Rinaldi), Mousquetona (Gerard Filipelli), Bazina (Jean Sarrus) a Grimauda (Jena-Guy Fechner), tak by se mušketýři nemohli proslavit. Svými úskoky zatápěli všem nepřátelům D'Artagmana (Jena Valmont), Athose (Yvan Tanguy), Porthose (Gib Grossac) a Aramise (Georges Mansart). Další postavy: královnina komorná Constance (Josephine Chaplin, která nemůže zapřít, že je setrou Geraldine), král Ludvík XIII (Daniel Ceccaldi), královna Anna (půvabná Catherine Jourdan), které tak rád sloužil Bazin převlečený za Angelinu, největší protivník kardinál Richelieu (Bernard Haller) spolu s přisluhujícím neschopným Rochefortem (Jacques Seller) a páterem Josefem (Paul Préboist), kterého považuji za trochu nešřastnou postavu vůbec. A nemůže je zastavit ani Bastila.

A pokračování parodie na Dumasovy mušketýry. Trochu více v pohybu s větším zastoupením samotných mušketýrů, ale nebýt jejich sluhů Plancheta (Gérard ¨Rinaldi), Mousquetona (Gérard Filipelli), Bazina (Jean Sarrus) a Grimauda (Jean-Guy Fechner) a jejich nečekaných lstí, tak se o chrabré čtveřici D'Artagnan (Jean Valmont), Athos (Yvan Tanguy), Porthos (Gib Grossac) a Aramis (Georges Mansart) nemohlo psát. Krásnou dvojroli mocichtivého kardinála Richelieua a bláznivého vévody Buckinghama má Bernard Haller. Kardinálovi slouží úskočná a sličná milady de Winter (Karin Petersen) a trochu neschopný velitel jeho gardy Rochefort (Jacques Seiler). Samozřejmě král Ludvík XIII. (Daniel Ceccaldi) s královnou Annou (Catherine Jourdan). A tak dobrodružná výprava k ochraně cti francouzské královny zažívá nejednu past a překážku, aby nakonec slavila svůj triumf.

Další úžasně hravá a bláznivá parodie. Nádherně zurčí a klokotá, zkrátka si žije svým životem. Kdysi jsem četl knihu Mrtvým vstup zakázán a moc jsem se u toho nenasmál. Ale u této výborné parodie na kriminálku je smích neustále součástí dívání. V hlavní roli ušlápnutého učitele a redaktora píšícího básničky George Camela exceluje Lubomír Lipský. Sám pořádně neví o co jde, jen se kolem něj nacházejí mrtvoly a i přes prvotní podezření, že je to masový vrah, získává na popularitě. Postupně, díky mrtvolám a mlácení, kterému je vystaven, získává na sebevědomí a tím také ruku redaktorky Sabriny (ďiblík Jiřina Bohdalová, jak sama říkala: "připadala bych si jako jednička na desetidolarovce, ta za sebou také pořád tahá nulu). Úžasné jsou dvě gangsterské bandy, které jediné ví, o co se jedná (milionový šek). Bandu z Michega skvěle zastoupili:pánové Owens (nožař František Peterka), Bill (Zdeněk Kryzánek) a Tom (Jaroslav Moučka) a zvláště jejich šéf Kate (stále se převlíkající Iva Janžurová) a ta jejich výborná hudba. Druhou bandu ze San Boniga pro změnu úžasný Zubatý (Josef Kemr), jehož hlášky bez zubů jsou úchvatné. Další: samozřejmě do všeho strkající nos paní domácí Harringtonová (Marie Rosůlková), naivní policista Brooks (Jan Libíček), muž z ústředí Sheridan (František Filipovský, který byl nakonec díky svému úžasu nad situací u Camela navrhl zrušit policii) a restauratér "pochybného" baru Kochbva Kovarski (Karel Effa). Nádherně rozverná zábava.

Ďábel a slečna Jonesová je svěží, dynamickou satirickou komedií, dychtivou ztřeštěností, typickou pro Sama Wooda. Ctižádostí filmu je pobavit, a to se mu daří. Zhrzení vede k touze po mstě, ke spravedlnosti ve svém přesvědčení, avšak cesta vedoucí bezprostřední chutí reality vzbuzuje empatii, sympatii, porozumění. Navíc, vykročení z odloučené výlučnosti nabízí jedinečnou příležitost ke zbavení se intimní osamělosti, je cestou ke všestranně prospěšné pospolitosti. Později byl film adaptován pro rozhlasovou i divadelní hru. Hrdinou a vlastně rovněž nechtěným iniciátorem rozverných hrátek osudu je John P. Merrick alias Thomas Higgins (Charles Coburn), nejbohatší muž světa a majitel obchodního domu s nespokojenými a celkovou situací pobouřenými zaměstnanci. Opovážlivost je nutné ztrestat, avšak ona hra kočky s myší nakonec ztotožňuje kočku s myšmi, z myší se stávají další kočky a role myší přebírá mezičlánek, výkonná moc bohatství. Mezi důležité postavy patří k běžným zaměstnancům obchodního domu laskavá a soucitná prodavačka Mary Jones (Jean Arthur), její energický snoubenec, hájící práva těch obyčejných, Joe O'Brien (Robert Cummings), prodavačka se sympatií pro nově příchozího zaměstnance Elizabeth Ellis (Spring Byington). Z dalších rolí: povýšenecký vedoucí oddělení bot Hooper (Edmund Gwenn), spolehlivý Merrickův komorník George (S.Z. Sakall), úskočnější ředitel obchodního domu Allison (Walter Kingsford), opovážlivou recitací zaskočený policejní seržant (Edward McNamara), či soukromý detektiv Thomas Higgins (Robert Emmett Keane). Ďábel a slečna Jonesová je příjemným filmovým pobavením, a to stačí.

Bláznivá komedie plná černého humoru. O tom, jak se může změnit život nenapravitelného sukničkáře, když se dvě jeho favoritky rozhodnou ho dostat jen pro sebe. A berou to velmi cílevědomě, velmi osobně, velmi sobecky v zakrývání stop, až jde sukničkářovi nepřetržitě o život. Navíc parodické narážky na radu Vacátka a špetka narážek na vynikající komunistické zřízení. Docent Kostohryz (dobrý Vlastimil Brodský), vynálezce, svým pubertálně chtivým chováním připraví nejednu horkou chvilku nejen sobě, ale i ostatním zúčastněným. S vypětím veškerých svých sil bojuje o svůj holý život a ve chvíli domnělého konečného klidu se vrací vše znova na začátek. Dagmar (dobrá Jana Brejchová) se tak stává jeho první ženou, která mu připravuje překvapení na každém kroku. Je nelítostná ve své cestě za svým cílem a za uchránění své beztrestnosti a tak manipuluje a vraždí. Ester (Iva Janžurová) se pak stává Kostohryzovou druhou ženou, neméně ctižádostivou ve svých cílech. Kapitán Libíček (skvělý Jan Libíček) se snaží dopadnout toho pravého vraha. Z toho důvodu navádí Kostohryze do nových a nebezpečných situací ve prospěch spravedlnosti. Alžběta (dobrá Jiřina Jirásková) je Libíčkovou pravou rukou, která nakonec poklidnou silou dostává svého šéfa k oltáři. Příjemně zábavné.

Filmař může zaujmout a nadchnout diváky stylem zpracování, nebo již samotným námětem. Navíc, pokud motiv čerpá ze života v jeho nejvelkolepějších i nejdrastičtějších polohách a obsahuje potenciál k širokému oslovení veřejnosti v emoční výpovědi krutě zvráceného osudu, je jeden z předpokladů pro komerční úspěch filmového díla zaručen. Stefan Ruzowitzky dokázal vysoce atraktivní látku přetavit v podívanou, která zaujme nejen svým obsahem. Neodkladná nálada přežití převažuje ve výpovědi, která se nepřiklání k žádné osobě se sympatií. Každého nechává vyválet v nejkrutějších lidských exkrementech lidské důstojnosti a tenké linie zoufalé snahy o zachování života. Morální dilema je zatracovaným hlasem svědomí, jež komplikuje a znemožňuje základní cíl. I v poutech nadřazenosti se objevují slabé záchvěvy milosrdenství, byť na základech prospěchářství a ochrany vlastního bezpečí a zdánlivého přízraku svobody. Hlavní postavou příběhu je Salomon Sorowitsch (dobrý Karl Markovics), vynalézavý padělatel a přizpůsobivý židovsky vězeň koncentračního tábora. Cíl je jasný od samého počátku a hříchy minulosti lze přeměnit ve spásu a přidanou hodnotu v pokračování života. Pud sebezáchovy naučí svého nositele mistrně lavírovat ve všech protichůdných proudech, aby je změkčil, sjednotil a ochránil. Život je boj, ze kterého není radno ustupovat stranou. Důležitou postavou je komunistický typograf ze Slovenska Adolf Burger (velmi zajímavý August Diehl) s morálním neklidem a nikdy nekončícím odbojovým hnutím za každé situace. Pro spoluvězně se stává červeným hadrem, rozněcující vášně a tíživou touhu po záchraně. Třetí nejvýraznější postavou je Sturmbannführer Friedrich Herzog (dobrý Devid Striesow), velitel drze velkolepé padělatelské akce Bernhard. Chlácholivý klíčník zlaté klece, ambiciózní, opatrný a s postupem času stále zdůrazňující lidskou hodnotu osobního přístupu. Z dalších rolí: tyranský dozorce Hauptscharführer Holst (zajímavý Martin Brambach), laskavý vězněný lékař Dr. Klinger (příjemný August Zirner), obezřetný židovský vězeň Atze (sympatický Veit Stübner), závažnou nemocí sužovaný ruský zajatec Kolja Karloff (Sebastian Urzendowsky), blízkou smrtí vyděšený Zilinski (sympatický Andreas Schmidt), Salomonova láska v období bezstarostnosti Aglaya (šarmantní Marie Bäumer), či Salomonův ženský dotyk lidskosti v mírových dobách (pohledná Dolores Chaplin). Období druhé světové války stále ještě nevydalo všechna svědectví a písně o hrdinských i bizarních skutcích. Film Ďáblova dílna je především o přizpůsobivosti brutálním životním podmínkám v prosté pudové touze po uchování jakési formy života, jež i přes svou omezenost a neustálou hrozbu představuje jedinou hmatatelnou naději do budoucnosti. Obsah je podmanivý, stylizace provedení a herecká naléhavost obsahovou sílu zvýrazňují.

Pozoruhodně silný dramatický historický příběh o moci a jejím posilování. Obrazově vytříbená podívaná, kde každý záběr je uměleckým dílem, doplňuje i slušný příběh, byť v určitých částech snad trochu naivní. Působení světla a stínů, hudba a doprovodný zvuk umocňují a vylepšují atmosféru a náladu filmu k dokonalosti. Příběh z 18. století je krásnou ukázkou o posilování moci šlechty a církve na úkor obyčejných lidí. Každá záminka i příležitost je vhodná k převrácení misek vah na stranu rovnějších a urozenějších a, s pomocí všudypřítomného strachu i potřebné síly, dosáhnout svého cíle a totálního podrobení svých poddaných a rozšíření své moci i majetku. Kdokoliv, kdo nepatří mezi vyvolenou smetánku a má skutečný, či potenciální vliv na lidi, musí být pokořen a zničen. Ve jménu víry a boha, ve jménu pravdy a spravedlnosti, ve jménu daných poměrů a skutečností, na kterých z hlediska a pozice mocných není radno nic měnit. Zdravý rozum a skutečnou spravedlnost a pomocnou ruku zde představuje svobodný mlynář Spálený (dobrý Vítězslav Vejražka), vždy ochotný s podáním pomocné ruky, a jeho mladicky dychtivý a stále ještě naivně důvěřivý syn Jan (Vít Olmer). Stranu síly a moci, která se chce upevnit a rozkošatět a potlačit vše nežádoucí, představuje především povolaný katolický kněz Probus (skvělý Miroslav Macháček), duchaplný ve svém tažení proti mlynáři, nejmocnější pán oblasti regent Valečský z Valče (skvělý Čestmír Řanda), bojácný z možného rozrůstání mlynářovi moci, a regentův všehoschopný myslivec Filip (dobrý Vlastimil Hašek), který má políčeno na stejný úlovek jako mlynářův syn Jan. Z dalších rolí: mladinká dívka Martina (Karla Chadimová), opětující lásku Janovi a odolávající nechtěnému náporu Filipa, poslušný regentský dráb (Josef Hlinomaz), biskup Dittrichštejn (Bedřich Karen), povolávající na pomoc upevnění regentovi moci Probuse, pacholek Jakub (Jaroslav Moučka), a pastýř ovcí (František Kovářík). Působivé historické drama se hodilo do krámu tehdejší oficiální moci, aby mohla ukázat, svým způsobem, zrůdný způsob moci vyvolených a urozených a nutnost vlády prostého lidu. Těžká doba, totální podrobení i zárodku vzdoru, zotročení těch nejprostších a rozrůstání majetku a rozšiřování strachu z odplaty na zemi i v nebi. Obdivuhodně podmanivá podívaná, která je rozkoší i potěchou pro oko i duši.