Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (2 584)

plakát

Jsouc na řece mlynář jeden (1971) 

Krátký animovaný film "Jsouc na řece mlynář jeden" je uhrančivě potemnělou baladou stylových kreseb ve staré kramářské písni. Jiří Brdečka, poetická malířka Eva Švankmajerová, autor hudby Jiří Kolafa a řežavě ponurý hlasový doprovod Miloše Kopeckého nalezli a s lehce rozechvělým koutkem usmívajících se rtů ověnčili krutě ironickou podstatu rodinného shledání. Chamtivost dokáže být vlastnímu lidskému nitru zkázonosná vlastnost v těch nejděsivějších rozměrech. Působivě stylová to filmová prácička!

plakát

Pražské noci (1968) 

Pražské noci, to jsou tajnosti, kouzla, hříchy a zakletí starobylého centra českého hlavního města v ironické až sarkastické nadsázce s koketním šarmem, pokoušející smyslností a ladným tanečním pohybem. Muž se stává hračkou v rukách ženy, doplácí na volání toho základního živočišného pudu a povzbuzenou chlípnost. Provokuje, manipuluje, pohrává si. Výrazné a pro potřeby zdůraznění napětí pocitů a rozvernějších nálad nebezpečných hrátek potřebné a v osobitý styl atmosféricky sladěné složky povídkového filmu jsou hudba (páni Zdeněk Liška a Jan Klusák), a zpěv (Kühnův smíšený sbor) a taneční choreografie (Růžena Mazalová). Pražské noci mají jiskřivý náboj, žádostivou touhu, škádlivější kultivované odlehčení a výchovně trestající zvraty jistoty. Jiří Brdečka stojí za všemi náměty, většinou scénářů a režií Posledního golema, kde je ta pokoušející ženská smyslnost trestem a úkladným zločinem svárlivého konfliktu vzájemně soupeřící magie kabaly. Evald Schorm přispěl scénářem a režií Chlebových střevíčků, kde marnivě laškující ženská smyslnost je se zdvořilou tajuplností polapena ve vlastní zvědavost. A Miloš Makovec přihodil smrtelně nebezpečnou anekdotu Otrávená travička, a vše tmelící a s krutě sarkastickou pointou vrcholící mámení z touhy a rafinovaného lákání ženskou smyslností Fabricius a Zuzana. Z hereckých rolí: po nezávazném erotickém dobrodružství lačný a s tajemstvími Prahy seznamující se Willy Fabricius (velmi dobrý Miloš Kopecký), chtivě neúnavná vypravěčka pikantních příběhů s tajuplnou hostinskou minulostí Zuzana (osudově šarmantní Milena Dvorská), Zuzanin vlezlý řidič Václav (příjemný Jiří Hrzán), profesionálně odměřená hotelová recepční (Milena Zahrynowská), zásadově neústupný a pomstychtivý pražský rabbi Jehudi Löw (dobrý Josef Bláha), uspokojeně sebejistý císař Rudolf II. (příjemný Martin Růžek), nevraživost vzbuzující rabbi Neftali Ben Chaim z Krakova (pozoruhodný Jan Klusák s hlasem Vladimíra Brabce), jedinečný nástroj magické pomsty (šarmantní Lucie Novotná), rozmarně laškující a smyslností bezstarostně manipulující troufalá hraběnka (elegantní Teresa Tuszyńska s hlasem Aleny Kreuzmannové), tajnůstkářský švec významného podzemního řádu (vynikající Josef Somr), z marnivosti nešťastný romantický rytíř Saint de Clair (příjemný Josef Abrhám), hraběnčina oddaná komorná Mici (Jana Břežková), osudové dojetí důkladné travičky a švarný zločinec (příjemný František Velecký), či ze zhrzené lásky mstivý sluha neortodoxně podnikajícího hostince Přech (Václav Kotva). Povídkový film Pražské noci ve stylizovaném soutoku atmosféry, tokajících slov, nezbedného švitoření, souhlasné taneční choreografie pohybu, náladu povzbuzující hudby a laškující koketérie baví svou ironicky kultivovanou nadsázkou dráždění. Rozkošně zábavné to filmové dílko!

plakát

Do lesíčka na čekanou (1966) 

Krátký film Do lesíčka na čekanou je ironickou poezií. Jiří Brdečka a výtvarník František Braun s cynickým výrazem zaujetí zneužívají chrámovou vznešenost zpěvu Jiřího Janouška k nezbedným hrátkám s velkolepě osudovým omylem romanticky zamilovaného myslivce. Zfilmovaná lidová píseň Do lesíčka na čekanou má rytmicky synchronizované odlehčení, absurdita života nedává častěji názornější příklad. Stylově osvěžující to ironie!

plakát

Blaho lásky (1966) 

Blaho lásky je odlehčenou poetikou fází partnerského vztahu v konfrontaci stavu rozpoložení mužského jedince. Jiří Brdečka s výtvarníkem Jiřím Trnkou s lehkou ironickou nadsázkou zachytili proměny lásky v průběhu času, nejsou nezdvořilí, jenom trochu škádliví a rozpustilí, dokonce našli i samotnou podstatu a význam společného svazku a pocitu, kterému také říkáme láska. Půvabně hravé a poetické Blaho lásky jest.

plakát

Špatně namalovaná slepice (1963) 

Špatně namalovaná slepice je ironizující nadsázkou pedagogické výchovy. Jiří Brdečka se spojil s výtvarníkem Jaroslavem Malákem a autorem trochu jiné slepice Zdenkem Seydlem pro střet staropanensky upjaté učitelky s obsedantně kompulzivní poruchou a nenapravitelného snílka s vlastní představou tvarů a hmoty. Nesmí se zapomenout na hlasy Jaroslava Mareše a Antonína Jedličky, dokreslují groteskní rámec ironického pochechtávání. Krátký animovaný film Špatně namalovaná slepice s noblesou baví.

plakát

Drahoušek Klementina (1959) 

Drahoušek Klementina je antiromantickou baladickou písní (zpívá Rudolf Pellar). Jiří Brdečka a výtvarník Vratislav Hlavatý s ironickou rozverností odlehčují westernovou vážnost. Parodická píseň romantického snílka, neplavce a zpívajícího kytaristy lituje své náhlé ztráty vyvolené a bohatství v nechtěném uragánu současného manželství. Krátký animovaný film Drahoušek Klementina je stylově zábavnou rošťárnou.

plakát

Jak se člověk naučil létat (1958) 

Filmeček Jak se člověk naučil létat je rozkošnou koláží kreseb, animace, dokumentu a vtipného nadhledu. Další spolupráce Jiřího Brdečky s výtvarníkem Kamilem Lhotákem je snad ještě lepší, než bych čekal. A nesmí se zapomenout na druhého ilustrátora, byl jím ruský imigrant Michael Borisovič Romberg, uznávaný kostýmní výtvarník. Historie veškerého letectví je zdařile podávána s rozverně veselou náladou i se vzletně humorným odlehčením. Nezapomíná ani na blízkou budoucnost a touhy zmapovat všechny nedozírné vesmírné prostory. Krátký film "Jak se člověk naučil létat" pobaví, vždyť vědomosti jsou zde podávány příkladně hravou formou.

plakát

Vzducholoď a láska (1948) 

Vzducholoď a láska je potvrzením ovlivnění Jiřího Brdečky a výtvarníka Kamila Lhotáka meziválečnou avantgardou. Je to ironické, plynulé a pohybově přizpůsobivé měnícím se podmínkám, a to nejen těm povětrnostním. Vlastnoruční a historicky převratný vynález je nápaditě využit k vítězství romantického ideálu. Vtipný a rozmilý je tento krátký kreslený film!

plakát

Svatba v korálovém moři (1944) 

Animovaný filmeček Svatba v korálovém moři je sladkou podobou fantazie v ladném souladu pohybu. Hlavním režisérem byl Horst von Möllendorff a pokud by se měli všichni animátoři vtěsnat do kolonky režie, byl by seznam jmen o dobrých dvacet položek delší. Zneuznaný varietní umělec je situován do úlohy padoucha, vynucuje si pozornost v nevhodnou dobu na dosti nevhodném místě a proti mnohonásobné přesile nemá nejmenší šanci. Precizní cirkusová halasnost je prostředkem, gejzír radosti je cílem. Animace je kvalitní, je to stará dobrá ruční práce a víření veselí.

plakát

Láska a lidé (1937) 

Láska a lidé je expresionistický poetismus. Nepovažuji literární díla Vladislava Vančury za obtížné čtivo, ale naopak, jeho způsob vyjadřování mi přináší rozkoš a vytržení krásnem. Film nebývá literaturou, byť z ní vychází. Vančura s Václavem Kubáskem nestvořili mrzké melodrama, více jde o niterně morální dilema jedince. Láska je pocitem, přesvědčením, vírou, častokrát se nedokáže vymanit z majetnických nároků a vztahovačné ublíženosti. Poetismus se vyznává jásotem hemžení hlasitě řvoucí tehdejší moderní doby, romance se stává nejzuřivější tíží a zpytuje samu sebe z širší odpovědnosti. Přese všechno dokáže být Vančura i nadále laskavým lidumilem. Hlavní obětí oné rozpolcenosti vnitřního světa je Viktor Kovařík (sympatický Karel Beníško), konstruktér závodních automobilů. Život nabízí dary a hřejivou náruč, ale právě v tu chvíli se osud rozhodne pro radikální změnu. Nepříjemný pocit zbytečnosti a vědomí vlastního nedostatku životní plnohodnotnosti rozervává nitro, a superego se dostává do nebezpečného křížku s idem. Přítelem i sokem je mu Jan Horn (příjemný Mirko Eliáš), uznávaný automobilový závodník. Přátelství s Viktorem přináší potěšení, ale také nevraživost pro okouzlení stejnou ženskou krásou. A srdce si nechce nechat poroučet. Hlavní ženskou postavičkou je Anna Hošková (velmi zajímavá Marie Glázrová), obletovaná Viktorem i Janem. Manželství je pragmatickou eliminací strachu z motoristického nebezpečenství, ale rozervané nitro manžela ji vyhání pryč. Výraznější postavou je také Jan Lněnička (velmi příjemný Stanislav Neumann), bezelstně nevinný muž chudých poměrů. Laskavost nebe mu ukázala úsměv, zlepšení poměrů budoucích i lehkonohou lásku. Z dalších rolí: bezprostřednější Annina mladší sestra Jiřina Hošková (Božena Šustrová), přívětivý generální ředitel automobilky James Brown (Jindřich Plachta), ředitel automobilové továrny a přímý nadřízený obou pánů (Karel Jičínský), či tovární montér Vejvoda (Jaroslav Průcha). Film Láska a lidé, to je vášeň, adrenalin a omamná závrať života. Já jsem s Vladislavem Vančurou spokojen, konzumně komerční vnímání filmu ochotně přenechám jiným.

Reklama

Reklama