Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Obsahy (34)

March to Aldermaston (1959)

March to Aldermaston je poeticky angažovaným záznamem prvního masově organizovaného protijaderného mírového pochodu na Velikonoce roku 1958 od základních členů uskupení Free Cinema Lindsaye Andersona a Karla Reisze.

Rikjú (1989)

Film Rikjú je estetickou poémou japonského čajového obřadu a aranžování květin Ikebana. Film Rikjú je romantizujícím dramatem čajového mistra s osudem antického rozměru.

Klinika pro nervově choré (1970)

Klinika pro nervově choré je adaptací povídky „O Alienista“ brazilského spisovatele Machada de Assis. Nelson Pereira dos Santos alegorickou hříčku vyzbrojil sociálním a politickým aspektem doby i brazilskými národními specifiky. Rozum, normálnost, šílenství, zkoumají se hranice a rozervaná lidská duše je zatím zajatcem moci i politiky.

Bakuchi-uchi: socho tobaku (1968)

„Hlava klanu hazardních hráčů“ je čtvrtým dílem z filmové série Bakuči uči a patří k tomu nejvýraznějšímu ze žánru Jakuza filmů. Drama interního konfliktu při boji o moc nad zločineckou organizací má rozměr antické tragédie a ctí japonskou etiketu.

Antigoni (1961)

Tzavellasova Antigona se až na samotný závěr věrně drží Sofoklovy antické tragédie. Tzavellas přivedl starořecké drama blíže k filmovým divákům, řeč zmodernizoval, sbor nahradil prostředím, dialogem a rozervaností vnitřního světa, přesto v estetice antiky setrval.

Cirkus Fandango (1954)

Cirkus Fandango je romanticky poetickým i realistickým pohledem do zákulisí a srdce cirkusového prostředí. Všímá si nadšení, radostnějších, ale i smutnějších okamžiků, neopomene ani stáří klauna, nebo natěšené mládí. Cirkusová romance s úsměvem škádlí obecenstvo dokonalým kouzelnickým výstupem „Houdiniho tajemství“.

Der var engang (1922)

Dreyerův film Once Upon a Time je adaptací stejnojmenné divadelní hry (autorem byl dánský básník a malíř Holger Drachmann), která vychází z „Pasáčka vepřů“ dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Jen po trestu a satirickém výsměchu se vytrestané princezně dostává příležitosti k nápravě, neboť správná pohádka končívá opulentní svatební hostinou.

Miluj bližního svého (1922)

Rok 1905, revoluční nepokoje se šíří napříč celým Ruskem, car Mikuláš II. manifestem poskytuje svobody, carské úřady ztrácejí kontrolu nad vývojem událostí, spontánnost společnosti je nepředvídatelná a celková situace nepřehledná. Vzpomínka na ostré protižidovské nálady z Ruska roku 1905 byla v době natáčení filmu stále živá, sám Carl Theodor Dreyer také několik židovských uprchlíků z Ruska zaměstnával pro davové scény filmu. Pogrom, víra, odhodlání prostého člověka a všudypřítomný strach, nadějí světlejší budoucnosti, podle knižní předlohy spisovatele Aage Madelunga, se jeví jen láska. Romance u poznamenaného národa má příchuť slz a krve.

Der Hund von Blackwood Castle (1968)

„Pes z Blackwoodského hradu“ přináší zábavu na motivy anglického spisovatele kriminálního thrilleru Edgara WallacehoAlfred Vohrer s karikaturním nadhledem vytváří mlžný opar hororového napětí, láká ukradeným pokladem a hrůzostrašně vyjícím tajemstvím hradu. Komplot střídá komplot a někde navíc čeká dědictví a bohatství.

Ophélia (1963)

Claude Chabrol zpracoval slavnou tragédii Williama Shakespeara „Hamlet“ v estetických podmínkách Nové vlny. Nevyhnutelnost osudu je zakleta režisérovým černým humorem a poetickým rytmem.

Hokusai (1953)

Hiroši Tešigahara ve svém filmařském počátku připomíná významného japonského malíře a grafika Kacušiku Hokusaie (1760–1849) v poetickém rytmu dřevotisků.

Hračky pračky (1980)

Hermína Týrlová a nespoutaná radost i dovádivost zvířátek a malé holčičky. Loutky jsou uhněteny z vizovického pečiva a slouží k rozvíjení představivosti maličkých.

Oslík Ušatec (1974)

Režisérka Hermína Týrlová a výtvarník Zdeněk Seydl s posledním dílkem jejich výchovné zvířecí minisérie pro malé děti. Výchovná lekce šikaně je nadána anekdotickým nadhledem.

Růžové brýle (1973)

Režisérka Hermína Týrlová, výtvarník Zdeněk Seydl a výchovný kousek s ironicky povznesenou náladou z jejich animované zvířecí minisérie pro nejmenší.

Ukradené dítě (1972)

Režisérka Hermína Týrlová, výtvarník Zdeněk Seydl a jejich výchovný střípek ze zvířecí minisérie o nezištné pomoci a nepředloženém obviňování.

Pejskův sen (1972)

Režisérka Hermína Týrlová, malíř Zdeněk Seydl a jejich kus ze zvířecí minisérie s ironickou nadsázkou o plození dětiček.

Toulavé telátko (1971)

Režisérka Hermína Týrlová, malíř Zdeněk Seydl a jejich úvod do zvířecí minisérie pro nejmenší děti v lehce skotačivé náladě, aneb i zvířátka mají starost o své ratolesti.

Píšťalka (1971)

Loutková poetická pohádka s duhovou kuličkou, obživlou magickou mocí a alegorickou podstatou o nešťastné princezně, důvtipném pastýři a despotickém králi v osobitém stylu Hermíny Týrlové.

Reklama

Reklama

Reklama