Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (2 838)

plakát

Zpovídám se (1953) 

Přepsáno v červenci 2018. Zpovídám se je hitchcockovské filmové melodrama. Cynicky rezonuje, moralisticky provokuje, staví mohutné dubové pylony z klišé a zohledňuje potřeby spořádané společnosti. Uhlazenost a běloskvoucí čistota hrdiny, zmítaného zlomyslným osudem soukromým očistcem, je dodržením prvního zákona. Dozvuky národního nepřítele chytře znetvořují obraz k potřebě napětí a forma všehoschopného strachu v ústraní nahání děs. Formálně kruté, prakticky zjednodušující, morálně znepokojující, přesto všeobecně uspokojující. Větší psychologické hlubině brání potřeba komerčního úspěchu. Hlavní postavou melodramatického cynismu je Michael William Logan (sympatický Montgomery Clift), mladý katolický kněz kanadského Québecu, válečný hrdina a vzor veškeré lidské poctivosti a mravnosti. Zkázonosná síla společenských pomluv je výstražným mementem. Morální provokace si vychutnává podstatu svaté zpovědi a hrdinu nevybíravě předhazuje morálnímu hněvu spořádané masy. Střet má své podmanivé chvíle, ale je zkrocen potřebou uhlazenosti. Hlavní ženskou postavou je Ruth Grandfort (zajímavá Anne Baxter), manželka prominenta se soukromým srdečním tajemstvím. Intimita je projednávána veřejně ve frontálním útoku prudérní ochrany mravní počestnosti, pocit je zveličen do monumentálních rozměrů základního prvku zla. Cynismus nikdy nedopustí naplnění. Výraznou postavou je Larrue (zajímavý Karl Malden), schopný policejní inspektor. Skrývané tajemství je lákavou stopou k pronásledování podezřelé kořisti. Oltář k usmíření morálního skandálu se slavnostně připravuje na svou oběť. Důležitou postavou je Otto Keller (pozoruhodný O. E. Hasse), správce farnosti s pocitem ublíženosti. Je zdrojem efektně působivého psychického nátlaku. V silovém postoji se nachází zalíbení. K výraznějším postavám patří také Willy Robertson (příjemný Brian Aherne), hlavní prokurátor, který si užívá každou převahu při soudním přelíčení. Profese je rolí, se kterou se slaví velkolepé společenské úspěchy. Nasvícená efektivita. Z dalších rolí: Ottova manželka a farní hospodyně s morální rozpolceností Alma Keller (Dolly Haas), politicky významný Ruthin manžel Pierre Grandfort (Roger Dann), Loganovi kněžští kolegové ze stejné farnosti otec Millars (Charles Andre) a otec Benoît (Gilles Pelletier), či nenáviděná oběť vraždy právník Vilette (Ovila Légaré). Zpovídám se je filmové melodrama s dávkou napětí, cynismu a morality. Možnosti jsou spoutány uhlazeností k uspokojení řádu společenské spořádanosti.

plakát

Cizinci ve vlaku (1951) 

Přepsáno v červenci 2018. Cizinci ve vlaku jsou povedeným kriminálním thrillerem. Hitchcockův typický rukopis rozechvívá v cynické rozpustilosti psychicky náročnou pouť za očištěním. Duševní nerovnováha je znakem bohaté vrstvy v odcizení a přesycenosti. Cílem je pohodlí osobního života a uspokojení pocitů srdce a nevyváženého vnitřního pocitu ublíženosti. Nemilosrdná krutost osudu se zbytečně nevyptává, šílená odhodlanost si vystačí s pochopením náznaku a existencionální naléhavost vydírá vlastní svědomí a vyvolává provinění. Extravagantní setkání se na cestě posilnilo myšlenkou hněvu a stává se oživlou noční můrou s výsměšnou neodbytností. Obraz si pohrává s rytmem, atmosféra napětí si vychutnává vlastní vítězství, finále se labužnicky užívá rychlost zdivočelého kolotoče. Hlavní postavou svižného a krutě si pohrávajícího příběhu je Guy Haines (sympatický Farley Granger), mladý perspektivní muž a úspěšný amatérský tenista. Minulost je svázána s přítomností bolestivou skutečností. Lidská důstojnost se třese vzteky a neodhadne dopad rafinované nabídky. Myšlenka se stává přítěží, rozpačitě se rozhlíží po nouzovém východu. Rozhodující boj nectí žádná pravidla. Nejvíce pozornosti na sebe strhává Bruno Antony (dobrý Robert Walker), odvrácená strana lidské duše. Je hlasem vlastního podvědomí, které našeptává a radikálním způsobem řeší problémy. Překračuje s krutou jízlivostí morální hranice, vysmívá se překážkám a naléhavost stupňuje svou intenzitu se zvráceným uspokojením. Práce si zaslouží odměnu, jinak přichází spravedlivé potrestání. Hlavní ženskou postavou je Anne Morton (zajímavá Ruth Roman), atraktivní dívka dobrého původu a s romantickou zápletkou s pohledným Guyem. Zarputile se vrhá pomáhat ve jménu lásky a spravedlnosti. Pochybnosti mají morálně uklidňující vysvětlení. Výraznou postavou je Barbara Morton (příjemná Patricia Hitchcock), zvídavá mladší Annina sestra. Je symbolem, hříčkou i spojovacím článkem. Výraznější prostor dostává také Miriam Joyce Haines (zajímavá Kasey Rogers), nevěrná a nepředvídatelná Guyova manželka. Baví se životem a neohlíží se na žádnou stranu. Z dalších rolí: znepokojený americký senátor a opatrný Annin otec (Leo G. Carroll), bezstarostně osobitá a malující Brunova matka (příjemná Marion Lorne), z duševně nerovnováho syna znepokojený Brunův otec (Jonathan Hale), vyšetřující policejní kapitán Turley (Howard St. John), na společenském večírku k smrti vyděšená paní Cunningham (Norma Varden), svědek a zaměstnanec zábavního lunaparku (Murray Alper), či dvojice Guyových stínů a washingtonští policejní detektivové Hennessey (Robert Gist) a Hammond (John Doucette). Cizinci ve vlaku podávají osvěžující občerstvení na železniční trati New York - Washington. Atmosféra se stupňuje správným směrem, cynické dráždění dodává stylovou barvu. Příjemná zábava.

plakát

Hrůza na jevišti (1950) 

Přepsáno v červenci 2018. Hrůza na jevišti je filmová detektivka v ironickém kroku filmaře. Hitchcock variuje své oblíbené téma obviněného a prchajícího jedince, záměrně zkresluje realitu a neodpouští si typickou škodolibost. Napětí má své rozkošné okamžiky, Marlene neschází šarm a romantika bloudí zjednodušující naivitou. Spletitá pavučina citů a náklonosti přidává další nitky, prvek psychózy a rozpolcenost mysli jsou hájemstvím tajemna. Hlavní postavou hledání pachatele vraždy je Eve Gill (dobrá Jane Wyman), mladá a nadějná studentka herectví. Hledání záchrany a pravdy je pro ní životní hereckou úlohou, rychle se přizpůsobuje a obratně získává potřebné odpovědi. Pátrání na vlastní pěst se stává zběsilou jízdou o čas. Hlavní mužskou postavou je Jonathan Cooper (snaživý Richard Todd), podezřelý mladík a Evina důvěrná známost. Útěkem se získává náskok před pronásledovateli, náklonost nepřipouští pochybnosti, láska se nepřehledně zašmodrchává. Bojuje se za pravdu, či její zdání. Hvězdou filmu je Charlotte Inwood (šarmantní Marlene Dietrich), populární herečka a zpěvačka a Jonathanova milenka. Přání se stává rozkazem, upřímnost je zavádějící a jediným cílem je setrvání na vrcholu. Důležitou postavou je Wilfred "Obyčejný" Smith (sympatický Michael Wilding), policejní detektiv, vyšetřující zločin krvavé vraždy. Probuzení romantického okouzlení a vrozená laskavost je pro něj povinností. Výraznou postavou je Evin otec (zajímavý Alastair Sim), bývalý námořní kapitán a ochotně dynamická pomoc při hledání řešení zamotaného problému. K výraznějším postavám patří také Nellie Goode (pozoruhodná Kay Walsh), Charlottina osobní služebná. Amatérské pátrání se stává nečekanou možností k vylepšení vlastního finančního stavu. Z dalších rolí: bezelstně přátelská Evina matka (příjemná Sybil Thorndike), sebevědomý Charlottin manažer a milenec Freddie Williams (Hector MacGregor), Wilfredův kolega a policejní detektiv Byard (André Morell), či Evina kamarádka z herecké školy Chubby Bannister (Patricia Hitchcock). Hrůza na jevišti je Hitchcockovým zábavním artiklem. Detektivka s ironickým krokem upoutá a pobaví, i když neohromí.

plakát

Provaz (1948) 

Přepsáno v červenci 2018. Provaz nezapře svou divadelní předlohu. Provaz je veleben po stránce filmařské techniky, přesto stěžejní je obsah sdělení. Provaz by měl být morální polemikou, ale pod vlivem doby a zákonitostí trhu jde více o morální odsouzení. Hitchcock si pohrává se sebou samým a nezapomíná ani na svůj obvyklý krutý cynismus, se kterým zahání protagonisty do úzkých stavů nejistoty duše. Mezní hranice elitářské dekadence a temné zákoutí lidské duše je vlivem postnacistického syndromu společnosti znásilněno do efektně přijatelného pocitu společenské závažnosti. Pochopitelné a zjednodušující. Téma je i přes nemožnost úplné otevřenosti stále silné, před myšlenkou se zbaběle neutíká, i když se vždy neubírá potřebným směrem. Hvězdou filmu je Rupert Cadell (sympatický James Stewart), ideový radikál a podnětný profesor. Životní cynismus se projevuje ve hříčce intelektuální bezohlednosti. Jde o drsnou nadsázku a osobité vypořádání se s realitou. A nikdy by ho nenapadlo, že jeho provokativní úvahy naleznou živnou půdu skutkové realizace. Intimní pocit ponížení nemůže dostat výsměšnější podobu. Důležitou postavou je Brandon Shaw (zajímavý John Dall), mladík z elitních kruhů a hlavní hybatel událostí s neochvějným pocitem nadřazenosti. Slova jsou přetvořena pro vlastní potřebu k uspokojení odvrácené strany měsíce. Vzrušení povznáší, lidská výjimečnost se zdá být nadosah ruky. Strach přijde znenadání. Významnou postavou je Phillip Morgan (zajímavý Farley Granger), nadějný pianista a submisivnější část spolubydlícího Brandona. Překročení společensko-morálního tabu za sebou zanechává pachuť a sevření strachu. Skutek radikálního experimentu nelze provádět osamoceně, sdílení emocí zanechává výraznější stopu na duši a možný pocit provinění se dráždí až ke společné ejakulaci. A nakonec prázdnota a strach. Hlavní ženskou postavou je Janet Walker (příjemná Joan Chandler), mladá dívka, netrpělivě čekající na příchod svého snoubence. Proudy zvrhlé hry přinášejí zmatení a zvláštní pocit něčeho děsivého. Výraznější postavou je paní Wilson (zajímavá Edith Evanson), bezelstně žoviální hospodyně páru mladíků. Úkolem je příprava slavnosti, nechává se ovívat zdáním osvícení a brebentí své představy. Z dalších rolí: oslavovaný a nervózní profesor Henry Kentley (Cedric Hardwicke), profesorův doprovod a bezstarostně veselá stará dáma Anita Atwater (Constance Collier), bývalý spolužák mladíků a bývalý Janetin snoubenec Kenneth Lawrence (Douglas Dick), či nebohá oběť zvrácenosti David Kentley (Dick Hogan). Provaz se zabývá morálním problémem. Neúcta k lidskému životu je stále přítomna, naštěstí stále dominuje strach z případného odhalení a trestu. Polemika se vytrácí ve slovíčkaření a skutečným vítězem je efekt.

plakát

Pochybná žena (1946) 

Přepsáno v červenci 2018. Pochybná žena je romantizující špionážní thriller. Romantická linie není již okatě naivní, přesto se nesnaží vyhýbání se žánrovému klišé. Atraktivita filmu je navýšena nasazením dobového národního nepřítele a americkým utvrzením se vlastně zvolenou rolí světového ochránce míru a pořádku. Rio je vzpomínkou mé extravagantní minulosti, leč samba ustoupila valčíku. Nejsilnější stránkou Hitchcockova filmu je atmosféra, v tomto směru se zlepšoval. Napětí, psychické vypětí, tísnivý střet osobního přání s nátlakem povinností. Nemilosrdná krutost je přijímána s rozkoší mučednického přijímání, strach z otevřenosti působí mnohem větší bolest. Atmosféra pohltí svou nejistotou a vnitřní rozervaností. Hitchcock byl genius filmové komerce. Hlavní postavou psychologických hrátek špionáže je Alicia Huberman, později Sebastian (příjemná Ingrid Bergman), mladá žena s temným stínem svého původu i žití. Pocit viny lze využít v národní zájem, osobní city musí jít stranou. Pochybná pověst provokuje, naléhá a žadoní. Se smutkem v srdci přijímá další svěřený krok a nikdy nepřestává věřit na zázrak. Čistá láska je vzývanou hodnotou, služba vlasti zuřivou dotěrností. Duše a tělo chřadne ve frontálním útoku. Hlavní mužskou postavou je T. R. Devlin (zajímavý Cary Grant), americký špion a prostředník nově naverbované ženy. Strach z podlehnutí se maskuje nedůvěrou a lpěním na splnění povinnosti. Neschází staromilská elegance a probuzení v poslední možný moment. Důležitou postavou je Alexander Sebastian (dobrý Claude Rains), německý nacionalista uprostřed brazilského slunce. Znovuobjevení touhy, bičovaná žárlivost, chvilka štěstí a nakonec zůstává pouze panický strach z možného trestu. Výraznou postavou je Anna Sebastian (velmi dobrá Leopoldine Konstantin), Alexandrova matka. Chladnokrevně řeší každý problém, možnosti přizpůsobuje rozpoložení a nikdy neustává ve své bdělosti. Z dalších postav: americký řídící špion pro brazilskou misi kapitán Paul Prescott (Louis Calhern), uranovou rudu krotící německý expert Dr. Anderson (Reinhold Schünzel), všehoschopný nacistický podvratný živel Eric Mathis (Ivan Triesault), spolehlivý Alexandrův komorník Joseph (Alexis Minotis), nešťastně a osudově chybující nacista Emil Hupka (E.A. Krumschmidt), další nacistický konspirátor Knerr (Friedrich von Ledebur), či Aliciin odsouzený otec John Huberman (Fred Nurney). Pochybná žena okouzlí svou atmosférou, děj dokáže upoutat pozornost a pobavit. Příjemnější Hitchcockův kousek s psychologickou nejistotou.

plakát

Rozdvojená duše (1945) 

Přepsáno v červenci 2018. Rozdvojená duše je psychologické drama s prokreslenou schizofrenní atmosférou. Romantická linie na Hitchcockův způsob bývá ve jménu hollywoodského úspěchu naivnější, než by musela a měla by být. Rozdvojená duše není výjimkou. Na Freudovu psychoanalýzu se pohlíží zvědavým dětským pohledem, účelové zjednodušení je srozumitelnější pro širší diváckou obec, potřebná je zejména v Americe. Finanční úspěch je na prvním místě vytyčených cílů. Vychutnat si lze ironickou zlomyslnost, charakteristický poznávací znak Hitchcocka. Potěší herecká stránka i analytická snová sekvence. Nejsličnější tváří je ovšem atmosféra. Tísnivě rozervaná, záměrně matoucí a existencionálně vyhraněná. Hlavní postavou psychologické psychoanalýzy je Dr. Constance Petersen (příjemná Ingrid Bergman), uznávaná psychoanalytička vermontského sanatoria Green Manors. Pragmatický povrch odmítá intuici, vědecké uchopení nepůsobí intimní krvavé šrámy. Zlomyslnost osudu ji náhle podlomí kolena a maskulinní pohled na ženské pohlaví nemilosrdně provokuje a hanobí. Žena se chce povznést nad význam mužské ozdoby, u Hitchcocka nedostává na výběr možnosti. Hlavní mužskou postavou je Dr. Anthony Edwardes alias John Ballantyne alias John Brown (sympatický Gregory Peck, jako malý Joel Davis), nový ředitel psychiatrického ústavu. Nakonec jediným cílem se stává vlastní minulost, vlastní podstata a celkové pochopení. Vnadná žena v náruči je bonusem navíc, udává rytmus kroků a povzbuzuje v úsilí. Důležitou postavou je Dr. Alexander Brulov (velmi dobrý Michael Chekhov), vitální starý psychiatr a bývalý učitel Constance. Stává se ostrůvkem pomoci, potenciální nebezpečí schizofrenie je tlumeno bromidem. Výraznější postavou je Dr. Murchison (zajímavý Leo G. Carroll), ředitel Green Manors a uznávaný psychiatr na nuceném odchodu do penze. Z dalších rolí: Constanciin kolega a neúnavný nápadník Dr. Fleurot (John Emery), ochotný a zmatený detektiv newyorského hotelu Empire State (Bill Goodwin), nevyzpytatelná pacientka sanatoria Mary Carmichael (zajímavá Rhonda Fleming), spolehlivý zřízenec ústavu Harry (Donald Curtis), nebezpečný pacient s komplexem viny Garmes (Norman Lloyd), neurvalý svůdce z Pittsburghu (Wallace Ford), vyšetřující detektivové poručík Cooley (Art Baker) a seržant Gillespie (Regis Toomey), či další psychiatři z Green Manors Dr. Graff (Steven Geray) a Dr. Hanish (Paul Harvey). Rozdvojená duše má jedinečnou atmosféru odvrácené strany lidské duše a zlomyslně hravý průběh děje. Amnézie, komplex viny, romance, prestiž. Příjemné, nikoli výjimečné.

plakát

Záchranný člun (1944) 

Přepsáno v červenci 2018. Záchranný člun je psychologické drama a důmyslný akt americké válečné propagandy. Jména John Steinbeck a Alfred Hitchcock, nekompromisní zúčtování s bestiálním německým národem a film měl rázem zaděláno na komerční úspěch. Extrémní životní situace na hranici říše smrti a zkázy se v neurvalém cynismu psychického vypětí krutě pohrává s osazenstvem loďky. Cit, nenávist, láska, odevzdanost, ponorková obhroublost, třídní nerovnost a všudypřítomný strach. Duševní střet jiskří a proměňuje svou podstatu zaujetí, přesto neuhýbá z většinového proudu a ve vlastním zájmu je stav duševního zkoumání spíše povrchně účelový a jediným cílem je konečná porážka germánských bestií. Hlavní postavou psychologické propagandy je Constance "Connie" Porter (zajímavá Tallulah Bankhead), ctižádostivá a známá americká novinářka. Nezbytný komfort života se postupně ztrácí v nicotě, přesto je zachování lidské důstojnosti otázkou osobního přesvědčení. Hlavní mužskou postavou je Willi (pozoruhodný Walter Slezak), zachráněný kapitán německé ponorky. Je to jediný člověk na člunu, který ví, co dělat. A pro Němce je vždy na prvním místě udržení slávy nacistické krutosti a podlosti. Důležitou postavou je Gus Smith (zajímavý William Bendix), americký námořník německého původu. Gangréna si bere svoji oběť, zbytek nohy má své poslání ještě před sebou. K výrazným postavám patří John Kovac (sympatický John Hodiak), americký strojník na lodi. Jediný neměnný pochybovačný hlas a protagonista jízlivé romantiky. Dělnická třída chce mít své slovo. A také Charles J. "Ritt" Rittenhouse (příjemný Henry Hull), anglický průmyslník a kultivovaný odpůrce násilí, přirozená autorita naráží na limity potřebných schopností. Výraznější prostor dostala také vojenská zdravotní sestra Alice Mackenzie (Mary Anderson) se vztahovým dilematem, její nový nápadník a tichý námořní radista Stanley "Sparks" Garrett (Hume Cronyn) a ve schizmatu černošského původu uvězněný lodní stevard George "Joe" Spencer (Canada Lee). Menší část prostoru dostala smrtí malého dítěte poznamenaná paní Higley (Heather Angel) a vystrašený mladý německý voják (William Yetter Jr.). Záchranný člun není špatné psychologické drama, přesto je film především účelovou propagandou. Pochopitelné, nemilosrdné, silně proamerické. Příkladná úlitba Americe.

plakát

Ani stín podezření (1943) 

Přepsáno v červenci 2018. Ani stín podezření je povedené psychologické drama s noirově podbarvenou náladou a s ironií souvislostí, charakteristickou Hitchcockovou filmovou příchutí. Ani stín podezření se dokázal zbavit pachu naivní přímočarosti, přechází na rozvernou stranu otrlého cynismu, sází na psychologii, napětí, nejistotu a morální dilema. Z rozkvetlých obrazů občas vzlétne naznačený dvojsmysl, roztáhne barevná křídla proti větru a poposedne opodál a zabijácká chladnokrevnost si s přirozenou nonšalancí vychutnává spořádaný způsob života. Obezřetnost si v záchvatu paranoického strachu hledá úkryt v rodinném klíně. V zapadlém koutě je světáctví uctívané a ustrašená duše kvete ve zdraví a znovunavrácené drzé sebevědomí. Hlavní postavou psychické rozpolcenosti je Charles "Charlie" Oakley (dobrý Joseph Cotten), velebený kousek velkého světa na americkém maloměstě. Nekonvenční elegán je idolem a pravým dotykem velikosti života. Přehnaná ostražitost působí nesnáze sama sobě, cynická velkodušnost naráží na pevnou morální bariéru a idealistická náklonost se bortí pod další a další ránou. Nakonec zbývá jen jediná touha po přežití a zachování tajemství, navzdory všem a navzdory všemu. Hlavní ženskou postavou je Charlotte "Charlie" Newton (velmi zajímavá Teresa Wright), Charlesem okouzlená Charlesova neteř. Naivita mládí v idealismu a očekávání velkých věcí je příchodem tajuplného strýčka rozdováděna a rozdychtěna, dospívání dostává svůj zvláštní smysl. K psychickému rozkolu schází již jen krůček. Výraznou postavou je Joseph Newton (zajímavý Henry Travers), Charlottin dobrácký otec ve šťastně spořádaném rodinném životě. Malý svět člověka je uspokojující v maličkostech a hravosti. Důležitou postavou je Emma Newton (dobrá Patricia Collinge), Josephova manželka, Charlottina matka a Charlesova sestra. Přítomnost úplné rodiny přináší povznášející pocity dávných časů, nadšení je upřímné a úplné. Mezi výraznější postavy patří Jack Graham (Macdonald Carey), mladý policejní detektiv s morální i romantickou úlohou. A také malá Charlottina sestřička Ann Newton (Edna May Wonacott), přemoudřelý, sečtělý a asertivní sourozenec. Sarkastická rozvernost je úkolem pro Herbie Hawkinse (příjemný Hume Cronyn). Newtonův soused a nejbližší Josephův kamarád s důkladnou pečlivostí zkoumá fenomén bezpečné vraždy. Z dalších rolí: Jackův zkušenější kolega a policejní detektiv Fred Saunders (Wallace Ford), nejmenší ze sourozenců Newtonových Roger (Charles Bates), Charlesova velkoměstská domácí paní Martin (Constance Purdy), či Charlottina bývalá spolužákyně a servírka Louise Finch (Janet Shaw). Ani stín podezření si pohrává s noirovým prostředím, cynickou zlomyslností a duševním rozporem. Ztráta iluzí dospívajícího člověka nemá slitování.

plakát

Sabotér (1942) 

Přepsáno v červenci 2018. Sabotér je svižným špionážním thrillerem s nezbytnou romantickou linkou a pozitivní propagací při utužování bdělosti a odhodlání státního zájmu během světové války. Alfred Hitchcock jde na věc s účelnou přímočarostí a zjednodušením. Dobro se nevzdává ani proti přesile zla, patos podpírá heroismus, efekt si schovává velkolepost až do pro všechny uspokojivého vyvrcholení. Hlavní postavou aktualizovaného Hitchcockova tématu obviněného, prchajícího a bojujícího jedince je Barry Kane (příjemný Robert Cummings), poctivý mladý dělník. Bezelstnost a počestnost je zavlečena do pocitu beznaděje a chaosu. Cílem je očištění, pomsta a občanská povinnost. Hrdina proti všem navzdory, vrtkavá štěstěna je výsměšně nakloněna, odvaha překonává stín vlastního strachu. Vítězství spravedlnosti na rtech ve vichru událostí. Hlavní ženskou postavou je Patricia "Pat" Martin (zajímavá Priscilla Lane), mladá atraktivní modelka, ctitelka zákona a pořádku a na dně srdce je stále zachován smysl pro spravedlnost v čistém balení. Nedobrovolný pomocník musí pochybovat o skutečnosti a nepravděpodobnosti. Výraznou postavou je Charles Tobin (sympatický Otto Kruger), ctihodný americký občan, oduševnělý elegán a spořádaný rančer. Spořádanost je kultivovanou maskou vlastním osobním ambicím přízemnosti. K výraznějším postavám patří také Frank Fry (Norman Lloyd), zarputile unikající Kaneova černá můra a jediná zarputile bránicí se stopa naděje k očištění. A také Phillip Martin (Vaughan Glaser), slepý Patriciin dědeček se šlechetným srdcem. Vzor prozíravé moudrosti a pietního humanismu. Z dalších rolí: jeden z řídících a spolehlivých podvratných záškodníků Freeman (Alan Baxter), nedůvěřivý záškodník Neilson (Clem Bevans), ctihodná a tajemství skrývající společensky vážená paní Henrietta Sutton (Alma Kruger), osobní tragédií zasažená paní Mason (Dorothy Peterson), přátelský a pomáhající řidič náklaďáku (Murray Alper), Barryho kamarád a nutná oběť na oltáři zla Ken Mason (Jeffrey Sayre), či svérázné osazenstvo cirkusového obludária ve složení dobrácký a zachraňující Bones (Pedro de Cordoba), vzteklý trpaslík Major (Billy Curtis), nemluvná tlustá žena Titania (Marie LeDeaux), vousatá žena s rozhodujícím slovem Esmeralda (Anita Sharp-Bolster) a hašteřivé siamské dvojče (Jean Romer a Lynne Romer). Sabotér je nenáročnou akční zábavou i efektní filmovou propagandou vyššího zájmu. Účel světí prostředky, Hitchcock uměl pružně reagovat na potřeby trhu.

plakát

Mrtvá a živá (1940) 

Přepsáno v červenci 2018. Mrtvá a živá je především filmovým melodramatem a splňuje všechny předpoklady k dosažení hollywoodského komerčního úspěchu. Melodramatický rytmus je zasazen do naivity okázalé cudnosti, zjednodušení je tak účelným prostředníkem. Psychologická rovina v sobě skrývá silnou vůli podvědomí, ale nenašla se odvaha k jejímu plnému uchopení. Balancuje se na hraně morálního odsouzení, proto se za každou cenu musí dospět k uspokojujícímu ospravedlnění v očích nejbližších i veřejnosti. Destrukce je výsledkem paranoidního zamlžení lásky, láska je výsledkem destrukce sebe samotné. Hlavní postavou psychologizující romance je paní de Winter (sympatická Joan Fontaine), plachá verze novodobé Popelky. Křehká ustrašenost je jejím znakem, zaslepená oddanost romantickému ideálu se zaměňuje za osud, sebedůvěra se v koutku třese a ve stínu schovává svůj stud a strach. Hlavní mužskou postavou je George Fortescue Maximilian "Maxim" de Winter (zajímavý Laurence Olivier), vysněný princ s bolestivým stínem minulosti. Aristokratická nevyzpytatelnost ve výbuších vzteku hledá kousek klidu své ublížené duši. Touží se po lásce, sráží se s předsudky a vlastním démonem. Výraznou postavou je paní Danvers (pozoruhodná Judith Anderson), důstojná hospodyně jihoanglického paláce Manderley. Pracovně-společenské postavení je posláním, neurozený kvítek nemá právo vejít do zahrady rajské. Důležitou postavou je Jack Favell (zajímavý George Sanders), prodejce automobilů a bratranec bývalé manželky Maxima. Větří se tajemství, vše se dá zpeněžit, vše se dá využít v osobní prospěch. Ironie života dosahuje na morální satisfakci. Výraznější postavou je také slečna Edythe Van Hopper (příjemná Florence Bates), povýšený zástupce lepší společnosti a snobská zaměstnavatelka budoucí paní de Winter. Z dalších rolí. Maximův upřímný kamarád a správce panství Maderley Frank Crawley (Reginald Denny), Maximova bezstarostně veselá sestra Beatrice Lacy (Gladys Cooper), její dobrácký manžel Giles Lacy (Nigel Bruce), Maximův přítel a autorita spravedlnosti plukovník Julyan (C. Aubrey Smith), nejstarší Maximův komorník Frith (Edward Fielding), Rebečin tajný lékař Dr. Baker (Leo G. Carroll), či prostoduchý tulák Ben (Leonard Carey). Mrtvá a živá je úspěšným hollywoodským melodramatem, možnosti jsou naznačeny, ale splývají s hlavním proudem do americké podoby úspěchu. Ironická nadsázka řešení všechno nespasí.